Putinova sekretářka na návštěvě v Praze. Běžní Rusové přesto mají vstup do Česka zakázaný

V době, kdy běžní Rusové mají vstup do České republiky zakázaný, a to i v případech, kdy návštěva Česka je jediným způsobem, jak se shledat se svými potomky a vnoučaty, cestuje pracovnice Putinovy prezidentské kanceláře bez problémů do Budapešti i do Prahy. České hlavní město navštívila na podzim uplynulého roku. Žije a podniká tu její syn, šéf neúspěšného kryptoprojektu Callisto, o kterém jsme nedávno psali.

Před čtyřmi měsíci navštívila dnes 61letá Marina Vencálková, která minimálně do roku 2023 zastávala administrativní pozici nejprve v prezidentské kanceláři prezidenta Ruské federace a poté v kanceláři vlády Ruské federace, Petřínskou věž v Praze. Rozhledna ji však zklamala. „Věž je stará a potřebuje rekonstrukci. Vstup do věže je také nepřiměřeně drahý, a dokonce jsou zpoplatněny záchody,“ postěžovala si v hodnocení památky na ruském vyhledávači Yandex.

U míst a hotelů, jež navštěvuje, zanechává tato paní podrobná hodnocení pravidelně. Ať už pod svým pravým jménem, nebo pseudonymem Marina Švedová. Díky tomu víme, že v říjnu letěla z moskevského letiště Šeremetěvo, v jejím hodnocení označeném za přelidněné. „Dlouho jsem nelétala, ale teď jsem si všimla, že konečně dali letiště do pořádku.“ Příjmení Švedová používá u některých profilů na sociálních sítích, ostatní údaje včetně telefonního čísla a fotografií však patří Marině Vencálkové.

Dne 11. října 2024 byla podle svých recenzí ubytována v hotelu v Budapešti. Ani toto zařízení ji zcela neuspokojilo: „Hotel je sice obrovský, ale zrovna prochází rekonstrukcí. Samotné místnosti jsou malinké s výhledem na střechu.“ O dva dny později už navštěvovala pražské památky.

 

Běžní Rusové za dětmi do Česka nesmějí

Na rozdíl od Vencálkové je pro obyčejné Rusy momentálně téměř nemožné dostat se do Česka. Den po zahájení ruské války proti Ukrajině pozastavila Česká republika vydávání víz pro občany Ruska a Běloruska. Výjimku tvoří pouze žádosti nezletilých dětí, jejich rodičů, manželek či manželů těch osob, které jsou již občany EU, a humanitární případy. „Víza za účely, které nejsou v tomto nařízení zmíněny, včetně účelu návštěvy, jako jsou například narození potomka na území ČR, studium, léčení či zaměstnanecké karty nebo podnikání, se občanům Ruska ani Běloruska za pokračující ruské agrese na Ukrajině nevydávají,“ konstatuje mluvčí českého MZV.

Případ rodiny Darii (jméno bylo kvůli soukromí změněno), české občanky původem z Ruska, a jejího manžela, rovněž Rusa s trvalým pobytem v Česku, mezi zmíněnými výjimkami pro udělení víza není.

„Čekáme na jaře narození prvního dítěte, ale do porodnice nebo během prvních měsíců za námi nikdo z příbuzných nepřijede,“ konstatuje Daria. Spolu s manželem jsou odpůrci Putinova režimu a války v Ukrajině. Dariin muž navíc před odjezdem do Česka pracoval pro organizaci, která je dnes v Rusku označena jako „nežádoucí“. Cesta zpět do vlasti by tak pro novopečené rodiče mohla být nebezpečná. „Nejspíš se s rodinou uvidíme až na podzim, abychom jim ukázali vnouče, ale na neutrálním území, v třetí zemi, kam mohou i občané Ruska bez víza. Delší setkání nebo pomoc od rodičů hned po narození dítěte bohužel nepřipadá v úvahu,“ vysvětluje Daria. 

Mezi oblíbené destinace, kde se Rusové v evropském exilu setkávají se svými rodinami, patří Turecko, Gruzie, Arménie nebo Spojené arabské emiráty. 

Budoucí rodiče se zkrátka musí smířit s tím, že setkání jejich rodin s vnoučetem budou vzácná. „S rodiči manžela jsme se od začátku války viděli jen jednou – loni v Turecku. Svou maminku jsem naposledy viděla před dvěma lety, v zimě roku 2023, kdy se jí podařilo získat španělské vízum. Schengenská víza nejsou pro Rusy snadno dostupná – jsou drahá, jejich vyřízení trvá dlouho a navíc není žádná záruka, že je člověk vůbec získá. Státy také přísně sledují, zda držitel víza tráví čas v zemi, která mu jej vydala, takže s takovým vízem navštívit i Česko je téměř nemožné,“ říká Daria. 

V roce 2023 Česko vyhovělo pouze 262 žádostem o vízum podaných na českém konzulátu v Moskvě. Oproti tomu Itálie vydala Rusům přes 134 tisíc víz, Francie 100 tisíc a Španělsko 92 tisíc. Podle českého Ministerstva zahraničních věcí není využití schengenského víza pro vstup do ČR ani legální. „Je-li získáno schengenské vízum podvodným způsobem na konzulátu členského státu, v němž není hlavní cíl plánované cesty žadatele, jedná se o tzv. visa shopping a takové osobě může být odepřen vstup do schengenského prostoru,“ popisuje tuto situaci mluvčí ministerstva.

Rodinné vazby

Návštěva Česka může mít v případě Mariny Vencálkové ale opodstatnění. Žije tady její čtyřicetiletý syn Vladimír Vencálek, kryptotěžař, jehož jméno se v uplynulých letech v médiích objevovalo kvůli neúspěšnému kryptoprojektu Callisto, a také její bývalý manžel, jehož příjmení dodnes používá. Podle svých vlastních slov citovaných Deníkem N není však Vencálek se svou matkou v kontaktu.

Ruska přitom nenavštívila Prahu poprvé. Z jejích dalších hodnocení vyplývá, že v roce 2020 bydlela během svého pobytu v čtyřhvězdičkovém pražském hotelu Panorama. „Tento hotel jsem si vybrala, protože v sesterském hotelu Corinthia nebyla na požadovanou dobu volná místa, a nelitovala jsem: personál je k Rusům (i k ostatním!) velmi přátelský, pohotový a vstřícný. Všechny požadavky jsou okamžitě splněny,“ uvedla v recenzi. V předešlém roce pak Vencálková zanechala hodnocení tří dalších hotelů včetně zmíněné Corinthie. Ve stejném roce napsala naopak nespokojený komentář ohledně brněnské zoologické zahrady. „Porovnám-li to před dvaceti lety, je stav zoo horší.“

O rok dříve, v roce 2018, byla Vencálková ubytována v pražském hotelu Kings Court a tehdy byla mnohem spokojenější. „Skvělý hotel s výbornou atmosférou.“ Jak píše dále, bydlela v apartmánu typu Executive. Dnes stojí 216 eur za noc, v přepočtu 5400 korun.

Sekretářka, nebo geofyzička?

Když Marina Vencálková navštívila Prahu v roce 2018, měla navíc důvod k oslavě – v únoru 2018 se stala nositelkou Státní rady Ruské federace třetí třídy, což je nejvyšší skupina civilních hodností, na které může ruský státní zaměstnanec dosáhnout. Dokument o udělení hodnosti podepsal tehdejší předseda vlády Dmitrij Medveděv.

O samotném obsahu práce Vencálkové toho není moc známo. Investigaci.cz se podařilo dohledat dokument z roku 2013 – majetkové přiznání prezidenta Vladimira Putina. Z listiny vyplývá, že Putinovi patří pozemek o rozloze 1500 metrů čtverečních, byt, garáž a tří auta – dva veteráni značky Volha a terénní Lada Niva. Z metadat dokumentu je zřejmé, že jméno uživatele, který jej vytvořil, je „Vencalkova“. Redakci se nepodařilo dohledat žádnou další občanku Ruska s tímto jménem.

V roce 2010 osoba se stejným jménem a pracovní pozicí jako Vencálková doprovázela ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jenž se konal v kazašském hlavním městě Astana a kterého se zúčastnila i německá kancléřka Angela Merkel.

V té době, což platilo až do roku 2016, byla Vencálková zároveň uváděna jako vedoucí pracovnice společnosti Neftegazdetal, která dodává vybavení pro plynovody a ropovody ruskému státnímu podniku Gazprom. Pro tuto pracovní pozici měla patřičnou kvalifikaci, absolvovala totiž geofyzikální fakultu na Ruské státní geologické univerzitě. 

Oficiálně začala v Putinově kanceláři pracovat teprve v roce 2019. O čtyři roky později je však podle záznamů pojišťovny již vedena jako zaměstnankyně Kanceláře vlády Ruské federace. 

Jak se této ženě podařilo získat vízum pro vstup do České republiky, není známo. Podle zjištění investigace.cz těsně před návštěvou Prahy v červenci 2024 získala pobyt v Kazachstánu.

Na dotazy redakce Marina Vencálková neodpověděla. Po přečtení naší zprávy na Telegramu si z profilu odstranila všechny fotografie a údaje.