Zajistit lékařům a zdravotnickému personálu co nejlepší podmínky pro práci a dát jim pocit, že lídři země vědí, co dělají, je v době pandemie jistě klíčová věc. Premiér Andrej Babiš a jeho tým ale na začátku tohoto týdne předvedli pravý opak. Nejde jen o fakt, že se nedostává ochranných pomůcek, respirátorů, roušek, ochranných obleků, rukavic či dezinfekce. Nejistotě a zděšení premiér vystavil i personál pražských nemocnic Na Homolce a na Bulovce.
„Absolutní priorita“
„Chceme zřídit dvě speciální nemocnice pro případy Covid-19. Pro mě to je absolutní priorita,“ oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády v pondělí 16. března a zopakoval: „Absolutní priorita. Mají to být nemocnice Na Homolce a Svatá Anna (v Brně pozn. red.). Myslím si, že to musíme udělat urgentně. Tyhle dvě nemocnice by mohly mít kapacitu až tři sta lůžek.“
„Jak říkal pan premiér,“ souhlasil v pondělí 16. března ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), „rozhodli jsme o tom, že budeme vydělovat dvě konkrétní nemocnice, kam bychom chtěli v následujících dnech směřovat ty závažné pacienty.“ Ministr poté doplnil, že „již hovořil s oběma řediteli nemocnic“, kteří „už spustili své týmy a připravují se na to“. Zbývající detaily celé operace – nutné dovybavení obou nemocnic a posílení lůžkové kapacity intenzivní péče – se podle Vojtěcha měly řešit další den, v úterý, při jednání na ministerstvu.
Přítomní lídři země, premiér Babiš, ministr zdravotnictví Vojtěch, ministr průmyslu a současně dopravy Karel Havlíček a náměstek ministra zdravotnictví, epidemiolog a zároveň předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula (v tomhle složení obvykle vystupují v posledních dnech před novináře po jednání vlády) se shodli, že „restrukturalizace“ nemocnic bude nutná, „není to úplně prostá záležitost“, a že jejich změna na dvě speciální pracoviště pro vážné pacienty s koronavirem, kteří mají problémy s dýcháním, by měla proběhnout „v horizontu týdne, čtrnácti dnů“.
Změnu praxe, tedy centralizaci pacientů ve vážném stavu v „čistě koronavirových nemocnicích“, premiér zdůvodnil tím, že je potřeba zabránit šíření nákazy mezi oslabenými jedinci v nemocnicích. V pondělí byli takoví pacienti tři, léčili se v různých pražských nemocnicích, na Bulovce, ve Všeobecné fakultní nemocnici a v Ústřední vojenské nemocnici. Podle středečních informací je jich pět, z toho čtyři na umělé plicní ventilaci a jeden na mimotělním oběhu, dalších sedm má kyslíkovou terapii.
Na novinářský dotaz, proč byly vybrány právě zmíněné dvě nemocnice, premiér Babiš odpověděl, že kvůli blízkosti jiných pracovišť, jež převezmou jejich stávající pacienty: „Vedle Homolky je Motol, který převezme pacienty, kteří mají jiné zdravotní problémy a z Homolky se udělá čistě koronavirová nemocnice. Druhé spojení je fakultní nemocnice Brno, která převezme veškeré případy ze Svaté Anny.“
„Vše má vývoj“
„Personál je zděšený,“ vypadávala v úterý z běžné role mluvčí nemocnice Na Homolce Martina Dostálová, když jsme se jí za redakci investigace.cz na situaci zeptali. „Nerozumíme tomu, nemohu vám dát žádné podrobnější informace, protože je nemám, teď probíhají jednání na ministerstvu, uvidíme, s čím náš pan ředitel přijde. To, že pan premiér něco řekl v médiích, neznamená, že jsme připraveni.“
„Zděšení“ přitom ale rozhodně neplynulo z neochoty pomoci v těžké situaci. Problém byl v tom, že na rozdíl od některých jiných pražských nemocnic (třeba Motola nebo Thomayerovy nemocnice), nemá Homolka pneumologickou kliniku, ani žádný větší tým plicních lékařů, celkem jich tu pracuje čtyři nebo pět a jsou součástí běžného interního oddělení. Nemocnice se rovněž nespecializuje ani na infekční medicínu, jako třeba pražská Bulovka. Homolka je naopak český lídr v kardiologii a kardiochirurgii, neurologii a neurochirurgii. A některé cévní operace či operace aorty umí v tuzemsku jen zdejší odborníci, jejichž pacienty nejde přeložit nebo je poslat jinam, aniž by to neohrozilo jejich životy.
„Vše má vývoj. Změnilo se to na devadesát lůžek,“ glosoval premiér Babiš stručně svůj debakl s tím, že takový počet je prozatím dostatečný. Zmíněná lůžka mají být navíc zatím jen v Praze, podle šéfa Ústředního krizového štábu Romana Prymuly jednání v Brně ještě probíhají. „Diskutujeme nejen o Svaté Anně,“ řekl Prymula, „ale také o zapojení bohunické nemocnice.“
Kdo konkrétně s nápadem tří set lůžek a dvou čistě koronavirových nemocnic přišel, nelze zjistit. Ministerstvo zdravotnictví na mail s touto otázkou neodpovědělo. Odpověď nezná ani člen Ústředního krizového štábu a ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský. „Nevím, kdo to řešil,“ říká a dodává, „Ústřední krizový štáb Homolku neřešil.“ Dlužno připomenout, že tento štáb, který má koordinovat postup státní správy v krizových situacích, jakou je i plošná virová epidemie, a měl tedy fungovat minimálně od vyhlášení nouzového stavu ve čtvrtek 12. března, premiér aktivoval až v pondělí 16. března, zhruba dva týdny od doby, kdy byli v Česku identifikováni první nakažení lidé. Dvaadvacet členů krizového štábu se prozatím sešlo jen jednou.
Na pondělní tiskovce se premiér Babiš o autorovi nápadu s výběrem dvou konkrétních nemocnic vyjádřil jen obecně. „Všechna rozhodnutí, která vláda dělá, dělá na základě názorů a doporučení odborníků,“ řekl. „Proč jsme je (obě nemocnice pozn. red.) vybrali? Tedy, my ne, to je samozřejmě doporučení ředitelů.“
„Bulovka zešílela“
Jak v těchto napjatých dnech premiér reaguje, ostatně potvrdila i kauza další pražské nemocnice. „Bulovka zešílela. Je to skandál. Okamžitě žádám odvolání pana ředitele,“ obořil se v úterý premiér Babiš na respektovaného zdravotnického manažera Jana Kvačka, ředitele pražské nemocnice na Bulovce. Jedná se o pracoviště, které je díky své renomované infekční klinice v současné době pro Česko klíčové.
Reagoval tak na článek serveru novinky.cz, který zveřejnil dopis vedoucí epidemiologie nemocnice na Bulovce určený personálu. „S ohledem na vypjatou situaci si Vám dovoluji připomenout, že standardní používání roušek či respirátorů je naprosto nesmyslné a ve většině případů jen plýtváte materiálem, který budeme potřebovat, a to jak na běžné izolační režimy, tak na pacienty s potvrzeným COVID-19,“ psalo se mimo jiné v dopise. Ředitel Jan Kvaček se vedoucí epidemiologie zastal. „Je to společný názor našich infektologů a naší hygieničky a je to v souladu s doporučením WHO,“ řekl s tím, že „ústenky by měli nosit jen zdravotničtí zaměstnanci, kteří mají respirační onemocnění, a mohli by případně někoho nakazit, nebo se musí explicitně chránit, ale neměli by je nosit neustále.“
Personál nemocnice později vysvětlil, že rozhodně nešlo o nějaké nabádání k neopatrnosti či hazardování, ale o čistě pragmatickou úvahu. Ústenek, tedy jednoduchých roušek, bylo ve skladu málo a mohou se používat pouze dvě hodiny, pak musí být tento typ roušky vyměněn za novou. To znamená, že každý zaměstnanec nemocnice by za pracovní dobu vyhodil nejméně čtyři ústenky, což je při počtu dvou tisíc a tří set zaměstnanců číslo opravdu veliké. Epidemioložka zkrátka jen vyzývala personál k tomu, aby vzácným ochranným materiálem moc neplýtval.
Atmosféru na Bulovce Babišův drsný výrok zjitřil, ředitel Kvaček má důvěru lékařů i dalšího personálu a lidé mu vyjadřovali podporu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ale výzvě „okamžitě žádám odvolání ředitele“ nevyhověl a řekl, že ředitele neodvolá. Podmínil to ale tím, že se ředitel nemocnice veřejně omluví, což Kvaček následně v prohlášení pro ČTK udělal. Premiér Babiš se o incidentu víc veřejně nezmínil.
Slova o „absolutní prioritě“ či „skandálu“ a zešílevší Bulovce mohou premiérovi jistě přinést místo na prvních stránkách novin. Ale znejisťovat už tak přepracované lékaře špičkových pracovišť, jakými jsou vlajková loď tuzemské infektologie Bulovka nebo Homolka, jedinečná na poli neurologie a péče o srdce, se v důsledku nevyplatí. Slon v porcelánu nenadělá tolik škody jako chaoticky fungující premiér.
Autor úvodní fotografie: Facebook Andreje Babiše
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.