Zátah na nelegální pesticidy: 1150 tun zabavených postřiků by pokrylo plochu velkou jako Česko, Slovensko a polovina Rakouska

Europol zveřejnil v úterý zprávu o speciální operaci s krycím názvem Silver Axe VII. Ta se zaměřila na přístavy, letiště a další dopravní uzly, kterými do Evropy proudí nelegální zemědělská chemie. Kromě hotových padělků a zakázaných látek se ale podařilo zabavit i techniku a suroviny na jejich výrobu – podle evropského policejního úřadu jde o jasný signál, že zakázaná agrochemie se ve velkém míchá i na území Unie.

Stovky kilogramů nejrůznějších chemikálií, deset zatčených, a k tomu objevení bulharské továrny, jež chrlila padělky doslova jako na běžícím pásu. To je konečná bilance zátahu, který už posedmé v řadě koordinoval Europol. Během namátkových kontrol se přišlo i na nové trendy v této lukrativní kriminální činnosti. A potvrdilo se, že černý trh je v oblasti zakázané zemědělské chemie mimořádně aktivní, jak jsme psali třeba zde.

Made in Turkey

Během akce Silver Axe VII zjistily kontrolní orgány zvýšený objem nelegálního obchodu s pesticidy na jihu Evropy a v oblasti Černého moře. Počet případů, kdy zdrojem zásilky bylo Turecko, se prudce zvýšil. Zátah probíhal už v době invaze Ruska na Ukrajinu – od 25. ledna do 25. dubna letošního roku. Situace je podle Europolu vážná.

„Nelegální přípravky na ochranu rostlin jsou sice levné, ale skutečná cena, kterou za ně platíme, je velmi vysoká. A to jak s ohledem na životní prostředí a veřejné zdraví, tak i na zemědělský průmysl. Falešné a nelegální pesticidy mohou poškodit zemědělce a jejich živobytí,“ řekla k výsledkům zátahu výkonná ředitelka Europolu Catherine De Bolle. Řada zemědělců sahá po dodávkách z černého trhu právě kvůli tomu, že chtějí ušetřit. Finanční motivace je přitom momentálně silnější než kdykoli dřív. Ceny pohonných hmot se meziročně zvýšily i o 15 korun za litr, hnojiva zdražila téměř trojnásobně.

Podle zprávy Europolu ale nejvíc dodávek nepovolených zemědělských chemikálií do Evropy stále proudí z Číny. I proto se jak policisté, tak celníci rovněž zaměřili na internetové obchody a jejich výdejny. Výjimkou nejsou ani inzeráty na prodejním serveru Alibaba, kde lze objevit například látku chlorpyrifos neboli toxický přípravek na hubení hmyzu, v minulosti legálně používaný na řepku, kukuřici i obilí. V Česku je ovšem zakázaný od dubna 2020, prokazatelně totiž narušuje fungování hormonů v lidském organismu. Nebezpečný je i pro těhotné, u plodu může způsobovat změny na mozku. Stačí ale pár kliknutí a už se nabízí prodejce ze Šanghaje, s minimálním odběrem dvě tuny.

Narostly ale také záchyty menších zásilek, třeba v podobě balíků s chemikáliemi, které svou váhou nepřekročí deset kilo. Obchodování s takovými balíčky se podle Europolu rok od roku zvyšuje. Důvod je nasnadě: nižší riziko odhalení.

Padělky vyrobené v EU na vzestupu

Jak už bylo zmíněno, kontroloři našli a zabavili nejen samotná výrobní zařízení, ale také vstupní suroviny na míchání zakázaných pesticidů. To podle nich poukazuje na nárůst padělatelských aktivit v rámci EU. Europol v této oblasti upozorňuje na tři základní kriminální trendy.

Prvním z nich je dovoz téměř hotových výrobků v obalech připomínajících známé značky. Po dovozu stačí pouze nalepit etiketu a pak se dostanou na černý trh. Druhým způsobem je dovoz nelegálních přísad nutných pro výrobu pesticidů. Aby se snížila pravděpodobnost odhalení, používají se chemikálie až v konečné fázi výroby v místech, kde se padělají i obaly. Během operace Silver Axe VII se na jednu takovou lokalitu zaměřily i bulharské kontrolní orgány. A nakonec odhalily celou nelegální fabriku, kde policisté našli nejen zakázané pesticidy, ale i obaly, budící dojem oficiálních výrobků a známých značek.

„Škody způsobené padělanými výrobky jsou velmi znepokojivé a jednoznačně vyžadují koordinovanou akci. Padělané a nelegální pesticidy představují vážné riziko pro zemědělské hospodářství, životní prostředí i naše zdraví,“ sdělil šéf evropského patentového úřadu EUIPO Christian Archambeau s tím, že právě mezinárodní zátah tohoto typu je jednou z mála cest, jak otřást přesvědčením mafie, že jde o výnosnou činnost s mírnými tresty.

Zmatek jménem souběžný obchod

Poté, co vznikl schengenský bezhraniční prostor, zločinecké skupiny rychle vymyslely, jak zjednodušení přeshraničního obchodu využít ve svůj prospěch, což platí také pro krytí distribuce nelegálních přípravků na ochranu rostlin. Statut takzvaného souběžného obchodu totiž komukoli umožňuje nakoupit libovolný přípravek v jakékoli zemi a prodávat jej jinde. Pod jednou podmínkou – musí být v zemi nového prodeje řádně registrován. Ovšem nikoli pod jménem, s nímž byl původně zakoupen a se kterým ho má zaregistrován původní výrobce, ale pod vlastním názvem, který mu vymyslí provozovatel souběžného obchodu.

Jak to pak vypadá v praxi? „Dejme tomu, že máme modelové přípravky Alfa a Beta. Jde přitom o identický přípravek téže firmy, která ho řádně registruje pod dvěma různými názvy. Podmínkou souběžného dovozu je, že identický přípravek musí být řádně registrován jak v zemi nákupu, tak v zemi prodeje,“ popisuje Miluše Dvoržáková z asociace CropLife Česká republika. Podle ní existují třeba dvě mutace totožné látky. Na trhu – například v Česku – se proto může současně objevit originál i takzvaný souběžný přípravek. Až potud je ale vše legální.

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.

Pak se to však začne zamotávat. „V Německu je nakoupen přípravek Beta a jako souběh dovezen do Francie pod názvem Alfak, i když je ve Francii už řádně registrován jako Alfa. Zároveň ale z Francie může být zcela legálně jako souběh vyvezen do Německa přípravek Alfa, řekněme pod jménem XB1. Přípravek XB1 pak může být do Francie opět zpětně dovezen pod jménem Alfak. A tak dále, k volnému pohybu zboží v EU je tak možné vytvořit naprosto nekontrolovatelný pohyb souběžných přípravků, kdy je prakticky neodhalitelné, kdy, kde a kým byl nějaký souběžný přípravek nahrazen něčím jiným než deklarovaným originálem,“ vysvětluje Miluše Dvoržáková a dodává, že tímto způsobem se do Česka k řádně registrovanému přípravku Alfa může dostat třeba souběžně dovezený a povolený Betol (jako originální přípravek Beta z Polska) i Alfanal mající původ buď ve francouzském Alfaku, slovenském Alfinu, německém XB1, nebo maďarském Betounu. A protože je zmatek i v oficiálních prodejích, černému trhu to nahrává.

„Někteří pachatelé tento systém zneužívají tím, že do členského státu dovážejí nelegálně vyrobené přípravky na ochranu rostlin a podvodně tvrdí, že již byly schváleny jinde, čímž odpadá nutnost dalšího schvalování,“ uvádí zpráva Europolu.

Co s tím? Už nepopírat, že jde o problém

V Česku problematiku nelegální agrochemie sice řeší tři ministerské resorty – finance, vnitro a zemědělství –, žádný z nich ale intenzivně. Podle tuzemské asociace ochrany rostlin je na čase tuto praxi změnit. „Ideální by bylo, kdyby vznikla meziresortní pracovní skupina pod vedením Ministerstva zemědělství ČR, kde by se věci koordinovaly, protože působnost jednotlivých orgánů je velmi roztříštěná,“ říká Miluše Dvoržáková, jednatelka CropLife ČR. Podle statistiky evropského patentového úřadu je Česko třetí nejhorší evropskou zemí, co se velikosti černého trhu s pesticidy týče. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský s tím ale nesouhlasí. „My máme dlouhodobě k tomuto ‚žebříčku‘ pořadí zemí s ilegálním trhem výhrady. Studie, o kterou se opírá, je metodicky problematická, neboť značnou část přípravků na ochranu rostlin, které se v určité zemi neprodají oproti jiným letům, automaticky považuje za prodané na černém trhu. Jenže tak to vůbec nemusí být,“ uvádí mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková s tím, že kdyby farmáři pracovali s nelegálními látkami, ústav by to jistě odhalil při svých kontrolách.

Za zásadní problém nepovažuje černý trh s pesticidy ani policejní prezidium. Odkazuje přitom jak na Ústřední kontrolní zemědělský ústav, tak na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. „Právě tyto orgány by měly primárně dohlížet na dodržování zákonů v oblasti používání zemědělských hnojiv a v případě jejich porušování ukládat ve správním řízení sankce,“ myslí si Jakub Vinčálek, mediální zástupce policejního prezidia.

Zpřehlednit situaci by mohlo alespoň povinné trasování původu pesticidů. Sněmovnou 13. července prošla novela zákona o rostlinolékařské péči, jejíž součástí je zavedení systému dohledatelnosti přípravků na ochranu rostlin. Novelu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Autorka textu: Michaela Janečková
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

Poznámka k úvodnímu titulku

Europol loni zadržel 1 203 tun nelegálních zemědělských chemikálií, což podle jejich infografiky odpovídalo pokrytí plochy o rozloze 185 000 km². Jelikož letos jde o 1 150 tun, dělá to přímou úměrou nějakých 177 000 km². 

Česko 78 871 km²
Slovensko 49 035 km²
Rakousko 83 871 km², děleno dvěma 41 935.5 km²
Součet 169 841,5 km² 

Tento text vznikl díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podporujte naši práci.