Piráti z Černomoří

Je v 21. století možné ukradnout tanker, který kotví u břehu členské země Evropské unie? Nedávná bulharská zkušenost ukazuje, že ano. A to dokonce za asistence státních úřadů. Somálští piráti nebo Jack Sparrow z fantaskní filmové trilogie by mohli jen závidět.

Je pátek 21. prosince, do Štědrého dne zbývají tři dny. Většina obyvatel Bulharska se ladí na poklidnou vánoční atmosféru. To neplatí pro třicítku mužů, kteří chvíli po poledni vyrážejí ve dvou člunech na moře z černomořského přístavu ve městě Burgas. Jsou mezi nimi pohraničníci, inspektoři námořní správy a civilisté, většina z nich ozbrojená. Jejich cílem je libyjský tanker, jenž kotví v Burgaském zálivu.

Jakmile se dostanou na palubu, vyzvou inspektoři námořní správy kapitána lodi Abdullaha Abdula Jalila, aby tanker odevzdal do rukou údajně nových majitelů. Ten to odmítá a chce vidět soudní rozhodnutí, které by změnu vlastnictví doložilo. Inspektoři i policie kapitánovu žádost ignorují, místo toho začnou prověřovat pasy členů posádky a vyzývat je k okamžitému opuštění lodi.

S narůstající nervozitou se skupina ozbrojených civilistů chová víc a víc agresivně. Pod pohrůžkou použití zbraní zakážou posádce mobilní telefony (pro jistotu mají na jednom z člunů rušičku signálu s perimetrem 200 metrů). Kapitán Jalil se násilnému převzetí tankeru snaží vzdorovat, přes satelitní telefon se mu podaří kontaktovat svého zaměstnavatele a majitele lodi – libyjskou státní přepravní společnost General National Maritime Transport Company of Libya (GNMTC). Agresoři mu ale  telefon vytrhnou z ruky a za přihlížení pohraniční stráže ho zbijí. Z ozbrojených civilistů se vyklubou členové soukromé bezpečnostní agentury Bashev Team & Security.

 

„Pokud chceš ještě někdy vidět svou rodinu, nedělej žádné hlouposti,“ hrozí kapitánovi tankeru se zbraní v ruce muž a křičí na něj, že je nový majitelem.

V tu chvíli si Abdullah Abdul Jalil jasně uvědomí, že bulharští pohraničníci nejsou na palubě proto, aby jeho a další námořníky chránili před agresory, ale že se na nezákonném převzetí lodi přímo podílejí.

 

„Jeden z pohraničníků byl hrozně nervózní… kopl mě do zad a já spadl. Snažil jsem se vstát, ale on do mě kopal znovu a znovu,“ popisuje později šokující zkušenost s bulharskou policií.

Aniž by kapitánovi předložili jediný dokument opravňující je k takovému jednání, údajný nový vlastník a členové bezpečnostní agentury se lodi násilně zmocní – za asistence bulharských úřadů. Původní posádku pohraničníci naloží do svého člunu a odvezou na pevninu, kde je na policejní stanici hlídá soukromá bezpečnostní agentura, jíž bulharští strážci pořádku předají i mobilní telefon kapitána.

Tohle jsou ve zkratce svědectví kapitána Jalila a jeho kolegů, která má k dispozici bulharský investigativní server Bivol, náš partner v rámci mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project). Ve své nejnovější kauze přinesl důkazy o tom, že se bulharské úřady a pohraniční policie podílely na nezákonném únosu 260 metrů dlouhého libyjského tankeru MT BADR o výtlaku 62 tisíc tun, který inicioval bulharský holding Bulgargeomin s.r.o. napojený na italskou mafii přes pochybné tamější společnosti. To vše na základě padělaných dokumentů a v rozporu s rozhodnutími bulharských soudů.

Trackovací software webu Marine Traffic zachycuje operaci převzetí tankeru, zdroj: Youtube Bivol.bg

Svátky klidu

Pro pochopení výše popsaného pirátského převzetí cizí lodi v teritoriálních vodách členské země Evropské unie se musíme přenést v čase do roku 1992. Tehdejší státní firma Bulgargeomin si činila nárok na údajný dluh libyjské GNMTC z dob socialismu ve výši devíti milionů dolarů (254 milionů korun podle tehdejšího kurzu). Tento mezinárodní spor byl libyjskou stranou zpochybňován, postupně utichal, až  se na něj téměř zapomnělo. Ale ne tak docela. Dvacet let poté – v roce 2013 – totiž vznikl soukromý holding Bulgargeomin s.r.o. sdružující tři privátní firmy s krátkou podnikatelskou působností. Společnost Bulgargeomin s.r.o. se účelově tvářila jako následník již rozpuštěné státní firmy Bulgargeomin, s níž ale právně neměla nic společného. Což jí podle všeho nebránilo v tom, aby si začala nárokovat čtvrtstoletí starou pohledávku, kterou libyjská strana nikdy neuznala.

Obětním beránkem se měl stát právě tanker MT BADR, jenž vlastní libyjská státní společnost GNMTC. Když v listopadu 2017 připlul do burgaského přístavu, byl zde na základě žádosti Bulgargeomin s.r.o. zadržen námořní správou. GNMTC se proti tomuto postupu bránila a po právní bitvě jí dal v lednu 2018 zapravdu bulharský Nejvyšší kasační soud. V den rozhodnutí soudu však podal soukromý exekutor Totko Kolev z podnětu vlastníků firmy Bulgargeomin s.r.o. další žádost na námořní správu ohledně zadržení libyjského tankeru. A námořní správa i tentokrát žádosti vyhověla.

Rozhodnutí Okresního soudu v Burgasu z 21. prosince 2018 mělo definitivně zhatit majetnické choutky Bulgargeominu s.r.o. – soud totiž exekuční řízení spuštěné Totko Kolevem prohlásil za nelegální. Podnikatelé brousící si zuby na svou bohatou kořist soudní prohru ale nepřijali a ještě tentýž den se odhodlali k rozhodnému činu: pirátskému převzetí tankeru. Byl ostatně pátek, poslední pracovní den před Vánocemi, během nichž většina institucí a soudů v Bulharsku nepracuje. Tak jedinečná příležitost se již nemusela opakovat.

Byznys, nic osobního

Bashev Security & Team, zdroj: Facebook

Vraťme se zpět na stanici pohraniční policie v Burgasu, kde celé páteční odpoledne sedí psychicky zdrcený kapitán se svou posádkou – pod „ochranou“ soukromé bezpečnostní agentury Bashev Team & Security, která jim před očima ukradla loď. Tentýž den večer převezou členové agentury kapitána a jeho lidi do Varny, města vzdáleného dvě hodiny cesty autem. „Podívej se, jde čistě o byznys. Neber si to osobně. Než něco uděláš, zamysli se nad svým životem a rodinou,“ opakuje kapitánu Jalilovi v místním hotelu samozvaný nový majitel lodi.

Následujícího dne – 22. prosince – je celá posádka s výjimkou kapitána z Bulharska deportována. Kapitán čeká na libyjského konzula, který přijíždí ze Sofie, aby společně podali oficiální stížnost na nezákonné zmocnění se tankeru. Policie v Burgasu ale jejich stížnost nechce přijmout. Kapitán s konzulem se proto vracejí na libyjskou ambasádu do Sofie, kde Jalil podává zprávu velvyslanci a následně odlétá domů.

Rutinní inspekce

Mohammed El Ahrech je pojišťovacím agentem libyjského majitele lodi – státní společnosti GNMTC. V Tripolisu, hlavním městě severoafrické země, zřídil ihned po faktické krádeži tankeru krizový štáb a začal bombardovat stížnostmi bulharské instituce i mezinárodní regulátory námořní dopravy. Zatím bez úspěchu. Bulharské ministerstvo vnitra a námořní správa totiž tvrdí, že jen pomáhaly novému vlastníkovi v legálním převzetí lodi.

Ředitel námořní správy, Živko Petrov, novinářům z Bivol sdělil, že výměna posádky byla iniciativou nového vlastníka – Bulgargeomin s.r.o. – kterému pomáhal realizovat převzetí lodi soukromý exekutor Totko Kolev. Bulgargeomin s.r.o. podle něj registroval libyjský tanker BADR pod panamskou státní vlajku a nové označení BDIN již 13. prosince. Dodal, že podle bulharského zákona má soukromý exekutor v rámci exekučního řízení právo na změnu vlastnictví i u zahraničního plavidla, jež podléhá mezinárodnímu námořnímu právu. Námořní správě se očividně nezdálo podezřelé, že převzetí lodi řídil stejný exekutor, který ignoroval rozhodnutí jak městského, tak nejvyššího soudu.

Mluvčí bulharské policie sdělil reportérům z investigativního serveru Bivol, že pohraničníci obdrželi oficiální žádost od námořní správy, aby asistovali u rutinní inspekce panamské lodě BDIN v Burgaském zálivu. Tiskové oddělení bulharské policie nicméně odmítlo tuto žádost novinářům poskytnout. Stejně jako sdělit počet pohraničníků, kteří se měli akce účastnit, nebo okomentovat zapojení a agresivní chování soukromé bezpečnostní agentury.

Padělat, zfalšovat, zmanipulovat

Podle zjištění Bivolu však postupovala námořní správa i burgaské oddělení pohraniční policie v rozporu se zákonem. Rozhodnutí Nejvyššího kasačního soudu v Burgasu totiž jasně konstatovalo, že se údajná pohledávka na dluh ve výši 254 milionů korun zakládala na zfalšovaných dokumentech, podle soudu dokonce Bulgargeomin s.r.o. ani není legální právnickou osobou. Smlouvu o splátce dluhu, která bulharskou firmu údajně opravňovala k převzetí libyjské lodi, měla připravit řecká notářka Ioanna Andreadaki. Ta tvrdí, že její podpis i razítko jsou zfalšované, což potvrdil i forenzní grafolog. Na Bulgargeomin s.r.o. zároveň podala žalobu. Před lety měla sice notářka smlouvu iniciovanou Bulgargeomin s.r.o. opravdu připravit, k jejímu podpisu se však nedostavil ani zástupce bulharského holdingu, ani zástupce libyjské státní firmy. V právním světě tedy smlouva nikdy neexistovala. Její zfalšovaná verze měla podle všeho firmě Bulgargeomin s.r.o. posloužit jako základ pro zmanipulované exekuční řízení.

Padělaná měla být i nová registrace lodi pod panamskou vlajkou, jež proběhla na řeckém konzulátu této středoamerické země. Libyjský majitel již podal stížnost na Námořní správu Panamy.

Tanker pluje na jih k Turecku, zdroj: Youtube Bivol.bg

Pozdě tanker honit

Spekulantům holdingu Bulgargeomin s.r.o., který bulharský soud dokonce ani nepovažuje za právoplatnou společnost, se sázka na riziko a Vánoce zatím vyplatila. Ačkoliv Nejvyšší správní soud rozhodl 2. ledna 2019, že zmocnění se tankeru novým majitelem bylo ilegální, rozhodnutí přišlo příliš pozdě. V tu dobu již přejmenovaný tanker kotvil mimo teritoriální vody Bulharska, což je právní termín označující úsek moře do 22 kilometrů od pobřeží, kde přestává platit jurisdikce daného státu. Den poté zamířil pod panamskou vlajkou k tureckým břehům. Podle znalců, které oslovili novináři z Bivolu, se budou chtít noví „majitelé“ pokusit tanker co nejrychleji prodat.

 

Autoři: Bivol, Jakub Šimák
Autor úvodní fotografie: Bivol

Tento text vznikl díky podpoře čtenářů jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.