„Milánský kokainový král“ Rocco Morabito, člen jedné z nejobávanějších mafiánských rodin ’Ndranghety a jeden z nejhledanějších zločinců posledního desetiletí, utekl s dalšími třemi muži dírou ve střeše uruguayského vězení. Když se Antonino Vadala – o němž jsme již několikrát informovali v souvislosti s pronikáním italské mafie na Slovensku – rozhodl aktivně zapojit do kokainového byznysu, byl to právě klan Morabito, kterému nabízel svoji pomoc.
Mimořádně nebezpečný boss kalábrijské mafie Morabito žil v Uruguayi zřejmě od roku 2001. Na jeho vydání do Itálie, které se tím pádem odkládá, se čekalo přes dva a půl roku.
O jeho útěku v pondělí informovalo uruguayské Ministerstvo vnitra. Morabito čekal v Uruguayi na vydání do rukou italských úřadů. V Uruguayi ho spolu s manželkou – angolskou občankou s portugalským pasem – dopadli po dvaceti letech pátrání předloni, a to v luxusním hotelu v hlavním městě Montevideu. V Itálii byl v nepřítomnosti odsouzen k třiceti letům vězení.
Morabito je jedním z bossů nechvalně proslulé kalábrijské mafie ’Ndranghety, a to klanu Morabito, jehož členem se chtěl stát i Antonino Vadalà.
Benátské oddělení finanční policie v roce 2015 zdokumentovalo, jak se Vadalovci podíleli na obchodu s drogami. Podle důkazů shromážděných policií se pašováním drog zabývali dlouhodobě, ačkoliv se snažili budit dojem, že se věnují pouze masu. Jednoho dne se nadto rozhodli, že se vrátí ze Slovenska zpět do Itálie. Chtěli se totiž plně zapojit do mezinárodního pašování drog po boku nejmocnějšího a nejobávanějšího klanu ’Ndranghety v jejich kraji: rodiny Morabito alias „Tiradrittu“ z vesničky Africo.
Pracovat pro tento mocný klan by pro Vadalovce znamenalo, že se dostanou mezi nejváženější členy ’Ndranghety, kolem nichž se točí neskutečné peníze a jejichž obchod s kokainem ve všech možných částech světa se počítá na tisícovky tun.
Takovou šanci si Vadalovci samozřejmě nechtěli nechat ujít. Klanu Morabito proto poslali přes prostředníka million eur v hotovosti (cca 25 milionů korun). Tato finanční záruka měla sloužit jako vstupenka do velkého světa kokainu.
Sám Morabito se před italskými úřady skrýval od roku 1994 kvůli svému podílu na obchodu s drogami. Z Brazílie do Itálie se pokusil přepravit kokain v hodnotě přes 167 milionů korun. Právě italská ’Ndrangheta patří mezi největší světové distributory drog.
Třiapadesátiletý Morabito a další tři muži uprchli z vězení v neděli o půlnoci. Podle OCCRP unikli dírou ve střeše věznice a provazem se spustili na střechu vedlejšího domu. Jeho majitele pak okradli. Od té chvíle není známo, kde se čtveřice mužů nachází.
K útěku italského narkobosse se na svém twitterovém účtu už vyjádřil také italský ministr vnitra Matteo Salvini. „Je nepřijatelné, že se podařilo zločinci, jako je Morabito, uprchnout v době, kdy čekal na své vydání do Itálie,“ uvedl. Po uruguayských úřadech prý bude požadovat vysvětlení. Napsal také, že italské úřady udělají vše pro jeho dopadení. Interpol pak na něj vydal takzvaný červený zatykač, tedy zatykač s nejvyšší možnou prioritou.
Zbylými muži, s nimiž Morabito uprchl, jsou Leonardo Abel Sinopoli Azcoaga a Matías Sebastián Acosta González, po obou pátrají brazilské úřady. Třetím z nich je pak Bruno Ezequiel Díaz, pro změnu hledaný v Argentině.
Podle britského deníku Guardian přijel Morabito do Uruguaye v roce 2001 poté, co se mu podařilo získat nezbytné dokumenty na základě falešného brazilského pasu, vydaného na jméno Francisco Capeletto.
Morabito si následně pořídil vilu v luxusním letovisku Punta del Este na jihu země. Jak uvedla americká CNN, po mafiánově zadržení v roce 2017 našli policisté v jeho domě třináct mobilních telefonů, automatickou pistoli, dvanáct kreditních a debetních karet, množství šperků, velké množství uruguayských peněz a padesát tisíc dolarů. Tehdejší italský ministr vnitra označil Morabitu za jednoho z nejhledanějších členů ’Ndranghety. Vydání do Itálie se mimo jiné snažil vyhnout i obskurní metodou, kdy urážel uruguayské soudce a tím se pokoušel narušit soudní slyšení, uvádí Guardian.
„Je to špatná zpráva. Takové věci se samozřejmě dějí všude. Problém však spočívá v tom, že jde o další z vedlejších efektů dlouhých čekacích dob na extradici vězňů,“ uvedl k Morabitovu útěku žalobce z kalábrijského města Catanzaro Nicola Gratteri. Podle Gratteriho proto nastal čas, aby se s jihoamerickými úřady dohodly nové podmínky vydávání zločinců. Jako příklad uvedl Kolumbii, která díky nové dohodě umožňuje extradici vězňů do 48 hodin.