Na americkém sankčním seznamu se objevila i slovenská firma

Jakub Šimák

Americký sankční seznam spravuje Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), který spadá pod tamní ministerstvo financí. OFAC 21. srpna uvalil sankce na Marinu Carevu a Antona Nagibina, ruskou společnost Vela-Marine a slovenskou firmu Lacno s.r.o.

Firmu Lacno s.r.o., jež sídlí v Bratislavě, přitom vlastní žena s ruským jménem – Natalija Jakovleva. Podle FinStatu, slovenského webového portálu posuzujícího finanční zdraví firem, zvýšila společnost Lacno s.r.o. v roce 2017 svůj zisk z necelých šesti tisíc eur na 204 tisíc eur a její tržby vzrostly ze 177 tisíc eur na téměř 2,9 milionů eur, přičemž firma v současnosti neeviduje žádné zaměstnance.

Kauza Divetechnoservices a kyberútoky

OFAC viní slovenskou firmu Lacno a zmíněné ruské subjekty z toho, že napomáhaly jiné ruské společnosti – Divetechnoservices. Ta sice není v Česku příliš známá, nicméně v USA způsobila počátkem léta velký poprask.

Kvůli tomu, že údajně spolupracovala s ruskou kontrarozvědkou FSB, se Divetechnoservices v polovině června objevila na americkém sankčním seznamu. FSB měla Divetechnoservices dodávat potápěčské a podvodní vybavení a technologie. Spojené státy přitom nedávno obvinily Rusko z toho, že sleduje telekomunikaci přenášenou podmořskými kabely, k čemuž mu mělo dopomoct právě vybavení dodávané firmou Divetechnoservices.

Petrohradská firma Divetechnoservices se specializuje na výrobu a vývoj podmořských zařízení a technologií.

 

Aby toho nebylo málo, Bílý dům letos v únoru vydal prohlášení, že ruská armáda stojí za vlnou kybernetických útoků NotPetya, která se v červnu 2017 šířila kromě USA i Evropou a Asií a napáchala škody za miliardy dolarů.

Ruská kontrarozvědka FSB je na americkém sankčním seznamu již od prosince 2016, protože podle Obamovy administrativy obtěžovala americké diplomaty v Rusku a stála za kybernetickými operacemi během tehdejších prezidentských voleb v USA.

Sečteno a podtrženo, dělat byznys s Divetechnoservices je z pohledu americké legislativy krajně problematické. Důkazem toho je  slovenská firma Lacno, která pomáhala Divetechnoservices sankce obcházet.

Vlna globálního kyberútoku – známého pod jménem NotPetya – se v červnu 2017 soustředila na napadení systémů ukrajinských společností a institucí včetně Národní banky Ukrajiny. USA viní z útoku Rusko.

 

Rusko: budeme hájit své zájmy

Náměstek ruského ministra zahraničí, Sergej Rjabkov, nazval poslední kolo sankcí neopodstatněným. „Jako obvykle neexistuje žádný důkaz nebo odůvodnění, ale jen podlé narážky […] na tvrdohlavý, omezený a agresivní přístup Američanů ohledně řešení bilaterálních a mezinárodních problémů odpovíme klidnou a důslednou prací na konstruktivní agendě. Na sankce zareagujeme způsobem, který hájí naše zájmy,“ dodal Rjabkov.

Napište nám váš názor

Váš email nebude zveřejněný