Kauza Kuciak, den 6: Zsuzsová i Kočner opět odmítli vypovídat, zprávy z Threemy zatím soud nepřečte

Třetí den druhého týdne soudního líčení v kauze vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové začal vyjádřeními obžalovaných k dosavadním výpovědím svědků. Odpoledne pak následovaly výpovědi dua Miroslav Kriak a Štefan Mlynarčík, bývalých státních úředníků, kteří měli pro Kočnera na objednávku sledovat novináře včetně Jána Kuciaka. Soud řešil i to, jak přistoupit ke zprávám z šifrovaného messengeru Threema, který zkraje středečního líčení uznal za zákonný důkazní materiál.

Na středečním hlavním ličení seděli obžalovaní na jiných místech než doposud. Do první lavice usedl Marian Kočner a Alena Zsuzsová. Ta si při příchodu zakrývala tvář. Na druhé lavici pak seděl Tomáš Szabó a Miroslav Marček.

Obžalovaní obdrželi hned po příchodu do soudní síně list A4, což měla být námitka Kočnerova obhájce Marka Pary proti seznámení se s přepisem zpráv z aplikace Threema.

Právě rozhodnutí soudního senátu, zda a jak připustí přepisy zpráv z této aplikace k šifrované komunikaci, kterou používali k vzájemné domluvě Kočner s Zsuzsovou, je jedním z nejočekávanějších událostí středečního líčení. Tyto zprávy by totiž mohly prokázat, zda Kočnera s Zsuzsovou objednali vraždu investigativního novináře.

Výpověď samotného Mariana Kočnera trvala jen pár minut. Obžalovaný podnikatel uvedl, že využívá své právo nevypovídat a odešel.

O průběhu včerejšího líčení se dočtete v tomto článku:

Kauza Kuciak, den 5: Kočner měl motiv k vraždě, vypověděl Kuciakův šéfredaktor

Prokurátor Juraj Novocký v souvislostí s Threemou uvedl, že zástupci Europolu jsou připraveni se dostavit na hlavní líčení a poskytnout své znalecké stanovisko. Dodal, že představitelé této evropské agentury, která se zabývá prevencí a potíráním organizované trestné činnosti, již v minulosti poskytli svá expertní stanoviska i v jiných členských státech EU.

Kočnerův obhájce Marek Para považoval za zvláštní, že Europol vysvětloval soudu své stanovisko. Para zmínil, že v přípravné fázi proti tomuto postupu vznesl námitku.

Threema je zákonná

“Senát po poradě nezpochybňuje zákonnost získání důkazu analýzou, kterou poskytl Europol,” uvedla Ružena Sabová, předsedkyně soudního senátu, chvíli před půl desátou ráno. Soud nebude v této části hlavního líčení rozhodovat o provedení tohoto důkazu. Bude pokračovat v naplánovaných úkonech.

Před desátou hodinou ráno soud začal vyslýchat obžalované. Jako první měl vypovídal Marček, poté Szabó, Zsuzsová a na závěr Kočner. Szabó a Kočner nicméně využili své právo nevypovídat. Je to tak již podruhé, kdy Marian Kočner na soudě odmítl vypovídat a k vraždě Jána Kuciaka se tak během hlavního líčení dosud vůbec nevyjádřil.

Střelba z 30 centimetrů

„Viděl jsem do kuchyně, co dělali, jak se hýbali. O něčem si povídali, psali něco na počítači, nic extra,“ vypověděl před soudem Miroslav Marček, který se již dříve před soudem přiznal, že zastřelil Jána Kuciaka i jeho snoubenku Martinu Kušnírovou. Na otázku soudkyně, z jaké vzdálenosti střílel do obětí, Marček odpověděl: „Maximálně 30 centimetrů, osobně si myslím, že to bylo ještě míň.“

Po výpovědi obžalovaného se ho dotazoval Roman Kvasnica, obhájce Zlatice Kušnírové. Chtěl vědět, zda Marček a jeho komplicové sledovali odchody a příchody Jána Kuciaka do práce. „Ano…pokud si dobře pamatuji, odcházel v 6:00 a vracel se v 18:00. Ve své první výpovědi jsem se zmýlil, uvedl jsem čas 16:30,“ řekl Marček. Může jít o důležitou informaci, která může potvrdit, že vrahové neměli ze sledování jen fotky, ale i denní záznam. Ten měl připravovat i Kočner a jeho sledovací komando.

Szabó, sám bývalý policista, reagoval na výpověď Marčeka, přičemž rozporoval jeho různá tvrzení. Například o tom, že si Marček nepamatuje, kolik měl za vykonání vraždy Kuciaka dostat zaplaceno. „To není normální, aby si člověk jako pán Marček nepamatoval sumu, když jde o tisíce eur. Marček není ten typ člověka, který by si peníze nepřepočítal.“

Szabó též odmítl tvrzení, že během vraždy mělo být použito jeho auto a mobilní telefon. “Je to digitální doba, všude se nachází kamery,” dodal Szabó s tím, že by “nikdy nešel vraždit s vlastním autem.”

Obžalovaní Marček a Szabó se navzájem obviňují ze lži

Po Marčekovi měla následovat výpověď Szabóa. Ten však využil svého práva nevypovídat. Soudkyně tak přečetla jeho výpověď z přípravného řízení.

V ní Szabó, jenž se měl podle obžaloby spolu s Marčekem podílet na vykonání vraždy Kuciaka a Kušnírové, popsal, že svého údajného komplice zavezl do Velké Mači. Marček mu však po návratu z domu Kuciaka měl říct, že na místě již leželi dva mrtví (Kuciak a Kušnírová), Szabó měl sám navrhnout, aby vraždu ohlásili policii.

“Výpověď pana Szabóa je lež, trvám na své výpovědi,” reagoval Marček jako jediný na písemnou výpověď Szabóa z přípravného řízení, kterou četla soudkyně.

Zsuzsová opět odmítla vypovídat. Vyšetřovatelům řekla, že Kuciakovu vraždu objednal Haščák

Kolem 11 hodiny předstoupila před soudní senát Alena Zsuzsová, která je spolu s Kočnerem obžalována z objednávky vraždy. “Neumím se vyjádřit k samotnému skutku, protože ho znám jen z médií. Výpovědi Szabóa a Marčeka ukázaly, že Andruskó (údajný prostředník mezi objednavateli a vykonavateli vraždy – pozn. red.) ve své výpovědi lže. Rozpory v jejich výpovědích vysvětlím v mé plné výpovědi na dalším hlavním líčení. Tou dobou ráda odpovím i na miliony otázek,” řekla Zsuzsová.

Poté využila svého práva nevypovídat. Předsedkyně soudu proto přečetla její výpovědi z přípravného řízení. Ze zápisu je zřejmé, že Alena Zsuzsová zmínila ve své výpovědi i jméno Jaroslava Haščáka. Ten ji měl údajně sledovat. Podle Zsuzsové to měl být právě Haščák, kdo si nechal objednat vraždu Jána Kuciaka.

Zsuzsová v předchozích výpovědích uvedla, že v mobilu mohla mít fotku Jána Kuciaka, kterou stáhla z Facebooku. Kuciaka prý viděla poprvé v médiích v době, kdy podal na Mariana Kočnera trestní oznámení.

Den po vraždě, 22. února 2018, předal údajně Marian Kočner Zsuzsové částku ve výši 50 tisíc eur. To ale Zsuzsová odmítla s tím, že ji Kočner žádné peníze nedával a že „takovou sumu jsem nikdy v hotovosti ani neviděla“.

Od Kočnera si prý vzala peníze jen jednou, mělo jít o částku 30 tisíc euro. Mělo jít o pojistku v případě, že by se Zsuzsové stalo něco v souvislosti s psychickou poruchou, jíž podle svých slov trpí.

Soudkyně Sabová po přečtení výpovědi Zsuzsové z přípravného řízení přečetla také přehled jejích majetkových poměrů. „Mým zdrojem příjmu je tlumočnická práce z italštiny a maďarštiny. Třináct set eur Kočner posílal měsíčně na účet mojí dcery poté, co se rozhodl stát jejím kmotrem.“

Podle advokáta Kušnírových Romana Kvasnici je možné, že Zsuzsové během výpovědi posílala Kočnerovi signály. Zmínila totiž, že dnes bude odpovídat na „tisíc otázek“.

„Dnes tu zaznělo číslo tisíc a může jít opět o skrytou komunikaci, je to vzkaz pro pana Kočnera. Slovenské státní orgány jsou povinné začít vyšetřování, z jakých finančních prostředků v současnosti žije matka a dcera obžalované,“ upozornil Kvasnica. Připomněl také to, že Zsuzsové opět odmítla vypovídat. Minulý týden přitom uvedla, že bude vypovídat po Zoltánu Andruskóovi.

Šéf sledovacího týmu: Myslel jsem, že pracuji pro stát

Z pozice svědka vypovídal také šéf Tóthova sledovacího komanda Miroslav Kriak. Ten dříve pracoval pro slovenskou civilní rozvědku SIS, kterou Tóth začátkem první dekády řídil. Kriaka měl oslovit na přelomu let 2016 a 2017 s tím, že má založit a vyškolit skupinu, která bude novináře sledovat. Původně měla skupina působit proti prodeji drog, úniku informací ze státního aparátu a zapezpečení schůzek, tento cíl se však dle jeho slov nikdy nenaplnil.

“Měl jsem expresně krátkou dobu na vyškolení těchto lidí, trvalo to v podstatě dva měsíce. (…) Osoba Petra Tótha ve mně vyvolala dojem, že pracuji ve prospěch státu,” uvedl před soudem šéf sledovací skupiny.

O Kuciakovi prý Kriak slyšel poprvé až v době, kdy ho Tóth zaúkoloval jeho sledováním. “Když jsem sledoval Kuciaka asi dvě tři minuty, tak jsem kontaktoval Tótha a řekl mu, že nejde o dealera ani uživatele drog,” popsal Kriak okolnosti prvního sledování Jána Kuciaka. Tóth mu na to prý odpověděl, že nemohou takto skončit a musí vykázat nějakou činnost.

Vyhotovené fotografie Kuciaka pak měly podle Kriaka nulovou vypovídací hodnotu. Měly být jen důkazem, že tým splnil zadání.

Kuciaka prý začal tým sledovat v říjnu roku 2017. Na samotném sledování Kuciaka prý nebylo ve srovnání s ostatními zakázkami nic zvláštního. Vstupní informace od Tótha zahrnovaly Kuciakovo jméno a příjmení, fotografii z Googlu a adresu bydliště. Pro koho měl pracovat samotný Tóth prý Kriak neví. “Pracoval jsem pro Tótha v domnění, že pracuji pro stát,” upřesnil. Myslel si, že stále pracuje pro tajnou službu. “Absolutně jsem mu důvěřoval.“

Potvrdil také, že sledování Kuciaka probíhalo i v obci Veľká Mača, kde Kuciak se snoubenkou Martinou Kušnírovou bydlel. To potvrdil i další svědek, Kriakův podřízený během sledovací akce Štefan Mlynarčík.

„Ze začátku to byla pro mě velká výzva, pracovat pro profesionála, jako je pan Kriak,“ vysvětlil Mlynárčik, co ho motivovalo k tomu, podílet se na sledování novinářů. „Každý měsíc jsme dostávali tisíc až 1,5 tisíce eur (25-37 tisíc korun) za sledování v baru Next Apache. Peníze mi dával pan Kriak, nikdy jsem se ho neptal, kdo mu peníze vyplácí,“ osvětlil Mlynárčik výši a zdroj finančního ohodnocení za sledování.

Autor článku: investigace.cz, Eva Kubániová, Jakub Šimák, Marek Martinovský
Autor úvodní fotografie: Branislav Wáclav / Aktuality.sk

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.