U brněnského letiště stojí čtvrtá největší solární elektrárna v zemi. Jejími spolumajiteli jsou advokáti, podnikatelé či lobbisté, ale také lidé pohybující se blízko jihomoravských politiků. A také firmy s akciemi na majitele.
Brno – Jihomoravský kraj pronajal v roce 2004 mezinárodní letiště v Brně-Tuřanech na padesát let akciové společnosti Letiště Brno. Jejím spolumajitelem je stranický kolega tehdejšího hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL) Jiří Filip. Majitelé firmy provozující letiště se těší přízni kraje i nyní, kdy je Juránek náměstkem hejtmana Michala Haška (ČSSD). Každý rok dostává letiště od kraje milionové dotace, ačkoliv například v roce 2013 vydělalo kolem padesáti milionů korun. Kde vlastně část zisků končí není jasné, ve vlastnické struktuře Letiště Brno totiž figuruje firma se sídlem na Kypru a v Panamě. Politici to ale nepovažují za problém.
Na krajských pozemcích pronajatých firmě Letiště Brno navíc stojí už pět let čtvrtá největší solární elektrárna v zemi. A polovinu firmy Brno Solar Park, která elektrárnu provozuje, vlastní právě Letiště Brno.
Elektrárna přišla na 1,7 miliardy korun a svým majitelům ročně utrží kolem 320 milionů korun. Ačkoliv fotovoltaická elektrárna stojí na krajských pozemcích, kraj ze zisku nemá ani korunu.
Čtyřicet hektarů solárních panelů totiž provozuje soukromá akciová společnost Brno Solar Park. Mezi jejími vlastníky jsou vlivní podnikatelé a lobbisté, kteří mají blízké vztahy s politiky z různých stran.
„Záměr výstavby solární elektrárny souvisel s dlouhodobou koncepcí alternativního zdroje elektrického napájení letiště nezávislého na veřejném zdroji,“ uvedli ve společném prohlášení představitelé firmy Letiště Brno Jiří Filip a Tomáš Plaček. Dodali, že projekt souvisí také s firemní podporou ekologie.
Nezávislí odborníci z branže říkají, že pro záměr energetické soběstačnosti letiště je elektrárna zabírající plochu o velikosti pětiny Brněnské přehrady zbytečně velká. A musela by fungovat v jiném režimu připojení do sítě.
V roce 2011, tedy v prvním roce plného provozu, měla elektrárna tržby z prodeje solární energie více než 320 milionů korun, vyplývá z roční účetní závěrky firem BS Park I.-III., které elektrárnu přímo provozují a jež firma Brno Solar Park ovládá.
Podle Václava Járky z pražské poradenské společnosti ENA může být návratnost investice kolem patnácti let.
„Je otázka, jak jsou nastavené splátky úvěru na výstavbu elektrárny. Už v roce 2013 se mohla dostat do kladných čísel. Majitelé totiž zaplatí nižší daň a firmě tak stoupnou zisky. V následujících deseti letech to znamená celkem zajímavé zhodnocení investice,“ říká Tomáš Baroch z plzeňské firmy Czech Nature Energy.
Jihomoravský kraj jako vlastník pozemků ale z výdělků neuvidí ani korunu. Ve smlouvě umožnil akciovce Letiště Brno pronajímat pozemky dál, v nájemném ale nezohlednil případné výnosy soukromé firmy z dalšího pronájmu.
„Kraj přišel o příležitost, aby vydělal na pozemcích, které mají nějaký komerční potenciál. Není možné říct, že vznikla nějaká škoda, ale evidentně pozemky pronajal pod cenou,“ řekl Martin Kameník z protikorupční nevládní organizace Oživení.
Podle něj je také chyba, že kraj nemá žádná hlasovací práva ve firmě, která vydělává na jeho pozemcích.
Totéž si myslí i ekonom Tomáš Menčík z brněnské poradenské firmy Cyrrus. „Je na zvážení, jestli aktuální tržní hodnota pozemku nenahrává tomu, že by nájem měl být větší. Smlouva je výhodnější spíš pro nájemce než pro kraj,“ popsal Menčík.
Ve firmě sedí i učitelka na gymnáziu. Prý kvůli odbornosti
Kromě majoritního vlastníka, akciovky Letiště Brno, má solární elektrárna ještě další tři menšinové. Jsou to firmy Proxy Finance, SE Solar II. a Nemonet.
Čtvrtinu elektrárny vlastní Proxy Finance, soukromá investiční skupina s akciemi na majitele, která také částečně financovala výstavbu elektrárny, když jí poskytla více než dvousetmilionový úvěr. Proxy Finance mimo jiné patří vinařství Sonberk na Břeclavsku. Jeho zakladatel Tibor Nyitray je také desetiprocentním akcionářem Brno Solar Parku.
„Nemám zájem se vyjadřovat do novin,“ odpověděl stručně vlivný právník a předseda Svazu vinařů Nyitray na otázku, proč jeho firma Nemonet investovala zrovna do tuřanské solární elektrárny.
Posledním, zhruba třicetiprocentním majitelem solární elektrárny je firma SE Solar II. Má akcie na majitele, to znamená, že není možné z veřejného obchodního rejstříku zjistit, komu patří. V jejím představenstvu sedí například Ladislava Rivolová, učitelka na znojemském gymnáziu.
„Ve společnosti jsem angažovaná po odborné stránce, učím fyziku, takže rozumím problematice. Jestli jsem do elektrárny investovala, je moje soukromá věc. Promiňte, zvoní na hodinu, na shledanou,“ rychle se rozloučila Rivolová.
Na gymnáziu ale ve skutečnosti učí češtinu a dějepis a je švagrovou předsedy představenstva Brno Solar Parku Theodora Dvořáka. Ten je také jednatelem dalších tří firem BS Park I.–III., které elektrárnu přímo provozují a které akciovka Brno Solar Park ovládá.
Byznysmeni, lobbisti a politici
Ačkoliv Dvořák ještě loni na podzim oficiálně působil jako asistent znojemské senátorky Marty Bayerové (KSČM), kontaktovat ho je téměř nemožné.
„O jeho podnikatelských aktivitách nic nevím, nestarám se o to,“ řekla Bayerová.
Samotného Dvořáka se autorce podařilo zastihnout až po několika týdnech pokusů o kontakt. „Jsem soukromá osoba a nehodlám odpovídat na žádné dotazy, dokud mi neřeknete, od koho máte můj mobil,“ odmítl se bavit o svém solárním byznysu.
Vlivný znojemský lobbista má blízko nejen k politikům, ale i k manažerům velkého hráče stavebního byznysu, firmy OHL ŽS Brno. Tato společnost elektrárnu stavěla a Brno Solar Park sídlí v M-paláci na brněnské Heršpické ulici, jehož většinovým vlastníkem je Morávka centrum, personálně propojená s OHL ŽS.
Dvořák také sedí v představenstvu Hospodářské komory jižní Moravy s generálním ředitelem OHL ŽS Brno Michalem Šteflem a s jeho synem podniká ve firmě MMPT. S oběma pak figuruje i v několika dalších společnostech. „Já sám jsem do tuřanské solární elektrárny neinvestoval, ani společnost OHL ŽS. Ale pomáhal jsem ostatním investorům,“ prohlásil Michal Štefl starší.
Jeho syn byl ovšem krátce jednatelem firmy BS Park III., jedné ze tří, které tuřanskou elektrárnu přímo provozují. Jednatelství po něm převzal Ladislav Patlich, bývalý dlouholetý finanční ředitel OHL ŽS Brno.
Od něj je možné vystopovat vazbu až na jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD). Patlich totiž sedí v další firmě Delea s člověkem, který je velmi blízký hejtmanu Haškovi, Andrejem Surňakem. Surňak byl v éře sociálnědemokratických premiéru Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse mediálním poradcem ČSSD. A zná se také s dalším lobbistou Theodorem Dvořákem z doby, kdy oba prosazovali zájmy rakouské zbrojovky Steyr, výrobce obrněných vozidel Pandur.
„Ani já, ani má rodina jsme neinvestovali do žádných solárních projektů, tedy ani v Brně. Společnost Delea také nemá žádné obchodní vztahy s firmami, které v této oblasti podnikají,“ popřel ale jakékoliv propojení Surňak.
Bývalého policistu Tofla nikdo nezná
V představenstvu a dozorčí radě Brno Solar Park najdeme ale i další zajímavá jména, která ukazují na lidi, především advokáty a lobbisty, pohybující se v blízkosti vlivných politiků.
Členem dozorčí rady BSP v letech 2008-9 byl také Michal Tofl. Bývalého policistu zastřelil v červnu 2010 nájemný vrah nedaleko vlastního domu. Až po jeho smrti se podařilo kriminalistům rozkrýt gang vyděračů jihomoravských podnikatelů, který média rychle pojmenovala Toflovým gangem. Skupina bývalých brněnských policistů podle žaloby vymýšlela křivá obvinění podnikatelů a následně jim nabídla, že případ za úplatek zahladí. A právě Tofl měl být vůdčí postavou gangu.
Tofl přitom seděl ve statutárních orgánech Brno Solar Parku ve stejné době jako Jiří Filip a Rudolf Šnajdr st.. Filip a Šnajdr dlouhodobě s médii nekomunikují. Ale podle Jiřího Filipa mladšího, který je marketingovým ředitelem brněnského letiště, nikdo z nich Tofla nezná. „Znám ho jen z médií,“ uvedl Filip mladší. Proč seděl bývalý policista v dozorčí firmě solární elektrárny odmítají její majitelé říct.
V letech 2007 – 8, hned po založení Brno Solar Parku, byl předsedou dozorčí rady další pozoruhodný muž, Daniel Tetzeli, advokát kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra, který byl odsouzený za daňové podvody a nezákonné vyvádění akcií z firem. Podle informací deníku Právo začal Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality před třemi lety Tetzeliho trestně stíhat kvůli praní špinavých peněz. A to v kauze prodeje nezdaněného benzínu. Tetzeli později neuspěl s ústavní stížností a jeho případ zatím není uzavřený.
Členem dozorčí rady většinového majitele solární elektrárny, akciové společnosti Letiště Brno, je brněnský advokát Jakub Šnajder, který je synem jednoho ze spolumajitelů Letiště, Rudolfa Šnajdera staršího. A jeho druhý syn, Rudolf Šnajder mladší, pracoval několik let jako koncipient MSB Legal, dříve Šachta a partners, advokátní kanceláře blízké dalšímu kontroverznímu podnikateli Ivo Rittigovi. Další právníci z této kanceláře figurují i v jiných solárních elektrárnách po celém Česku. Složitý pavouk firem kolem BSP a Letiště Brno naznačuje profesionální zapojení nebo alespoň inspiraci právnickými firmami, které umí na klíč založit a udržovat síť off-shorových firem v daňových rájích po celém světě. A právě tohle běžně pro svoje klienty dělala advokátní kancelář MSB Legal.
„Asi jste si mě spletla s mým otcem,“ odpověděl Rudolf Šnajder mladší, když se autorka začala ptát na Letiště Brno. Když se vyjasnilo, že ne, přestal Šnajder komunikovat. „Nebudu se k tomu vyjadřovat,“ odpovídal na otázky po jeho roli ve společnostech kolem letiště a solární elektrárny.
A konečně přes dalšího bývalého člena představenstva, Antonína Grénara, vede personálně propojenými firmami linka k dalším vlivným brněnským politikům, tentokrát z brněnské ODS. Třeba k advokátovi Františku Urbancovi, který patří ke křídlu vlivného poslance a exministra spravedlnosti Pavla Blažka.
Jana Ustohalová
Autorka je redaktorkou MFDNES. Problematiku brněnského letiště dlouhodobě mapuje a texty o ní zveřejňuje v jihomoravské MFDNES.