Kokainoví kovbojové

V roce 2012 zachytila italská protimafiánská jednotka telefonický rozhovor mezi tehdejším předsedou slovenské vlády Robertem Ficem a Antoninem Vadalà, který se odehrává ve velmi přátelském tónu. Nahrávka telefonátu vznikla v rámci policejní operace, která Vadalu monitorovala. Jeho jméno se totiž pravidelně objevovalo v policejních spisech, které se zaměřovaly na členy nejmocnější mafie světa ´Ndrangheta. Vadalà ze Slovenska pomalu rozbíhal globální kokainový byznys. Podle svých slov k tomu využíval zkorumpovaných slovenských celníků, kteří pašování kokainu kryli. Celníci byli s Vadalovým byznysem propojení i jinak. Vadalova firma Bovinex Europa, zastupovaná synem prokurátora Františkem Bickem, pronajímala Celnímu ředitelství Slovenské republiky sklady.

Robert Fico popírá, že by Antonina Vadalu znal. Autenticitu nahrávky nám nicméně potvrdila italská prokuratura.

Jednoho mlžného dne v Benátkách

„Naložíme banány, zrní, ořechy a další hovadiny a pošleme to tvé společnosti. Až zboží dorazí, zaplatíme celníkům a proclíme to,“ prohlásí během obchodní schůzky dobře oblečený čtyřicátník se zelenýma očima a krátkým sestřihem. Jmenuje se Antonino Vadalà a pochází z Kalábrie, na Slovensku se živí chovem skotu a prodejem masa. Tedy oficiálně. Ve skutečnosti je drogovým pašerákem ´Ndranghety – mafie, která ovládá okolo 90 procent evropského obchodu s kokainem.

Kokain v bedně s banány, zdroj: GDF Venezia

Když Vadalà mluví, agresivně opanuje prostor kolem sebe. Jako by se ostatní snažil přesvědčit o své významnosti. Postává uvnitř nákupního centra na průmyslovém předměstí Benátek – malebného italského města proslulého labyrintem vodních kanálů, milostnými písněmi a starodávnými gondolami. Italská dolce vita má ale jako obvykle dvojí tvář. Benátky pomalu neklesají ke dnu jen vlivem času, povětří a mořské laguny, potápějí se ještě pod jinou tíhou – organizovaného zločinu.

Nákupní centrum, kde právě probíhá schůzka, leží na dobrém strategickém místě: na dálniční křižovatce mezi benátským letištěm a výpadovkami na sever a jih země. Je jednoduše dostupné z Kalábrie a zároveň umožňuje rychlý úprk v případě nečekaného zájmu policie. Účastníci schůzky jsou přesto opatrní: zatímco čtyři z nich se domlouvají, další dva hlídají. Jde totiž o hodně. Jeden z „obchodníků“ je totiž tajným agentem italské policie.

Právě Benátky si Vadalà zvolil za cílovou stanici pro své dodávky kokainu z Latinské Ameriky. „Chci přepravit dvě stě, tři sta kilo během každé cesty, je ti to jasný?“ oťukává si mafián podnikatele Franceska Giraldiho, který tady založil přepravní společnost Gi.Fra. Očekává od něj, že bude schopný dovážet ovoce z Latinské Ameriky v tak velkém množství, aby tento legální byznys mohl posloužit jako vhodná zástěrka pro pašování kokainu z Peru a Ekvádoru. Část zboží by pak měla putovat z Giraldiho benátského skladu do společností, které Vadalà vlastní na Slovensku.

Od hnoje ke kokainu

Antonino Vadalà alias „Vitello“ nebo „Bovino“ (italsky doslova „Hovězí“) se narodil v roce 1975 v Melito di Porto Salvo, vesničce o jedenácti tisících obyvatelích na březích Jónského moře. Vyrůstal na svazích lesnatého kalábrijského pohoří Aspromonte, v chudé venkovské oblasti, jež proslula chovem skotu a zpracováním masa. Místní klany tady kontrolují veškerý byznys, včetně toho potravinářského.

Vadalovci, rodinný klan Antonina Vadaly, jsou stejně jako Rodovci – rodina jeho ženy – s masozpracujícím průmyslem rovněž úzce a tradičně spjati.

Zkraje 90. let se ale Diego Rodà – tchán Antonia Vadaly – rozhodl k přestěhování na Slovensko. Chtěl se tak vyhnout krvavé válce, která právě probíhala mezi dvěma mafiánskými klany v jeho vesnici. Vybral si východní Slovensko, tou dobou zapomenutý kraj, kde se i díky svým zkušenostem s chovem skotu postupně vypracoval na milionáře.

Zrozeny z chaosu: Jak mafie ovládly Slovensko

Časem ho následoval i Antonino Vadalà. Kulka v hlavě mu zatím sice nehrozila, avšak speciální italská protimafiánská prokuratura na něj a jeho dva bratry v roce 2001 vydala zatykač – kvůli napomáhání jinému italskému mafiánovi na útěku před policií. Antonino proto se svými sourozenci prchl na Slovensko, kde budoucímu tchánovi pomáhali v budování podnikatelského impéria.

Diego Rodà a bratři Vadalovi nicméně i nadále udržovali s rodným kalábrijským krajem a s tamními klany čilý kontakt. Jak dokládají dvě policejní vyšetřování – operace pod krycími názvy „Ramo spezzato“ (2009) a „El Dorado“ (2005) – obě rodiny byly namočeny do obchodování s ´Ndranghetou.

Mimo to vyšetřování benátského oddělení finanční policie v roce 2015 zdokumentovalo, jak se Vadalovci podíleli na obchodu s drogami. Podle důkazů shromážděných policií se pašováním drog zabývali dlouhodobě, ačkoliv se snažili budit dojem, že se věnují pouze masu. Jednoho dne se nadto rozhodli, že se vrátí ze Slovenska zpět do vlasti. Chtěli se totiž plně zapojit do mezinárodního pašování drog po boku nejmocnějšího a nejobávanějšího klanu ´Ndranghety v jejich kraji: rodiny Morabito alias „Tiradrittu“ z vesničky Africo. Sám Giuseppe Morabito byl svého času považovaný za jednoho z nejdůležitějších představitelů celé ´Ndranghety.

Pracovat pro tento mocný klan by pro Vadalovce znamenalo, že se dostanou mezi nejváženější členy ´Ndranghety, kolem nichž se točí neskutečné peníze a jejichž obchod s kokainem ve všech možných částech světa se počítá na tisícovky tun.

Takovou šanci si Vadalovci samozřejmě nechtěli nechat ujít. Klanu Morabito proto předali prostřednictvím Leo Zappii million euro v hotovosti (cca 25 milionů korun). Tato finanční záruka měla sloužit jako vstupenka do velkého světa kokainu.

„Za Vadalu se u Leo Zappii zaručil jeho tchán Diego Rodà. Ten měl podle svých slov převzít roli zprostředkovatele mezi Vadalovci a Rodovci a obchodníky s drogami z vesnice Africo,“ vysvětlil OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project, mezinárodní síť investigativních novinářů, jejímž jediným tuzemským členem je investigace.cz) major Salvatore Rubbino z italské finanční policie.

Antonino Vadlà, Zdroj: Facebook

Agent v utajení

Vraťme se k výše popsané schůzce v Benátkách. Je září 2014 a Francesco Giraldi a Antonino Vadalà probírají detaily smlouvy. Dohodnou i seznam lodí a lodních kontejnerů z Ekvádoru a Peru. Pár dní nato sedí Francesco Giraldi před svým laptopem a všechno pečlivě sepisuje: „Na této schůzce se Vadalà představil jako podnikatel, který využívá své obchodní aktivity v mnoha zemích k tomu, aby mohl legálně přepravovat zboží a vytvářet síť vazeb na důležité státní úředníky, policisty a celníky.“

Giraldi  si vše nezaznamenával kvůli zapomnětlivosti nebo paranoii, ve skutečnosti je to právě on, kdo je agentem číslo „8067“ benátské finanční policie.

Jeho nasazení bylo součástí širších opatření italských orgánů při monitorování Antonina Vadalà. Při nich Italové klíčové osoby odposlouchávali a v roce 2012 zachytili mimo jiné telefonický rozhovor mezi Robertem Ficem a Antoninem Vadalà. O jeho obsahu zatím nemáme podrobnosti, protože i nadále probíhá vyšetřování. Italská prokuratura nám v lednu 2019 potvrdila, že k tomuto telefonátu došlo a je autentický.

Vybaven odposlechy sbíral Giraldi důkazy o tom, jak systém dovozu drog funguje. „Skupina kalábrijských pachatelů požádala tohoto agenta, aby poskytl logistickou základnu pro dovoz velkého množství kolumbijského kokainu schovaného v nákladech ovoce. Zboží mělo být importováno z přístavů Guayaquil v Ekvádoru a Callao v Peru do Itálie, odkud mělo být přesměrováno na Slovensko, aby mohlo být procleno v Bratislavě. Drogy, které měly být v Benátkách rychle vyloženy, byly schované v pytlích za první hradbou beden s ovocem,“  píše se ve vyšetřovacím spisu italské protimafiánské policie.

„Vadalà tvrdil, že za deset dní založí v Ekvádoru společnost, která nakoupí potřebné zboží, jež bude sloužit jako zástěrka,“ popisoval ve své zprávě toto schéma agent „8067“. Dále pak vysvětluje, jak měl „byznys“ fungovat. Buď pojede kontejner se zbožím a s kokainem rovnou na Slovensko, anebo bude mít krátkou zastávku v Benátkách, kde se rychle vyloží kokain, celníci ale kontejner kontrolovat nebudou, protože celní papíry se budou řešit až na Slovensku. A odstraněnou pečeť u břehů Dunaje nikdo řešit nebude.

„Celníkům na Slovensku pronajímám sklady,“ chlubil se Vadalà agentovi „8067“.

„Tamní šéf je náš, dosadil jsem ho na místo… ten zajistí, že všechna razítka budou v pořádku.“

Vadalà měl zkrátka zabezpečené, že zkorumpovaná [slovenská] celní správa zfalšuje kontrolu nákladu a označí jej za bezproblémový. „Znám je všechny do jednoho,“ tvrdil Vadalà.

Zadržené zásilky kokainu, zdroj: GDF Venezia

Krevety, krevety a… zase krevety

Dovoz ekvádorského kokainu Vadalà nakonec maskoval krevetami, které kupoval od jednoho z největších zpracovatelů mořských produktů v Ekvádoru. K financování používal svou slovenskou společnost Terra Real s.r.o., přes kterou poslal na účet firmy agenta „8067“ nejprve 175 tisíc eur (4 miliony 375 tisíc Kč). Později pak doplatil dalších 53 tisíc eur v hotovosti (1 milion 325 tisíc korun). Tyto peníze měly pokrýt nákup krevet a 70 kilo kokainu. „Vadalà mi řekl, že tam má svého člověka. A pracovníci firmy Omarsa ho nechají udělat to, co má,“ napsal do své zprávy agent Giraldi.

Obchodní kamufláž ale dopadla docela jinak. Když 16. května 2015 náklad dorazil do Benátek, v kontejnerech byly sice krevety, ale po kokainu ani stopa.

Za mříže mě nedostanou

Benátská finanční policie vtrhla 3. prosince 2015 do skladu firmy Gi.Fra a zadržela jejího zaměstnance Violiho, agenta „8067“ (tímto jeho operace v utajení skončila) a tři další komplice, kteří zrovna vykládali 88 kilogramů kokainu dovezeného z Kostariky. A týden poté dorazilo i 220 kilogramů kokainu schovaných v banánech. Na jejich převzetí ve skladu čekala už jen policie.

Antonino Vadalàbyl zatčen loni 13. března.

Po celý rok 2017 jsme se zabývali  Vadalovými firmami a jeho byznysem. Měli jsme tušení, že něco skrýval. Dlouho se však nedařilo najít důkazy, že byl Vadalà napojený na ´Ndranghetu a obchod s drogami.

Benátský soud nakonec vydal zatykač na Vadalu, Palamaru a jejich komplice 28. února 2018. Tedy týden poté, co byli ve vesnici Velká Mača na západním Slovensku chladnokrevně zavražděni střelou do hlavy novinář Ján Kuciak spolu se svou přítelkyní Martinou Kušnírovou. Jejich těla byla nalezena 26. února 2018.

 

Autoři článku: Pavla Holcová, Katarína Jánošíková (ICJK), Cecilia Anesi, Lorenzo Bagnoli, Giulio Rubino a Luca Rinaldi (IRPI)
Autor úvodní grafiky: Edin Pašović (OCCRP)

Tento text si můžete číst díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Článek vznikl ve spolupráci s ICJKIRPI a OCCRP.