Základní škola Věda slibuje „hladkou“ integraci Rusů do Česka. Podle školní inspekce ten slib ale nenaplňuje – někteří žáci i učitelé neumějí česky. Zakladatelka školy Elena Pinskaja i žáci se navíc i po únoru 2022 účastní akcí a vzdělávacích aktivit pod záštitou Kremlu, takzvaných nástrojů „měkké síly“.
V listopadu roku 2024 proběhlo v Moskvě mezinárodní fórum Setkání Ruského světa, velká výroční akce pořádaná kremelskou nadací Russkij mir, jejímž zakladatelem je Vladimir Putin. Fóra se zúčastnili zástupci 80 zemí. Za Česko dorazila zakladatelka a zřizovatelka soukromé česko-ruské školy Věda Elena Pinskaja.
Fórum Setkání Ruského světa je určeno všem podporovatelům a příslušníkům „ruského světa“ – koncepce, s níž přišel Kreml pro vysvětlení okupace Ukrajiny.
Během jednoho z mnoha kulatých stolů věnovaných propagaci ruštiny a ruské kultury v zahraničí vyjádřila Pinskaja myšlenku, že odpovědnost za zřizování všeobecně-vzdělávacích ruských škol v zahraničí by měl převzít ruský stát.
Zakladatelka soukromé pražské školy tento názor prosazuje už delší dobu. Tvrdí, že pracovní cesty zaměstnanců ruských vzdělávacích struktur, jejichž cílem je šířit ruštinu v zahraničí, jsou zbytečné. „Tuto práci už dávno vykonali a nadále vykonávají místní stoupenci, kteří na vlastní náklady vybudovali efektivní ruské školy,“ píše v článku z roku 2019.
Ve stejném roce získala Pinskaja finanční grant od nadace Russkij mir. Autoři zprávy věnované nástrojům měkké síly Ruska v EU upozorňují, že sankcionované organizace jako Rossotrudničestvo, které zřizuje ruská centra v Evropě, a nadace Russkij mir často rozdělují granty a finance. Vytvářejí tak „vertikálně integrované propagandistické sítě“. Od příjemců grantů totiž očekávají loajalitu vůči kremelským hodnotám.
Nedělejme z ruských dětí Čechy
Rok 2021 byl pro vztah Ruska a Česka velkým milníkem. Potom, co české bezpečnostní služby zjistily, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 stálo Rusko, Česko vyhostilo osmnáct ruských diplomatů. Stát je označil za pracovníky ruských tajných služeb. V roce 2021 se škola při ruské ambasádě v Praze, kterou navštěvovaly zejména děti zaměstnanců ambasády, uzavřela. Česká strana nepovolila učitelům školy diplomatický status podle Vídeňské úmluvy a Rusko nepřevedlo školu do režimu běžné zahraniční školy fungující v ČR, jak je to u jiných zahraničních škol. Jedinou ruskou školou s výukou v ruštině, akreditovanou v České republice, se tak stala Věda.
Elena Pinskaja (tehdy Elena Azarnikova) společně se svou matkou založila vlastní školu Filipův dům v roce 1993 v Moskvě. Koncem devadesátých let se přestěhovala do Prahy, kde otevřela její pobočku.
V současnosti základní škola Věda nabízí bilingvní výuku v ruštině a češtině na prvním i druhém stupni. Podle příspěvků školy i samotné Pinské na sociálních sítích cílí Věda zejména na děti, které se do Česka přestěhovaly nedávno a neovládají češtinu, případně na ty, které „kvůli šikaně na základě etnika odcházejí z jiných škol“.
Přílišnou snahu ruskojazyčných migrantů integrovat své děti do českého školství považuje Pinskaja za následek tlaku „západního imperialismu vůči Rusku“. „Má to své kořeny ve známém obdivu k ‚Západu‘ ve srovnání s ‚imperiálním‘ přístupem k zemím bývalého socialistického bloku. Při politice prosazování Ruského světa na Západě je třeba tyto faktory zohlednit,“ podotýká ve sborníku článků věnovaném výuce ruštiny v zahraničí.
Konsolidace „ruského světa“
Elena Pinskaja spojení s Ruskem, zejména se státními diplomatickými institucemi, po odchodu ze země neztratila. Ředitelka pravidelně navštěvuje akce pořádané Rossotrudničestvem a dalšími organizacemi, které odborníci označují za nástroje ruské propagandy v rámci hybridní války.
Na videu z konference ruských krajanů z roku 2018, která se konala v prostorách Ruského centra vědy a kultury, je Pinskaja vidět mezi posluchači ruského exvelvyslance Alexandra Zmejevského, který oznamuje vznik vytvoření „nové, moderní struktury zaměřené na konsolidaci mladé části zahraničního ‚Ruského světa‘ – Mezinárodní sítě mladých krajanů“.
Na fotografiích z kulatého stolu s dlouhým názvem „Interakce a partnerství ruských vzdělávacích institucí v Česku s cílem zachování a propagace ruského jazyka a kultury“ z roku 2019 pózuje Pinskaja s karlovarským pravoslavným knězem Nikolajem Liščenjukem, vyhoštěným z Česka z bezpečnostních důvodů, Andrejem Končakovem, bývalým šéfem Rossotrudničestva v Česku a jedním ze dvou ruských diplomatů vyhoštěných rámci smyšlené ricinové kauzy, nebo s Annou Evsinou, zástupkyní předsedy ruských Krajanů, a dalšími osobami spojenými s ruskými institucemi.
Na jiné fotografii sedí s Končakovem, Evsinou a dalšími v karlovarské restauraci Pirosmani, která patří gruzínské podnikatelce Asmat Šanavě. Šanava má podle zjištění investigace.cz vazby jak na ruské kriminální podsvětí, tak na lidi z kremelských institucí. Ve stejném roce získala Pinskaja grant od nadace Russkij mir a Ruský dům v Praze s ní zveřejnil krátký rozhovor věnovaný školství na svých facebookových stránkách.
Putinovo Rusko není překázkou
Se stejnými organizacemi i lidmi přicházely v průběhu výuky do kontaktu i děti svěřené Pinské. Podle zjištění investigace.cz se žáci školy Věda účastnili online konferencí pořádaných nadací Russkij mir, poznávacích zájezdů do Ruska „Zdravstvuj, Rossija“ placených Kremlem i celosvětové akce Totální diktát, kterou organizuje Rossotrudničestvo. Jak samotná Pinskaja uvedla v příspěvku na Facebooku, ochudit děti o možnost vidět Rusko na vlastní oči jenom proto, že jde o „Putinovo“ Rusko, je neosvícená hloupost.
V roce 2020 se škola zapojila do projektu zastřešeného Koordinační radou krajanů „Pamatujeme a ctíme“ k výročí konce druhé světové války, v jehož rámci děti vyráběly pozdravy pro ruské veterány. Vytvoření pozitivního obrazu Ruska, podpora vlastenecké výchovy a takzvané historické paměti prostřednictvím dětské tvorby a her patří mezi metody práce kremelských institucí s mladou ruskou diasporou v zahraničí.
Další akce, uskutečněné v roce 2020, vlastenecké online konference „Cesty slávy – naše historie“ v čele s ruským poslancem Viktorem Vodolackým, se za školu Věda zúčastnila Anna Osinovskaja.
V roce 2021 se za podpory Ruského domu v Praze uskutečnila lekce věnovaná tématu boje proti „ideologii terorismu“. Škola se zapojila také do soutěže věnované 60. výročí ruské kosmonautiky. Cílem soutěže bylo podle webu Koordinační rady krajanů „vytvořit pozitivní představu o pilotech a kosmonautech a vychovávat vlastenecké cítění prostřednictvím tvůrčí činnosti u dětí předškolního a mladšího školního věku“.
Jen týden před invazí proběhla ve škole Hodina čísel, projekt zastřešený ruským ministerstvem školství, kde se žáci čtvrté třídy dozvěděli, jak mimo jiné vyšetřovat kybernetické útoky.
Zástupci ruských státních institucí navíc školu také osobně navštěvovali. Například v roce 2019 do školy osobně dorazil Andrej Končakov, bývalý šéf Rossotrudničestva v Česku, a předal tamním žákům učebnice.
Příležitostný kontakt dětí ze školy Věda s Ruským domem a některými ruskými institucemi potvrzuje i představitel ruských opozičních sil v Praze, jehož dcera školu navštěvovala o víkendech ještě v roce 2014. „Už v té době byla školy v duchu ‚ruského světa‘. Vzpomínám si, že oslavy Silvestra měly děti v Ruském domě nebo se také účastnily workshopů pořádaných Rosatomem (ruská státní korporace se zaměřením na jadernou energetiku, pozn. red.),“ říká. Dceru nakonec ze školy odhlásil kvůli nízké úrovni výuky a neprofesionálnímu přístupu učitelů. „Odešli jsme hlavně kvůli celkové atmosféře ve škole, ne kvůli politickým důvodům,“ dodává.
Samotná Pinskaja na sociálních sítích opakovaně zdůraznila, že v její škole není místo pro politiku. Na otázku položenou v komentářích k příspěvku o uzavření školy při ruské ambasádě, zda ve škole přednášejí ruskou, či evropskou verzi dějin, odpověděla nejednoznačně. „Jistě se shodneme na tom, že v demokratické zemi nemůže existovat jediná jednoznačná verze (historie) pro různé vrstvy obyvatelstva, sociální skupiny apod. Proto naši mladí čeští učitelé seznamují děti s různými hodnoceními a verzemi – v souladu s principem demokratičnosti. Totéž dělají v Ruském lyceu (oddělení našeho Vzdělávacího centra) rusky mluvící učitelé,“ shrnula svůj postoj.
Mladí diplomaté z Česka
Škola nezpřetrhala vazby s Ruským domem ani po invazi Ruska do Ukrajiny v únoru 2022. Jen několik měsíců po invazi v červnu 2022 přihlásila Pinskaja svou dceru Taisii na každoroční letní školu Mladí lídři, která probíhala v Bulharsku a byla určena pro vybrané mladé krajany v Evropě. Pro představu o tom, kolik taková akce stojí, se nám podařilo dohledat rozpočet za rok 2023. Tato pětidenní akce, financovaná z rozpočtu Moskevského domu krajanů, stála Moskvu zhruba 10,5 milionů rublů, v přepočtu zhruba 2,8 milionů korun.
Část účastníků letní školy v letech 2021 a 2022 včetně dcery Pinské pocházela přímo ze školy Věda. Takto popsal své dojmy z letní školy v roce 2021 žák školy Andrej Manujlov: „Navštívili jsme dům ruské kultury v Sofii, kde jsme měli možnost sledovat mistrovské umění našich herců. Byla to divadelní hra na téma druhé světové války. Budu-li upřímný, rozbrečel jsem se dojetím.“ Redakce oslovila Manujlova s žádostí o komentář, ten ale do doby uzávěrky článku neodpověděl.
Většina účastníků programu Mladí lídři za Česko v letech 2021 a 2022 se podle zjištění investigace.cz přihlásila prostřednictvím Klubu mládežnické a dětské diplomacie v Česku pod vedením výše zmiňované Anny Evsiny. Ten vznikl za podpory ruského ministerstva zahraničních věcí a Koordinační rady ruských krajanů v Česku.
Účastníkem tohoto diplomatického klubu byl v minulosti i český blogger a plzeňský komunální politik Jakub Zieba, který dnes žije v Rusku a prostřednictvím příspěvků na sociálních sítích tamní život propaguje. Kulatých stolů diplomatického kroužku se účastní jak členové Koordinační rady, tak ruští diplomaté. Setkání se účastnil například bývalý ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij, Konstantin Kolpakov, předseda Rady mladých diplomatů Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace nebo Alexej Trjakin, tehdejší zástupce Ministerstva obrany Ruské federace pro oblast vojensko-pamětní práce v Česku.
Vedoucí projektové části českého diplomatického kroužku byla v minulosti Anna Sinicyna, ruská režisérka zaměřující se na vlastenecká témata. Stojí i za mediálním projektem Ruská řeka, který má prostřednictvím filmu a dalších mediálních formátů zkoumat, co je „ruská duše“ a „proč se v Rusku tolik mluví o válce“. Jako svůj cíl projekt vytyčuje „prosazování pozitivního obrazu Ruska v zahraničí prostřednictvím integrace mladých krajanů žijících v zahraničí do prostoru ruské kultury a historie“. „Dospívající, kteří vyrůstají daleko od své rodné kultury, nezískávají dostatečně hluboké znalosti o kultuře a historii Ruska a jsou vystaveni vlivu místních médií, která často zkreslují obraz Ruska ve světě,“ vysvětlují autoři v popisu projektu. Projekt běží od roku 2021 dodnes. V roce 2023 získal prezidentský grant Ruské federace.
Měkká integrace, nebo překážka v integraci?
Akreditaci českého ministerstva získala česko-ruská škola v roce 2014. Už při návštěvě České školní inspekce o dva roky později se ukázalo, že žáci kvůli slabé znalosti češtiny nedokázali naplnit program výuky. „V roce 2016 ČŠI mimo jiné konstatovala, že téměř polovina pedagogického sboru nesplňovala zákonné předpoklady pro výkon své činnosti a že jazyková bariéra některých učitelů i žáků neumožňovala plnit výstupy školního vzdělávacího programu. Upozornila rovněž na porušování školské legislativy a nedostatky v řízení školy,“ říká mluvčí inspekce Anna Brzybohatá. Jeden ze závěrů inspekce navíc zněl, že se škole nedaří naplňovat koncepci integrace žáků-cizinců do českého prostředí školy.
Následující inspekční návštěva se konala o deset let později, v roce 2025, a dospěla k podobnému závěru: školní vzdělávací program není v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. „Efektivitu vzdělávání s výjimkou cizích jazyků snižuje neznalost českého jazyka žáky a některými učiteli,“ uvádí zpráva. Obě inspekční zprávy zároveň upozorňují na vysokou fluktuaci žáků ve škole. Kvůli tomu není možné „posoudit posun v úrovni jazykových dovedností, který by měl být patrný ve vyšších ročnících jako důsledek integrace a kontinuity vzdělávání v české škole“.
V roce 2016 získala škola grant ve výši přes dva miliony na projekt Nejsme si cizí, který měl přispět k integraci zahraničních žáků do Česka. V průběhu posledních deseti let čerpala škola víc než 15 milionů na dotacích. Loni získala dvouletý grant na modernizaci jazykové učebny.
Na dotaz redakce, zda není výše uvedený dlouhodobý nedostatek důvodem pro odebrání akreditace, česká inspekce odpověděla, že samotná inspekční zjištění automaticky nevedou k odebrání oprávnění. „O případném výmazu školy z rejstříku škol a školských zařízení rozhoduje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve správním řízení.“
Redakce Elenu Pinskou oslovila. Ta spolupráci s ruskými státními organizacemi popřela. Na žádost o rozhovor odpověděla, že rozhovory neposkytuje, a požádala redakci, aby školu nezmiňovala v žádném kontextu. Na další dotazy neodpověděla.
Autorka: Kristina Vejnbender