Panama Papers a my – velmi často kladené dotazy

Od okamžiku, kdy se po celém světě vypukla kauza Panama Papers, začaly vznikat pochybnosti o tom, co je to za lidi, kteří k Panama Papers za Českou republiku a Slovensko dostali přístup do databáze. Kdo to je, kdo je platí a proč ti neznámí aktivisté raději nepřenechají tak důležitou práci profesionálům?

Přinášíme vám pár odpovědí na tyto často kladené otázky.

Kdo je teda ten tým lidí, co stojí za Českým centrem pro investigativní žurnalistiku?

V současné době jsme čtyři.

Pavla Holcová – Vystudovala žurnalistiku, pak pracovala v Člověku v tísni – na starost měla mediální projekty na Kubě. Během jednoho školení potkala investigativního novináře Paula Radu a začala Výběr_015občasně spolupracovat se skupinou novinářů sdružených v projketu Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP).V roce 2013 založila České centrum pro investigativní žurnalistiku (ČCIŽ) s cílem přinášet zahraniční know-how, trendy a kontakty na českou mediální scénu. Ještě ten rok se ČCIŽ stalo partnery několika mezinárodních projektů, z toho asi nejdůležitějsí bylo partnerství s Organized Crime and Corruption Reporting Project, což je síť investigativních novinářů primárně z regionů Východní a Jihovýchodní Evropy. Pavla tak dostala možnost spolupracovat s investigativními novináři z patnácti nezávislých médií: Kyiv Post, Novaya Gazeta, Rise Project a Rise Moldova, KRIK, CINS, RE:Baltica, Atlászó, Direkt36, Hetq a mnohými dalšími…

Za sérii článků, které Pavla psala s ázerbajdžánskou novinářkou Khadijou Ismayilovou, získala v roce 2013 Pavla ocenění Global Shining Light. Za články o šéfovi makedonských tajných služeb, které Pavla psala se Saškou Cvetkovskou,získala v roce 2014 ocenění European Union investigative journalism prize. Pavla v současné době sedí společně s Marinou Corbis z Institute for Feature, Sheilou Coronel z Colombia University a Victorem Jakobssonem v boardu ředitelů OCCRP.

Ještě v roce 2013 se ČCIŽ stalo partnery GIJN – globální sítě investigativních novinářů. Ti se jednou za dva roky scházejí na GIJN konferenci, aby se podělili o nové zkušenosti a poznatky o organizovaném zločinu, korupci a novinařině. Na podzim roku 2015 byla Pavla jedním z přednášejících.

V roce 2014 se České centrum pro investigativní žurnalistiku stalo partnerem další významné instituce, a to Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ). První projekt, na kterém jsme spolupracovali, se týkal praní peněz přes nákup realit na Manhattanu.

Pokračovalo to spoluprací na projektu Swissleaks a zatím poslední společná práce je na projektu Panama Papers.

V současné době Pavla kromě práce pro ČCIŽ pracuje pro OCCRP, školí pro Institute for War and Peace Reporting novináře v základech práce s mezinárodními databázemi a v Česku pomáhá hledat mladé talenty investigativní žurnalistiky v rámci projektu Achillova data.
IMG_20141130_004743Jan Indra – je datový novinář a analytik, dvakrát byl nominován na cenu Googlu pro mladé talenty datové žurnalistiky.

Honza v současnosti pokračuje ve studiu magisterského programu Mediální studia na téže fakultě. V ČCIŽ působí od roku 2014, k investigativní žurnalistice ho přivedl workshop Achillova data. Kromě datově analytické práce pro ČCIŽ pracuje Honza i jako fact-checker (člověk, co ověřuje, jestli fakta uváděná v článku jsou správná) pro OCCRP.

 

kubaniova fotkaEva Kubániová – studovala žurnalistiku na Slovensku, ve Francii a v České republice. V Praze se zúčastnila investigativního kurzu Achillova data pro studenty žurnalistiky, kde se potkala s Pavlou Holcovou. Prošla i kurzem Follow the Money, který přednášel zakladatel OCCRP a investigativní novinář Paul Radu. V ČCIŽ má na starosti slovenské kauzy a spolupráci se slovenskými novináři.

 

steffiSteffi Černá – je studentkou magisterského programu Bezpečnostní studia na FSV UK. Mimo to koordinovala projekt Transparentnost městských společností pro Oživení, o.s. V minulosti spolupracovala na projektu Transparency International ČR monitorující možné praní špinavých peněz získaných z veřejných zakázek skrze offshore firmy nebo na studii pro Center for the Study of Democracy zabývající se financováním organizovaného zločinu v České republice.

 

Kromě týmu máme i správní a dozorčí radu, kde kromě novinářů, jako jsou Ondřej Kundra z Respektu nebo Tom Nicholson ze SME, je i ekonom Matěj Bajgar, právník Michal Čermák, proděkan Fakulty sociálních věd Filip Láb nebo Marie Němcová z mezinárodní organizace Media Development Investment Fund.

Kdo ČCIŽ platí?

Snažíme se být transparentní, proto si naše finanční závěrky můžete prohlédnout u nás na webu (jsou součástí výročních zpráv) nebo i v obchodním rejstříku. Na naše finance dohlíží kromě dvou účetních i dozorčí rada.

Jsme nezisková organizace, za kterou žádný velký dárce nestojí. Většina našich financí pochází od soukromých dárců, ze spolupráce na projektech s OCCRP nebo jako odměna za školení.

 

4000-tight-withtopCo přesně je v databázi Panama Papers? A co tam není?

V databázi Panama Papers jsou tisíce dokumentů, které dokládají zakládání, udržování a rušení obchodních společností v jurisdikcích, jako jsou Panama, Seychely, Niue, Vanuatu, Britské Panenské ostrovy, Samoa nebo Hong Kong. Přibližně 90% těchto dokumentů se zabývá správou a spoluprací mezi jednotlivými buňkami právní kanceláře Mossack Fonseca. Dokumenty jsou ve formátech MSG (emailová komunikace), TIF (faxy a scany), PDF (oficiální dokumenty, akcie) a DOC (pracovní verze smluv). Dokumenty ve většině případů neobsahují bankovní transakce, nevysvětlují finanční triky a schémata a často ani neuvádějí takzvaného Ultimate Beneficial Owner – tedy člověka, který reálně z těchto firem profituje. Více se můžete dozvědět zde: http://panamapapers.sueddeutsche.de/articles/56febff0a1bb8d3c3495adf4/

Proč jste nenapsali víc skandálních odhalení z databáze Panama Papers?

Na Panama Papers pracujeme hned s několika týmy: s českým, slovenským  a kubánským.

Všechny týmy pravidelně přinášejí zajímavé kauzy, které se Panama Papers týkají. Samotná databáze Panama Papers ale není skladiště senzací, jen nástroj pro investigativní novináře. Odhadem 95 procent dokumentů jsou technické poznámky k firmám, poplatkům za registraci nebo udržování firmy, připomínky a urgence. Těch zbylých pět procent dokresluje offshoreové struktury kauz, které se odehrávaly v České republice. Jako novináři musíme mít jednotlivé kauzy do detailu zvládnuté, abychom pochopili, co znamenají zdánlivě nelogické kroky správců firem – například proč je firma na jeden den převedena pod lucemburský trust, proč do schématu na týden vstupuje společnost z Nového Zélandu nebo proč většina londýnských firem s napojením na Česko sídlí na stejné adrese… Jednotlivé dokumenty jsou navíc označeny sérií čísel, nikoliv jménem osob nebo kauzy. Pro nás jako novináře to znamená načíst stovky stran, než pochopíme, co to vlastně před sebou máme za data a k jaké kauze by se asi tak mohla vázat.

Proč ve zveřejněné části nemůžu najít všechny dokumenty nebo lidi, o kterých píšete?

Jako novináři spolupracující na projektu Panama Papers jsme měli k dispozici čtyři nástroje: databázi všech uniklých dokumentů, interaktivní platformu zobrazující vazby a vztahy mezi jednotlivými entitami, seznamy všech firem, které mají v dokumentaci zmíněnou naši cílovou zemi a kolaborativní virtuální prostor, kde jako novináři můžeme sdílet své poznatky nebo otázky.

Když na začátku května zveřejnilo ICIJ databázi firem, které v Panama Papers figurují, bylo to pro mnoho lidí zklamání, protože z kompletních dat byla zveřejněna jen část.

Veřejná databáze tedy není přesným zrcadlem toho, k čemu máme jako novináři spolupracující na projektu přístup. ICIJ se rozhodlo rozdělit kompletní set dat na veřejnou a neveřejnou část. Ve veřejné části můžete najít jména firem, napojení na vlastníka, adresy… v neveřejné části zůstávají emaily, kopie pasů a další osobní dokumenty. Tuto část nechceme po konzultaci s právníky zveřejňovat ani my, z dokumentů však občas citujeme.



Napište nám váš názor

Váš email nebude zveřejněný