#zesvěta: Hudební tygr za mřížemi

Leden je obvykle měsícem, který se docela vleče, a v tuto zimní dobu se zdá, že čas zpomalil. To ovšem neplatí pro různé druhy podvodů i organizovaný zločin, což dokládají i dnešní zprávy ze světa, v němž se tygři proměňují v dýdžeje, z běloruského dřeva je najednou dřevo kyrgyzské a drogoví dealeři se stávají manažery distribuce. A to, že ani rádoby zpomalený čas nejde zastavit, lze demonstrovat na Interpolu, jenž letos oslaví stoleté výročí.

#1 Metamorfóza dřeva

V březnu uplynulého roku uvalila EU sankce na dovoz běloruského dřeva. Stal se však zázrak, neboť vzápětí stoupl objem vývozu dřeva z Kazachstánu do Evropy oproti obvyklým hodnotám 74krát, a z Kyrgyzstánu dokonce až 18 000krát, a to navzdory tomu, že obě země nejsou zrovna nejlesnatější. Novináři z Běloruského Investigativního centra (BIC) ovšem zjistili, že za novým divem světa nestojí příroda čarodějka, ale neméně čarující běloruský státní podnik. Ten totiž objevil zatím neprošlapanou cestu, jak exportovat své dřevo na Západ sankcím navzdory. Stačí jen padělat certifikáty a z běloruského dřeva je rázem dřevo asijské. Jedním z koncových evropských odběratelů asijského dřeva z Běloruska je podle zdroje redakce BIC švédský řetězec IKEA.

Video: Kauza „Strom bohatství“ z dílny Běloruského Investigativního centra (BIC)

#2 Dýdžej Tygr

Novinářům magazínu Rolling Stone se podařilo prokázat, že bělehradský DJ Max, původním jménem Srdjan Golubović, je skutečně válečným zločincem, který se v dubnu 1992 podílel na masakru v bosenské Bijeljině. O tom, že hudebník má temnou minulost, se spekulovalo už několik let. Nyní ale novináři dýdžeje dokázali identifikovat na jedné z fotografií zachycených v době války v Bosně a Hercegovině. Jak se ukázalo, Golubović byl členem Arkánských tygrů neboli srbských polovojenských dobrovolnických oddílů Željka Ražnatoviće zvaného Arkan. Tato skupina má na svědomí několikanásobné válečné zločiny. Od mixážního pultu se DJ Max zřejmě přesune rovnou do vězení.

#3 Drogová korporace

S dobou chtějí držet krok i drogové kartely. Podobně by mohl znít inzerát v mexických novinách, neboť členové tamního kartelu Sinaloa se rozhodli urychlit nástup legalizace prodeje marihuany v zemi, a to prostřednictvím moderních marketingových strategií i zlepšením pověsti drogových dealerů. „Nechceme už být spojováni s nelegálními drogovými dealery, kteří pokoutně prodávají trávu na ulicích nebo z okna. Podívejte se na Gringa, ti si prodávají stejný produkt, ale v krásných obchodech. To je to, čeho chceme dosáhnout i v naší organizaci,“ řekl jeden z členů kartelu serveru The Insider. Sinaloa, jež od nynějška odmítá používat název „kartel“ a trvá na označení „organizace“, podnikla dle slov svých členů restrukturalizaci byznysu a momentálně funguje v testovacím režimu pod vedením jednoho ze synů bývalého drogového bosse El Chapa. Zatím nebylo upřesněno, zda se testuje i nové oslovení bossova synka, třeba „pane řediteli“.

#4 Milý Jarku!

 Stavba muzea věnovaného bitvě u Varšavy z roku 1920 je jistě čin záslužný a v dnešní době zjitřené válkou na Ukrajině navíc hraje do not i polskému vlastenectví. U Varšavy tehdy Poláci rozdrtili Rudou armádu a překazili sny bolševiků o spojení s německými, maďarskými a francouzskými komunisty, tedy o ovládnutí Evropy. Jenže různí šíbři dokáží zneužít i národní hrdosti, jestliže jde o velké peníze. Jak kauzu popisuje polská investigativní redakce Frontstory, během stavby už nevlastenecky zmizela dost vysoká částka a muzeum přitom ne a ne otevřít své výstavní prostory.

Novinářům se totiž povedlo zjistit, že šéf firmy, jež vyhrála výběrové řízení na stavbu muzea, má kontakty na polského ministra obrany Mariusze Błaszczaka a předsedu nejsilnější polské politické strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského, kterého v dopise familiárně oslovuje „Milý Jarku!“. Projekt, který měl být hotový už před dvěma lety ke kulatému výročí slavné bitvy, zatím spolkl už půl miliardy korun a nic se neděje. Zkrátka „Milý Jarku…“

#bonus

Interpol letos oslaví sté výročí od svého vzniku. Organizace byla založena v roce 1923 ve Vídni, a to z iniciativy vídeňského policejního ředitele Johanna Schobera. Ve Vídni byla uložena kartotéka zločinců, která obsahovala záznamy z doby existence rakousko-uherské monarchie, a byla tedy ideálním podkladem pro centrální evidenci mezinárodních zločinců. K zakládajícím členům Interpolu patřila i čerstvě vyhlášená Československá republika.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

 

Autorka textu: Kristina Vejnbender

Zdroj úvodní fotografie: Martina Bartl