Zlaté pravidlo investigativní žurnalistiky: sleduj tok peněz

Miranda Patručičová je novinářka pracující pro mezinárodní síť investigativních novinářů OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project), jejíž je investigace.cz také součástí. Společně se zakladatelkou investigace.cz, Pavlou Holcovou, pracovaly na kauze Ázerbájdžánské pračky peněz. V roce 2017 společně získaly ocenění Global Shining Light Award za investigativní projekt Making a Killing.

Photo: Nađa Berberović Dizdarević

Před nástupem do OCCRP působila Patručičová v organizaci Center for Investigative Reporting (CIN) a v BBC v Bosně. Pracovala na četných mezinárodních investigacích a úspěšně odkryla složité sítě pro praní špinavých peněz, úplatky za miliardy dolarů a temná obchodní jednání oligarchů ve střední a východní Evropě. Mezi její práce patří velké investigativní projekty jako Ázerbájdžánská pračka peněz, The Prodigal Daughter (Hýřivá dcera – článek o Gulnaře Karimovové, starší dceři někdejšího prezidenta Uzbekistánu Islama Karimova) a Panama Papers. V rozhovoru pro Global Investigative Journalism Network Patručičová vysvětluje, jak mohou novináři „sledovat peníze“, a tím odhalit velké kauzy.

 

Jaký je váš první krok, když získáte finanční záznamy o společnosti?

Zeptám se sama sebe na tři otázky: Co je v rozvaze a jak to společnost získala? Odkud pocházejí peníze? A co se píše v sekci „poznámky“?

Rozvaha ukazuje, zda společnost vlastní nemovitost nebo další společnosti a zda pochází počáteční kapitál z akcií, půjček nebo z jiného zdroje. V „poznámkách“ můžeme zjistit, zda společnost obchoduje s ostatními majetky, které patří stejnému akcionáři. Je to sekce, kde se dají najít zajímavé věci.

Obvykle si vytvářím tabulku, která porovnává jednotlivé finanční roky a hledá skoky v kapitálu. Zkontroluji, jestli nemá společnost obrovské dluhy a žádné příjmy. To by naznačovalo, že se nechová jako legitimní firma. Vysoké pohledávky jsou také červenou vlajkou.

Co nám mohou vysoké pohledávky říct o společnosti?

Vysoké pohledávky znamenají, že společnost prodává spoustu zboží nebo služeb, ale nenechává si za ně platit. Buď jsou úplně nekompetentní, nebo obchodují se spřízněnými podniky a vynáší peníze ven ze společnosti a možná i ven z domovských zemí. Často se využívají i skořápkové společnosti. Skutečná společnost si vezme peníze ve formě půjčky od své spřízněné skořápkové společnosti a nikdy je nevrátí zpět.

Spousta korupce se dá odhalit ve státních podnicích nebo státem vlastněných společnostech, které byly privatizovány. Většinou zahrnuje určitý stupeň nezákonného odlivu kapitálu do spřízněných společností.

Vidíme to často v průmyslových odvětvích, které mají vysoké státní dotace, jako je těžba nerostných surovin. Majitel zřídí offshorovou firmu (pozn.: společnost, která je registrovaná v zemi umožňující příznivé daňové zatížení, tzv. daňovou optimalizaci), která nakoupí zboží od domovské společnosti za cenu nižší než tržní, nebo dokonce zdarma. Jakmile je zboží dodáno do zahraničí, majitel offshorové firmy zboží prodá a zisk skryje. To pak vidíme v těch vysokých pohledávkách. Dluh domovské společnosti pak musí být vyrovnán vládou, často z peněz daňových poplatníků.

A co aktiva společnosti?

Vždy se zajímám o nehmotný majetek, například licence. Vždy zjišťuji jejich stav a transakce, které je obklopují – ať už společnost své licence přeplatila, nebo prodala pod cenu –, protože zde často dochází ke korupci.

Důležitá věc, na kterou je třeba se zaměřit, je, zda existují propojené společnosti ve více jurisdikcích. Vždy půjdu po všech dokumentech, protože věci, které byly ze zprávy ve Švédsku vyloučeny, by mohly být ze zákona zveřejněny ve zprávě holdingové společnosti v Nizozemsku. Jakékoli číslo, které se zdá příliš velké nebo příliš malé, je pro mě znamením.

Zprávy z auditu mohou také odhalit cenné věci. Například při vyšetřování Panama Papers jsme se zabývali těžebními společnostmi vlastněnými dcerami ázerbájdžánského prezidenta a dohledali jsme, že mají povinnost zaplatit vládě 2 miliony dolarů za použití těžebního dolu. Tyto peníze ovšem zaplaceny nebyly. V auditorské zprávě byli řídící vlastníci dotazováni, zda se obávají, že ztratí svou licenci. Odpověď byla „ne“. Tento nedostatek regulace nakonec pomohl odhalit zvýhodňování společností napojených na vládnoucí rodinu Ázerbájdžánu.

Jaký další kvalitativní výzkum je užitečný pro pochopení činností společnosti?

Na základě počátečních informací o společnosti vím, zda mám zkontrolovat katastr nemovitostí nebo obchodní rejstřík a vždy porovnávám výroční zprávy.

V našem příběhu z Tádžikistánu „Lust for Gold“ se ve výroční zprávě psalo o vágnosti ohledně udělování povolení k těžbě. Následující rok společnost získala povolení na důl, jakmile byl zaplacen tzv. „success fee“ (pozn.: suma, která je splatná po dodržení stanovených podmínek, např. dosažení měřitelného cíle).

To nám objasnilo, co skutečně znamená „success fee“.  Naše pátrání vedlo k zjištění, že tyto poplatky se nevztahují na společnosti, které jsou vlastněny rodinou prezidenta nebo jsou s ním spojeny.

Je také užitečné podívat se na společnosti kótované na alternativních akciových trzích, jako je AIM na londýnské burze cenných papírů, které jsou méně regulované a tolerantnější vůči podezřelým společnostem.

Tiší důchodci z Olšových Vrat

Hodnota akcií může hodně napovědět o funkci společnosti. Jak zjistíte, zda jsou akcie společnosti podhodnoceny?

To je těžké říci. V kauze Azercell jsme našli dokument, který oceňuje státní akcie ve výši 600 milionů dolarů a prodejní suma byla 180 milionů dolarů. Rozdíl byl značný a zjistili jsme, jak stát skutečně vzal stovky milionů dolarů od ázerbájdžánského lidu.

Pokud nemáte k dispozici odhad akcií, potřebujete další kvalitativní informace, například hodnotu pozemku nebo aktiva. Vyžaduje to více práce.

Štěstěna hraje někdy velký faktor, co myslíš?

Ano, pro každý velký příběh musíte vytvořit zázrak. Někdy tvrdě pracujete a máte štěstí. Ale je to také o tom, že se nikdy nevzdáváte.

V kauze Ázerbájdžánské pračky na peníze jsme odhalili jméno německého poslance, který přijal přes 100 000 eur, protože jeho jméno bylo na bankovním převodu mezi stovkami dokumentů. Jediné, co jsme museli udělat, bylo potvrdit jeho identitu.

Jak Ázerbájdžán korumpoval evropské politiky

Jaký je největší rozdíl mezi offshorem a lokálně registrovanými společnostmi?

Offshorové jurisdikce často nezavazují společnosti, aby podávaly finanční zprávy nebo zveřejňovaly své vlastnictví. Normální věci, jako jsou rezoluce a stanovy, nejsou k dispozici. Pokud nemáte přístup k uniklým dokumentům, je to obtížné. Obvykle hledám jakékoliv zahraniční majetky, protože místní registr vyžaduje vyšší úroveň zveřejnění informací a to mě vede k informacím o těchto offshore společnostech.

Jak mohou novináři efektivně využívat státní rejstříky při investigaci?

Při kauze Unholy Aliances jsme se podívali na společnost, která vlastnila pozemky spolu se známou postavou z prostředí organizovaného zločinu prostřednictvím offshore společnosti, o které jsme nemohli získat žádné informace. Když jsme zkontrolovali místní záznamy katastru nemovitostí, objevili jsme dopis od právníků v Panamě adresovaný tehdejšímu ministru hospodářství Černé hory. Nemohli jsme dokázat, že byl akcionářem, ale ukázalo nám to, že vysoce postavení vládní úředníci jsou určitě součástí příběhu.

Obchodní rejstříky obsahují různé užitečné informace: podrobnosti o restrukturalizaci, seznamy jakýchkoli externích investic nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo kdo jsou právníci společnosti.

V kauze The Prodigal Daughter, která se zabývala vládnoucí rodinou v Uzbekistánu – co bylo okamžikem, kdy jste si uvědomili, že Gulnara Karimovová, nejstarší dcera bývalého prezidenta Islama Karimova, dostala více než 1 miliardu dolarů na úplatcích? Co vám napovědělo?

To bylo opravdu zajímavé. Získali jsme uniklé dokumenty, které odhalily převody od desítek společností. Karimovová si nechala platit telekomunikačními společnostmi za marketingové služby, plánování událostí, dopravu nebo podporu. Samozřejmě tyto služby nikdy neposkytovala. Takhle to bylo vymyšleno záměrně, protože se nedá jednoznačně říct, jak vypadají marketingové služby ve výši 5 milionů eur. Neexistuje žádný způsob, jak to měřit, protože neexistuje žádná fyzická věc, která by takovou hodnotu představovala. Viděli jsme, že peníze vyšly na druhé straně z jejích offshore společností. Měla dokonce lidi odpovědné za okamžité rozdělování peněz, aby se vyhnula podezření, pokud by kupovala nemovitosti a luxusní předměty.

Při přebíraní novinářské ceny v roce 2016 jste v projevu velmi upřímně mluvila o rizicích, kterým čelí novináři. Jakou radu týkající se ochrany sebe a svých zdrojů byste dala novinářům?

Buďte všímaví. Snažte se zjistit co nejrychleji, jak závažné jsou kauzy, na kterých pracujete. Často nevíme, jak vážný je příběh nebo jak hluboko jde, dokud není příliš pozdě. Pokud víte, že téma je nebezpečné, nedělejte ho sami! Řekněte to svému šéfredaktorovi a požádejte ho o pomoc. Pokud pracujete s informátory, ujistěte se, že jsou také chráněni.

 

Článek vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Napište nám váš názor

Váš email nebude zveřejněný