Odchod Velké Británie z evropské osmadvacítky by měl nastat už koncem tohoto října. „Rozvodovou smlouvu“ mezi Londýnem a Bruselem však ještě stále neschválil britský parlament, pořád je tak ve hře i varianta brexitu bez dohody. Pokud by skutečně k tzv. „tvrdému brexitu“ došlo, hrozí kromě řady dalších zásadních komplikací, například obchodních, také to, že počáteční chaos na hranicích poskytne jedinečnou příležitost pro organizovaný zločin.
Ve své zprávě tuto možnost opakovaně uvádí britský Národní kontrolní úřad (NAO). Ten zpracoval analýzu připravenosti hranic ostrovního království na možné varianty blížícího se odchodu země z Evropské unie.
Zpráva hned ve třech bodech zmiňuje, že úřady nebudou mít v případě odchodu bez dohody prostředky k tomu, aby nad provozem na hranici udržely stoprocentní kontrolu. Podle NAO vláda navzdory svým snahám nedokázala „zmírnit nejzásadnější rizika pro efektivní fungování hranic“ v případě tvrdého odchodu, a stav hranice by proto byl podle zprávy „méně než optimální“.
Úřad v analýze uvádí, že prioritou vlády pro první den po odchodu z EU bude především bezpečnost hranice. Ostatní činnosti celníků, jako např. vybírání cel a podrobnější kontroly výběru daní, se tak nutně ocitnou až na druhém místě. A právě toto období by mohlo poskytnout jedinečné „okno“ pro organizovaný zločin a další jednotlivce, kteří by měli v úmyslu systém obejít.
„Vláda nemá dost času zajistit dostatečnou infrastrukturu, systémy a zaměstnance nezbytné pro plně efektivní fungování hranice pro první den (po brexitu),“ stojí mimo jiné v analýze NAO. Kromě zvýšené pravděpodobnosti obcházení celního systému tak hrozí i prodlevy v odbavování zboží putujícího přes hranici a také delší čekací doby pro cestující.
„Je pravděpodobné, že organizovaný zločin a ostatní (sic) rychle zneužijí jakoukoliv zjevnou slabost, mezeru nebo nejasnost v procesu vymáhání celního režimu,“ dodává úřad.
Ještě větší nejistota panuje kolem situace na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Není totiž zatím jisté, jak bude fungovat nová hranice mezi oběma zeměmi a jak přesně budou probíhat kontroly zboží. Úřad proto uvádí některé komplikace, jež by mohly nastat.
„Například obchodníci v Severním Irsku, kteří by chtěli vyvážet zvířata či zvířecí produkty, by je museli nejprve posílat na hraniční kontrolní stanice, například ty v irském hlavním městě Dublinu, a nemohli by své produkty vyvážet přímo přes hranici.“ To by mohlo mít negativní dopad na konkurenceschopnost obyvatel Severního Irska. Podobným kontrolám by totiž naopak nemuseli čelit farmáři z Irské republiky.
Velká Británie má podle posledních vyjednaných podmínek opustit EU už 31. října. Britský premiér Boris Johnson mezitím vyjednal podmínky vztahů Británie s EU po brexitu s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Tuto dohodu však musí ještě schválit britští zákonodárci. Nadpoloviční většina poslanců ale podobu dohody nepodpořila. Premiér Johnson si je toho dobře vědom, proto požádal Evropskou komisi o další odložení data odchodu Británie z EU. Paradoxně tak učinil prostřednictvím nepodepsaného dopisu a navíc zaslal jiný – naopak podepsaný dopis – v němž pro změnu označil případný další odklad za chybu.
Ke schválení dohody, nutné k předejití tvrdému brexitu, ale stojí v cestě další dvě možné překážky i ze strany Evropské unie. Není totiž jisté, zda bude EU s novým odkladem souhlasit. Znění dohody navíc bude muset projít také přes Evropský parlament.
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.