V neděli večer vydala investigace.cz společně se 150 dalšími médii ze 117 zemí světa kauzu Pandora Papers, založenou na uniklých dokumentech ze 14 firem, jež zakládají offshorové společnosti. Jedno z nejvýraznějších zjištění se týkalo České republiky – šlo o finanční machinace Andreje Babiše. Nebyl ale jediný, koho se únik dat dotknul. Mezi citovanými se objevil třeba Tony Blair nebo jordánský král. Tentokrát se proto #zesvěta bude zabývat právě dopady kauzy Pandora Papers na jiné státy.
Srbsko
Psal se rok 2015 a naši srbští kolegové informovali o tom, že Siniša Mali, mocný starosta Bělehradu, je spojován s luxusními nemovitostmi za 6,1 milionu dolarů (135 milionů korun) na bulharském pobřeží Černého moře. Siniša byl tehdy na média pěkně rozzuřený, všechno rázně popřel, a navíc při všem, co je mu svaté, slíbil následující: „Pokud zjistíte, že jsem vlastníkem těchto apartmánů, jsou všechny vaše…“
Dokumenty z projektu Pandora Papers dokazují, že Mali je vlastníkem nemovitostí, a to bez jakýchkoli pochybností. Mimochodem, od roku 2018 tento muž vykonává funkci ministra financí a řídí i Správu pro prevenci praní špinavých peněz.
Naši srbští kolegové zatím marně čekají na klíče…
Přečtěte si více.
Británie
Bývalý britský premiér a jeho manželka Tony a Cherie Blairovi se v roce 2017 stali majiteli kancelářské budovy v centru Londýna za 6,5 milionů liber (téměř 200 milionů korun). Podařilo se jim to prostřednictvím koupě offshorové společnosti z Britských Panenských ostrovů (BVI), spravované rodinou Zayeda bin Rashida Al Zayaniho, současného bahrajnského ministra průmyslu, obchodu a cestovního ruchu. Tím, že Blairovi získali tuto společnost a díky tomu i lukrativní londýnskou budovu, která jim přitom zdánlivě nepatří, nemuseli zaplatit přibližně 312 000 liber (téměř 10 milionů korun) na daních. Na transakci sice nebylo nic nezákonného a neexistuje žádný důkaz, že by se Blairovi aktivně snažili vyhnout daňové povinnosti. Celá věc ale ukazuje na mezeru ve fiskálním systému, umožňující bohatým majitelům nemovitostí neplatit daň, která je pro mnoho běžných kupců nemovitostí ve Spojeném království běžná.
Více se o transakcích dočtete tady.
Ukrajina
Herec Volodymyr Zelenskyj se v roce 2019 stal ukrajinským prezidentem. Do úřadu ho tehdy vynesla vlna hněvu veřejnosti, nespokojené s tamními politiky včetně předchozích vůdců, kteří využívali tajné offshorové společnosti k ukrytí svého majetku v zahraničí.
Nyní uniklé dokumenty dokazují, že svoji síť offshorových firem měli i Zelenskyj a jeho nejbližší okolí. Schéma dali dohromady už okolo roku 2012 v rámci produkční televizní společnosti Kvartal 95. Společnost v té době začala pravidelně vytvářet obsah pro televizní stanice vlastněné Ihorem Kolomojským, oligarchou obviněným z mnohamiliardových podvodů. Offshorové firmy pak Zelenského společníci využili k nákupu tří luxusních nemovitostí v centru Londýna.
Více se o dozvíte tady.
Rusko
Chorvati už léta nevědí, kdo je majitelem významné turistické společnosti Jadranka, která ovládá cestovní ruch nejen na jadranském ostrově Lošinj. Podle uniklých dokumentů se ukázalo, že patří rodině Mihajla Perenčeviće, prezidenta ruské stavební firmy Velesstroj, specializující se na budování plynovodů.
O tom, jakým způsobem Mihajlo Perenčević, chorvatský byznysmen s ruskými konexemi, ke svému jmění přišel, zatím víme jen málo. Velká část bohatství pochází z Ruska, kde má jeho společnost lukrativní kontrakty se státním monopolem na přepravu ropy Transněft. Vyšetřování OCCRP a slovinského investigativního centra Oštro v roce 2020 zjistilo, že Perenčevićova rodina a společníci obdrželi z Ruska miliony dolarů, a to za zdánlivě fiktivní nákupy nemovitostí, což vyvolalo podezření, že se jedná o nástroj na praní špinavých peněz prostřednictvím chorvatského majetku.
Mihajlo je také označen za politicky exponovanou osobu, mimo jiné kvůli své blízkosti k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Celý příběh si můžete přečíst zde.
Jordánsko
Jordánsko je jednou z nejchudších zemí v regionu. Nemá téměř žádnou vlastní ropu, navíc se potýká s nedostatkem vody. Království Abdalláha II. je proto dlouhodobě závislé na zahraniční pomoci, což ještě umocnila krize spojená s koronavirovou pandemií. Jen v loňském roce Spojené státy poskytly v tomto směru Jordánsku více než 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun), Evropská unie současně souhlasila s pomocí ve formě více než 218 milionů dolarů (4,8 miliardy korun), určenými naopak na zmírnění dopadů pandemie covidu-19.
Ve svízelné situaci však nezahálely ani jordánské instituce a ve snaze krizi zažehnat vyhlásily v červnu 2020 všeobecný zátah na skryté bohatství. Akce měla pomoci zastavit odliv odhadovaných 800 milionů dolarů (17 miliard korun), které ročně zmizí ze země neznámo kam. Tehdejší premiér Omar al Razzaz prohlásil, že zásah je nutný zejména kvůli dopadu pandemie na státní finance. Slíbil, že Jordánsko bude sledovat každý dinár, jejž občané ukryli v daňových rájích, a žádný majetek v offshorech tak nebude mimo kontrolu.
Zdá se, že vládní odhodlání na jednoho Jordánce přesto zapomnělo. A není to ledajaký člověk, nýbrž samotný monarcha.
Z trojice uniklých dokumentů, jež získalo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, vyšlo najevo, že král Abdalláh II. tajně vlastnil 14 luxusních domů ve Velké Británii a ve Spojených státech, které si pořídil v letech 2003 až 2017 prostřednictvím nastrčených společností registrovaných v daňových rájích. Celková hodnota panovníkova zatajeného majetku přesahuje 106 milionů dolarů (2,3 miliardy korun).
Více o skrytém jmění jordánského krále naleznete tady.
Autorka textu: Nina Kodhajová
Autorka úvodní grafiky: Nikola Klepáčková