Investiční byty se v Praze staly předmětem vášnivé debaty. Návrh Pirátů, aby se podle odběrů elektřiny zjišťovalo, kolik má hlavní město prázdných nevyužitých bytů, jež by se poté zdaňovaly, vyvolal vlnu nevole, kritiky a koaliční spory na magistrátu. Dvě neméně důležitá témata ale v této debatě zůstala stranou: investiční byty na malých městech, jejichž existence často dokáže změnit tvář i atmosféru daného města, a investiční byty pořízené za špinavé peníze – ty často slouží jako bezpečné úložiště peněz a pojistka pro zkorumpované politiky nebo lidi z prostředí organizovaného zločinu pro případ, že by se časy změnily. Obojí platí v Mariánských...
Kauzy
Akta Oděsa V: Zbrojařův klid v Kyselce
Reportéři investigace.cz se vydali na Karlovarsko, aby zjistili, co v Česku vlastní Igor Urbansky a jeho rodina. Ukrajinský obchodník se zbraněmi za dob Sovětského svazu působil jako kapitán na nákladní lodi. Asi proto se sousedům v Kyselce představuje jako námořník. Což zní samozřejmě lépe než prodejce zbraní do zemí sužovaných občanskými válkami jako třeba Angola nebo Sýrie. Právě na takových konfliktech, které si vyžádaly statisíce lidských životů, vydělal velké jmění. Z pohledu českých zákonů však není bezproblémové ani jeho působení na Karlovarsku, kam jezdi Urbanského rodina odpočívat. Kyselka se skrývá v lesích podél údolí řeky Ohře. Je to chráněná oblast, kde...
Akta Oděsa IV: Zbrojařova válka
Igor Urbansky je bývalý poslanec ukrajinského parlamentu a obchodník se zbraněmi z Oděsy. Vydělal jmění prodejem zbraní do Angoly, Súdánu nebo Sýrie, tedy do oblastí, v nichž si krvavé konflikty vyžádaly miliony lidských životů. Jeho rodina si před lety pořídila vilu v Kyselce, malém lázeňském městečku na Karlovarsku. A místní o něm tvrdí, že je dobrý soused. Igor Urbansky se narodil v roce 1953 v sovětské Gruzii do rodiny důstojníka KGB. Vystudoval Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO), dodnes uznávanou diplomatickou školu, která je považována za líheň sovětských – a nyní ruských – politických, ekonomických a zpravodajských elit. Po absolvování univerzity...
Akta Oděsa III: Hotel Caruso hledá své majitele
Alexej Kostusev byl až do listopadu 2013 významným ukrajinským politikem. Začal jako poslanec, devět let předsedal vlivnému antimonopolnímu výboru tamního parlamentu, svou dosavadní politickou kariéru ukončil jako starosta Oděsy. Krátce poté se stal spolumajitelem luxusního hotelu v historickém jádru Prahy, ačkoliv si na svůj podíl z platu veřejného činitele nemohl vydělat. Rok po své rezignaci na post starosty vycestoval z Ukrajiny a… zmizel. Alexej Kostusev se k pražskému hotelu dostal přes svého bratra Georgije Kostuseva, ukrajinského podnikatele. Ten v roce 2013 koupil Hotel Caruso v historickém centru Prahy za 5,4 milionu EUR (přibližně 140 milionů korun dle tehdejšího kurzu). V...
Akta Oděsa II: Starosta v poutech
Zločin v Oděse, důležitém ukrajinském přístavu u břehů Černého moře, prošel během novodobé historie tohoto města svéráznou evolucí – od násilných přepadení za carského Ruska přes černý trh s kontrabandem v době Sovětského svazu až po mezinárodní pašování zbraní a drog v současnosti. Místní politici, úředníci nebo soudci byli přitom často spíše součástí problému než hybnou silou, jež by se snažila vysoké kriminalitě vzdorovat. Ruku v ruce s nezákonnostmi tak bujela i korupce, která tamní státní aparát prostoupila jako metastazující rakovina. Aktuální starosta Oděsy a někdejší ukrajinský poslanec Gennadij Truchanov je toho živoucím příkladem. Tento muž, označovaný italskými policejními spisy...
Akta Oděsa: Černé moře sahá do Česka
Z tuzemského pohledu je Oděsa vzdálené neznámé město kdesi u břehů Černého moře. Nemalá část podezřele nabytých peněz, které směřují do Česka, přitom pochází právě odsud. Přesněji řečeno investují je u nás oděští vyšší úředníci, politici, podnikatelé. Proto jsme se spojili s ukrajinskými kolegy z Mykolajivského centra pro investigativní žurnalistiku, abychom zjistili, co je to za lidi a jakým způsobem zbohatli. V příštích týdnech tak investigace.cz zveřejní sérii příběhů několika prominentních rodin z Oděsy, jejichž obchodní aktivity se týkají i Česka. Významný ukrajinský přístav na severozápadním pobřeží Černého moře, kterým Oděsa bezesporu je, se může právem chlubit bohatou historií a...
Tajuplná rezidence v Radlicích
Rezidence Panorama ční nad radlickým horizontem. V porovnání s okolím však tento uzavřený luxusní komplex vyčnívá i tím, kolik bytů zde vlastní prominenti z postsovětských republik. Ruský komunistický poslanec, bývalý šéf kyjevského dopravního podniku, manželé napojení na ruskou pračku peněz. Svá tajemství skrývají za branou nonstop střežené ulice, kterou sami vlastní. Je chladné březnové ráno a nad pražskými Radlicemi visí těžké šedé nebe. Stoupáme po strmých schodech od stanice metra trasy B směrem k Rezidenci Panorama – areálu přepychových bytových domů. Mrholení přechází ve sněžení, které se promění v drobné kroupy. Na stráni před námi se vypínají holé stromy a...
Brucho a jeho kumpáni
Vyšetřování čtyř osob v souvislosti s nájemnou vraždou investigativního novináře Aktualit.sk Jána Kuciaka pokročilo. Slovenská policie má k dispozici výpovědi, v nichž najatí vrazi potvrzují, že si vraždu novináře objednal slovenský podnikatel Marián Kočner. Ten byl obviněn právě dnes. Současně ale není jasné, proč slovenská policie a prokuratura stejně detailně neprověřují i další možné vazby mezi organizovaným zločinem a vládními představiteli – tedy vazby, o nichž Ján Kuciak psal a jež ho nakonec mohly stát život. Vyšetřovatelé se také vyhýbají prověřování klíčových členů někdejší vlády a policie, kteří mohou být s případem vraždy spojeni. I oni mohli mít zájem na zastavení Jánovy investigativní...
Ruské miliardy v Česku: pražské byty, servis tryskáčů, křišťálové lustry
Globální pračky na peníze bývají komplikovaná finanční schémata, která umožňují zkorumpovaným politikům, mafiánům nebo pohádkově bohatým podnikatelům tajně investovat ulité miliardy, vyprat špinavé peníze nebo se vyhnout placení daní. Na nejnovějším projektu Ruská pračka značky Troika jsme spolupracovali s mezinárodní sítí investigativních novinářů OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) a litevským investigativním serverem 15min.lt. Společně jsme rozklíčovali fungování tohoto podvodného schématu – zmapovali jsme celkem 1,3 milionu plateb mezi 233 tisíci společnostmi o celkovém objemu 10,34 bilionu korun. Není to ale naše první velká mezinárodní novinářská spolupráce na odhalování praček na peníze. Během dřívějšího rozkrývání obřích finančních podvodů –...
Ruská pračka značky Troika
V současném Rusku se ve velkém tuneluje státní rozpočet. Takto nabyté desítky miliard korun bohatí Rusové investovali a investují ve stabilních západních ekonomikách. Nemalou část i v Česku a na Slovensku. Jak toto finanční schéma dlouhá léta fungovalo, popisuje první ze série článků nazvaných „Ruská pračka značky Troika”, na níž jsme spolupracovali s mezinárodní sítí investigativních novinářů OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project). Veřejné peníze jsou z Ruska vyváděny prostřednictvím účelově předražených státních zakázek, daňových podvodů nebo plateb za fiktivní služby. Okrádání státu a daňových poplatníků dosáhlo takové úrovně, že tamní úřady zpřísnily pravidla, za jakých podmínek lze měnit...
Kokainoví kovbojové
V roce 2012 zachytila italská protimafiánská jednotka telefonický rozhovor mezi tehdejším předsedou slovenské vlády Robertem Ficem a Antoninem Vadalà, který se odehrává ve velmi přátelském tónu. Nahrávka telefonátu vznikla v rámci policejní operace, která Vadalu monitorovala. Jeho jméno se totiž pravidelně objevovalo v policejních spisech, které se zaměřovaly na členy nejmocnější mafie světa ´Ndrangheta. Vadalà ze Slovenska pomalu rozbíhal globální kokainový byznys. Podle svých slov k tomu využíval zkorumpovaných slovenských celníků, kteří pašování kokainu kryli. Celníci byli s Vadalovým byznysem propojení i jinak. Vadalova firma Bovinex Europa, zastupovaná synem prokurátora Františkem Bickem, pronajímala Celnímu ředitelství Slovenské republiky sklady. Robert Fico popírá, že by...
Vražda
Úkol zněl jednoduše. Zabij ho a dostaneš 50 000 eur. A k tomu ti odpustím dluh, takže dalších 20 000 eur. Zoltán Andruskó se ani nemusel moc dlouho rozmýšlet a nabídku přijal. Když pak seděl v autě před domem Aleny Zsuzsové, dostal od ní další informace o Jánu Kuciakovi: jeho fotku, adresu a pár snímků pořízených při jeho sledování. Víc nepotřeboval. Andruskó, holohlavý padesátník s rostoucím břichem, nebyl zrovna typem člověka, co by jen tak někoho zavraždil. Moc se na tu práci necítil. Napadlo ho zeptat se kamaráda, jenž kdysi pracoval jako policejní vyšetřovatel v Komárně. Uměl to se zbraněmi...