Pavla Holcová, Kateřina Glacnerová
V roce 2008 předal údaje o účtech a klientech soukromé švýcarské pobočky banky HSBC její bývalý zaměstnanec, Hervé Falciani, francouzské policii. Balík informací, který se ke švýcarské pobočce banky HSBC ale vztahoval, byl nad síly a kapacity jedné státní policie – daňové ráje, diktátoři i modelky, Bill Clinton, zbraně a krvavé diamanty se sešly v dokumentech souhrnně pojmenovaných Swissleaks. Francouzská polici po několika pokusech jak naložit se záskanými daty přizvala na pomoc deník Le Mond. Jeho redakce se v roce 2014 obrátila na Mezinárodnímu Konsorcium Investigativních Novinářů (ICIJ), kteří už za sebou měli několik podobných projektů jako Luxleaks a Offshoreleaks nebo Manhattan (http://www.icij.org/offshore/hidden-plain-sight-new-york-just-another-island-haven). ČCIŽ jako jediný zástupce médií z ČR dostalo na jaře roku 2015 kompletní přístup do této databáze.
Swissleaks jsou obrovská databáze informací o účtech lidí, kteří měli v roce 2007 účet u švýcarské pobočky HSBC. Většina z těchto informací nepřináší žádná skandální odhalení. Velká část informací nedává žádný smysl, nebo není zřejmé, co mají znamenat. Samotný fakt, že se něčí jméno vyskytne v databázi Swessleaks neznamená, že se něčím provinil. Obrovský seznam jmen ze světa organizovaného zločinu mělo účty u HSBC v jiných letech nebo na jiných pobočkách. To co je ale na Swissleaks nejdůležitější je vhled, který nám poskytují do světa privátního bankovnictví a ochotě bankovních poradců spolupracovat s diktátory, mafiány, Ál-Kajdou nebo válečnými zločinci.
Údaje v databázi Swissleaks jasně poukazují na daňové úniky, obchody se zbraněmi a obchod s krvavými diamanty klientů švýcarské pobočky HSBC v letech 2005 – 2007, a to pod dohledem banky. Americký Senát v roce 2012 také zveřejnil dokument, který upozorňuje na možné spojení některých klientů HSBC s Al Káidou.
Swiss-leakované účty spravují dohromady více než 100 miliard dolarů, což je zhruba 2,5 bilionu korun, což je například víc než státní rozpočet celé české republiky. Na seznamu SwissLeaks je více než sto tisíc klientů z 200 různých zemí, 90 z nich má vazby k České republice.
Někteří klienti jsou vysoce postavení politici, jako například Rachid Mohamed Rachid, bývalý Egyptský ministr obchodu v Mubarakově vládě, má na účtu u HSBC 31 milionu dolarů, které ovšem jako ministr nemohl ze svého platu ušetřit. Nedávno byl odsouzený z plýtvání veřejnými prostředky.
Podobný případ se váže k poslednímu prezidentu Srbska a Černé hory Svetozaru Marovičovi. Jeho manželka měla ve Švýcarsku účet s 3.8 miliony dolarů.
Na seznamu se také objevil princ Michael z Kentu, bratranec královny Alžběty II. Účet byl veden na jeho a manželčino jméno a navázán na firmu Cantium Services Limited. Podle mluvčího prince a princezny z Kentu ale na účtu nikdy žádné finanční prostředky nebyly a účet byl v roce 2009 zrušen.
Další prominenti, kteří figurují ve SwissLeaks jsou Fernando Alonso ze závodů Formule 1, nebo supermodelka Elle Macpherson.
To, co je ale na celé kauze Swissleaks z globálního hlediska asi nejzajímavější, je podrobný přepis rozhovorů mezi klientem a bankéřem. Staví do zcela nového světla alibistická tvrzení ředitelů bank, že oni nemohou o nelegální činnosti klientů nic vědět, protože jen spravují peníze.
Rozhovory odhalují, jak banka pomáhala svým klientům peníze vyprat či ukrýt. Jeden příklad za všechny: Britský businessman Richard Caring dorazil jednoho slunného září v roce 2005 do banky v doprovodu ochranky. Na přepážce si vybral v hotovosti 5 milionů švýcarských franků a s kufříkem plným peněz zase odešel. Banka se ovšem neobtěžovala nahlásit to jako nestandardní bankovní chování a později incident vysvětlili tím, že Caring chtěl peníze přemístit do jiné banky a nechtěl aby si to banky mezi sebou sdělily.
Obchody se zbraněmi
Obchody se zbraněmi tvoří samostatnou kapitolu Swissleaks. Na účtu se jménem Katex Mines Guinee bylo 7,14 milionu dolarů, přesně do okamžiku, kdy jméno Katex Mines Guinee bylo zveřejněno v reportu OSN. Podle této zprávy byla společnost Katex Mines použávána Guineiským ministrem obrany k zásobování rebelských vojáků v Liberii v roce 2003. Liberijská válka se nechvalně proslavila nasazováním dětských vojáků a použitím zbytečného násilí na civilistech.
Obchody s krvavými diamanty
Krvavé či konfliktní diamanty je název pro drahokamy, které jsou těženy v konfliktních zónách a následně prodány tak, aby mohly financovat další boje. O tomto tématu byl v roce 2006 natočen film Blood Diamond s Leonardem di Capriem v hlavní roli.
V databázi Swissleaks se objevuje více než 2000 jmen spojených s obchodem s diamanty, není proto divu, že se mezi nimi objevuje i jméno Jonasse Knellera, podnikatele úzce spojeného s firmou SAFDICO (South African Diamond Company/Jihoafrická diamantová společnost). Ten je přes své švýcarské účty napojen na řadu zajímavých firem z Panamy, Britských panenských ostrovů či Lichtenštejnsko. Podle databáze Swissleaks měl u HSBC vedeno osm účtů s celkovou částkou 17 213 398 USD.
Další z legedárních obchodníků s diamanty v databázi Swissleaks je Emmanuel Shallop. Podle Swissleaks dokumentů nabídla banka Shallopovi vytvoření účtu v Dubai, přestože věděla, že je vyšetřovaný Belgickým finančním úřadem.
Daňové ráje
Nejmíň sdílné ale nesmírně zajímavé jsou účty vedoucí do offshore firem sídlících hned v několika daňových rájích. Běžné jsou kombinace jako Britské panenské ostrovy, Niue a Seychely. Opravdový majitel tak vynaložil velké úsilí, aby ve své vlastní firmě nemohl být dohledatelný. Tyto účty pak často disponují astronomickými částkami v řádu miliard dolarů. Kdo je ale opravdu vlastní se téměř nemožné zjistit.
Značná část účtů zveřejněných SwissLeaks vedou také k nám, do České republiky. Na sezznamu je 91 jmen, ale zhruba u poloviny jmen není jasně patrný důvod, proč se dostaly právě na Český seznam. Velkou skupinu jmen pak tvoří lidé židovského původu, kteří si sice v Česku narodili, ale uprchli před válkou do Švýcarska, kde si založili účet.
Co se týká Česka, tak z databáze Swissleaks vyplývá ještě jeden trend, a to kombinace zemí, na které byly jednotlivé účty napojeny. České účty jsou tak propojeny nejčastěji s firmami, podnikateli či účty z Velké Británie. Ale už na druhém místě je podezřelá offshore destinace – Bahamy. Na pátém místě pak najdeme Britské panenské ostrovy, následovány ostrovem Jersey a Hong Kongem. Z takového seznamu by se dalo usuzovat, že čeští podnikatelé, kteří mají účty ve Švýcarských bankách, se orientují v problematice daňových rájů – tedy vědí, jak se vyhnout placení daní a jak se skrýt za sérii neprůhledných firem.
Další data o českých účtech v databázi Swissleaks, kterou vybudovalo ICIJ, přineseme v některém z dalších článků. Základní grafiku představující čísla českých účtů a osoby s nimi spojené ale přinášíme už teď.