Válka slov

Pavla Holcová, Steffi Černá, Edyta Żemła, Jakub Goda, Anita Kőműves

Propaganda je, když …emoce, pravice, migrace
Při slově propaganda se lidem ze střední Evropy často jako první vybaví slogany “Nepřítel naslouchá” nebo “Povaleči z kaváren do polí a továren”. Propaganda dnes ale vypadá jinak. Netvoří ji pestré obrázky s jednoduchými slogany, ale je o několik úrovní rafinovanější, třeba i v tom, že manipulativní techniky nejsou na první pohled vidět.

Odhadem jen asi 5 % článků, které tvoří a šíří takzvané prokremelské weby, se vůbec nezakládají na pravdě. Zbytek, kterému se odborně říká „hybridní materiál”, jsou informace s reálným základem, jen nasvětlené, dobarvené a kontextualizované přesně tak, aby podpořily určitý pohled na svět. K tomu propaganda používá několik nástrojů.

Autorky: KundyCrew

Tím prvním a nejdůležitějším jsou emoce, protože se jimi dá lehce ovlivňovat veřejná debata. Symbolem emoční manipulace se stalo prohlášení „pravda to není, ale mohla by být“. Podle Kamila Basaje z polské Nadace pro bezpečný kyberprostor, která se mimo jiné šířením fake news zabývá, posilují emoce psychologický aspekt sdělení, které se pak stává přesvědčivější:

„Právě kvůli takové manipulaci se sdělení stává pro příjemce mnohem nebezpečnější. Emocionální odezva také umožňuje stimulovat úroveň povědomí příjemce. Často to vyžaduje jen několik jednoduchých nástrojů: barvy, zvuky, dovedně používané sugestivní techniky, ilustrace a vizuální prvky.”

Manipulativním technikám se věnuje i studie Miloše Gregora a Petry Vejvodové z Masarykovy univerzity z roku 2016. Ta analyzovala téměř dva a půl tisíce článků v období od 1. do 31. března 2016 publikovaných na nejčtenějších dezinformačních webech. Výsledky ukázaly, že 17 % zpravodajství vzbuzovalo negativní emoce: z toho každý pátý článek nenávist, každý čtvrtý strach a téměř polovina vzbuzovala rozhořčení. Petra Vejvodová k tomu dodává: „Působit na emoce je mnohem účinnější, než cílit na rozum. Psychologické studie prokazují, že to, co nás primárně ovládá, jsou emoce, nebo chceme-li, základní pudy.”

Strašení migrací

Emoce se nejvíc projevily ve článcích o „masivní migraci islámských teroristů” do našeho prostoru. Kromě velkých emocí tato agenda vyvolává i polarizaci společnosti a nedůvěru v instituce, což jsou přesně cíle hybridních válek. Největší nárůst počtu nových webových stránek, které by se daly klasifikovat jako „fake news“, korespondoval právě s vrcholem migrační krize v březnu roku 2015.

Ruský narativ využívá právě migrační krizi k tomu, aby ukazoval Evropskou unii jako organizaci, která je odsouzena k brzkému zániku. V celém regionu se v politickém boji vykresluje Evropská unie jako někdo, koho musíme my, suverénní státy, poslouchat. „Diktát Evropy” je populární předvolební heslo.

Takové rámování je důležitým nástrojem manipulace. I když jsou dezinformační weby velmi často označované jako prokremelské, je viditelná snaha Rusko jako takové spíše nezmiňovat. „Rusko se v článcích objevovalo jen minimálně a články se spíše zabývaly Evropskou unií a domácí politikou. Smyslem dezinformačních kampaní totiž není prodat Rusko jako politickou velmoc, ke které bychom se měli otáčet a v níž máme spatřovat ochránce našich zájmů. Smyslem je podpořit nedůvěru ve společnosti – nedůvěru v politickou reprezentaci, nedůvěru v principy liberální demokracie. Dezinformační weby navíc tuto atmosféru nedůvěry ani nemusí vytvářet, jen podporují a živí to, co mezi lidmi již existuje,” vysvětluje Patra Vejvodová, spoluautorka výše zmíněné studie.

Pravice

Kvůli tématu migrace došlo v Evropě k vzestupu krajní pravice, která se stala příhodnou platformou pro šíření ruského vlivu. Nacionalismus dobře přiživuje nenávist k Evropské unii jako k instituci, která potlačuje jednotlivé národy.

To je vidět na strategii Alexandra Usovského, o kterém píšeme zde. Lidé, kteří mu pomáhali organizovat „spontánní” demonstrace a následně se jich i účastnili, se rekrutovali právě z nacionalistických organizací. Nejvýraznější bylo Polsko, kde Usovskij spolupracoval s extrémistickou organizací Falanga. Stírají se i hranice mezi krajní pravicí a krajní levicí. Zatímco Usovskij své přátele běžně v emailech oslovuje nacistickým pozdravem “Heil”, v České republice si jako obchodního partnera našel neostalinistu Ladislava Kašuku, který se netají tím, že je jeho vzorem Klement Gottwald. Tuto tendenci potvrzuje i výroční zpráva BIS za rok 2016, která říká, že: “(…) bylo velmi zajímavé sledovat, jak se pod ruskou taktovkou „bratří“ entity z extrémní či ortodoxní pravice a levice, či skalní zastánci a smrtelní odpůrci Benešových dekretů.”

Data, velká data

Když se podíváme na dezinformační weby v Česku, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, je potřeba rozlišovat několik druhů.

Čistě prokremelských webů, které otevřeně podporují Rusko Vladimíra Putina, je z celoevropského vzorku přibližně třetina. V našem regionu je to číslo ale o něco nižší s Českem na posledním místě v počtu webů otevřeně adorujících Rusko a jeho prezidenta.

Krajně pravicové a nacionalistické weby – ty jsou opět mnohem populárnější v Polsku, Maďarsku a na Slovensku než v Česku. Vyzdvihují dlouhou historii toho kterého národa, tradiční hodnoty a v případě slovanských národů i panslavismus. Na sociálních sítích pak podle studie Počítačová propaganda v Polsku bylo dvakrát tolik automatizovaných twitterových účtů neboli twitter botů šířících krajně pravicovou agendu než těch levicových.

Clickbait – weby, které se soustředí hlavně na zisk z internetové reklamy. Přináší jakékoliv senzační informace, ne nutně čistou propagandu. Nicméně vzhledem k tomu, že mnohé propagandistické instituce, jako například „trollí” farmy, nabízejí články v národních jazycích zadarmo, a to včetně obrazového materiálu, jsou právě tyto články weby vybudovanými na zásadě poměr/cena přebírány a šířeny.

Krajně levicové weby – protikapitalistické, anarchistické a komunistické weby byly v naprosté menšině. Tady je zajímavé zmínit, že podle analýzy metadat je web liberecké KSČM pod stejným Google reklamním kódem jako Parlamentní listy. To by se dalo interpretovat tak, že webovou stránku KSČM Liberec a její reklamu spravuje stejný ajťák jako webové stránky Parlamentních listů a jejich partnerských redakcí z Krajských listů a Parlamentních listů na Slovensku. Pod tímto kódem, tedy unikátním google přístupem, už žádné další weby a jejich reklama spravovány nejsou.

Google Adsense kódy pro Parlamentní listy

 

Konspirační teorie – weby, které šíří konspirační teorie, postupně nabývají na popularitě. Je to dáno jednak senzačním a skandálním obsahem, který je pro čtenáře vždycky populární a jednak tím, že odborné autority ztrácejí svůj vliv a čím dál tím víc uživatelů sociálních sítí se obrací ke svým vlastním autoritám, aby mu pomohly se zorientovat.

Pracovní doba – lingvistická analýza v kombinaci analýzy metadat přibližně sto tisíc článků, kterou pro nás vytvořila společnost Semantic Visions, poukazuje v Česku na několik dalších zajímavých trendů. Tím prvním je běžná pracovní doba a prázdniny provozovatelů webu. Články bývají publikovány mezi 9 hodinou ráno a 18 hodinou večer, v čase letních prázdnin vychází mnohem méně článků než po zbytek roku.

Stejná analýza, která protentokrát srovnává data ve třech jazykových okruzích, a to ruských, anglických a českých, dále poukazuje na to, že většina ikonických fake news článků na rusky mluvících portálech nevychází.

Přehledná analýza toho, kdo je zodpovědný za kauzu Pizzagate

Například takzvaná kauza Pizzagate, která přinášela zprávu o tom, jak lidé blízcí Hillary Clinton zneužívají děti ve sklepě americké pizzerie Comet Ping Pong. Mělo zde podle mnoha nedohledatelných zdrojů docházet k okultním rituálům a kanibalismu. Na základě této falešné zprávy do pizzerie vtrhl ozbrojený muž s cílem zachránit przněné děti. V pizzerii několikrát vystřelil, nikoho naštěstí nezranil a nakonec byl zatčen policií.

Tato konspirace se objevila i na českých webech, nejvíce o ní referoval dezinformační web Aeronet.cz. Právě tato ikonická kauza nás zaujala natolik, že jsme se rozhodli spolu se Semantic Visions udělat hlubší sémantickou analýzu toho, jak se kauza promítla do online zpravodajství. Semantic Visions pro nás analyzovali několik milionů článků, ze kterých vyšlo překvapivé zjištění: v češtině na téma Pizzagate vyšlo 30 článků, v němčině 458, v angličtině 11 872 ale v ruštině pouze 56. Když porovnáme velikost rusky a česky mluvícího obyvatelstva, je tento nepoměr viditelný.

Podobné výsledky se ukázaly při analýze dalších témat. Například George Soros, který je popisován jako „ďáblův syn”, který financuje všechny protiruské a proukrajinské aktivity v Evropě, je na tom co do počtu článků v jednotlivých jazycích podobně. O něm bylo dokonce publikováno více článků v českém jazyce (125) než v ruském (75). Tyto překvapivé výsledky ukazují, že si Rusové svůj mediální prostor nechávají od těchto dezinformačních zpráv čistý a soustředí se na svá témata, která se od těch středoevropských liší.

 

 

Projekt podpořila nadace Open Society Fund Praha. Některé texty vznikly v rámci spolupráce investigativních novinářů z Česka, Slovenska, Maďarska a Polska Vsquare.

komentář