Umělá a bezejmenná naděje

Titulek zní jako refrén některé písně Filipa Topola. Jak ale tvrdí německá policejní expertka v boji proti organizovanému zločinu: „Papírový svět skončil, musíme lépe využívat umělou inteligenci.“ Neboli obrovská kvanta dat už samotný člověk nezvládne a naděje tak spočívá v umělé inteligenci, kterou Němci oproti zvyklostem ze sci-fi literatury a filmů zatím nijak nepojmenovali.

Umělá inteligence se těší stále větší oblibě. Dokáže diagnostikovat Alzheimerovu chorobu o několik let dříve než běžné klinické metody, anebo drtivě porazit člověka v pokeru, šachách či ve starobylé čínské hře go. Na druhou stranu umělá inteligence vzbuzuje i obavy. Podle Stephena Hawkinga nebo Elona Muska by její plný rozvoj mohl dokonce ohrozit samotnou existenci lidstva, Hawking zmiňoval například autonomní zbraně, které by se mohly vymknout kontrole.

Umělou inteligenci dnes používá i německá federální kriminální policie při vyšetřování složitých ekonomických zločinů. Podle doktorky Sabine Vogt, šéfky Odboru boje proti závažnému a organizovanému zločinu Spolkového kriminálního úřadu (BKA), totiž vyšetřovatelé nejsou schopni detailně zkoumat velké datové úniky typu Panama Papers. Dokumenty uniklé z panamské právní firmy Mossack Fonseca, které má BKA k dispozici, čítají nepředstavitelných 41 milionů souborů.

„Kdyby je procházel jeden policista, trvalo by mu to více než 300 let. A věřte mi, že i kdyby to přežil, pochybuju, že by si na konci pamatoval, co četl na začátku. Proto jsme se rozhodli zapojit do vyšetřování umělou inteligenci. S tolika daty nemůžete pracovat tradičním způsobem,“ komentuje policejní výzvu 21. století Sabine Vogt.

Panama Papers nám poskytly chybějící vodítko

BKA se tak může opřít o tým analytiků a programátorů, kteří zpracovávají velká data s pomocí umělé inteligence. „Při zkoumání Panama Papers kombinujeme programování s umělými neuronovými sítěmi. Tyto sítě jsme nastavili tak, aby vyhodnocovaly dokumenty jako relevantní, nebo naopak nepodstatné. Důležitost dokumentu je definována nejčastěji podle toho, zda nějak souvisí s Německem. To vyšetřovatelům ušetří cenný čas,“ upřesňuje vědkyně, která se v BKA věnuje umělé inteligenci a jež si z důvodu bezpečnosti nepřála být jmenována, když jsme s ní v německém Wiesbadenu dělali pro investigaci.cz rozhovor.

Tato expertka BKA stála za vývojem umělých neuronových sítí. Ty se musí nejprve naučit – přesněji řečeno naprogramovat – podle jakých parametrů mají dokumenty klasifikovat. K tomu potřebovala specialistka z BKA vstupní data. Požádala proto federální vyšetřovatele, aby vybrali několik tisíc relevantních, tedy především Německa se týkajících, a několik tisíc nepodstatných dokumentů z Panama Papers. Těmito daty – přepsanými do číselných vektorů – pak její tým „nakrmil“ umělou inteligenci. Takové učení přístroje údajně zabere několik týdnů, teprve poté jsou umělé neuronové sítě schopné projít a roztřídit miliony dokumentů v relativně krátkém čase.

  • Umělá neuronová síť
Umělá neuronová síť je jedním z výpočetních systémů používaných v oboru umělé inteligence. Umělé neuronové sítě jsou inspirovány chováním a strukturou biologických neuronů v lidském mozku. Neurony jsou vzájemně propojeny, předávají si signály, které následně transformují pomocí přenosových funkcí do jednotlivých výstupů. Umělé neuronové sítě jsou schopny zpracovat a roztřídit velké množství dat.

Zdroj: Wikipedia

K rozeznání německých cestovních pasů použili programátoři BKA metodu optického rozpoznávání znaků (OCR, z anglického Optical Character Recognition). Ta umožňuje digitalizaci tištěných znaků, s nimiž lze následně pracovat jako s počítačovým textem. Tímto způsobem v Panama Papers identifikovali dokumenty, které se týkaly německých občanů, díky shodným rysům jejich pasů.

Ačkoliv se tým expertky z BKA snaží minimalizovat chybovost umělých neuronových sítí pomocí kontrolního vzorku dokumentů, kvalita výstupů neuronových sítí je závislá na kvalitě vstupních dat. A právě může nastat problém. Zkušení vyšetřovatelé totiž často nejsou schopni programátorům jasně popsat, proč pro ně byl daný dokument potenciálně zajímavý, nebo naopak irelevantní. Programátoři pak nemohou tuto informaci přetavit do číselného kódu, aby se neuronová síť rychleji zdokonalovala. Umělé neuronové sítě se samy od sebe zatím učit nedokáží. „Pokud je chcete zdokonalit, musíte je lépe učit, tedy zásobit větším množstvím kvalitních dat,“ dodává německá specialistka.

Umělá neuronová síť Zdroj: Wikimedia Commons

Co se děje uvnitř umělé neuronové sítě, nadto netuší ani samotní programátoři: „Je to taková černá skříňka. Víme, jak to uvnitř vypadá, protože jsme tuto neuronovou síť naprogramovali. Úplně ale nerozumíme tomu, jak se k výsledku dobrala, jak probíhá její samotná kalkulace. Je to příliš komplexní, člověk to nemůže rozklíčovat,“ popisuje tuto záhadu, kterou umělá inteligence staví před člověka, expertka z Wiesbadenu.

A jedním dechem dodává, že nelze umělou neuronovou síť, kterou má německá federální kriminálka k dispozici, příliš přeceňovat. Dokáže sice roztřídit ohromná kvanta dat, ale byla vyvinuta tak, že zvládne jen jasně určený problém, tedy klasifikaci dokumentů. Naopak neumí v milionech dokumentů dedukovat vzorce sofistikovaných finančních podvodů, protože ty se od sebe vždy trochu liší. Umělá inteligence by tak v blízké budoucnosti neměla plně nahradit vyšetřovatele, ale spíš mu pomoci ušetřit čas.

Zatím to tedy vypadá, že největší výhodou umělé inteligence z BKA je úspora času. „Není to úplně pravda,“ nesouhlasí se svou kolegyní Sabine Vogt, vedoucí Odboru boje proti závažnému a organizovanému zločinu BKA, „umělá inteligence je naše jediná možnost, jak naložit s neuvěřitelným množstvím dostupných dat. Papírový svět skončil, všichni se pohybujeme ve více méně digitálním prostředí. Myslíte si, že banky a společnosti dnes vše evidují v papírových dokumentech? Všechno je digitální. Proto se musíme naučit lépe využívat umělou inteligenci, jinak se ocitneme v zoufalé situaci. Nemůžeme si dovolit mít řádově víc vyšetřovatelů a analytiků. Umělá inteligence je budoucnost, na které bychom měli začít pracovat dnes.“

(Na závěr jedno zklamání pro fanoušky sci-fi literatury a filmů: jak jsme ve Wiesbadenu zjistili, umělá inteligence německé kriminálky nemá jméno.)

Autor: Jakub Šimák

Tento text vznikl díky podpoře čtenářů jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.