Nedělní parlamentní volby ve Slovinsku vyhrálo středolevicové hnutí Za svobodu, v jehož čele stojí podnikatel Robert Golob. Ten slibuje, že zemi navrátí zpět na cestu demokracie a svobody, tedy k hodnotám, jež ohrozil dosluhující premiér a dlouholetý přítel Viktora Orbána Janez Janša. Kam kráčí Slovinsko a jaké škody napáchala vládnoucí strana SDS, se dočtete v rozhovoru s Anuškou Delić, reportérkou a zakladatelkou tamní investigativní platformy Oštro.
Co víme o novém premiérovi Robertu Golobovi a jeho hnutí Za svobodu?
Robert Golob zatím nebyl jmenován, ale je nejpravděpodobnějším kandidátem na premiérskou funkci. Do veřejného povědomí vstoupil zhruba před čtyřmi měsíci. Od roku 2006 do roku 2021 byl předsedou energetické firmy GEN-I.
O jeho politickém vedení víme málo, a proto nelze říct, jakým směrem se bude jeho vláda ubírat. Moudřejší budeme poté, co koaliční vládu sestaví. Pak zjistíme, jaké pozice ve středolevicovém spektru zastává.
Ve hře je totiž i centristická levicová strana Sociální demokracie či levicová strana Levice (tuto partaj podporuje například kontroverzní filozof Slavoj Žižek, pozn. red.).
Co lze naopak jistě předpokládat, je to, že se tu nebude opakovat nedemokratický scénář, jako tomu bylo pod vládou Janši.
Jakými sliby Robert Golob Slovince oslovil?
Jeho kampaň byla zaměřená na občany, jejichž hlasy nebyly pod Janšovou vládou slyšet. Takových lidí bylo hodně a najednou slyšet byli. Což dokazují například pravidelné páteční protivládní demonstrace po celém Slovinsku, které se konaly od roku 2020.
Na rozdíl od Janši se Golob prezentuje jako svobodomyslný. Říká, že bude bojovat za svobodu medií, veřejných institucí a hodnot právního státu. Slibuje, že skončí i útoky na právní stát, jichž jsme byli svědky během posledních dvou let.
Co se stalo během posledních dvou let?
Stalo se toho tolik, že mi přijde, že šlo o mnohem delší dobu než o pouhé dva roky. Janšova vláda převzala kontrolu nad nejrůznějšími klíčovými institucemi jako například Nacionalni Preiskovalni Biro, což je nezávislý úřad, který se zabývá závažnou kriminalitou.
Právě tyto instituce se minimálně poslední čtyři roky zabývají osobami podezřelými z praní špinavých peněz a finančních podvodů. Možná vás nepřekvapí, že hlavní podezřelý měl přímé vazby právě na Janšu.
Kolik škody Janša nadělal, zatím není zřejmé. Víme ale, že premiér zásadně zasáhl do demokratických hodnot slovinského národa.
Můžete být konkrétní?
Existuje podezření o nelegálním sponzorování předvolební kampaně SDS při minulých volbách v roce 2018. Pak je tu kauza praní špinavých peněz mezi Lublaní a Banja Lukou v Bosně, v níž hrál klíčovou roli Janšův neformální poradce Rok Snežič, který je podezřelý z vedení sítě finančních podvodníků.
SDS mělo vliv na udělování grantů v rámci ministerstva kultury, pod které mimo jiné spadá i finanční podpora médií. Například naše investigativní médium Oštro už po třetí žádné granty nedostalo. Odůvodnění bylo vždy absurdní, řekli nám, že nepublikujeme originální obsah, což nedává smysl, protože jsme investigativní novináři.
Jsme přitom jen jedno z mnoha médií, které pod Janšovou vládou nedosáhlo na finanční podporu státu. Zasaženy jsou také neziskové organizace, hlavně ty, jež se zabývají životním prostředím, ty Janša dlouhodobě dusil s tím, že to jsou pijavice, které sají miliony ze státního rozpočtu.
Janšovo vládnutí během pandemie covidu-19 je pak samostatnou kapitolou. Utopila se tu spousta peněz na nejrůznějších pofiderních zakázkách, třeba na rouškách vyrobených z papírových ubrousků a z kuchyňských gumiček. Je téměř neuvěřitelné, kolik toho Janša zvládl za poslední dva roky zvorat.
K parlamentním volbám přišlo 70 procent voličů, což je nejvíc od roku 2000. Čím to je?
To číslo je opravdu neskutečné. Myslím si, že lidé už měli plné zuby všeho, co se tu v posledních letech odehrávalo. Za účelem porazit Janšu také ve Slovinsku vznikla platforma Glas ljudstva (Hlas lidí), kterou tvoří síť 112 neziskových organizacích a občanských spolků, jimž se podařilo zmobilizovat voliče po celé zemi.
Myslím, že vysokou volební účast ovlivnilo i propojení mezi taxikáři a dobrovolníky z neziskového sektoru, kteří pomohli lidem s postižením či starším občanům dojít do volebních místností.
SDS nakonec obdrželo zhruba čtvrtinu voličských hlasů, tedy přibližně stejně jako v minulých volbách.
Co si myslíte o tvrzení některých slovinských médií, že volby byly ovlivněné Ruskem?
Obecně platí to, že vše, co publikují média podporující SDS, by mělo projít řádnou kontrolou, ověřením.
Dle našeho fact-checkingu jsou tato média často zdrojem dezinformací a fake news. Konkrétně třeba Nova24TV je spoluvlastněná kamarády Viktora Orbána a řízená SDS. To je vše, co k tomu mohu říct.
Ubírá se Slovinsko, podobně jako Orbánovo Maďarsko, nedemokratickou cestou?
Ano, říkáme tomu „orbanizace“ Slovinska. Během pouhých dvou let se Janšovi podařilo téměř zničit Národní tiskovou agenturu RTVS, politicky ovládat veřejnoprávní rozhlas i televizi RTVS a jiné klíčové státní instituce, čímž podkopal demokratické hodnoty a ohrozil fungování právního státu.
V Maďarsku před necelým měsícem také proběhly volby. Viktor Orbán měl pro své znovuzvolení využít i války na Ukrajině. Jakou roli tato válka hrála v parlamentních volbách ve Slovinsku?
Slovinsko je přece jen od Ukrajiny geograficky vzdálenější než Maďarsko. Pro nás je válka na Ukrajině spíše zahraniční než vnitrostátní politikou.
Neviděla jsem náznak toho, že by bratříčkování mezi Orbánem a Janšou ubylo, a proto je mi divné, že Orbán cituje prokremelská média, zatímco Janša obviňuje slovinskou opozici z ruských vlivů.
Janša si chce budovat pověst vůdce armády už od začátku devadesátých let, kdy působil jako ministr obrany během války ve Slovinsku v roce 1991.
I proto si myslím, že svou nedávnou cestu za prezidentem Zelenským do Kyjeva podnikl pouze kvůli vlastnímu obrazu než kvůli nějaké mezinárodní solidaritě. V tom však není sám. Všechno, co podniká trio Janša–Vučić–Orbán, je potřeba brát s rezervou a s ohledem na jejich populistické vládnutí (Aleksandar Vučič je prezident Srbska, pozn. red.).
Anuška Delić investigativní reportérka a zakladatelka Oštro – prvního centra investigativní žurnalistiky se zaměřením na oblast Jadranu.
Autorka textu: Anna Košlerová
Autor úvodní fotografie: ČTK/AP/Petr David Josef
Tento text vznikl díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podporujte naši práci.