Praní špinavých peněz

Steffi Černá, Eva Kubániová

O praní peněz se většinou nestarají samotné kriminální gangy, ale skupiny lidí, jež jsou k tomu mnohem povolanější: globální syndikáty na praní peněz. Ty umí dokonale využít sebemenší mezeru v zákonech ve prospěch kriminálních organizací, které si je najímají.

„Podařilo se nám identifikovat čtyři sta těch nejlepších profesionálních pradlen peněz v Evropě, perou přes evropský finanční systém miliardy z výnosů z drog a další trestné činnosti. A v 99 procentech případů jsou úspěšné,“ řekl v rozhovoru pro Politico Rob Wainwright, bývalý ředitel Europolu.

Podle odhadu agentury OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) je právě teď v oběhu přibližně 2,1 triliónů dolarů (45 889 830 000 000 korun) pocházejících z trestné činnosti. Další miliardy jsou naskladněné v hotovosti. Dodnes se objevují skrýše a místnosti napěchované bankovkami, které čekají na legalizaci. Tedy na vyprání.

Pokud na bankovní účet dorazí platba, jež se podle nastavených pravidel klasifikuje jako podezřelá, je potřeba ji nahlásit. Napřed místním úřadům – v Česku je to Finanční analytický úřad, ten platbu vyhodnotí a v některých případech nahlásí dál Europolu. Pouze okolo deseti procent podezřelých transakcí se však dále prošetřuje a jen jedno procento končí konfiskací peněz. Toto číslo se podle Europolu, trochu překvapivě, od roku 2006 nezměnilo. Pokud jde o počty nahlášených podezřelých transakcí Europolu, nestojí si Česko úplně dobře. Skončilo na jednadvacátém místě z osmadvaceti. Více reportuje i Slovensko.

„Zdroják“

Jako trestný čin praní špinavých peněz lze totiž označit pouze ty případy, kde hotovost prokazatelně představuje výnos z trestné činnosti. Je tedy potřeba najít zdrojový zločin. To bývá v případě mezinárodních schémat, přes které se peníze perou, často problém. Jakmile částka přistane na bankovním účtu a banka to nenahlásí jako podezřelou transakci k prošetření, peníze jsou vyprané.

Ačkoli je praní špinavých peněz označováno jako trestný čin bez obětí, není tomu tak.

Kamil Kouba, experta na praní peněz, k tomu dodává: „Praní peněz nabývá na významu s rostoucí latentní kriminalitou, tedy takovou, která se nedaří odhalovat a přitom generuje obrovské příjmy, jako jsou například obchod s drogami, dětská pornografie, kriminalita bílých límečků či podvody ve virtuálním světě. Z širšího úhlu pohledu jsme oběti všichni, z užšího pohledu jsou to tragické osudy lidí končící na drogách nebo dětí zneužitých k prostituci.“

Nelegální peníze jsou motorem organizovaného zločinu a často úzce spojené s násilím. Odborníci se shodují na tom, že pokud by se podařilo zastavit praní peněz, zastavilo by to i přísun peněz organizovanému zločinu. Praní peněz navíc kazí i podnikatelské prostředí. Pro normální podniky je mnohem těžší bojovat s konkurencí poháněnou praním peněz. Ta totiž často poskytuje produkty nebo služby za menší než tržní hodnotu.

Proč prát

Utrácet dnes ve velkém peníze neznámého původu, aniž si toho všimne finanční správa, není snadné. Kriminálníci se tak ocitají v situaci, kdy mají sice velký obnos v hotovosti, ale nemohou ho nijak využít.

Tradičně se peníze perou přes podniky, kde je obtížné sledovat počet zákazníků nebo hodnotu a množství toho, co se v podniku prodávat má. Mezi typické pračky patří restaurace, noční kluby, soukromé estetické kliniky nebo kosmetické salóny. Výnosy z trestné činnosti jsou tak smíchány s opravdovými příjmy podniku, peníze jsou zaevidovány, zdaněny a legalizovány, jako by byly skutečným výnosem legálního podnikání.

Proces praní špinavých peněz prochází třemi fázemi: umístění, vrstvení a integrace. Špinavé peníze jsou nejdříve umístěny do finančního systému. Aby nebylo jednoduché je označit za výnosy z trestné činnosti, je potřeba je namíchat s legálními příjmy z reálného podnikání. Tomu se říká vrstvení.

Nakonec jsou tyto peníze integrovány do mezinárodních finančních systémů jako legitimní výdělky.

Prát, ale sofistikovaně

Způsobů jak vyprat špinavé peníze je mnoho, originalitě se meze nekladou. Tradiční způsoby, které využívaly legálně vlastněný byznys, nahradily sofistikované komplexní sítě firem a takzvaných proxy osob (o světě nastrčených ředitelů více zde).

Vítejte ve světě nastrčených ředitelů

Svět online bankovních institucí, anonymních online platebních služeb, peer-to-peer převodů za pomocí mobilních telefonů a využití virtuálních měn, jako je Bitcoin, ztížil sledování a detekování převodů špinavých peněz. Peníze mohou být vyprány rovněž prostřednictvím online aukcí a prodejů, hazardních her, a dokonce i díky online počítačovým hrám – špinavé peníze přeměněny na herní měnu a poté převedeny zpět na skutečné, v té chvíli již čisté peníze.

Offshore s vůní oceánu

V dnešní době elektronického bankovnictví se tradiční způsob praní přes podniky stává stále obtížnějším. Digitální peníze tak daly vzniknout offshorům, kam se od osmdesátých let přesunuly stovky miliard dolarů.

Podle studie, kterou vypracovala v roce 2016 mezinárodní finanční společnost PricewaterhouseCoopers se roční částka pohybuje mezi dvěma a pěti procenty světového HDP, tedy mezi jedním až dvěma biliony dolarů (přibližně 21 846 600 000 000 až 43 693 200 000 000 korun). Celková částka, která se nyní nachází v offshorových bankách, se odhaduje na deset procent světového HDP a má stoupající tendenci.

Jedná se o velmi prosperující a propracovanou síť lidí, kteří výměnou za „poplatek“ zavírají oči před tím, jak byly peníze získány a kdo je opravdu vlastní. Klíčoví aktéři zde jsou právníci, bankéři, účetní a osoby poskytující služby svěřence. Tyto služby představují klíčovou součást řetězce a jsou jen velmi volně legislativně regulovány. Jednou z nejznámějších společností, jež tyto služby poskytovala, byla Mossack Fonseca, jejíž data, známá jako Panama Papers, byla odhalena v roce 2017.

Typické offshorové schéma se skládá z několika úrovní anonymně vlastněných skořápkových firem a neregistrovaných trustů. A právě trusty jsou nejproblematičtější, protože jejich existence obvykle není zaevidována v žádném státu. Peněžní toky se vydají ze země, kde byly získány – třeba z Číny –, na bankovní účet řízený například trustem v Jersey, který by zase mohl ovládat společnost registrovanou na Britských panenských ostrovech. Tato společnost pak může být použita k nákupu nemovitostí v bezpečném právním městě, třeba v Londýně.

Novou výzvu v praní peněz představují kryptoměny. Přestože nemusejí být až tak anonymní, jak se může zdát, jsou čím dál tím častěji používány jak k vydírání, tak k obchodu s drogami nebo nákupu zbraní.

Když novináři suplují úřady

Jednotlivé vlády i Evropská unie se snaží prosazovat stále více předpisů v boji proti praní špinavých peněz. Tyto předpisy však vyžadují, aby finanční instituce měly zavedený systém pro odhalování a hlášení podezření na praní špinavých peněz.

Protože praní špinavých peněz zasahuje často i do několika států, je možné stíhat i cizince. Je velmi nepravděpodobné, že by za své zločiny byli potrestáni v zemi svého původu, přestože kriminální činnost vykonávají.

Klíčová je i práce novinářů. Vždyť jen díky unikům tisíců dokumentů, jako byly například Panama Papers nebo Paradise Papers, se lidé dozvěděli o rozsáhlém systému, jejž využívají ti nejbohatší na světě.

Tento text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Napište nám váš názor

Váš email nebude zveřejněný