Evropská komise zvažuje zařazení Spojených arabských emirátů na seznam zemí, jejichž politika v otázkách boje proti praní špinavých peněz pokulhává. Pro země, které se na seznamu vyskytnou, je pak obchodování se státy EU značně složitější. Evropská komise tak reaguje na data uniklá z dubajského katastru, která v rámci nadnárodní spolupráce zveřejnila média včetně investigace.cz na začátku května.
Zločinci, korupčníci nebo ruští oligarchové nemají nejmenší problém investovat peníze mnohdy pochybného původu do dubajských nemovitostí. Ukázal to únik dat z dubajského rejstříku majitelů nemovitostí za rok 2020, jejž novinářům z více než 20 světových médií poskytla americká nezisková organizace Centrum pro pokročilá obranná studia (C4ADS). V reakci na tato zjištění členové Evropského parlamentu navrhli zařazení Emirátů na seznam takzvaných nespolupracujících jurisdikcí.
„Tento datový únik jen potvrzuje, že v přístupu k opatřením proti praní peněz jsou Spojené arabské emiráty velmi benevolentní,“ uvedl pro norské médium E24, které na kauze dubajských realit spolupracovalo, europoslanec Markus Feber. „Vzhledem k tomu, jak významným finančním centrem Dubaj je, mají tyto mezery ve vymáhání pravidel dopad i na ostatní země nebo například na Evropskou unii.“
Pro zařazení Emirátů na seznam nespolupracujících zemí se vyslovili i další europoslanci z různých částí politického spektra. Obávají se, že pokud se nic nepodnikne proti praní peněz, které se v Emirátech odehrává v kombinaci s laxním přístupem k jeho potírání, přímo to ovlivní schopnost Evropy efektivně bojovat s organizovaným zločinem a korupcí.
Evropská komise průběžně aktualizuje seznam zemí, „kde se při opatřeních zamezujících praní peněz vyskytují nedostatky“. V roce 2022 na tomto soupisu přibylo například Maroko, naopak dlouhodobě se tam vyskytuje třeba Severní Korea nebo Sýrie. Emiráty by se tak přiřadily ke státům, jejichž finanční transakce v rámci Evropské unie musí příslušné finanční instituce prověřovat mnohem více do hloubky, což samozřejmě znepříjemňuje jakoukoli formu obchodu s evropskými společnostmi. Orgánem, který kroky proti praní peněz doporučuje a prosazuje, je Finanční akční výbor (FATF).
Uniklá dubajská data odhalují, jaké množství peněz do tamních vil a apartmánů cizinci investovali, a současně obsahují informace o 800 tisících nemovitostí, jež vlastní 274 tisíc osob a společností, často skořápkových s neznámými majiteli z celého světa. Celkem tyto entity investovaly do dubajských nemovitostí více než 145 miliard dolarů (v přepočtu přes tři biliony korun).
Ambasáda Spojených arabských emirátů na dotazy norského E24 odpověděla, že informace, které novináři zveřejnili, neodpovídají pravdě, neboť jejich země se „řídí přísnými zákony, jež jsou v souladu s mezinárodním právem a standardy“.
Mezi osobami, které vlastní nemovitosti v Dubaji, je více než sto vlivných Rusů, ať už politiků, veřejně činných osob, nebo podnikatelů napojených na Vladimira Putina, či desítka Evropanů namočených do praní špinavých peněz a do korupce. Data také odhalila několik evropských veřejných činitelů a zákonodárců, kteří byli obviněni z benevolentního nakládání s veřejnými penězi a své dubajské majetky „zapomněli“ přiznat. V datech se objevila i známá česká jména jako například kontroverzní podnikatel Ivo Rittig, neméně proslulý Jan Kočka či bývalý místopředseda ODS Libor Novák.