Koronavirus: tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným

Všechny země visegrádské čtyřky se během první vlny vyjímaly na předních příčkách nízkého šíření infekce nemoci covid-19. Odpovědní politici se proto ve velkolepých prohlášeních chválili, jako celou krizi zvládli. Během léta pak tento středoevropský region ze svých jarních opatření upustil a navzdory výstrahám odborníků se visegrádské vlády na druhou vlnu infekce nepřipravovaly. Výsledkem jsou, alespoň v České republice, předražené tendry zdravotnických pomůcek, přeplněné nemocnice, nedostatek zdravotního personálu a předvolební populistické vábení voličů. Jak si s pandemií poradili ostatní partneři z visegrádské čtyřky?

Volby nadevše

Polsko bylo jednou z prvních zemí, jež na začátku pandemie zavedly přísná omezení. Celonárodní lockdown začal už deset dní po prvním potvrzeném případu. Kombinace několika opatření – uzavřené hranice, zastavení ekonomiky a sebedisciplína veřejnosti – dostala Polsko relativně úspěšným způsobem mimo větší nebezpečí. Łukasz Szumowski, tehdejší ministr zdravotnictví, byl proto na vrcholu žebříčku důvěry veřejnosti.

„Jsem rád, že se tohoto viru a pandemie bojíme stále méně. To je dobře, protože virus je na ústupu. Už se nemusíme bát,“ prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki 1. července během shromáždění před blížícími se prezidentskými volbami. V ten den mělo Polsko 382 nových případů covidu-19.

Vláda proto přesunula těžiště svých starostí z koronaviru na nadcházející prezidentské volby. Jarosław Kaczyński, vůdce vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), prosazoval průběh voleb v řádně stanoveném termínu navzdory zdravotním rizikům, neboť odklad voleb spojený s možnými následky zastavené ekonomiky by mohl ohrozit znovuzvolení jejich kandidáta Andrzeje Dudy. 

Kaczyński se zkrátka obával ekonomických i psychologických dopadů pandemie, a součástí předvolební kampaně proto bylo hlásání úplného vítězství nad nebezpečným virem. Vláda tedy zrušila téměř všechna omezení, přičemž se ukázalo, že zdraví a veřejná bezpečnost jsou méně důležité než volební vítězství. 

Prominentní politici přesto alespoň požadovali dodržování rozestupů, avšak současně sami své vlastní nařízení porušovali. Zúčastnili se velkých předvolebních shromáždění, Kaczyński navštívil hrob své matky, ačkoli byly všechny polské hřbitovy uzavřeny. Vůdci vládnoucí strany se veřejně objevovali bez roušek a sám prezident se nechal slyšet, že „roušku nosí nerad“. Den před volbami byly rozeslány celostátní SMS, které povzbuzovaly obyvatelstvo a zejména starší lidi, aby přišli k volbám. (Jednalo se přitom o službu prostřednictvím telefonické sítě, která by měla být využívána pouze v případě nouze.)

Výsledkem bylo sice opětovné zvolení Andrzeje Dudy 12. července polským prezidentem, avšak celkový průběh kampaně představoval jeden z klíčových faktorů, které narušily sebedisciplínu veřejnosti a dodržování rozestupů.

Neexistuje žádná strategie

Ministr zdravotnictví Łukasz Szumowski vytvořil 20. července speciální pracovní skupinu pro vypracování strategie v boji s pandemií – v třináctičlenném kolektivu ale byli pouze tři lékaři, zbytek tvořili úředníci. Samotný Szumowski, kterého mnozí považovali za hrdinu prvních dnů pandemie, mimo to brzy ztratil důvěru veřejnosti i kvůli vážným obviněním z protekčního přidělování vládních prostředků a nákupu lékařského vybavení z pochybných zdrojů. 

Například bylo vynaloženo pět milionů zlotých na roušky, jež neměly žádné lékařské osvědčení. Dodavatelem této zakázky byl přítel ministra Szumowského, lyžařský instruktor ze Zakopaného, který navíc v minulosti se zdravotnickými potřebami nikdy neobchodoval. Poté ministerstvo objednalo 1 241 respirátorů od společnosti E&K vlastněné Andrzejem Izdebskim. Ministerstvo přitom zaplatilo více než 200 000 polských zlotých za jedno zařízení, jehož běžná tržní cena se pohybuje okolo 70 000 zlotých. Ani tento dodavatel neměl žádné zkušenosti s lékařským obchodem. Jak se naopak zjistilo, Izdebského jméno zapsala OSN v roce 2001 na černou listinu osob podezřelých z nelegálního obchodování se zbraněmi. 

K dalším zmatkům a nejasnostem nakonec přispěl ministr Szumowski prohlášením ze 7. srpna, kdy trval na tom, že „není čas diskutovat o opuštění lodě“.

O pouhých jedenáct dní později „loď opustil“ formou rezignace na funkci, avšak se vzletnými slovy: „Připravil jsem na podzim kompletní strategii. Zpráva obsahuje jednoduchá, konzistentní a proveditelná doporučení napsaná odborníky [z pracovní skupiny].“

Nadace ePaństwo požádala ministerstvo o veškeré dokumenty týkající se této strategie. Odpověď obsahovala pouze jeden šestistránkový seznam obecných pokynů bez konkrétních řešení nebo posouzení rizik. Ministerstvo pak připustilo, že se jedná o jediný dostupný dokument, který vznikl tři týdny po rezignaci Szumowského. Krzysztof Izdebski, člen správní rady Nadace ePaństwo, dospěl k tomuto závěru: „Neexistovala žádná strategie, žádné plány. Nyní máme oficiální potvrzení: byla to jen lež.“

Nedostatky v léčbě „před“ i „po“ nakažení

Nedostatky se naplno ukázaly i v případě polské Sanitární inspekce (SI), což je obdoba české státní hygieny. SI je přímo odpovědná za boj s infekčními chorobami, nicméně celá léta byla bídně financována, má nedostatek zaměstnanců a její dosavadní hlavní činnost se zaměřovala na bezpečnost potravin a bezpečnost na pracovištích. Nyní je SI zodpovědná za řízení celého procesu karantény (v současné době je v Polsku v karanténě přes 400 tisíc lidí). Přesto v době psaní tohoto článku nezískala dostatečnou finanční ani materiální podporu. 

Kvůli přetíženosti Sanitární inspekce v Polsku pořádně nefunguje ani trasování. Vláda sice v červnu vynaložila 2,5 milionů zlotých na vývoj aplikace pro chytré telefony ke sledování kontaktů – ProteGO Safe. Za posledního dva a půl měsíce tuto aplikaci ale použilo pouhých 72 lidí. 

Během léta, kdy se snižovala čísla pozitivně testovaných lidí, se zrušily i nemocnice vyčleněné pouze pro léčbu pacientů s covidem-19. Aktuální nedostatek lůžek se tak v Polsku řeší i budováním polních nemocnic.

„Před měsícem byla myšlenka dočasných nemocnic jen nejhorším a velice vzdáleným scénářem. Nyní to není záloha, je to skutečné řešení,“ prohlásil nový ministr zdravotnictví Adam Niedzielski, když otevíral polní nemocnici v areálu Národního stadionu ve Varšavě. Vzápětí se však ukázalo, že se této nemocnici nedostává lékařů, a vláda proto začala zvažovat povolání studentů medicíny. 

https://twitter.com/PremierRP_en/status/1321844675226050561?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1321844675226050561%7Ctwgr%5E&ref_url=https%3A%2F%2Fvsquare.org%2Flost-summer-in-poland%2F

Dýmová clona

Koncem října Polsko zaznamenalo nový rekord – přes 12 tisíc případů koronaviru. Zdálo se, že vláda konečně pochopila závažnost situace.

Ve stejný den však Ústavní soud zveřejnil verdikt o téměř úplném zákazu potratů v Polsku. Soud, kontrolovaný stranou Právo a spravedlnost, prohlásil, že potraty v případech, kdy je plodu diagnostikována závažná a nevratná vrozená vada (98 procent všech legálních potratů v Polsku), jsou protiústavní. Kaczyński použil tuto cestu, aby se vyhnul debatám na toto téma v parlamentu.

Rozhodnutí Ústavního soudu mohlo mít za cíl odvrácení pozornosti od krize systému zdravotní péče. Rozhořčení veřejnosti se totiž dalo čekat, avšak rozsah protestů překvapil komentátory po celém světě. Po dobu více než dvou týdnů vycházely do ulic tisíce mladých Poláků nespokojených s vládou PiS. Varšavou tak například 30. října pochodovalo přes sto tisíc lidí. Byla to největší demonstrace od pádu komunismu v roce 1989 a zároveň ideální podmínky pro další šíření koronaviru.

Protest ve Varšavě. Autor: Vsquare

„Chléb a hry“ v maďarském provedení

Maďarsko rovněž budilo dojem jedné z mála zemí, která úspěšně zvládla první vlnu pandemie covidu-19. Letní měsíce tak proběhly bez významných přípravných opatření na druhou vlnu a ve znamení důvěry ve vládu. Do konce října bylo zavedeno jen několik omezení, a to i přes prudce rostoucí počet nových infekcí a úmrtí. Například fotbalové stadiony i navzdory varovným číslům zůstaly nadále přístupné tisícům fanoušků. Po celou dobu se však odborníci obávali, že odhodlání vlády udržet ekonomiku v chodu za každou cenu může za několik týdnů vyústit v tragédii a zhroucení celého systému zdravotní péče.

Podzim ukázal, že měli pravdu. Maďarské nemocnice momentálně bojují s kritickým nedostatkem personálu. V důsledku nedostatečné politiky v oblasti zdravotní péče opustily tisíce zaměstnanců tohoto resortu zemi nebo své zdravotnické povolání, aby si mohli slušně vydělat jinde či jinak. Vláda nyní oznámila některá opatření včetně zvýšení platů, avšak tyto kroky podnikla bez konzultace s odbory a s profesními organizacemi. Výsledek je proto opačný, než se očekával. Oznámení vyvolala ze strany pracovníků ve zdravotnictví širokou kritiku.

Vláda, která během léta neučinila nic významného pro přípravu na druhou vlnu, reagovala alibisticky a pokusila se přenést část odpovědnosti za svou liknavost a špatná rozhodnutí na kritiky a samotné maďarské občany. Podle vládního tvrzení se protikoronavirová politika měla řídit výsledky „národní konzultace“ o epidemii koronaviru. Orbánův kabinet se tímto opíral o dotazníky s důležitými otázkami, jež v létě rozeslal po celé zemi.

Orbánovi kritici ale uvádějí, že „národní konzultace“ není nic jiného než další z vládních propagandistických záměrů, který lze později použít k ospravedlnění jiných rozhodnutí, přičemž vláda může tvrdit, že jednala v souladu s maďarským lidem.

Viktor Orbán se podle těchto hlasů měl ujistit, že v případě jakéhokoli budoucího pochybení ohledně pandemie koronaviru nebude na vině on ani jeho kabinet. Nedávno přednesl projev, ve kterém uvedl, že kdokoli kritizuje vládní opatření, jde ve skutečnosti proti odbornému názoru důvěryhodných poradců, kteří se podíleli na „národní konzultaci“. Jeho slova mimo jiné znamenají, že případnou vinu nesou tito odborní poradci. 

Někteří z těchto odborníků si uvědomili, že prohlášení předsedy vlády přenáší odpovědnost na jejich bedra, a proto otevřeně vyjádřili své znepokojení i kritiku strategie země při řešení pandemie. Ve skutečnosti podle mnoha zaměstnanců ze zdravotnictví vláda tyto experty stejně neposlouchá a jejich posudky se neřídí.

Ticho po pěšině

Během relativně klidného letního období byla uvolněna řada ochranných opatření. Například omezení zahraničního cestování, karanténní povinnosti, zákaz vycházení a předpisy o nošení roušek. Na konci srpna ale každodenní počet nově nakažených narůstal více než v kritických dnech první vlny. Vláda sice od 1. září nařídila lidem přijíždějícím do Maďarska povinnou karanténu, avšak kvůli snaze zachovat „provozuschopnost země“ další bezprostřední omezení jako na jaře nenásledovala. 

Maďarská vláda naopak už na jaře příliš neuspěla se zveřejňováním údajů ohledně první vlny pandemie. Novináři tehdy čelili skutečným potížím při pokusu o získání informací od „operačního orgánu“ odpovědného za zvládnutí krize. Země nyní vstupuje do druhé vlny a zdá se, že situace se z hlediska transparentnosti příliš nezlepšila. Lékařská komora momentálně připravuje svou oficiální webovou stránku, kde budou lékaři a zdravotní sestry moci prezentovat fakta o situaci ve zdravotnictví. Cílem je zveřejňovat skutečný stav a realitě odpovídající čísla v nemocnicích i v ordinacích. Tyto údaje se zatím většinou objevovaly pouze na sociálních sítích, a to díky odvážným a často i zoufalým pracovníkům ve zdravotnictví. Oficiální, ale vhodně upravené údaje o šíření koronaviru v zemi maďarská vláda denně zveřejňuje na vyhrazeném webu. 

Netransparentní byla maďarská vláda i co se týče uzavírání smlouvy o nákupech zdravotnických pomůcek a zařízení.

Novináři z Atlatszo.hu odhalili řadu smluv s pochybnými firmami či podnikateli. Za tehdejších podmínek proto z pandemie koronaviru profitoval mimo jiné i János Hiszema, klíčová maďarská osobnost spojená se skandálem ázerbájdžánské pračky na peníze. Jeho společnost vydělala na respirátorech a jiných lékařských pomůckách 79 milionů eur na základě pokoutně uzavřené smlouvy s maďarským ministerstvem zahraničních věcí a obchodu.

Puskás Aréna během zápasu Ligy Mistrů mezi Ferencvárosi a Juventus Turín. Foto: Vsquare/MTI/Koszticsák Szilárd 

Privilegovaný fotbal

Oblíbeným sportem předsedy vlády Viktora Orbána je fotbal, proto nikoho nepřekvapuje, že je maďarská vláda během epidemie velmi tolerantní vůči fotbalovým zápasům. Předsednictví Maďarského fotbalového svazu zrušilo omezení a bezpečnostní opatření týkající se domácích fotbalových zápasů již 18. června. Největší pobouření u veřejnosti ale vyvolala skutečnost, že finále Superpoháru UEFA se odehraje před diváky dne 24. září v budapešťské Puskás aréně. Podle předpisů mohlo zápas sledovat místo 67 000 diváků pouze 30 procent fanoušků – to však stále znamenalo, že se na stadionu může shromáždit přibližně 20 000 lidí.

Zápas mezi Bayernem Mnichov a Sevillou se tak stal prvním mezinárodním zápasem od jarní pandemické vlny, který se neuskutečnil za zavřenými dveřmi, ale před diváky. Tato skutečnost vyvolala protesty nejen u nefotbalové veřejnosti, ale například i mezi hudebníky, protože hudební a taneční akce s více než 500 lidmi nebyly v té době kvůli pandemii povoleny.

Teprve od 23. října byla na maďarských stadionech zavedena přísnější omezení a používání roušek se pro diváky stalo povinné i při fotbalových zápasech. Vláda tato nařízení zpřísnila od 4. listopadu, nyní se mezi diváky vyžadují na domácích sportovních akcích jedenapůlmetrové rozestupy (dokonce i v bufetech sportovních zařízení). Za dodržování předpisů odpovídají organizátoři a jsou povinni vyvést návštěvníky, jež se těmito pravidly neřídí.

Dodržování předpisů monitoruje policie a v případě porušení může úřad uložit pokutu ve výši až jednoho milion forintů nebo lokalitu na jeden týden uzavřít. Z tohoto pravidla jsou vyňaty stadiony a sportovní haly, které zavřít nelze – úřad je však může potrestat maximálně deseti zápasy bez diváků. Na mezinárodních akcích, jako jsou oblíbené zápasy fotbalové Ligy mistrů, žádná omezení neplatí, povinné jsou pouze roušky a dodržování předpisů mezinárodní fotbalové federace.

Více testování, práce z domova a online vyučování: to měly být podle mnoha odborníků klíčové faktory, jak se v Maďarsku vyhnout krizi covidu-19. Zdá se však, že vláda tato varování ignorovala. Dokonce i nejnovější omezení zavedená 4. listopadu jsou mnoha kritiky považována pouze za opatření měkké propagandy. Nadále tak zůstávají otevřené i školy a online vyučování lze praktikovat pouze dočasně, ačkoli na koronavirus v Maďarsku zemřelo již sedm učitelů. 

Slovensko: dobre bude

Na začátku října poukazovala alarmující čísla v okresech na severu Slovenska na kritickou situaci. Denní přírůstky pozitivně testovaných na Oravě a v Bardejově se v přepočtu na počet obyvatel vyšplhaly k vyšším údajům než například na jaře v Madridu. Trasování i testování se přitom míjelo účinkem, což policie přičítala na vrub zejména různým oslavám, včetně svateb.

Pandemická komise už v září doporučila radikální omezení veřejných akcí, tedy i zmíněných svateb. Komise pak schválila, že při podobných oslavách bude od 1. října možných pouze 30 lidí, což prezentoval národu i ministr zdravotnictví Marek Krajčí.

O pár dní později, 16. září, ale premiér Matovič uklidňoval nespokojenou část elektorátu, která proti omezením zorganizovala i petici, svou facebookovou zprávou „Nevesty, dobre bude!“. Pár hodin poté vláda skutečně změnila doporučení Pandemické komise a povolila na svatbách až sto hostů v zájmu „oslavy života“.

„Situace je výsledkem příliš uvolněných opatření a nadměrné mobility v létě,“ shrnul ministr zdravotnictví vládní opatření na tiskovce. Tvrdil, že Pandemická komise chtěla přijmout tvrdší opatření, ale vláda je neakceptovala. „Možná jsem měl bušit do stolu více,“ dodal.

Když bylo jasné, že druhá vlna přichází, Pandemické komise schválila nová omezení. Ta však stopla petice s více než 24 tisíci podpisů naštvaných nevěst a premiérův Facebook.

Premiérovi mohlo být nepochybně nepříjemné zavádět tvrdá opatření na svatební hostiny, jelikož se sám jedné takové oslavy ještě během léta zúčastnil. A bez roušky.

Do 2. října se však počet okresů v „červené zóně“ zvýšil na 41. O sedm dní později dosáhl čísla 62. Situace na severu Slovenska byla kritická, a jak už bylo řečeno, trasování kontaktů prakticky zkolabovalo a testování se zdaleka nedařilo. Vláda proto přišla s plošným testováním všech obyvatel Slovenska. Měla to být alternativa k tvrdému lockdownu.

Přestože mnozí považovali tento megalomanský nápad za logisticky neproveditelný, testování bylo nakonec úspěšné. Zda se však díky tomu (případně díky kombinaci plošného testování a částečného lockdownu) podařilo zlomit křivku a zastavit nárůst počtu pozitivních případů, zatím není jasné. Okolní země se na Slovensko a jeho experiment dívají se zájmem, ale zatím se ho nikdo nepokusil zopakovat.

Plošné testování slovenské populace by však nebylo nutné, kdyby vláda dva letní měsíce nepromrhala.

Premiér Matovič po úspěšném testování. Zdroj: Facebook Igore Matoviče

Líné léto

Vláda po jarní úspěšně zvládnuté pandemii v létě podle všeho usnula na vavřínech. V červenci se kabinet totiž sešel pouze pětkrát, přičemž o problémech s koronavirem se jednalo jen na třech schůzkách. V srpnu se ministři viděli třikrát, o pandemii diskutovali pouze jednou. Během první vlny pandemie se přitom vláda setkávala obvykle minimálně desetkrát měsíčně.

V létě nebyly rovněž zadány žádné významné objednávky týkající se zdravotního materiálu (osobních ochranných prostředků, respirátorů a podobně). Poslední velké zakázky ventilátorů se uskutečnily v dubnu, kdy ministerstvo zdravotnictví nakoupilo 300 kusů od slovenské společnosti Chirana Medical.

Pokud jde o další nákupy související s pandemií, Správa státních hmotných rezerv za ně do konce října utratila více než 72 milionů eur. Z této částky je však nutné odečíst něco přes 52 milionů eur, které byly nedávno použity pouze na nákup antigenových testů na plošné testování.

Během léta tak Slovensko nevyužilo čas a příznivou situaci na trhu a nenakoupilo další potřebné zásoby.

Peter Visolajský, předseda Lékařského odborového sdružení a člen permanentního krizového štábu během první vlny, je k přípravě vlády na druhou vlnu mimořádně kritický. Říká, že vláda selhala ve třech oblastech. „Na rozdíl od okolních zemí, které sice mají své zdravotnictví rovněž v ne dobré kondici, jejich zdravotníci alespoň pocítili, že země je potřebuje a vláda si to uvědomuje,“ tvrdí Visolajský a dodává, že zatímco v okolních zemích zdravotníci dostali za rizikovou práci vyšší platy a odměny, slovenští lékaři se zatím ničeho podobného nedočkali ani za práci v první linii.

Visolajský dále kritizuje i nepřipravenost nemocnic na druhou vlnu. „Přes léto nevznikl plán, jak a kam rozdělovat pacienty s covidem, jestliže se některé nemocnice zaplní,“ říká a současně tvrdí, že počty lůžek jsou pouze papírové a nové pavilony pro covidové pacienty nemají kyslíkové rozvody.

Rozhodující selhání se ale podle Visolajského týká hygieniků, tedy Regionálních úřadů veřejného zdravotnictví (RÚVZ), zodpovědných za diagnostiku, trasování kontaktů nakažených a jejich včasnou izolaci.

Nejdražší respirátory v Evropě se nakupovaly v Česku

Trasování kolapsu trasování

„Když jsme v létě poslouchali představitele RÚVZ, že při denním počtu padesáti pozitivních pacientů situaci ještě jakž takž zvládají, bylo nám jasné, že v případě sta pozitivních už stíhat nebudou,“ vysvětluje Visolajský.

Z Úřadu veřejného zdravotnictví jsme nedostali přímou odpověď na to, zda a jak se v tomto směru přes léto na druhou vlnu připravili. Mluvčí úřadu Daša Račková ale zdůraznila, že regionální úřady dnes přistupují k trasování s nejvyšším nasazením a že se jim podařilo zvýšit počet lidí, kteří na trasování pracují.

Poskytla nám i čísla, která ukazují, že začátkem září na trasování pracovalo 314 lidí, kdežto začátkem listopadu už jich bylo 955. 

Částečně je tento nárůst zapříčiněn novelou zákona o poskytovatelích zdravotní péče, která RÚVZ dovolila zaměstnávat jako trasovače studenty medicíny. Zbytek nárůstu zajišťují zaměstnanci RÚVZ, kteří se dříve podíleli na jiné agendě. Z výše uvedených čísel přesto není jasné, zda změna nastala v průběhu září a října, nebo jestli se jedná o rychlé řešení posledních dnů. 

Kolaps trasování ale nesouvisí pouze s nedostatkem finančních prostředků a personálu. Během první vlny přijal parlament nový a vládou předložený zákon, který státním agenturám umožnil přístup k lokalizačním údajům z mobilních telefonů občanů.

Ty byly použity v aplikaci s názvem eKaranténa, která byla alternativou k umístění do státního karanténního střediska po příchodu na Slovensko ze zahraničí. Aplikace sledovala polohu mobilního telefonu jednotlivce a kontrolovala, zda jeho majitel zůstává po dobu povinné karantény doma. Kromě toho však data odesílaná mobilními zařízeními měla pomoci i při vyhledávání kontaktů na lidi s pozitivním testem. 

Zákon vyvolal obavy o soukromí a vládní koalice tak musela prolomit veto prezidentky Zuzany Čaputové. Opoziční strany se proto obrátili i na Ústavní soud, který však zákon nakonec podpořil.

Navzdory enormnímu úsilí, jež vláda pro přijetí tohoto zákona vyvinula, se na podzim, během druhé vlny pandemie ukazuje, že slovenské státní agentury už nemají o využívání lokalizačních údajů zájem. 

Toto rozhodnutí potvrdil i ministr hospodářství a předseda koaliční strany Svoboda a solidarita (SaS) Richard Sulík. V rozhovoru pro Rádio Expres 13. října uvedl, že úřady už nepoužívají mobilní data na sledování těch, kteří jsou v karanténě doma, ani na vypátrání lidí infikovaných covidem-19.

Zdroj ICJK (Investigativní centrum Jana Kuciaka), jenž pracuje v jednom z regionálních úřadů veřejného zdravotnictví, potvrdil, že slovenští trasovači nikdy nezačali lokalizační údaje využívat a jedinou dostupnou metodou tak zůstalo klasické volání obyvatelům, kteří měli pozitivní test, s následnými dotazy, jestli si pamatují své kontakty s dalšími lidmi.

Tyto časově náročné postupy znamenaly, že v regionech s nejvyššími počty pozitivně testovaných osob hygienici brzy přestali stíhat, a to i přesto, že mluvčí úřadu potvrdila, že byli přijati noví pracovníci. 

Naše zdroje z nejvíce zasaženého oravského regionu tvrdí, že k částečnému kolapsu sledování a testování vedla právě nedostatečná rychlost trasování. Za normálních okolností by měla být každá osoba, u níž se potvrdilo, že přišla do styku s někým, kdo měl pozitivní nález, ověřena PCR testem. To v některých regionech ale neplatí, protože hygienici nedokáží obvolat všechny kontakty, a v případě, že se jim to přece jen podaří, nestíhají testovat. 

Pokud jde o chytré řešení pandemie, Slovensko stále nemá mobilní aplikaci, která by kontrolovala, zda se osoba nacházela v blízkosti jiných uživatelů s pozitivním testem, podobně jako funguje aplikace vyvinutá v České republice pod názvem eRouška.

Na začátku pandemie sice skupina slovenských dobrovolníků vyvinula obdobnou aplikaci, ale vláda ji ignorovala s tím, že nechá vytvořit lepší, jež bude využívat i mobilní data získaná díky novému zákonu. Od té doby ale Slováci o žádné takové aplikaci už neslyšeli.

Článek byl redakčně zkrácen, původní texty si můžete přečíst v angličtině na stránce Vsquare.

Autoři článku: Krzystof Story (Fundacja reporterów), Szilvia Zsilák, Krisztián Szabó, Gabriella Horn (Atlatszo.hu), Lukáš Diko, Tomáš Madleňák (ICJK)
Preložila: Eva Kubániová

Úvodní fotografie: Facebook Andreje Babiše

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.