Soud v případě vraždy Kuciaka a Kušnírové opět začal

Čtyři roky po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové se soudní proces s obžalovanými z její objednávky ocitl znovu na začátku. Specializovaný soud v září 2020 zprostil Mariana Kočnera a Alenu Zsuzsovou viny, Nejvyšší soud ale nesouhlasil a loni v červnu případ vrátil k novému projednání. Ztotožnil se pouze s odsuzujícím rozsudkem pro vykonavatele vraždy Tomáše Szabóa, který si už odpykává trest 25 let. Proces začal v poslední únorový den na Specializovaném trestním soudě v Pezinku a rozšířil se také o vraždy tří prokurátorů, které si rovněž měli objednat Marian Kočner a Alena Zsuzsová. Oba se prvního dne zúčastnili osobně v modrých vězeňských uniformách, protože jsou pravomocně odsouzení v jiných případech.

Prvním poškozeným je dnešní generální prokurátor Maroš Žilinka. Žilinkovu vraždu i zabití jeho dětí měl Kočner plánovat jako první už na podzim roku 2017, tedy ještě před vraždou Jána Kuciaka. Žilinka tehdy ještě jako prokurátor Speciální prokuratury, kde vedl úsek ekonomické kriminality, dozoroval Kočnerovu kauzu Technopol a rozhodl o jeho trestním stíhání.

Druhou Kočnerovou obětí měl být současný speciální prokurátor Daniel Lipšic. Ještě v době, kdy působil jako advokát, měl Lipšic s Kočnerem dlouhodobý veřejný konflikt. 

 

Prokurátor Lipšic: Vražda Jána a Martiny zahájila očistný proces

Objednávky likvidace Žilinky i Lipšice měly přijít ještě před vraždou Jána Kuciaka. Po vraždě měl Kočner dávat instrukce k přípravě vraždy třetího prokurátora, a to přímo z vazby, kam ho zavřeli v červnu 2018 v kauze padělání směnek. Třetí obětí měl být Peter Šufliarsky, který si s Kočnerem vyměnil přes aplikaci Threema přes čtyři sta zpráv. Tehdy byl náměstkem generálního prokurátora a svůj vztah s Kočnerem tajil. 

Prvního dne procesu před Specializovaným soudem se ze tří potenciálních obětí zúčastnil pouze Peter Šufliarsky. O své komunikaci s Kočnerem tu mluvil jako o „profesní chybě“. Daniel Lipšic a Maroš Žilinka se z jednání omluvili.

Kdo je propojil

Plány prokurátorům popsal svědek Zoltán Andruskó. Ten za zprostředkování vraždy Kuciaka dostal 15 let vězení. Za plánovanou likvidaci prokurátora Žilinky měl Andruskó slíbeno sedmdesát tisíc eur (1,7 milionu korun). Andruskó dále zadal objednávku dalšímu obžalovanému Dušanu Kracinovi. Ten ale na policii vypověděl, že ve skutečnosti nic neplánoval a Andruskóovi lhal, jen aby z něj vylákal peníze. Samotnou vraždu měl vykonat podle dalšího svědka Iľji Weisse Srb Darko Dragić, který už si podle Weisse v Žilinkově místě bydliště hledal auto a bezpečný úkryt. Vražda byla detailně naplánovaná, ale těsně před jejím vykonáním Andruskó rozkaz odvolal, protože se domníval, že ho odposlouchává policie.

Změna soudního senátu

Změny před novým projednáváním na Specializovaném soudu nastaly na úrovni státních zástupců i členů soudního senátu. Případ má dva nové prokurátory – Matúše Harkabuse a Daniela Mikuláše. 

Původní soudní trio, které rozhodlo o nevině Kočnera a Zsuzsové, tvořili soudci Rastislav Stieranka, Ivan Matel a předsedkyně soudního senátu Ružena Sabová. Soudce Matel je v dlouhodobé pracovní neschopnosti a byl nahrazen soudkyní Pamelou Záleskou. Jelikož má tribunál nové složení, celý případ, jehož spis má víc než 30 000 stran, se bude projednávat od začátku. Ružena Sabová nadále zůstává v pozici předsedkyně senátu. 

Sabová v úvodu prvního dne jednání zopakovala, co se v případu vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové stalo, a věnovala se také rozsudku Nejvyššího soudu z loňského června, který přikázal jejímu Specializovanému soudu vykonat řadu důkazu.

Jak se změnilo Slovensko čtyři roky po vraždě

Kočnerův obhájce Marek Para poté rozhodnutí Nejvyššího soudu komentoval jako nezákonné, nicméně dodal, že ho musí respektovat. Zmínil například komunikaci v aplikaci Threema, kterou Nejvyšší soud požadoval interpretovat i významově. Para je přesvědčený, že zprávy vyznívají ve prospěch jeho klienta, ale žalobci k těmto zprávám přiřazují takový význam, jaký jim vyhovuje. 

Kočner stejně jako Zsuzsová nesouhlasili s novou členkou senátu Záleskou a namítli její zaujatost. Záleská totiž rozhodovala jako soudkyně o dohodě na vině a trestu klíčového svědka Andruskóa, který se přiznal, že objednávku Kuciakovy vraždy přijal od Zsuzsové. 

Senát po dlouhé poradě nakonec rozhodl, že soudkyně Záleská nebude vyloučena, protože soudce v případě dohody o vině a trestu rozhoduje pouze o přiměřenosti trestu a o tom, jestli obviněný odpověděl na všechny otázky ano, čili zda formálně uznal svou vinu. Soud schválil Andruskóovu dohodu o vině a trestu bez dokazování dle běžné praxe. 

Předsedkyně senátu Sabová upozornila, že soudkyně Záleská vystupovala v případu objednávky vražd prokurátorů již na podzim a žádné námitky ze strany obžalovaných vzneseny nebyly.

Obhájci Kočnera a Zsuzsové však proti tomuto rozhodnutí podali na místě stížnost. Proto se předsedkyně senátu Sabová rozhodla projednávání přerušit. O stížnosti bude rozhodovat Nejvyšší soud. Další projednávání je naplánované na konec března.

Roman Kvasnica, právní zástupce Zlaty Kušnírové, ale považuje za nejdůležitější rozhodnutí, o kterém senát Specializovaného trestního soudu bude teprve jednat: „Bude se rozhodovat o tom, jestli má Zlata Kušnírová, matka zavražděné Martiny, mít i nadále práva poškozené v kauze objednavatelů vraždy Mariana Kočnera a Aleny Zsuzsové i poté, co už trestní řízení s vrahy bylo ukončeno.“ Z právního pohledu jde totiž o to, že obviněný Kočner si vraždu Martiny Kušnírové nikdy neobjednal. Je tedy čistě na soudním senátu Ruženy Szabové, jestli tato práva Zlatě Kušnírové ponechá.

Autorka textu: Eva Kubániová
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková
Tento text vznikl díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podporujte naši práci.