Výměnou za vojáky a stovky miliard dolarů se Katalánsko mělo stát nezávislou zemí a také kryptoměnovým rájem. Takový obchod v roce 2017 lídrům tamních snah o osamostatnění španělského regionu nabídl muž přezdívaný Putinův vyslanec. Reportéři mezinárodní sítě OCCRP nyní zjistili, že člověk, jenž měl pro ruskou vládu vyjednávat neoficiální diplomatické dohody a radit ministru zahraničí Lavrovovi, se jmenuje Nikolaj Sadovnikov a prezentuje se jako obyčejný podnikatel.
Hlasování parlamentu o osamostatnění Katalánska v roce 2017 doprovázely velké protesty. Tehdejší předseda vlády nespokojeného španělského regionu dostal před samotnou volbou mírně řečeno zvláštní nabídku. Carlese Puigdemonta totiž oslovila „skupina Rusů“ s tím, že mu poskytnou peníze a deset tisíc vojáků, čímž by napomohli snahám Katalánska se od Španělska odtrhnout.
Španělská média o této skutečnosti psala již v roce 2020. Až doteď ale nebyly známy detaily zmiňované nabídky ani to, kdo ji předložil. Chybějící fakta odhalila teprve nyní spolupráce novinářů z Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), El Periódico, Bellingcat, IRPI, Il Fatto Quotidiano a iStories.
S lidmi, kteří se představili jako zástupci ruské vlády, se prezident katalánské Generalitat setkal v předvečer očekávaného hlasování parlamentu. Neoficiální delegaci vedl právě Nikolaj Sadovnikov, jemuž katalánští lídři interně říkali Putinův vyslanec. Bývalý sovětský a následně ruský diplomat má pověst člověka, který reprezentuje Kreml v konfliktních oblastech nebo v citlivých záležitostech. Kvůli tomu se také ocitl v hledáčku minimálně jedné západní tajné služby. Zároveň byl podle zdroje novinářů z OCCRP mezi lety 2016 a 2017 poradcem ministra zahraničí Sergeje Lavrova se specializací na „otázky Katalánska“.
- Kdo je Nikolaj Sadovnikov
Většina Sadovnikovy minulosti je zahalena tajemstvím. Novinářům se ale podařilo zjistit, že ještě za dob Sovětského svazu sloužil jako diplomat v Itálii, kde po rozpadu SSSR pokračoval ve funkci konzula. Osoba stejného jména byla na výplatní pásce ruského ministerstva zahraničí minimálně do roku 2010, v roce 2007 jej ruské dokumenty zmiňují jako poradce ministerstva zahraničí. V roce 2012 se na Sadovnikova zaměřily zraky minimálně jedné západní rozvědky, jejíž zprávu mají novináři k dispozici. Dokument ho popisuje jako člověka s přímým napojením na prezidenta Putina a také jako zprostředkovatele neoficiálních diplomatických jednání v Sýrii, Íránu nebo v Libyi, který sice spadá pod ministerstvo zahraničí, ale zodpovídá se přímo Putinovi.
V Rusku vlastnil Sadovnikov pět firem, není ale jasné, zda byly aktivní a co dělaly. Jediné, co reportéři vypátrali, je skutečnost, že všechny sídlily v budově ministerstva obrany.
Ukazuje se tak, že Rusko bylo v otázce rozpadu Španělska zainteresováno mnohem více, než se na první pohled mohlo zdát, což pro OCCRP potvrzují i experti na Rusko a jeho geopolitické působení. Putin má podle nich zájem na co největší destabilizaci Evropy. „Když Rusko oslabí jinou zemi tím, že podrývá důvěru jejích obyvatel v instituce, že se snaží rozdělit její regiony a napadá tamní instituce i demokratické procesy či právní řád, se automaticky stává silnějším,“ vysvětluje Keir Giles, odborník na Rusko z britského think tanku Chatham House.
Vztahy mezi Katalánskem a Ruskem přitom sahají až do dob Sovětského svazu, kdy se v Barceloně konala setkání ruských pohlavárů. „Tenkrát sice otevřeně nepodporovali odtržení regionu, ale Rusko obecně buduje vztahy s dlouhodobějšími cíli,“ popisuje pro OCCRP Louise Shelley, ředitelka centra studujícího terorismus, mezinárodní zločin a korupci (TraCCC) na virginské univerzitě George Masona.
Ráj pro kryptoměny
Ruská delegace nabídla v roce 2017 katalánským separatistům na podporu jejich snah o nezávislost 500 miliard dolarů (tehdy to činilo zhruba 11,6 bilionů korun) a deset tisíc blíže nespecifikovaných vojáků. Ačkoli se odtržení Katalánska nakonec nepovedlo, zůstal muž, reprezentující ruskou stranu, se zástupci tamní vlády v kontaktu a peníze slibovat nepřestal. Přitom se zdá, že šlo spíš o plané sliby, Katalánci totiž žádné závratné sumy zřejmě nikdy neobdrželi. Získali ale jeden bitcoin, který měl tenkrát hodnotu zhruba deset tisíc dolarů (přes 200 tisíc korun).
Schůzky, jež se konala 26. října 2017, se kromě Puigdemonta a Sadovnikova zúčastnil i blízký spolupracovník katalánského lídra Víctor Terradellas. Právě díky jeho později zabavenému telefonu se zpráva o nabídce a jejím následném odmítnutí objevila na veřejnosti již v roce 2020, kdy ji v rámci jiného případu zveřejnil španělský soudce, který ale neuvedl žádné další informace. Španělská média proto považovala zprávu za nepravdivou. Ruská ambasáda v Madridu si z ní na Twitteru dokonce dělala legraci.
Nyní ale zdroj, který se schůzky zúčastnil, reportérům popsal, že to byl sám Sadovnikov, kdo v předvečer zasedání tamního parlamentu, jenž měl o nezávislosti hlasovat, nabídku Kataláncům učinil. Za peníze a vojenskou sílu chtěli Rusové jediné – aby vláda nezávislého Katalánska odhlasovala zákon, který by ze země učinil finanční centrum pro digitální peníze. Katalánci byli setkáním zaskočeni, Terradellas dokonce svým kolegům napsal, že si o ruské delegaci myslí, že je součástí mafie.
Jak už bylo řečeno, odtržení regionu od Španělska se nakonec nepovedlo, ačkoli jej katalánský parlament odhlasoval. Nikdo – ani Rusko – nezávislost regionu neuznal, někteří separatističtí lídři byli zatčeni a odsouzeni za pobuřování a zneužití veřejných prostředků. Jiní, včetně Puigdemonta, ze země utekli.
S Rusy ale na Puigdemontovu žádost přesto zůstali v kontaktu. Konkrétně Terradellas s člověkem jménem Sardà Bonvehí, jenž fungoval jako Sadovnikův překladatel. Jordi Sardà Bonvehí je muž s pestrou minulostí. Terradellasovi na téměř 200 stránkách sms zpráv, které z jeho telefonu získala španělská policie, slibuje hory doly, včetně peněz nebo setkání přímo s Putinem. Terradellas se se Sardàím dokonce setkal a zprostředkovatel ruské strany Katalánci předal údajný švýcarský certifikát na hodnotu 500 miliard dolarů. Specialisté, s nimiž novináři certifikát konzultovali, se shodli na tom, že jde o bezcenný kus papíru.
Celý rusko-katalánský kontrakt je podle odborníka na historii tajných služeb Christophera Nehringa zvláštní. Podle jeho názoru je sice patrné, že nabídka přišla od osob napojených na ruské tajné služby, zároveň ale požadavek „udělat z Katalánska ‚Švýcarsko pro kryptoměny‘ zní jako podvod“. Podle Nehringa spíš šlo o tajnou a zpravodajci schvalovanou podporu separatistického hnutí s příměsí pokusu o podvod nebo zpronevěru. Výše zmíněný britský odborník na Rusko Keir Giles s názorem, že se jednalo o zasahování do politiky cizího státu se záměrem nacpat si současně kapsy, souhlasí. „Naprosto základním elementem projekce ruské síly je spojení politické moci a organizovaného zločinu.“
Sadovnikov jakékoli své napojení na ruskou vládu nebo tajné služby popřel s tím, že do Barcelony v roce 2017 putoval za sluncem a plážemi. Na předmětné schůzce sice byl, ale jen proto, že čekal na kamaráda – tedy Sardáího -, a protože debata probíhala ve španělštině, ničemu nerozuměl. Puigdemont na dotazy novinářů nereagoval.
Autorka textu: Zuzana Šotová
Autor úvodní fotografie: El Periodico
Tento text vznikl díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podporujte naši práci.