Od uvalení sankcí na dovoz civilních zbraní do Ruska uplynulo deset let. Ruští snajpři přesto dodnes používají západní odstřelovací pušky, optiku i střelivo. Na svých sociálních sítích se samarský snajperský klub Rančo, který užívá mimo jiné zbraně České zbrojovky, chlubí tím, že ještě žádný jejich žák v Ukrajině nepadl. Investigace.cz spolu s ruským exilovým médiem The Insider, italským investigativním centrem IRPI a kazachstánským listem vlast.kz mapuje cesty, jimiž české a další západní zbraně míří do Ruska.
V květnu minulého roku obdržel prezident Ukrajiny Zelenskyj od prezidenta Petra Pavla vzácný dar – ručně rytou pistoli kultovního modelu CZ 75 vyráběnou Českou zbrojovkou v Uherském Brodě. Dar měl podle firmy symbolizovat nejen průmyslovou tradici České republiky, ale „také podporu Ukrajiny v jejím hrdinném boji proti ruské agresi a obraně euroatlantických hodnot“.
Logo zmizelo, zbraně nikoli
Zmíněný model, stejně jako další výrobky značky Česká zbrojovka, jsou navzdory deset let trvajícím sankcím vůči Rusku dodnes na ruském trhu volně k dostání. Důkazem se stal poslední ročník zbrojařské výstavy Orëlexpo 2024, o jehož předešlém konání investigace.cz informovala před půl rokem. Jedná se o největší ruskou událost ve světě sportovních a loveckých střelných zbraní.
Honosná akce tradičně probíhá v Moskvě ve výstavních prostorách Gostiného Dvoru, kousek od Rudého náměstí. Expozici letos navštívil i jeden z nejznámějších ruských mediálních propagandistů Vladimir Solovjov – ve svých příspěvcích na Telegramu zdůraznil, že na výstavě jsou k vidění četné zbraně ruských výrobců. Mimo záběr Solovjovovy kamery však zůstaly desítky západních značek, jež byly na veletrhu představeny i letos.
Logo České zbrojovky sice z reklamních materiálů a bannerů veletrhu 2024 zmizelo, samotné zbraně však ze stánků nikoli. Zatímco stánek ruské firmy Alliance, která loni nabízela lovecké pušky a sportovní pistole značky Česká zbrojovka, tentokrát nebyl přítomen, mezeru zaplnil stánek moskevské zbrojařské firmy Varjag. „Navzdory sankcím tady máme nabídky Varjagu, kde můžeme najít cokoli,“ říká bloger, jenž navštívil letošní výstavu. Mezi modely, které ho nejvíc zaujaly, byl český karabin CZ Scorpion EVO 3 S1 (model se již nevyrábí). Obchod ukázal široký výběr zahraničních pistolí – rakouských Glocků, ale i takzvaných „čezet“, jak se v Rusku přezdívá výrobkům České zbrojovky.
Nejvýraznějšími modely veletržní prezentace byla barevná série „čezet“ v oranžovém a modrém provedení, která ruského zákazníka vyjde zhruba na 150 tisíc korun. V Česku je cena této pistole třetinová – přibližně 60 tisíc korun.
Z dostupných importních certifikátů do Ruska lze vyčíst, že koncem roku 2022 nechal Varjag dovézt deset oranžových pistolí CZ SHADOW 2 ORANGE ráže 9 mm Luger. V průběhu roku 2023 pak importoval například desítky loveckých pušek a pistolí americké značky Shadow i další západní zbraně.
Firmu Varjag založil v roce 2020 Vladimir Grebeňuk, zakladatel jednoho z moskevských střeleckých klubů a šampion střeleckých soutěží. Jeho další společnost se dnes podílí na vývoji střelných zbraní. Rozvoj malých podniků, jakým je Grebeňukova firma, napomáhá podle ostrostřelce k ukončení „speciální vojenské operace“. Na válce v Ukrajině se podílí i prostřednictvím „svých žáků“, které učil snajperskému řemeslu. Podle zjištění redakce dodávala jeho firma v minulosti pistole Glock pro ruskou Federální vězeňskou službu. „Společnost Varjag neznáme, nespolupracujeme s ní ani s žádnou jinou ruskou společností,“ sdělil redakci Radek Hauerland, mluvčí České zbrojovky a dodal, že pro zjištění, zda a jak se zbraně dostaly na výstavu Orëlexpo 2024, potřebují znát jejich výrobní čísla. Ta se však v exportních dokumentech obvykle neuvádějí.
PRABOS v Rusku
Ve stánku ruského obchodu s kempingovým a vojenským vybavením Vojn byla k vidění další česká značka – boty Prabos, o nichž jsme již v minulosti informovali. Společnost Vojn se na ruském trhu prezentuje jako „exkluzivní distributor značky Prabos na území Ruska“ a sídlí v Kaliningradu. „Společnost Prabos se společností Vojn nemá žádný obchodní vztah a tuto společnost požádala, aby ze svých stránek odstranila nepravdivou informaci o tom, že je distributorem Prabosu v Rusku,“ sdělila investigaci.cz za firmu advokátka Lada Petrásková Manová.
Středoasijská výpomoc
Přestože výše zmíněná petrohradská firma Alliance zmizela ze seznamu vystavovatelů moskevského veletrhu, rozhodně se nevytratila z ruského trhu se sportovními zbraněmi. Jak ukazuje pokračování článku, má co nabízet.
Začátkem dubna roku 2024 si kazašská firma Anna, vyrábějící náboje skoro 30 let, nechala dovézt 838 kilogramů munice české značky Sellier & Bellot pro ráže 30-06 Springfield a 308 Winchester – jeden karton tohoto typu nábojů obsahuje pět tisíc kusů a váží 18 kilo. Náklad putoval z Česka přímo do bývalého hlavního města Kazachstánu Almaty.
O několik měsíců později, v srpnu 2024, obdržela tato firma povolení od kazachstánských úřadů k vývozu nábojů a střelného prachu do Ruska. Povolovací dokumenty, jež redakce získala díky spolupráci s kazachstánským médiem vlast.kz, sice neobsahovaly názvy firem-objednavatelů, uváděly však adresy, kam náklad směřoval. Jedna z nich, kam měly zamířit kamiony značky Mercedes-Benz se střelivem, patřila sídlu petrohradské Alliance.
Z dokumentů týkajících se Alliance lze také vyčíst, kudy náklaďáky pojedou, že se povolení vztahuje na deset cest a platí do srpna 2025. Další dokumenty obsahují podobné informace, včetně toho, kde a kdy budou kamiony tankovat.
„Společnost Sellier & Bellot se společností Anna nespolupracuje a v dané zemi má aktuálně jiné partnery. Dle našich informací má společnost Anna vlastní výrobu střeliva. Je tedy pravděpodobné, že do Ruska vyváží produkty vlastní výroby,“ odpověděl mluvčí společnosti Adam Pašek. Ruský e-shop Alliance nemá v den vydání článku ve své nabídce střelivo od společnosti Anna, zato nabídku české munice Sellier & Bellot mají v obchodě širokou. Ani ruská firma Alliance, ani kazašská Anna se ke zjištění redakce do závěrky článku nevyjádřily.
Mezi dalšími ruskými firmami, jimž Anna dovezla střelivo, byla podle adresy i společnost Patronnaja manufaktura, která sídlí ve městě Tula, 165 kilometrů jižně od Moskvy, a je součástí Tulského závodu na výrobu nábojů, jednoho z největších výrobců nábojů pro civilní a vojenské využití v Rusku.
Pro dovoz a celní odbavení zahraničních výrobků na území Ruska potřebují firmy získat importní certifikát vystavený ruským pověřovacím úřadem Rosakreditace. Vzhledem k tomu, že Kyrgyzstán a Kazachstán patří stejně jako Bělorusko, Rusko a Arménie do Euroasijské ekonomické unie (EEU), platí dokumenty vydané akreditačním úřadem pro další členské země i na jejich území. Dodávky z jedné země EEU do druhé navíc nejsou vidět v exportních statistikách.
Kazachstánským firmám, jež importují západní zbraně a náboje, se už nějakou dobu velice daří – od roku 2020 jejich objem daní z příjmu v mnoha případech stoupl o více než sto procent. Není to náhoda, jen podle údajů českého Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) se hodnota civilních zbraní a střeliva vyvezených Českem do Kazachstánu od roku 2018 skoro třicetkrát zvýšila, a to z devatenácti na 559 tisíc eur za rok.
Nezlomná Alliance
Historie spolupráce ruské Alliance s českými partnery začala v nultých letech těsně po vzniku této firmy. Již v roce 2006 se ředitel Alliance Grigorij Kolknev zúčastnil oslav 70. výročí České zbrojovky v Uherském Brodě.
V roce 2016, tedy dva roky po uvalení sankcí EU na dovoz střelných zbraní do Ruska, uspořádala Alliance společně s Českou zbrojovkou, zástupci společností Sellier & Bellot a Meopta několikadenní akci, jejímž cílem bylo předvést ruským firmám produkci českých zbrojovek. Prezentace proběhla v Petrohradě v prostředí tamního luxusního hotelu Hotel Inn. České náboje na akci představil zástupce Sellier & Bellot Václav Procházka, jehož žena vlastnila od roku 2014 českou firmu Lynxnight společně s vedením ruské Alliance.
Organizátory události byly Ministerstvo zahraničních věcí České republiky v zastoupení tehdejšího českého konzula v Petrohradě a bývalého ministra obrany Karla Kühnla a vicekonzula Michala Gelbiče. „Akce, na kterou odkazujete, byla zaměřena na regionální dealery společnosti Alliance a na média zaměřená na sport a myslivost. Šlo tedy čistě o civilní záležitost. Pokud by to takto nebylo vnímáno, nemohla by se tato akce vůbec uskutečnit,“ popsal událost Gelbič, který aktuálně působí v oddělení České rozvojové agentury pro Moldavsko.
Podle Gelbiče bylo cílem ukázat, že české firmy i přes platná vývozní omezení na trhu nadále působí. Mluvčí MPO David Hluštík to vysvětluje tím, že sankce proti Rusku byly sice zavedeny již v roce 2014, nicméně tato opatření obsahovala řadu výjimek, mimo jiné třeba na kontrakty uzavřené před uvalením sankcí. „Veškeré licence a povolení, kterých se týkají údaje o vývozech do daných teritorií ve výročních zprávách, Česká republika udělila v souladu s příslušnými sankčními předpisy EU a na základě výjimek jimi stanovenými,“ dodal Hluštík.
Z exportních statistik MPO tak vyplývá, že například v roce 2018 vyvezlo Česko do Ruska zbraně a střelivo nevojenského charakteru v hodnotě 461 tisíc eur (v přepočtu 11,5 milionů korun), v roce 2021 už šlo o částku 1,14 milionu eur (28,6 milionů korun). Od roku 2021 ale čísla pro export civilních zbraní do Ruska chybějí, podle mluvčího Ministerstva průmyslu a obchodu došlo „k postupnému útlumu vývozů civilních zbraní a střeliva do Ruska až na úplnou nulu“.
Obvyklí podezřelí
Podle Gelbiče, jenž v letech 2015 až 2018 měl jako vicekonzul v Petrohradě na starosti obchodní a ekonomickou spolupráci s Ruskem, výjimka pro vývoz civilních zbraní platila až do roku 2019. Zjištění polských investigativních novinářů z roku 2015 skutečně dokládá, že tok českých civilních zbraní do Ruska se nezastavil ani po roce 2014. Tehdejší ředitel Úřadu pro kontrolu exportu zbraní Jan Jindřich byl ale přesvědčený, že vyvezené zbraně nekončí u vojáků. „Máme záruky našich ruských odběratelů, že zbraně budou využité jen soukromými osobami. V žádném případě vojenskými nebo polovojenskými jednotkami,“ citovala Jindřicha Rzeczpospolita.
Polsko ale není jedinou zemí, přes kterou české zbraně a jejich příslušenství putovaly a nadále putují do Ruska. V roce 2020 se firma Alliance pokoušela dovézt odstřelovací pušky CZ TSR přes Moldavsko. Informoval o tom EU Observer. Česká zbrojovka se tehdy vůči obvinění z obcházení sankcí ohradila s tím, že žádný export svých zbraní do Ruska neuskutečnila ani jej nepovolila svým obchodním partnerům.
Letos na jaře investigace.cz odhalila, že alespoň část střelných zbraní značky Česká zbrojovka nabízených Alliancí se do Ruska dostává prostřednictvím Turecka, kde má česká firma společný výrobní závod s tureckou zbrojovkou Huglu. Lovecké pušky od České zbrojovky, náboje Sellier & Bellot a česká optika Meopta jsou tak dodnes v nabídce e-shopu Alliance. Ještě začátkem letošního ledna si Alliance nechala dovézt puškohledy značky Meopta v hodnotě 119 tisíc eur, v přepočtu 2,9 milionů korun. Importérem optických výrobků byla turecká firma AV Doga, která rovněž prodává výrobky Meopty. Na naše dotazy Meopta do uzávěrky tohoto článku svůj komentář nedodala.
Zastaralé Rusko
V ruských obchodech jsou však v nabídce i vzácnější modely jako třeba CZ 557 85th Anniversary, kterých bylo vyrobeno pouze dva tisíce kusů. Sběratelský kus inzeruje k prodeji například jekatěrinburgský obchod Staryj slon. V ruské databázi certifikací importu přitom pro tuto zbraň patřičný certifikát nelze nalézt. Naopak kyrgyzstánská firma Ochotničij dvor si tento model nechala loni certifikovat v Kyrgyzstánu. Ostatně obchodu s loveckými zbraněmi se od roku 2020 v Kyrgyzstánu obzvlášť daří – objem daně z příjmu se od roku 2020 zmíněné firmě zvýšil o 2 488 %. V průměru rovněž stouply zhruba o 370 % i daňové odvody kyrgyzstánských importérů zahraničních zbraní za poslední tři roky.
Z databáze UN Comtrade, tedy databáze, jež zahrnuje exportní data pro země OSN, vyplývá, že objem loveckých zbraní importovaných z Česka do Kyrgyzstánu se oproti roku 2021 zvýšil sedmdesátkrát. Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR jde skoro o čtrnáctinásobnou hodnotu střeliva a civilních zbraní vyvezených v roce 2018.
Podobný trend je vidět i v Arménii. Podle OSN Comtrade se od roku 2020 objem importovaných českých loveckých zbraní do Arménie zhruba zpětinásobil na přibližně 2 496 kilogramů. Zároveň se však znásobil i objem exportu loveckých zbraní z Arménie – z 300 kusů v roce 2020 na 1 103 kusů, které v roce 2023 putovaly pouze do Ruska a Běloruska. Mezi firmami, jež loni importovaly zahraniční zbraně a zároveň exportovaly zboží do Ruska, jsou distributoři České zbrojovky v Arménii Aspar Arms LLC a Orsis Arms LLC , ale i ruský internetový obchodní řetězec Wildberries LLC. Na stránkách posledně jmenovaného subjektu jsou k dostání i puškohledy české Meopty. „Neexportujeme evropské výrobky do států SNS. S Českou zbrojovkou nespolupracujeme od roku 2022,“ sdělil zástupce firmy Gevorg Galstyan po vydání článku. Toto tvrzení není možné z otevřených zdrojů ověřit.
Důvod, proč zájem Rusů o zahraniční zbraně roste, je podle odborníků zřejmý. Některé ruské střelné zbraně už nevyhovují současným požadavkům, například odstřelovací puška Dragunov SVD, kterou hojně používá tamní policie i armáda, je zastaralá – podle Jaromíra Blažkeho, odborníka na obranné a sportovní zbraně, dokáže vystřelit na omezenou vzdálenost a není tak přesná. “SVD Dragunov je puška určená pro podporu pěchotních jednotek se střelbou na větší vzdálenost než je efektivní dostřel standardních pěchotních zbraní, ale nemá přesnost dostačující pro použití coby skutečná odstřelovačská puška,” vysvětluje.
Přitom velkou část sportovně-loveckého sortimentu České zbrojovky lze podle jeho slov využít i pro armádní nebo policejní účely. „Příkladem je sportovní kulovnice CZ 600 MDT, dále obranná pistole CZ P10, kterou užívá česká armáda. Brokovnice se dají použít pro sestřelování dronů. Samonabíjecí Scorpion EVO naopak v některých případech při policejních zásazích, kde stačí kratší dostřel, třeba někde v budově,“ shrnuje odborník.
