Egypt patří v počtu vězněných novinářů k nejhorším zemím na světě. V posledním procesu poslal soud jednoho z egyptských nezávislých žurnalistů do vězení na dvacet pět let. Přední světoví prodejci oblečení nadále vyrábějí v továrnách v Myanmaru, navzdory tamnímu rozsáhlému porušování lidských práv. Francouzské zbrojní technologie skončily v rukou ozbrojenců v Súdánu, byť v tomto směru platí embargo OSN. Násilí gangů na Haiti eskaluje, ze země prchají diplomaté i humanitární pracovníci.
V poslední vlně tvrdých zákroků proti médiím odsoudili v Egyptě novináře Jásira Abú al-Elá k dvaceti pěti letům vězení. Egyptské bezpečnostní složky jej obvinily z „terorismu a šíření falešných zpráv“. Stejným obviněním čelí v Egyptě většina vězněných novinářů a řada dalších politických vězňů. Abú al-Elá je už od března držen ve vazbě. Soud proběhl začátkem listopadu v jeho nepřítomnosti a bez možnosti obhajoby. Podle Yeganeh Rezaian z Committee to Protect Journalists rozsudek ukazuje na „naprostou absenci spravedlivého procesu pro podobně obviněné novináře.“
Abú al-Elá je jedním z téměř dvacítky egyptských novinářů, kteří jsou v současné době v této zemi za mřížemi. Ve vězení zůstává i známý britsko-egyptský bloger Alá Abd al-Fattáh, jenž je v Egyptě nespravedlivě vězněn už od roku 2014, a to navzdory protestům řady mezinárodních organizací.
Novináři jsou v egyptských věznicích často vystavováni bití i dalšímu násilnému zacházení. Během zatýkání se obvykle opakuje podobný scénář – nejdříve nucené zmizení, kdy bezpečnostní složky utajují místo, kde se zadržení novináři nacházejí, následně obvinění z „terorismu a šíření falešných zpráv“ a opakovaně prodlužovaná vazba po dobu až dvou let bez řádného a spravedlivého soudního procesu.
Podle organizace Reportéři bez hranic patří Egypt v počtu vězněných novinářů dlouhodobě k nejhorším zemím na světě. Od roku 2013, kdy se prezident Abd al-Fattáh as-Sísí dostal k moci, uvěznila egyptská vláda z politických důvodů desetitisíce lidí, z toho více než stovku novinářů.
Přední světoví prodejci oblečení New Yorker, Next a LPP čelí obviněním z porušování práv pracovníků továren v Myanmaru. Globální odborová organizace IndustriALL podala na tyto firmy stížnost u Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Od vojenského převratu v roce 2021 se podmínky v textilních továrnách v Myanmaru dramaticky zhoršují. Pod vládou vojenské junty v zemi platí zákaz shromažďování, který se vztahuje i na odborové organizace. Světové módní firmy v Myanmaru tak podle generálního tajemníka organizace IndustriALL Atle Høieho „těží z prostředí strachu, nucené práce a vykořisťování.“
Nevládní organizace Business and Human Rights v Myanmaru zmapovala mezi lety 2021 a 2024 téměř šest set případů porušování práv v továrnách, jež dodávaly zboží více než sto padesáti mezinárodním módním značkám. Podle organizace zjištěná čísla ukazují ve skutečnosti pouze „špičku ledovce“. Zdokumentované případy zahrnují nelidské pracovní podmínky, nucené přesčasy, nevyplacené odměny, ale i verbální a fyzické útoky či dětskou práci.
Polovojenské jednotky v Súdánu používají francouzské vojenské technologie, a to navzdory zbrojnímu embargu OSN. S odhalením přišla organizace Amnesty International. Válka o moc mezi súdánskou armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) vypukla v dubnu 2023 a způsobila jednu z největších humanitárních krizí na světě. Více než dvacet tři tisíc lidí bylo zabito a třicet tři tisíc zraněno, z toho velkou část obětí tvoří civilisté. Přes jedenáct milionů lidí pak muselo kvůli konfliktu opustit své domovy. Ze země přicházejí zprávy o hladomoru, šíření cholery a nevybíravém násilí na civilistech, včetně masového vraždění a mnoha případů znásilnění. Organizace Amnesty International upozorňuje, že nepřetržitý tok zbraní dál roztáčí spirálu násilí a zhoršuje utrpení civilistů.
Násilí gangů na Haiti eskaluje. Ze země prchají diplomaté i humanitární pracovníci. „Všichni odlétají. Stát kompletně zkolaboval,“ řekl pro deník The New York Times haitský obránce lidských práv Pierre Espérance. V posledních týdnech se z Haiti evakuovala řada zaměstnanců ambasád i pracovníků OSN a humanitárních organizací. Kvůli stupňujícímu se násilí a cíleným útokům na své zaměstnance se ze země po více než třiceti letech stahují i Lékaři bez hranic.
Ozbrojené gangy kontrolují naprostou většinu území hlavního města Port-au-Prince. Haiti se zmítá v chaosu. Lidé nemají přístup k jídlu ani ke zdravotní péči. Statisíce jich muselo opustit své domovy. Organizace Human Rights Watch mluví v nově vydané zprávě o tisících případů sexuálního násilí na ženách a dětech.
Autorka článku: Johana Černochová