Česká firma se zapletla do nigerského skandálu desetiletí

Niger, jedna z nejchudších zemí na světě, přišel o 137 milionů dolarů (téměř tři a půl miliardy korun) při machinacích okolo nákupů vojenské techniky. V nigerském podvodu sehrála významnou roli i česká firma.

“S médii nekomunikuji,” odsekává Petr Markvart. Majitel firmy Defcon tak reaguje na dotaz, jestli se chce vyjádřit k tomu, že on jmenovitě i jeho firma mají prominentní místo v třaskavé zprávě nigerské Generální inspekce armády, která poslední měsíce otřásá tamní politickou scénou.

Auditoři Generální inspekce armády totiž přišli na to, že nigerské ministerstvo obrany nakupovalo až o polovinu předražené vojenské vybavení, o zakázky soutěžily navzájem propojené firmy a další peníze se ztratily na úplatcích. To, že firmu Defcon zpráva neukazuje zrovna v lichotivém světle, je Petru Markvartovi prý jedno. „Vše, co chcete vědět, si najděte v otevřených zdrojích,“ ukončil debatu a zavřel dveře své kanceláře sídlící v Emauzském opatství.

Nový soused v Dock Maríně

Niger je podle hodnocení OSN jednou z nejméně rozvinutých zemí na světě. Téměř polovina tamních obyvatel žije pod hranicí chudoby, naděje dožití je 59 let. Rozvoj země navíc brzdí sucha a přítomnost teroristických skupin jako Boko Haram nebo Al-Káida.

Spojené státy americké i Evropská unie se rozhodly, že investují do výzbroje místní armády, aby byla mimo jiné schopna čelit rostoucím útokům ze strany Islámského státu. Jen za posledních deset let dosáhly tyto investice více než jedné miliardy dolarů, tedy 24 miliard korun. Přes třetinu této částky ovšem spolkly uměle nafouklé ceny vojenské techniky, další miliardy zmizely v úplatcích. Na tyto skutečnosti poukazuje speciální nigerská auditní zpráva Generální inspekce armády (Inspection Générale des Armées), která mapuje osm let nakupování zbraní nigerským ministerstvem obrany a kterou máme k dispozici.

Aboubacar Hima, foto: Nathalie Prevost/OCCRP

Podle auditorů šla zhruba šestina celkového rozpočtu na úplatky vládním představitelům. Audit navíc zdůrazňuje, že většina vojenského vybavení nakoupeného od ruských, ukrajinských a čínských státních firem byla buď extrémně předražená, nebo zaplacená dodávka v některých případech nikdy nedorazila.

V centru celého skandálu jsou dvě osoby. První je majitel obchodu s kachličkami a stavební společnosti Aboubacar Charfo. Druhou je nechvalně známý africký zbrojař Aboubacar Hima, který je ústřední postavou korupčních skandálů při nákupu vojenského vybavení v Nigeru i v Nigérii.

Hima v Praze vlastní tři byty a nedávno do jednoho z nich přemístil svoji klíčovou firmu Brid.A Defcon. Jeho důležitým obchodním partnerem je právě Petr Markvart a jeho firma Defcon.

Aboubacar Hima vlastní tři byty v luxusní pražské Dock Marině v celkové hodnotě přes padesát milionů korun. Byty si koupil v roce 2015, jako první o tom informovaly Seznam Zprávy.

Česká policie v roce 2017 zablokovala v katastru nemovitostí další nakládání s těmito byty kvůli podezření z praní špinavých peněz: obchodník z Nigeru se totiž zapletl i do skandálu s dodávkami vadných vrtulníků pro armádu v sousední Nigérii. Jelikož však nigérijská prokuratura nedodala žádné podklady k tomu, zda a z čeho Himu obvinila, policie musela po několika měsících majetek opět uvolnit.

Aboubacar Hima vlastní tři byty v luxusní pražské Dock Marině, foto: Google Street View

Nedotknutelní

Podle auditorů právě Hima vytvářel falešnou iluzi navzájem si konkurujících společností a jejich přemrštěných i korektních nabídek, a tím extrémně navyšoval ceny zbrojního materiálu, které nigerské ministerstvo obrany nakupovalo. Aby pak státní zakázky na nákup vojenské techniky Himovy firmy získaly, dopomohly jim k tomu vládní konexe.

Není vám jedno, že na obchody s českou firmou doplácí obyvatelé jedné z nejchudších zemí světa?

Podpořte naši práci a pomozte nám přinášet více takových odhalení.

„Nemyslím si, že by zpráva auditorů měla na jejich život jakýkoli dopad. Nevěřím, že by tu byla vůle je stíhat,“ tvrdí Hassane Diallo, šéf nigerského protikorupčního Centra právní pomoci a občanské akce (Centre d’Assistance Juridique et d’Action Citoyenne). „Všichni aktéři zmínění v auditu patří k vládnoucí klice. Jsou ze stejného regionu jako prezident,“ vysvětluje.

Aboubacar Hima během své kariéry zbrojaře získal přezdívky „Malý Boubé“ nebo „Divoký styl“ a ve svém rodném Nigeru vede okázalý způsob života. V hlavním městě Niamey vlastní obrovský palác s bazénem na břehu řeky Niger, který v jedné z nejchudších zemí světa přitahuje pozornost nejen protikorupčních aktivistů, ale i místních obyvatel.

Hima měl na starosti celé tři čtvrtiny zakázek zpochybněných v auditu Generální inspekce armády. Dohromady to byly smlouvy za 240 milionů USD (přes pět a půl miliardy korun).

Himův palác v Niamey, hlavním městě Nigeru. Foto: Nathalie Prevost/OCCRP

Ženatý se zakázkami

Jak se z Himy, syna úředníka na nigerském ministerstvu zemědělství, stal tak veleúspěšný podnikatel, není úplně jasné. Místní novináři považují za klíčový moment jeho kariéry okamžik, kdy se v roce 2005 oženil s dcerou bývalého prezidenta Ibrahima Baré Maïnassary, jenž byl zavražděn během státního převratu v roce 1999. Vzhledem k tomu, že politická strana, kterou kdysi Maïnassara vedl, dnes plně podporuje novou vládu, mu toto manželství pravděpodobně pomohlo dostat se blíž k vládnoucí elitě.

V roce 2003 si Hima založil tiskárnu, která funguje dodnes. V roce 2010 začal v sousední Nigérii obchodovat se zbraněmi, a založil si tam proto několik společností. Ty se později staly klíčovými pro machinace, jež se státními zakázkami dělal ve svém rodném Nigeru.

Většina smluv, jež Hima výhodně podepsal, byla sepsána na základě zbrojního zákona z roku 2013, který ve speciálních případech povoloval vyjednávat o zbrojních kontraktech přímo s firmami, a to bez nutnosti dodržovat pravidla zadávání veřejných zakázek. Tento zákon sice v Nigeru v roce 2016 změnili a definovali mnohem transparentnější proces nákupu zbraní, jenže už bylo pozdě.

Při jedné zakázce na nákup helikoptér od ruské firmy Rosoboronexport za 55 milionů dolarů (1 320 000 000 korun) auditoři vypočítali, že byla předražená o téměř 20 milionů dolarů (bezmála půl miliardy korun), tedy skoro o polovinu. Na to nigerští auditoři promptně zareagovali a vydali se do Moskvy pro vysvětlení. To ale nedostali, neboť v Rosoboronexportu jim tvrdili, že smlouvy jsou v režimu utajení, a proto jim k celé záležitosti nemohou nic říct.

Auditní zpráva ale popisuje i mnohem divočejší a v jednom případě i naprosto nelegální praktiky, které Himovi umožnily mít pod plnou kontrolou většinu státních zakázek na nákup vojenského materiálu.

Podvod 419

Zbrojař dozoruje obchod se zbraněmi

Firma TSI, kterou Hima založil v sousední Nigérii, získala plnou moc na zastupování nigerského ministerstva obrany, což Aboubacaru Himovi přineslo téměř neomezené možnosti – od schvalování zakázek na nákup vojenského materiálu až po udělování certifikátů konečného uživatele. Právě těmito certifikáty má vláda kontrolovat a regulovat obchod s vojenskou technikou a zamezovat tomu, aby zbraně končily u teroristických skupin, diktatur nebo ve válečných zónách. Podle zákona může certifikát konečného uživatele vydat pouze vláda dané země.

Dokonce ještě předtím, než Hima získal tuto plnou moc, udělil ruskému Rosoboronexportu jménem ministerstva obrany certifikát konečného uživatele. Tuto firmu Hima zároveň zastupoval jako zprostředkovatel obchodů pro Niger. To znamená, že celý obchod byl plně v jeho režii. Zatímco jménem ministerstva organizoval nákup, jako obchodní zástupce Rusů přišel s „nejlepší“ nabídkou.

„Samotný fakt, že Himovo TSI zastupovalo ruskou firmu Rosoboronexport a Hima nigerské ministerstvo obrany, je asi nejextrémnějším příkladem korupce ve zbrojním sektoru, který jsem za svůj život viděl,“ okomentoval tuto situaci Andrew Feinstein, odborník na mezinárodní obchod se zbraněmi.

Nabídka, která se neodmítá

Pražské sídlo firmy Defcon Foto: Zuzana Šotová

Mezi další techniky, jimiž si Hima zajišťoval vysoké výdělky, patřilo i vytváření falešného zdání konkurence. Když se „Malý Boubé“ ucházel o státní zakázku na nákup vojenských helikoptér, využil svých dalších firem k tomu, aby podaly velmi nevýhodnou konkurenční nabídku. Tím pádem předem vybraná Himova firma nabídla nejlevnější, i když stále enormně předraženou nabídku.

Tímto způsobem Himova firma Brid.A Defcon například vyhrála kontrakt v hodnotě 4,3 milionu USD (přes sto milionů korun) na to, aby postavila speciální hangár pro prezidentův oficiální letoun. U této zakázky si konkurovaly pouze Himovy firmy.

Další zakázka byla na vybavení prezidentského letounu protiraketovým systémem. Jak ale vyšlo najevo, dodaný protiraketový systém nebyl s letounem kompatibilní a nešel tedy použít.

Nebyl to ale jen Hima, kdo vydělal na machinacích kolem nigerských zbrojních zakázek a měl vazby na Česko. V auditní zprávě je přímo jmenována i česká firma Defcon a její majitel Petr Markvart. Jeho firma byla v auditní zprávě opakovaně zmíněná jako obchodní partner Himovy společnosti Brid.A Defcon.

Petr Markvart se prezentuje jako odborník na Blízký východ, kde ke konci 80. let působil jako zástupce podniku zahraničního obchodu Technoexport.

Markvart je zároveň propagátorem ruské vojenské techniky a má velmi dobré konexe. Pro vzdušné síly Burkina Faso například Markvartova firma Defcon školila letecký personál, podobně dobré vazby má i v Nigérii nebo v Ghaně. Na svém facebookovém profilu rád pózuje se zbraněmi a vlivnými africkými politiky, například s bývalým nigerijským prezidentem, generálem Ibrahimem Badamasim Babangidou.

Konkurence, která neexistuje

Ve letech 2017 a 2018 měla Markvartova česká firma Defcon dodat nigerské armádě 80 nákladních aut rakouské společnosti Steyr v hodnotě 33,6 milionu dolarů (přes 800 milionů korun). Druhou nabídku podával Aboubacar Hima v údajném zastoupení ukrajinské společnosti Motor Sich.

Vedení společnosti Motor Sich nicméně tvrdí, že se o podobnou zakázku nikdy neucházeli. Auditoři proto pojali podezření, že někdo jen zneužil jméno této společnosti.

Novináři z Africa Intelligence poukazují i na to, že tato zakázka, kterou česká firma získala, byla předražená téměř o polovinu. Navíc prý náhradní díly v hodnotě 1,4 milionu dolarů (přibližně 33 milionů korun) nebyly podle auditorů nikdy dodány.

Další zakázky, kvůli kterým jsou teď společnosti Brid.A Defcon a český Defcon v Nigeru vyšetřovány, měly být na dodávky granátů a bomb v hodnotě desítek milionů dolarů, jež ale do Nigeru také nikdy nedorazily. Češi v tomto případě měli poskytovat podkladové dokumenty a faktury.

Management Defconu nicméně popírá, že by na výše zmíněných zakázkách s Brid.A Defcon spolupracoval. Spolupráci s Aboubacarem Himou na dalších projektech ale nepopřel.

Autoři: Mark Anderson, Khadija Sharife, Nathalie Prevost (OCCRP), Pavla Holcová a Zuzana Šotová (investigace.cz)
Autor úvodní fotografie: Aaron Ross/Reuters
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.