Ve snaze potlačit přeshraniční praní špinavých peněz plánuje EU zavést nová nařízení, která budou zakazovat platby v hotovosti nad 10 tisíc eur (250 tisíc korun). EU si tím chce posvítit na veškeré transakce včetně nákupu automobilů, rekonstrukce domů nebo i účty za pohřeb.
Irská eurokomisařka Mairead McGuinness, jež je zodpovědná za zpřísnění zákonů proti praní špinavých peněz, tvrdí, že na tuto nezákonnost je třeba nahlížet mnohem šířeji a přesáhnout rámec velkých podniků, bank a finančních institucí. Uvedla, že nyní je potřeba se zaměřit i na takové věci, jako jsou nákupy automobilů, šperků, starožitností, a dokonce i na neobvyklé položky, jakými jsou například poplatky za pohřeb.
„Navrhovaná opatření rozšiřují omezení velkých hotovostních plateb i na služby, takže například pohřební služby nad 10 tisíc eur (250 tisíc korun) by musely být placeny kartou nebo prostřednictvím banky,“ řekla Mairead McGuinness pro deník Irish Independent.
Nová pravidla přicházejí v době, kdy jsou evropské orgány konfrontovány se stále digitálnější společností. Jedná se proto i o plány na čistě digitální verzi eura, které zkoumá Evropská centrální banka. Zároveň jsou však na místě i obavy, zda pravidla, která nařizují, jak mohou lidé utrácet peníze, neohrožují soukromí a občanské svobody.
Jiné zvyky
Používání hotovosti se napříč EU výrazně liší. Nejvíce peněz v hotovosti tradičně obíhá v Německu a Rakousku, kde této formě platby stále patří první místo. Naopak platby kartou nebo z účtu na účet jsou nejpopulárnější ve Švédsku, kde připadá na hotovost méně než desetina podobných transakcí. V České republice je to necelých 12 procent.
Celkově ale používání hotovosti poslední roky klesá a tato křivka se výrazně zrychlila během pandemie spojené s onemocněním covid-19.
Některé podniky přesto nadále dávají přednost hotovostním transakcím, aby se vyhnuly placení daně z příjmu.
Momentálně v EU existuje osm zemí, které nemají limit pro velké hotovostní platby, ačkoli stávající pravidla proti praní špinavých peněz již nařizují limit pro transakce velkých částek mezi členskými státy a ukládají finančním institucím a profesionálům oznamovací povinnost.
Eurokomisařka Maired McGuinness proto minulý měsíc představila plán přísnějších přeshraničních unijních zákonů, včetně zřízení nové agentury EU pro boj proti praní špinavých peněz.
Zdůvodnila jej tím, že volný pohyb kapitálu v EU přináší velké možnosti pro zločince, jak legitimizovat své nelegální peníze zpět do normálního peněžního systému.
Podle komisařky ukládají současná pravidla EU zaměřená proti praní špinavých peněz povinnosti velké části podniků, avšak nikoli menším finančním institucím a různým subjektům.
Nový seznam tak zahrnuje účetní, právníky, poskytovatele svěřenských a firemních služeb, ale i realitní kanceláře, poskytovatele služeb v oblasti hazardních her a obchodníky s uměleckými díly.
„Za současného stavu podléhají všechny tyto podniky dohledu na národní úrovni, aby bylo zajištěno, že uplatňují požadavky proti praní špinavých peněz. Naším plánem je rozšířit legislativní působnost EU i o obchodníky s drahými kovy a kameny, odborníky, kteří pomáhají příslušníkům třetích zemí získat zlatá víza, a také na poskytovatele či zprostředkovatele hypotečních a spotřebitelských úvěrů, kteří nemají licenci jako finanční instituce,“ uvedla McGuinness.
V devatenácti členských státech jsou již zavedeny hotovostní limity pro denní platbu, přičemž osmnáct z nich je má na úrovni deset tisíc eur či nižší. Například v Řecku je limit stanoven na 500 eur (12,5 tisíc korun), nejvyšší na úrovni 15 tisíc eur (380 tisíc korun) naopak platí v Chorvatsku.
V tomto směru by se nové nařízení nemělo výrazně dotknout České republiky, neboť tady existuje zákon už od roku 2004, jenž zakazuje provádět hotovostní platby převyšující 270 tisíc korun (cca jedenáct tisíc eur). Tato částka je denním limitem, který při obchodní transakci nesmí překročit ani fyzická, ani právnická osoba. Důvodem schválení tohoto zákona byla snaha o omezení daňových úniků, prevence korupce, a především potírání legalizace výnosů z trestné činnosti.
Autorka textu: Nina Kodhajová
Zdroj úvodní fotografie: ČTK/AP/Jean-Francois Badias