Případ zadrženého ruského novináře Ivana Golunova vyvolal v ruských médiích pozdvižení a celá kauza rezonovala dokonce i Kremlem. Ruská média spekulují, zda úřady nechaly Golunova zatknout kvůli tomu, že se mu podařilo rozplést složitou síť stamilionových obchodů v ruském pohřebnictví. Po několikadenním nátlaku veřejnosti nakonec Golunovo stíhání včera ukončil ministr vnitra.
Neočekávanou vlnu odporu vyvolalo zatčení ruského novináře Ivana Golunova ve čtvrtek 6. června. Policie ho zadržela poté, co byly v jeho batohu a následně i v bytě údajně nalezeny drogy, konkrétně několik balíčků mefedronu a kokainu. Podle novinářova advokáta mu drogy podstrčily ruské úřady.
Golunova zatkli policisté oblečení v civilu, posléze ho prohledali. Když měl požádat o přítomnost advokáta, údajně byl zbit. Následně měl být obviněn z pokusu o distribuci narkotik. Policie také zveřejnila snímky domnělé drogové laboratoře v Golunovově bytě. Později přiznala, že fotografie pocházely odjinud.
Za redaktora nezávislého zpravodajského serveru Meduza, sídlícího v Lotyšsku, se však překvapivě postavila řada ruských novinářů včetně redakcí tří největších deníků Kommersant, Vedomosti a RBK. V pondělí se na jejich titulních stranách objevil identický text: „Já/My jsme Ivan Golunov.“ Na dalších stránkách pak deníky požadovaly řádné vyšetření Golunovova případu. Noviny s takto neobvyklou titulní stranou se okamžitě staly velmi žádanou tiskovinou – v Moskvě se ihned vyprodaly a k dostání jsou už jen v aukcích za astronomické ceny.
„Požadujeme zevrubnou prověrku počínání pracovníků Ministerstva vnitra, kteří se zúčastnili zadržení Ivana Golunova, a trváme na poskytnutí údajů z této prověrky médiím. Očekáváme od orgánů ochrany práva a pořádku bezpodmínečné dodržování zákonů a požadujeme maximální transparentnost při vyšetřování,“ zní prohlášení deníků, o němž informují také další ruská média.
Server Meduza, pro který Golunov pracoval, však uvedl, že někteří novináři kvůli jeho podpoře už přišli o práci. Petrohradské vydání deníku Nevskije Novosti rozvázalo spolupráci s externím přispěvatelem Olegem Dilimbetovem. Deník vlastněný ruským podnikatelem Jevgenijem Prigožinem, známým také pod přezdívkou Putinův šéfkuchař, jako důvod ukončení spolupráce udal porušení interního řádu deníku.
Na Golunovovu kauzu už zareagoval i Kreml. Prezidentská kancelář nejprve přislíbila, že se případem bude zabývat a celou záležitost se pokusí vyřešit do 20. června – tedy do dne, kdy proběhne tradiční živá televizní beseda prezidenta Vladimira Putina s občany Ruska. Ministerstvo vnitra následně v úterý rozhodlo o ukončení Golunovova stíhání.
Americký deník Washington Post původně odhadoval, že misky vah justice jsou vychýleny spíše v Golunovův neprospěch. Ruské soudy jsou totiž známé tím, že o vině obžalovaných rozhodnou téměř ve sto procentech případů. Deník odhadoval, že pokud by navíc skutečně došlo ke Golunovově osvobození a ukázalo se, že šlo o frašku, na nejvyšších místech Ministerstva vnitra by „padaly hlavy“. To se zatím naplnilo jen z části. O místo podle ministerstva vnitra přišli policisté, kteří měli případ na starosti. Prezident Putin měl už zároveň od ministra obdržet návrh na odvolání šéfa moskevské protidrogové policie.
Golunovovi spolupracovníci a podporovatelé chystali na středu protesty v Moskvě, Jekatěrinburgu a dalších ruských městech a rozhodnutí ministerstva pro ně nejspíše bylo překvapením. Kreml popřel, že by rychlé vyřízení případu mělo souvislost s chystanou Putinovou televizní besedou s ruskými občany.
Otázkou však zůstává, proč se ruské úřady rozhodly proti Golunovovi zakročit.
Golunov v poslední době psal o machinacích v ruském pohřebnictví, v němž mají hrát roli úředníci i členové organizovaného zločinu. Golunovovi se podařilo rozplést složitou síť vztahů v tomto byznysu, kde se oficiálně protočí přes osm set milionů eur ročně. Neoficiální odhady dokonce hovoří o 3,4 miliardách. Za strůjce svého stíhání označil Golunov ruského plukovníka Marata Medojeva, který má podle něj a ruského aktivisty Alexeje Navalného k takzvané pohřební mafii velmi blízko.