Po víkendových volbách se na sociálních sítích i zpravodajských serverech objevila celá řada komentářů, které popisovaly výsledky voleb z různých perspektiv. Častá byla představa, že je Česká republika rozdělena na dva bloky, a to jak názorově, tak geograficky. Za touto úvahou pravděpodobně stála myšlenka, že v české společnosti existují dva protipóly, které po zemi nejsou rovnoměrně rozloženy a jejichž hlasy lze jednoduše sečíst. Často tak slýcháme o protikladech bývalých sudet a vnitrozemí či Čech a Moravy a podobně.
V naší analýze výsledků voleb se pokusíme ukázat, že jde o příliš zjednodušující interpretaci. Nejdříve se podívejme na to, v jakém vzájemném vztahu jsou výsledky jednotlivých stran. Pro naše účely jsme vzali výsledky z těch obcí, kde odvolilo alespoň pět tisíc voličů, a spočítali jsme takzvanou vzájemnou korelaci. Jinými slovy jsme zjišťovali, zda výsledek nějaké strany mohl posloužit jako dobrý náznak výsledků jiné strany. Korelace se počítá na škále -1 až 1 a výsledek výpočtu můžete vidět na následujícím obrázku:
Z grafu vyplývá, že jsou spolu silně provázány výsledky ANO a SPD: tam, kde uspělo ANO, zároveň dobře dopadla i SPD a naopak, kde jedna strana propadla, měla špatné výsledky i strana druhá. Není překvapivé, že vítěz voleb Spolu je s těmito dvěma stranami v takzvané negativní korelaci. Tedy tam, kde si dobře vedlo Spolu, se nedařilo ANO ani SPD.
Mezi vzájemně spojené výsledky, byť již ne tak silně, patří i vztah mezi PirStanem a Spolu a výsledky KSČM a ANO. I zde platí, že čím lepší výsledky Spolu, tím větší šance na lepší výsledky PirStanu v daném městě, a stejně tak čím lepší výsledky ANO, tím lepší výsledky KSČM v daném městě. V negativním gardu jsou naopak výsledky PirStanu silně spojené s výsledky ANO, SPD a KSČM. Tam, kde uspěly tyto strany, PirStan spíše neuspěl, a naopak.
Vraťme se k původní otázce: z pohledu rozdělení hlasů jde říct, že tu oproti sobě stojí dva silné bloky: Spolu a PirStan vs. ANO, SPD a KSČM.
Volební výsledky ČSSD, Přísahy a koalice Trikolóra Svobodní a Soukromníci nijak silně nekorelují ani s jednou stranou. Je proto namístě být s jednoznačným přiřazením voličů těchto stran do některého ze dvou táborů přinejmenším opatrný.
Pokud uděláme podobnou matici nad daty z roku 2017, uvidíme srovnatelnou situaci:
Jsou tu vzájemně silně spojené výsledky ODS, TOP 09 a Pirátů na jedné straně a na straně druhé výsledky ANO, SPD a KSČM. ČSSD a KDU-ČSL jsou spojeny slabě, ale přeci jen už viditelně. Zato samostatně kandidující STAN není spojen prakticky s nikým.
Vraťme se ale ještě k roku 2021 a podívejme se, jak vypadá mapa měst s více než pěti tisíci voliči podle podobnosti volebních výsledků. Pokud bychom si mapu nakreslili a rozdělili ji podle podobnosti voličských preferencí, vypadal by výsledek následovně (na ose X a Y jsou tzv. komponenty, které by bylo třeba dále interpretovat, to však není předmětem tohoto článku).
Čím měla města podobnější výsledky, tím blíže jsou zobrazena na této mapě. Zřetelně jsou v nich odděleny dva shluky, v našem případě označené jako 3 a 4.
Shluk 3 jsou města, kde bodovaly koalice Spolu a PirStan. Naopak ANO, SPD či KSČM zde získávaly horší výsledky. Jedná se o města Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brno, Čelákovice, Jablonec nad Nisou, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Liberec, Lysá nad Labem, Nymburk, Poděbrady, Praha, Říčany, Turnov a Vrchlabí.
Naopak shluk 4 je typický tím, že v něm silně bodovalo ANO a SPD. Prakticky vždy mělo v součtu okolo 50 % hlasů. Sem patří Bílina, Bohumín, Bruntál, Česká Lípa, Cheb, Chodov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Havířov, Hlučín, Jirkov, Kadaň, Karviná, Klášterec nad Ohří, Krnov, Krupka, Litvínov, Most, Orlová, Ostrava, Ostrov, Sokolov, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec.
A mezi ním najdeme shluky 1 a 2, které jsou popsatelné buď spíše dominancí ANO a víceméně podprůměrnými výsledky PirStanu (Shluk 2), nebo dobrými výsledek Spolu, průměrnými výsledky ANO a spíše lepšími výsledky Přísahy a ČSSD (Shluk 1). Tato města nejde většinou (při limitech, které s sebou datové analýzy nesou) označit za jednoznačné bašty ani jednoho z pomyslných bloků.
Pokud se podíváme na jejich geografické rozložení, získáme celkový obrázek.
V tomto celkovém kontextu tedy nejde mluvit jednoduše o rozdělené zemi metaforicky ani geograficky. Je však možné soustředit se na to, jak se od sebe liší jednotlivé skupiny i města, jak jsme je zaznamenali v naší analýze.
(Za poskytnutí dat pro analýzy děkuji Ondřeji Kokešovi a Michalu Škopovi.)
Autor textu: Josef Šlerka
Autorka grafiky: Lenka Matoušková