Denního světla ubývá, tma přichází čím dál dřív a zastihne nás často ještě za monitory pracovních počítačů. Čeho ovšem naopak spíš přibývá? Kriminálních příběhů z celého světa. Tento týden zjistíte, kdo bude dědit po zesnulém Prigožinovi a přibližně o jak velké dědictví půjde. Dozvíte se i to, proč se do Brazílie pašuje sója nebo s jakou novou drogou se potýkají úřady v Severním Irsku. A poslední zpráva nás přenese na čínské rybářské lodě, které ovšem neplují za žádným dobrodružstvím.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze článků z oblíbené rubriky #zesvěta odebírejte zde.
#1 Zhýčkaný dědic
Než zemřel, odkázal někdejší zloděj z dob Sovětského svazu a později nechvalně známý zbohatlík Jevgenij Prigožin veškerý majetek svému jedinému synovi Pavlovi. Pětadvacetiletý mladík dostane komfortní superjachtu, tři soukromé tryskáče nebo sbírku historických automobilů. A k tomu navíc i něco na útratu, totiž rodinný majetek v hodnotě 16,4 miliardy liber (přes 466 miliard korun). Podle příspěvků na instagramovém účtu Pavlovy sestry Poliny, která podle všeho ostrouhala, se zdá, že mladý Prigožin je zhýčkaný mladík, jenž miluje cestování a opulentní styl života s prvky odhalování intimních partií svého těla — v roce 2016 unikla fotografie juniora pózujícího na palubě superjachty v rouše Adamově. Pavel je ale podobně jako zesnulý papá rovněž členem žoldáků Vágnerovců a účastní se bojů v Ukrajině. Loni v prosinci například způsobil pěkný rozruch, když na sociálních sítích omylem prozradil, kde se nachází jeho jednotka. To vedlo k bombovému útoku ukrajinských sil, při němž zahynulo 18 jeho spolubojovníků. Zda bude nadále riskovat svůj život na frontě při vědomí tak velkého majetku, jenž mu spadl do klína, ovšem ukáže čas.
Více o životě Prigožina mladšího se dočtete v jeho profilu na webu The Telegraph.
#2 Tuny pašovaných sojových bobů
Víme, že se pašují nejrůznější předměty – drogy, zbraně, léky, umělecká díla, zvířata atd. Pašeráci ale v tomto směru dokážou vždy překvapit, momentálně pokoutně převážejí také sójové boby, a to z Argentiny do Brazílie. Právě argentinské úřady na začátku října oznámily zabavení více než 17 tisíc kilogramů sójových bobů. Ty měly putovat za brazilské hranice, kde je po tomto produktu velká poptávka, neboť Brazilci se za každou cenu snaží udržet své dominantní postavení na trhu se sójou, a každý bobek je jim proto dobrý. Sója přitom není evidentně levná záležitost, pašované boby měly hodnotu více než čtyř milionů argentinských pesos (téměř 264 tisíc korun).
O tom, že pašování sóji není v tomto regionu nijak ojedinělé, se dočtete v příspěvku na webu OCCRP.
https://twitter.com/OCCRP/status/1710259357361885597
#3 Pětsetkrát silnější než morfium
Severoirské úřady zaregistrovaly několik úmrtí způsobených nitazeny neboli supersilnou drogou, která je údajně pětsetkrát silnější než morfium. K prvnímu podobnému případu poprvé došlo v dubnu 2022. Místní organizace poskytující pomoc drogově závislým lidem se obávají, že problém se syntetickými drogami se může rychle vymknout kontrole. Nitazeny byly vyvinuty v 50. letech minulého století jako lék proti bolesti. Jde ale o velmi silnou a návykovou látku, jež nebyla nikdy schválena pro lékařské využití. V posledních letech je jejich užívání rozšířené i ve Spojených státech. Před čtyřmi roky se navíc objevila informace, o níž uživatelé jiných drog netušili, a sice že nitazeny se přimíchávají do heroinu, kokainu i dalších narkotik. Na látce je nebezpečná právě její kombinace s různými typy drog či s alkoholem.
Další informace o nitazenech se dočtete na webu BBC.
Super strength street drugs which are "500 times stronger than morphine" have been linked to multiple deaths across Northern Ireland for the first time, the coroner has said. He called nitazenes "a serious danger to public health". https://t.co/PV29hUJI5r
— BBC News NI (@BBCNewsNI) October 8, 2023
#4 Čínská rybářská flotila
Většina mořských plodů, které přistanou Američanům na talíři, pochází z čínských námořních lodí. Čína v průběhu několika posledních desetiletí investovala velké prostředky do flotily rybářských plavidel s cílem rozšířit svůj globální vliv nejen na souši, ale i na mořských vlnách. Čínské firmy teď vlastní či provozují terminály v 95 zahraničních přístavech. Podle odhadu má tato země 2 700 rybářských lodí, veřejné záznamy a satelitní snímky však naznačují, že počet lodí se ve skutečnosti může blížit až číslu 6 500. Některé lodě, které vystupují jako rybářské, mohou sloužit i vojenským účelům. Země navíc nedodržuje mezinárodní zákony a její loďstvo je častým pachatelem nelegálního rybolovu. Prostřednictvím těchto plavidel dochází i k obchodování s lidmi a na jejich palubách vládne násilí a porušování lidských práv.
Podrobný příběh o plavbách čínských rybářských lodí odhaluje The New Yorker.
Today, Americans eat 100,000 tons of squid a year—a large portion of which comes from China’s distant-water fishing fleet, which is rife with labor trafficking, debt bondage, violence, criminal neglect, and death. https://t.co/R9zyKo3x98
— The New Yorker (@NewYorker) October 10, 2023
Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.
Zdroj úvodní grafiky: investigace.cz