Uniklé rozpočty myanmarských ministerstev ukazují, že bezpečnostní síly Myanmaru začaly proti svým obyvatelům používat západní sledovací techniku získanou i z Evropské unie. Tento typ digitální forenzní technologie používá policie a další orgány po celém světě k vyhledávání organizovaných zločineckých sítí. Obhájci práv však varují, že tyto nástroje mohou být nebezpečné v rukou složek, jako jsou ty v Myanmaru, jež používají brutální metody k potlačení disentu.
Od armádního převzetí moci z letošního 1. února, které ukončilo desetiletý myanmarský experiment s demokracií po téměř půlstoletí nepřetržité vojenské vlády, bylo bezpečnostními silami zabito nejméně 863 lidí.
Svržená civilní vůdkyně Aun Schan Su Ťij, která je od té doby v domácím vězení, čelila minulé pondělí prvnímu dni uzavřeného soudního procesu, jenž je podle kritiků vykonstruovaný a jehož cílem je zabránit jí ve výkonu funkce.
Podle Asociace pro politické vězně, kterou založily myanmarské skupiny z řad občanské společnosti, bylo v rámci potlačování celonárodních protestů zatčeno, obviněno nebo odsouzeno téměř 5 000 lidí.
Z telefonů některých z nich mohli příslušníci bezpečnostních složek přitom získat informace pomocí digitální forenzní technologie zakoupené od západních společností ještě před převratem.
„Po zabavení telefonu zkontrolují všechna data v telefonu zadrženého. Dokonce kontrolují i telefony lidí v autobuse nebo ve vozidlech. Kontrolují Messenger, Viber, statusy na Facebooku,“ řekl prodemokratický aktivista Ko Ting Oo, kanadským novinám Globe and Mail.
Tato odhalení o zneužívání digitálních technologií vycházejí z uniklých rozpočtů myanmarských ministerstev a z dalších dokumentů, jakož i z rozhovorů s technologickými experty a osobami zadrženými bezpečnostními složkami. Dokumenty poskytla aktivistická skupina Spravedlnost pro Myanmar redakci Lighthouse Reports, která pak identifikovala přibližně 40 západních výrobců a vývojářů sledovacích a digitálních forenzních technologií, jejichž vybavení bylo uvedeno v uniklých rozpočtových výkazech Myanmaru. Nejzajímavější z těchto společností redakce poté porovnala s databázemi zdrojů pro registraci společností v Myanmaru, kterou sestavilo OCCRP. Na webových stránkách myanmarské vlády pak Lighthouse Project a OCCRP společně vyhledaly dokumenty k výběrovým řízením a prověřily veřejnou databázi konkrétních společností a jejich zaměstnanců.
Dvě kanadské společnosti, OpenText a Magnet Forensics, sdělily kanadské redakci Globe and Mail, že prodaly digitální technologii, která dokáže rozbalit a dešifrovat smazaná data i další informace. Prodej se uskutečnil před převratem a nezdá se, že by porušoval kanadské zbrojní embargo vůči Myanmaru. Obě společnosti uvedly, že od té doby další prodej zastavily.
„Tento typ technologie nakonec končí jako prostředek k závažným porušením lidských práv,“ řekl pro OCCRP John Scott Railton z Citizen Lab neboli z výzkumného centra pro technologie, bezpečnost a práva na Torontské univerzitě.
„Například informace získané z telefonů pomocí digitálních forenzních nástrojů mohou být zneužity k vykonstruovanému odsouzení obránce lidských práv nebo novináře,“ dodal Railton.
Jeden ze zadržených novinářům sdělil, že ho policie napadla a poté požadovala, aby odemkl svůj telefon. Policie mohla z jeho telefonu získat informace pomocí technologie vyrobené švédskou společností MSAB, uvádi The Intercept.
Společnost uvedla, že zařízení prodala civilním policejním složkám Myanmaru. Z uniklých myanmarských rozpočtových dokumentů za rok 2019 vyplývá, že finanční prostředky na nákup technologie byly přiděleny Úřadu pro boj s kyberkriminalitou. Ten spadá pod ministerstvo dopravy a komunikace, byť z popisu své práce především spolupracuje s policií.
Prodeje uskutečněné některými společnostmi by tak mohly porušit embargo Evropské unie na poskytování vybavení myanmarské armádě. Přesněji řečeno by tyto prostředky mohly být použity k represím, včetně takzvaných výrobků dvojího použití, jež mají jak civilní, tak i vojenské funkce, uvedl italský list Domani.
Mezi 40 západními technologickými společnostmi uvedenými v uniklých rozpočtech je i italská SecurCube. Ta již dříve uvedla, že neprodává technologie přímo Myanmaru. Jenže podle italského projektu investigativního zpravodajství (IRPI) se v dokumentech objevují zprostředkovatelské firmy, které technologii SecurCube nakoupily.
Společnost SecurCube na žádost o komentář nereagovala.
Vyšetřování OCCRP a Lighthouse Project ukazuje, že snahy myanmarské armády o sledování vlastního obyvatelstva byly podporovány západními společnostmi i ze zemí EU. Dohody o nákupu technologií byly sice uzavřeny ještě v době, kdy Myanmar budil zdání, že má civilní vládu, avšak armáda už začala opět viditelně přebírat mocenské otěže, což se projevilo genocidou Rohingů a postupnou persekucí a potlačováním aktivistů i novinářů.
Regulace sledovacích a forenzních technologií v Evropě, stejně jako ve většině západního světa, je ve srovnání s vývojem nových technologií komplikovaná a pomalá. Ve snaze omezit prodej sledovacích a hackerských technologií se Evropský parlament obrátil na Wassenaarské ujednání neboli evropskou smlouvu, která by měla upravovat vývoz zboží dvojího užití a také konvenčních zbraní.
Wassenaarské ujednání ale přesně a závazně neurčuje, jak se v tomto směru mají chovat členské státy v praxi. O schválení vývozní licence na technologie dvojího užití totiž rozhodují národní orgány členů EU. Existuje tak systém, který kopíruje chyby zbrojního průmyslu, neboť laxním členským státům poskytuje v zájmu konkurenční výhody na trhu výklad vlastních pravidel.
Autorka textu: Nina Kodhajová
Autorka úvodní fotografie: May James/ČTK