Špehovaní novináři a podezřelí politici. Maďarsko dva roky po kauze Pegasus

V červenci před dvěma lety přišel maďarský investigativní web Direkt36 se závažným zjištěním: novináři a kritici Orbánova režimu byli sledováni pomocí spywaru Pegasus od izraelské firmy NSO Group. Společná investigace několika médií tehdy odkryla, že státy po celém světě užívaly Pegasus ke sledování opozice či aktivistů. Maďarské úřady však dodnes tvrdí, že zákon neporušily. Pegasus si podle spekulací mělo pořídit i Česko.

Spyware Pegasus dokáže na dálku proniknout do mobilního telefonu, a to bez jakékoli aktivity jeho vlastníka. Umí získat přístup ke všem datům a spustit mikrofon i kameru přístroje. Technologie byla zneužita ke sledování téměř dvou stovek novinářů po celém světě. Podobné špionážní softwary mohou nakoupit jen vlády a jejich použití by se mělo omezovat striktně na případy boje proti terorismu nebo organizovanému zločinu.

Web Direkt36 zjistil, že Pegasus zasáhl i telefony několika maďarských reportérů, právníků, opozičních politiků, bývalých vládních úředníků, a dokonce i osobního strážce tehdejšího prezidenta Jánose Ádera.

Od zveřejnění prvních článků o projektu Pegasus uběhly dva roky. Kauza probudila silnou odezvu po celém světě. Spojené státy americké umístily NSO Group na ekonomickou černou listinu. Evropský parlament zřídil vyšetřovací výbor (PEGA), aby užití Pegasu v Evropské unii prošetřil. V Maďarsku byla situace ovšem trochu odlišná, upozorňuje novinář Szabolcs Panyi.

Kdo povolil špehování?

Orbánova vláda nejdříve popírala, že by spyware měla a využívala. Jeden z poslanců ze strany Fidesz v odpovědi na otázku televize RTL Klub ale prozradil, že maďarské ministerstvo vnitra skutečně Pegasus zakoupilo. Kabinet nakonec použití spywaru přiznal. Politici v čele s premiérem Viktorem Orbánem však tvrdili, že veškeré sledování probíhalo zcela podle zákona.

Pegasus užívala maďarská Národní bezpečnostní služba, spadající pod ministerstvo vnitra. Prostřednictvím izraelského spywaru prováděla sledování pro ostatní národní bezpečnostní složky.

Podle maďarských zákonů je za schvalování tajného sledování odpovědný ministr spravedlnosti. Ten podepisuje takové povolení v případě, že sledování souvisí s národní bezpečností. Jenže pár dní po publikování informací z projektu Pegasus ministryně spravedlnosti Judit Varga na webu telex.hu přiznala, že tímto schvalováním pověřila svého náměstka, státního tajemníka Pála Völnera. Zákon přitom umožňuje delegovat tento úkol na jinou osobu pouze v případě, že ministr jej nemůže z nějakého závažného důvodu vykonat.

👾It has been two years since the first articles of the Pegasus Project were published, sparking a huge outcry in many countries around the world. What has happened over the past two years in #Hungary?@panyiszabolcs summarized it.https://t.co/KacW5DKRiK

— VSquare (@VSquare_Project) July 24, 2023

Zmíněný Völner se mezitím zapletl do korupční aféry nijak nesouvisející s Pegasem a v prosinci 2021 na svou funkci rezignoval. Judit Varga pak rezignovala na konci června 2023. Podle oficiálního prohlášení má vést stranickou kandidátku Fidesz ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024.

V době, kdy docházelo k většině případů špehování, byl ale ministrem spravedlnosti, a tedy osobou odpovědnou za vydávání povolení, László Trócsányi. V současnosti je europoslancem za Fidesz v Bruselu.

Novináři předmětem tajného sledování

Po zveřejnění prvních zjištění média Direkt36 o Pegasu bylo podáno několik policejních oznámení. Budapešťská krajská prokuratura tak zahájila vyšetřování údajného neoprávněného shromažďování tajných informací ze strany státu. Jako svědky si předvolala i oběti špionáže. 

V červnu 2022 státní zastupitelství vyšetřování ukončilo s tím, že k trestnému činu nedošlo a sledování bylo zákonné. Podle webu telex.hu prokuratura dodala, že novináři „nemusí být nutně podezřelí ze spáchání trestného činu, aby byli předmětem tajného sběru informací“.

Záležitost prošetřoval také Národní úřad pro ochranu údajů a svobodu informací (NAIH). Ten následně očistil státní subjekty od jakéhokoli podezření, že by spyware proti novinářům zneužívaly. Kompletní dokument se zjištěním NAIH zůstává ale utajen až do konce roku 2050.

Prezident této instituce na začátku roku 2022 informoval, že zpravodajské služby uváděly jako důvod sledování osob Pegasem národní bezpečnost. NAIH se zároveň nelíbilo, jakým způsobem média o spywaru psala. Úřad se domníval, že zmíněný uniklý seznam telefonních čísel by mohl naplnit skutkovou podstatu „incidentu z oblasti ochrany údajů“, navíc zahrnující „neoprávněné předávání informací a nezákonné operace s údaji“. Prezident NAIH kvůli tomu podal trestní oznámení, policie však v březnu 2023 rozhodla, že se v tomto ohledu trestný čin nestal.

Na jaře 2022 pak NAIH zahájil vyšetřování novináře Szabolcse Panyiho. To následovalo poté, co zpravodajský důstojník Národní bezpečnostní služby, který sledování prováděl, podal stížnost. Web Direkt36 totiž předtím informoval o tom, že telefonní číslo tohoto důstojníka se objevilo na uniklém seznamu nejspíš proto, že muž spyware Pegasus testoval na svém telefonu. NAIH ale nakonec rozhodl, že Direkt36 svou investigací zákony týkající se zpracování osobních údajů neporušil.

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) na podzim 2022 deklaroval, že v Maďarsku chybí nezávislý externí dohled nad tím, jak probíhá tajné sledování. Podle této instituce není NAIH k tomuto účelu vhodný.

Hledání spravedlnosti

Maďarsko si pořídilo spyware Pegasus přes firmu Communication Technologies. Média informovala o tom, že tuto zprostředkovatelskou firmu, jež získala i některé další větší státní zakázky, spoluvlastnil bývalý státní tajemník László Tasnádi, tedy člověk z blízkého okolí ministra vnitra.

Firma Communication Technologies se soudní cestou pokoušela web Direkt36 i další média informující o Pegasu donutit, aby některá svá zjištění odvolala. Společnost však soudní jednání prohrála.

Prostřednictvím soudu se ovšem bránila i média. Jménem novinářů, aktivistů a právníků, kteří byli terčem Pegasu, se obrátil na soud Maďarský svaz občanských svobod (HCLU). Svaz se pokoušel zjistit, kdo a proč o těchto lidech shromažďoval údaje. V jednom z případů HCLU zastupoval novináře Szabolcse Panyiho a proces skončil tím, že soud nařídil Úřadu pro ochranu ústavy, aby revidoval vlastní postup schválení sledování. Úřad proces zopakoval, ten však skončil zamítnutím.

Situací v Maďarsku se zabývá i Evropská unie. Letos v únoru přijal Evropský soud pro lidská práva žalobu podanou HCLU ohledně sledování maďarských organizací a novinářů 

Evropské vyšetřování

V polovině června přijal Evropský parlament většinou hlasů zprávu výboru pro vyšetřování použití Pegasu a dalších spywarů (PEGA). Parlament vyzval Maďarsko, aby zajistilo, že jakékoli použití spywaru bude nadále povoleno pouze nezávislým soudem, a ne ministerstvem spravedlnosti. Maďarské úřady mají důsledně vyšetřit i podezření z toho, že byl Pegasus zneužit. Orbánova vláda ale zprávu výboru ani rozhodnutí Evropského parlamentu nepovažuje za závazné, protože otázky vnitřní bezpečnosti spadají do kompetence jednotlivých členských států.

Zpráva PEGA odsoudila kromě Maďarska také Polsko a Španělsko, kde měl být spyware zneužit. Řecko mělo naopak ke sledování novinářů a opozice používat jiný izraelský software jménem Predator. Mimo to výbor PEGA upozornil i na dění na Kypru, jenž funguje jako centrum pro vývoz různých typů spywaru do EU, ale nečiní tak v souladu s evropskými zákony.

Je Pegasus v Česku?

Také v tuzemských médiích se objevily informace o tom, že si spyware Pegasus pořídila i česká vláda. Zpráva vyšetřovací komise Evropského parlamentu tvrdí, že by Česko mělo sledovací software vlastnit. Podle informací webu E15 měla izraelská společnost NSO Group zájem prodat Pegasus i do Česka.

„Nevím o tom, že by český stát tento software kdykoli zakoupil. Nikdy jsem nepracoval ani pro NSO Group, ani pro relevantní složky českého státu, které podobné nástroje mohou kupovat a využívat,“ odpověděl investigaci.cz poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Na otázku, která instituce je v Česku zárukou toho, že spyware typu Pegasus nebude zneužíván třeba proti novinářům či aktivistům, podle něj existuje jednoduchá odpověď – Česko je právní stát. „Z mého pohledu není absolutně žádný důvod vytvářet jakékoli další instituce,“ uzavřel Pojar.

Argument národní bezpečností

Aby bylo použití jakéhokoli spywaru v Evropské unii možné regulovat, musí se na tom shodnout Evropská komise a Evropská rada. V těchto institucích ovšem zasedají také představitelé maďarské, polské, řecké a španělské vlády, jež jsou ze zneužití spywaru obviněné.

Připravovaná reglementace týkající se médií, tedy Evropský akt o svobodě médií, by podle Szabolcse Panyiho přitom umožnila přísnější regulaci špehování novinářů. Původní návrh ale začal být rozvolňován.

https://twitter.com/europarlAV/status/1589937535911796737

Článek čtyři navrhovaného zákona měl jasně přikazovat, že mobilní telefony a počítače novinářů nesmějí být sledovány špionážním softwarem. Evropská média v čele s webem Investigate Europe však odhalila, že Francie navrhuje, aby novináři mohli být nadále sledování pomocí spywaru, a to z „důvodů národní bezpečnosti“. Podle diplomatické nóty získané Investigate Europe tuto iniciativu podporuje Německo, Nizozemsko, Lucembursko a také Česko.

Po navrhované změně by tento článek umožnil výjimku povolující novináře špehovat v případě národní bezpečnosti. Zvýšil by se rovněž počet trestných činů ospravedlňujících sledování novinářů a jejich zdrojů, a to z deseti na třicet dva.

Už pracovní verze zprávy PEGA přitom loni na podzim upozornila, že některé vlády využívají právě argument národní bezpečnosti jako záminku k užívání spywaru. A přestože unijní autority zneužití spywaru odsoudily, současně upozornily i na to, že špehování je záležitostí spadající pod bezpečnostní instituce členských zemí. „Národní bezpečnost je klasickou výjimkou. Otevírá dveře všem druhům zneužití,“ dodala pro web Politico Julie Majerczak, šéfka bruselské kanceláře Reportérů bez hranic.

Proti výjimce obsahující důvody národní bezpečnosti se ohradilo na šedesát skupin zabývajících se svobodou médií a lidskými právy. „Až moc dobře víme, jak je obhajoba národní bezpečnosti zneužívaná k ospravedlnění porušování svobody médií,“ napsala ve svém prohlášení Evropská federace novinářů.

 

Autor původního textu: Szabolcs Panyi
Autorka české verze: Mahulena Kopecká