Koronavirus: Strach versus svoboda

Česká republika, Slovensko a Polsko hledají při boji s pandemií koronaviru pomoc v nových technologiích. Zavádějí různé aplikace pro chytré telefony, které sledují pohyb lidí, aby se tak zvýšila jejich bezpečnost a přísná opatření se mohla uvolnit. Co ale nastane v okamžiku, až pandemie, během níž se vytvoří účinný systém bezprecedentního sledování občanů, skončí? Moderní technologie vyvolávají naději a zároveň i oprávněné obavy ohledně soukromí a osobních dat.

Chytrá karanténa. To je název projektu, který plánuje Ministerstvo zdravotnictví ČR zavést po Velikonocích. Roman Prymula, ministrův náměstek zodpovědný za chytrou karanténu, jej propaguje jako „způsob, jak rychle zvládnout epidemii a šíření infekce v rámci populace“. Chytrá karanténa je nápad českých IT společností sdružených pod názvem Covid19CZ, které poskytují vládě technickou pomoc. Testování chytré karantény začalo již v pondělí 30. března na jižní Moravě, kde se infekce covidu-19 prozatím šíří jen mírně.

„Pokud bych měla zdůraznit náš hlavní cíl, shrnula bych to takto: využít chytré technologie se souhlasem infikovaného člověka, a to jen jako pomoc hygienikovi k zastavení nákazy při hledání rizikových lidí. Nikoli pro kontrolování lidí, jestli zůstávají doma a dodržují karanténu. To je na zodpovědnosti každého člověka,“ řekla Irena Zatloukalová, mluvčí iniciativy Covid19CZ reportérům investigace.cz.

Koronavirus: Lidi mají právo chránit své soukromí i za pandemie

Chytrá karanténa je založena na mapování pohybu nakažené osoby za posledních pět dní na základě údajů od mobilních operátorů a údajů z kreditní karty. Takzvaná „vzpomínková mapa“, jež z těchto dat vznikne, by měla pomoci hygienikům, kteří ji pak během epidemiologického šetření krok za krokem procházejí s infikovanou osobou. Souhlas této osoby je nezbytný pro poskytnutí údajů od „třetích stran“ (mobilních operátorů a bank). Pokud občan odmítne, hygienik epidemiologického šetření postupuje stejným způsobem jako dosud – kladením otázek, na které infikovaný odpovídá.

„Víme, že lidská paměť není neomezená a pamatovat si, kdy jste byla nakupovat a kolik tam bylo okolo lidí, je celkem složité. Do tohoto systému vstupují data od třetích stran jenom tehdy, pokud k jejich poskytnutí dáte souhlas. Víme, že rizikový je kontakt na více než 15 minut a na vzdálenost menší než dva metry, typický příklad je fronta v obchodě,“ vysvětluje výhodu vzpomínkové mapy Irena Zatloukalová.

Negativní zpětnou vazbu na použití vzpomínkové mapy nejčastěji dostává Covid19CZ od novinářů, kteří kritizují zejména zásah do osobních údajů a možnost jejich zneužití. Zatloukalová na druhou stranu tvrdí, že při testování aplikace jim souhlas se sdílením dat zatím nikdo poskytnout neodmítl. Když byli lidé obeznámeni s tím, že jejich osobní data budou sloužit pouze jako pomoc epidemiologům, byli mnohem ochotnější souhlas udělit. K údajům má přístup pouze hygienik, který s infikovaným dělá epidemiologické šetření. Po souhlasu osoby se mu data objeví v počítači a po ukončení hovoru se vymažou buď okamžitě, nebo nejpozději v následujících šesti hodinách.

„Doufám, že to bude venku co nejdříve. Naším záměrem je, aby byly co nejmenší škody jak na lidských životech, tak na ekonomice. Opatření v Česku jsou hodně tvrdá a spoustě lidí virus způsobí problémy. Z naší strany je technologické řešení nachystané, můžeme začít s provozem okamžitě. Ale teď potřebujeme, aby ho začali používat hygienici. Je to pro ně velká změna a potřebují chvíli, aby si zvykli,“ odhaduje začátek chytré karantény Zatloukalová.

Kdo vede chytrou karanténu?

Vláda zřídila Centrální řídící tým covid-19, jenž má chytrou karanténu na starost. Organizaci zastřeší armáda a jejím cílem bude koordinovat činnost ministerstev (zdravotnictví, vnitra a obrany) s regiony a iniciativou Covid19CZ.

Lidem, kteří se setkali s infikovanou osobou, bude doporučena krátkodobá karanténa. „Budou identifikováni jako takzvané ‚žluté osoby‘ a do několika hodin za nimi přijede odběrový tým,“ prohlásil Roman Prymula. „Máme limit, který je dán třemi dny. To znamená, že každý člověk by měl být v tomto systému do tří dnů ošetřen,“ uvedl Prymula na webových stránkách vlády. Negativně testovaní lidé se budou moci vrátit do normálního života, ti pozitivní zůstanou ve 14denní karanténě.

Armáda přidělí na projekt 253 vojáků a 82 kusů techniky. Potenciálně infikovaným lidem bude odebírat vzorky 33 odběratelských týmů. Vojáci a hasiči posílí regionální hygienické stanice a budou také dezinfikovat oblasti, kde se nakažená osoba pohybovala.

Sdílej polohu dobrovolně

Kromě vzpomínkové mapy vyvinula IT skupina Covid19CZ i novou funkci mobilní aplikace Mapy.cz. Její uživatelé mohou dát svolení ke sdílení své polohy. Pokud se vyskytnou na místě, kde se mohli s infikovanou osobou setkat, aplikace jim pošle upozornění.

„Od doby, kdy byla aplikace spuštěna, tedy za jeden týden, dobrovolně sdílelo polohu 750 000 lidí. Nechrání tím jenom sebe, ale i ostatní, a zamezují tak dalšímu šíření. Strach z toho, že můžete někomu dalšímu ublížit, je mnohem větší než strach ze sdílení vašich dat,“ řekla k tématu Irena Zatloukalová. Údaje o poloze uživatele budou anonymní a oddělené od ostatních funkcí mapy. Uživatelé se proto nemusí do aplikace přihlašovat a jejich data tak zůstanu anonymizovaná.

IT odborníci z iniciativy Covid19CZ nabídli státu pomoc dobrovolně bez nároku na honorář. Celý systém vyvíjejí dobrovolníci a firmy a do projektu investují vlastní zdroje.

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.

Na svých webových stránkách tvrdí, že si váží práva na soukromí a demokratických hodnot, a proto všechna řešení, která na této platformě vznikají, kladou svobodu a ochranu soukromí na první místo. „Podle našeho průzkumu datových řešení v jiných státech se domníváme, že jsme navrhli systém, který je plně v souladu se zákony o ochraně osobních údajů GDPR. Toto se potvrzuje i z masivní pozitivní reakce, kterou dostáváme z jiných demokratických zemí. Zájem o použití českého řešení projevily i země jako Slovensko, Velká Británie, Litva nebo Srbsko,“ prohlašuje iniciativa Covid19CZ.

Dalším krokem Covid19CZ ve využití komunikačních technologií je i vývoj aplikace Bluetooth Tracking. Mobilní aplikace, která detekuje ostatní lidi se stejnou aplikací v dosahu za pomoci technologie bluetooth a síly i doby signálu, měří intenzitu kontaktu mezi telefony. Shromážděná data lze se souhlasem uživatele použít jako součást tzv. vzpomínkové mapy.

Koronavirus: Premiér v porcelánu

S kým se potkal váš chytrý telefon?

Podobné nástroje vyvíjí i sousední Slovensko. Nově zvolená slovenská vláda přijala na konci března zákon, jímž chce sbírat lokalizační data od mobilních operátorů. Tzv. lex corona by měl platit pouze po dobu koronavirové pandemie nebo maximálně do konce letošního roku. Prezentace zákona se ale neobešla bez kontroverzí.

Nová technologická opatření k pandemii koronaviru na Slovensku se dotýkají jednak kontroly již nakažených v karanténě, ale i prevence těch, kteří s infikovanými mohli přijít do styku. Slováci totiž spouštějí aplikaci, jež kromě kontroly dodržování karantény upozorní uživatele i na střetnutí s infikovanou osobou. Podle slovenského Denníku N novou aplikaci vyvíjí slovenská společnost Sygic a vládě ji poskytne zdarma. Hlavní myšlenkou je pokusit se masivně rozšířit tuto speciální aplikaci mezi lidi a tím buď kontrolovat možnost kontaktu s nakaženou osobou, nebo sledovat pozitivně testované. Oficiálně ještě není rozhodnuto, zda aplikace bude povinná, nebo ne.

Díky funkci bluetooth se telefony v určité vzdálenosti vzájemně rozeznávají. Každý telefon bude mít vlastní unikátní kód. Telefony si zapamatují jak kódy ostatních telefonů, jež „potkaly“, tak i kolik času spolu „strávily“. Pokud člověk přijde do kontaktu s nakaženým, aplikace ho na to upozorní. Anonymizovaná data pak budou zasílána na vládní server, kde se jich ujmou experti z Úřadu veřejného zdravotnictví, a pomohou tak hygienikům získat přehled o nakažených. Podobný projekt vzniká i v České republice. 

Kromě prevence dokáže aplikace také sledovat, zda Slováci pozitivně testování na covid-19 dodržují karanténu. Infikovaná osoba musí mimo fotky své tváře přidat do aplikace i adresu a telefonní číslo. Takové osobě pak mohou zdravotníci během karantény kdykoli poslat kontrolní oznámení a vyžadovat potvrzení, jestli karanténu dodržuje. Uživatel následně otevře aplikaci, identifikuje se pomocí FaceID a jeho lokalizační data se odešlou na zabezpečený server.

Kromě aplikace by měl stát (stejně jako v České republice) využívat data od telekomunikačních operátorů. Díky datům z telefonů a se souhlasem infikovaného by operátoři call centra měli vytvářet vzpomínkovou mapu.

Slovenská vláda prohlašuje, že chce hájit soukromí svých občanů, a slibuje, že to tak i zůstane. Nicméně první problém na sebe nenechal dlouho čekat. Stránka Národního centra zdravotnických informací, která ukazuje počty nemocných a testovaných, údajně náhodou dostatečně nezabezpečila svá data, a umožnila tak hackerům vytvoření mapy nemocných s jejich domovskými adresami a doplnila tyto informace i konkrétními jmény. Stalo se to například asi stovce lidí žijících v Bratislavě. Stránka později přístup k datům omezila.

Nový zákon o sledování občanů prošel v daleko volnější verzi, než byl původně navržen. První návrh zákona totiž umožňoval sbírat i metadata, mimo jiné také data o tom, kdo komu psal a volal. Po kritice týkající se porušování lidských práv byl návrh téměř okamžitě změněn.

chytra karantena
Pečuj o sebe a své blízke píše polská aplikace Zdroj:  Ministerstvo digitalizace

Drahé chyby

V Polsku vyvolává aktuální situace ještě vážnější obavy. Polsko jako jedna z prvních evropských zemí představilo 19. března aplikaci, jejímž smyslem mělo být uvolnění policie z povinnosti kontrolovat lidi v karanténě. Ministerstvo digitalizace hrdě oznámilo, že Polsko zavedlo tuto inovativní a úspěšnou novinku, o které informovala i zahraniční média. Aplikace je jednoduchá a podobná té slovenské – kombinuje použití FaceID s funkcí sledování polohy. Lidé v karanténě mají několikrát denně v náhodných časech potvrdit, že jsou opravdu doma. Aplikace se poté napojí na databázi lidí v karanténě a zkontroluje, zda uvedená adresa a fotografie člověka souhlasí s informacemi zaslanými do aplikace. Uživatelé také mají možnost kontaktovat sociálního pracovníka, který jim na požádání může udělat nezbytný nákup, přinést jídlo či poskytnout psychologickou podporu.

Prvního dubna se aplikace stala povinnou. Občas nicméně selhává v tom, k čemu byla určena, a místo toho hlásí chybnou polohu a posílá zcestná upozornění. Jak se rychle ukázalo, aplikace s názvem Domácí karanténa nebyla vytvořená ani ministerstvem digitalizace, ani jinou vládní entitou. Jde pouze o upravenou aplikaci společnosti TakeTask SA, která je již nějaký čas užívaná k průzkumům trhů, tedy k focení prodávaných produktů a ukládání jejich ceny za účelem následné analýzy. Společnost TakeTask SA ukončila rok 2017 se ztrátou 235 000 zlotých (cca 1,4 milionu korun), za rok 2018 žádná data v polském obchodním rejstříku nezveřejnila. Polsko firmě za modifikaci této marketingové aplikace zaplatilo 2,5 milionů zlotých (cca 15 milionů korun).

Za vývojem polské aplikace stojí firma TakeTask. Zdroj:TakeTask

Vlastníkovi aplikace, společnosti TakeTask SA, zabralo ve spolupráci s Agenturou pro vnitřní bezpečnost (ABW) upravení aplikace na sledování a dodržování dvoutýdenní karantény nezvykle krátkou dobu. „Vyvinuli jsme aplikaci za dva nebo tři dny. Poskytuje vysokou úroveň zabezpečení. ABW udělala několik penetračních testů a dostali jsme zelenou,“ odpovídá prezident TakeTask SA Sebastian Starzyński na otázky polských kolegů. Zároveň je ale prosil, aby jméno společnosti neprozrazovali a neulehčili tak případným hackerům nabourávání serverů společnosti. Když ho naši polští kolegové konfrontovali s faktem, že jim – jakožto novinářům, a ne IT specialistům – zabralo míň než minutu zjistit jméno vývojáře aplikace, protože bylo napsáno v podmínkách používání, Starzyński trval na svém: „Stále pracujeme na tom, aby byl celý systém dostatečně zabezpečen, takže bychom byli rádi, aby tam venku bylo co nejméně informací, jež na nás upozorňují.“

Kromě policejního velitelství, vojvodství (jde o územní celky v Polsku – pozn. red.) a polského Střediska informačních technologií mají k datům přístup také samotní vývojáři. Na otázku proč tomu tak je, odpověděla našim polským kolegům mluvčí společnosti Weronika Kostyra-Scanu: „TakeTask SA má přístup k datům uživatelů, protože provádí technické a administrativní práce související s aplikací.“ 

Když se polští kolegové zeptali TakeTask SA na vznik spolupráce mezi nimi a ministerstvem digitalizace, odkázala je společnost na ministerstvo. Tam jim bylo řečeno pouze to, že objednávka „vyplývá z článku 6 zákona z 2. března 2020 o speciálních řešeních, která pomáhají covidu-19 předcházet, bojovat s ním a vymýtit ho, stejně tak jako jiné nakažlivé choroby a krizové situace jimi způsobené“. 

V pátek 3. dubna oznámilo ministerstvo digitalizace vývoj další aplikace s názvem ProteGO. K práci přizvalo nezávislé programátory a grafické designéry. Myšlenka aplikace je podobná té slovenské – bude používat technologii bluetooth na výměnu dat mezi telefony a upozorňovat na možné vystavení koronavirové nákaze. Ministerstvo tvrdí, že se nebude jednat o sledovací aplikaci a že data se na smartphonu uloží pouze po dobu dvou týdnů. Nejsou k dispozici žádné informace o tom, zda bude aplikace pro kohokoli povinná, ani jak bude fungovat s mobily, které mají bluetooth vypnuté nebo ho vůbec nemají.

 

Autoři textu: Eva Kubániová, Lukáš Nechvátal (investigace.cz), Daniel Antoni (ICJK), Konrad Szczygieł (Fundacja Reporterow)
Autorka grafiky: Lenka Matoušková
Tento text vznikl za podpory mezinárodního investigativního projektu GACC (The Global Anti-Corruption Consortium) zaměřeného na země Visegradu. Na projektu spolupracují Átlátszo a Direkt36 z Maďarska, polská Fundacja ReporterówInvestigatívne centrum Jána Kuciaka ze Slovenska a česká investigace.cz.