Sociální sítě obletěla videa poprav a mučení válečných zajatců, ale i civilistů z Náhorního Karabachu. Pachateli válečných zločinů byli většinou ázerbájdžánští vojáci, menší část důkazů však ukazuje i na Armény. Vlády obou zemí autenticitu videí nejdříve popíraly. Ázerbájdžán včera ohlásil, že již zatkl čtyři pachatele a že záležitost dále šetří, zatímco Arménie stále mlčí. Historicky se jedná o zvláštnost jak v rychlosti počátku vyšetřování válečných zločinů, tak i v jejich de facto přímém přenosu. Jestli bude za zvěrstva někdo potrestán, ovšem zůstává ve hvězdách.
Žijeme v době, kdy přes platformy, jakými jsou sociální sítě můžeme v reálném čase sledovat, co se děje na druhém konci světa. Momentálně přibližují válečné zločiny odehrávající se přes dva a půl tisíce kilometrů daleko. Svět šokovala videa a fotografie, které vojáci bojující v Náhorním Karabachu nahrávali na sociální sítě. Jednalo se o mučení, ponižování a popravy zajatců a mrzačení mrtvol. Nejméně dvakrát pak byla sdílena i videa zobrazující stínání hlav.
Válka v Náhorním Karabachu začala 27. září letošního roku a trvala měsíc a půl. O Náhorní Karabach, území patřící Ázerbájdžánu, ale tradičně obývané Armény, se tyto dva národy přetahují přinejmenším od roku 1994. Konflikt se netýká pouze územních požadavků, důležitou roli v něm hrají i ideologie a náboženství. Ázerbájdžánce ve válce podpořilo Turecko, spojencem Arménie mělo být Rusko, které se však do pomoci příliš nehrnulo. Nakonec to bylo právě Rusko, kdo pomohl vyjednat mír, ovšem za cenu odsunu Arménů z jejich domovů.
Videa, jež ázerbájdžánští vojáci natáčeli, se objevovala převážně na zpravodajských kanálech šifrovací aplikace Telegram. Podle serveru eurasianet ještě není jisté, zda byla všechna reálná. Ázerbájdžánská vláda i tak slíbila, že veškeré válečné zločiny budou potrestány. V prohlášení z 21. listopadu vláda uvedla, že zahájila vyšetřování všech případů „zneuctění těl arménských vojáků, kteří padli při osvobozování našich území, ale i jakéhokoli špatného zacházení s arménskými zajatci“. Všichni, kdo se měli takových činů dopustit, budou podle prohlášení ázerbájdžánské vlády potrestáni. Zároveň ale vláda upozornila, že většina videí se ukázala jako podvrhy.
Podle eurasianetu se na sociálních sítích objevilo i menší množství videí Arménů páchajících zločiny na Ázerbájdžáncích, mezi nimi minimálně jedno video popravy. Arménská vláda se k vyšetřování válečných zločinů páchaných svými vojáky ještě nevyjádřila. Nadnárodní organizace upozorňují, že vyšetřují obě znepřátelené strany.
Investigativní médium Bellingcat tak ověřovalo autenticitu dvou videí, která ukazují zajetí a následnou popravu dvou Arménů ázerbájdžánskými vojáky. Oba vizuální záznamy jsou podle analýzy času, oblečení vojáků i míst, kde se odehrávají, reálné.
(Upozorňujeme, že následující text obsahuje popis popravy a že fotografie a video na webu Bellingcat obsahují drastické výjevy.)
Na pozadí hor a skromného příbytku se dva muži, jeden mladší v přilbě a druhý starší, vzdávají mnohem lépe vyzbrojeným ázerbájdžánským vojákům. Ti s oběma zacházejí krutě. Ačkoli je stařec očividně bezbranný a špatně chodí, voják ho několikrát uhodí a srazí k zemi. Další video ukazuje muže zabalené do arménských vlajek a posazené na betonové zídce se svázanýma rukama – podle Bellingcatu by se mohlo jednat o ty samé muže z natočeného zajetí. Tentokrát jsou v parku, asi kilometr od místa zajetí. Zazní dva výstřely a obě postavy padnou k zemi. Za ležícími nehybnými těly je na zídce postavené mezi stromy červeně nasprejovaný nápis, zřejmě „Karabach“.
Sociální sítě už mnohá taková videa stáhly na základě podobných parametrů cenzury, která platí pro videa zveřejňovaná teroristickými organizacemi, jež využívají sociální sítě k šíření strachu, ale i k náboru nových členů. Sociální sítě také odstraňují jakýkoli obsah zobrazující násilí. Jenže odstraněním videí platformy zároveň odstraňují důkazy. Podle nadnárodní organizace Human Rights Watch by sociální sítě měly veškerou dokumentaci zobrazující válečné zločiny pečlivě archivovat, aby pak mohla být použita ke stíhání viníků.
Pro Armény, kteří válku prohráli a museli opustit své domovy, a mnohdy stále neví, zda jsou jejich milovaní mrtví, nebo v zajetí, jsou videa zobrazující zvěrstva páchaná ázerbájdžánskými vojáky jen další solí do ran. Debatu na straně vítězů naopak rozvířilo druhé video dekapitace, které se objevilo před týdnem. Mnozí obyvatelé země nevěří, že by videa mohla být reálná, a myslí si, že jde o manipulaci ze strany poražených nebo Ruska. Ázerbájdžánský politolog situaci popsal jako snahu o „zobrazení vítězné armády jako zločineckého gangu“.
Nezisková organizace Baku Human Rights Group sbírá veškerá videa válečných zločinů a ověřuje jejich pravost. „Potřebujeme vědět, zda jsou ta videa reálná. Pokud je to tak, musí být považována za důkazní materiál,“ vysvětluje ředitel organizace. Baku Human Rights Group apeluje na obě strany, aby situaci řešily a z případných porušení mezinárodních zákonů o lidských právech vyvodily důsledky.
Někteří odborníci sledující situaci se podle eurasianetu domnívají, že samotné množství videí nahraných na sociální sítě ázerbájdžánskými vojáky, ale i fakt, že se nebojí ukazovat obličeje, znamená, že jsou jejich činy do jisté míry schváleny vládou. Ázerbájdžánský generální prokurátor dnes vydal prohlášení, že úřady zatkly 4 osoby podezřelé z hanobení těl mrtvých Arménů a znesvěcení hrobů. Dále už ale prohlášení hovoří jen o skvělém vítězství a příkladném zacházení se všemi zajatci. Z textu tak vyplývá, že se ze strany ázerbájdžánských vojáků jednalo o naprosto výjimečné chování.
Ázerbájdžánský vojenský analytik něco takového ovšem popírá a upozorňuje, že v rámci zachování dobré pověsti země musí být všechny válečné zločiny potrestány. „Věřím, že všichni viníci dojdou spravedlnosti. Možná to nebude hned, ale jistě se to stane.“
Někteří Ázerbájdžánci naopak ve zločinech spáchaných na arménských civilistech a válečných zajatcích vidí spravedlnost. Televizní reportér se na Facebooku svěřil, že takové zacházení schvaluje, že je to pomsta za masakr Ázerbájdžánců během první války o Náhorní Karabach a za bombardování civilistů během té poslední.