„S tím opravdu radikálně nesouhlasím,“ říká předseda Sdružení ambulantních specialistů, kardiolog Zorjan Jojko, o možnosti, že by lékaři z terénu měli povinně vyrazit na pomoc přetíženému personálu nemocnic. Na páteční schůzce s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou prý vyjednal, že případná pomoc nemocnicím by se měla týkat jenom specialistů z oboru plicního a interního lékařství a měla by být dobrovolná.
Jak se vám líbí nápad, s nímž přišel rektor brněnské Masarykovy univerzity Martin Bareš a ředitel brněnské fakultní nemocnice Jaroslav Štěrba, že by nemocnicím mohli pomoci ambulantní specialisté?
Jako povinně?
Ano, třeba i povinně. Některé nemocnice se domnívají, že by jim více než medici byli platní hotoví lékaři, třeba na několik nočních služeb v měsíci na odděleních, která odpovídají jejich specializaci.
Mluvil jsem o tom s panem ministrem. Dohodli jsme se, že by se takto uvažovalo na bázi čistě dobrovolné, nikoli povinné, a že by se to mělo týkat jen dvou oborů – interny a pneumologie. Zároveň jsem mu slíbil, že uděláme anketu mezi kolegy a kolegyněmi, a pokud se budou hlásit, jejich seznam mu pošlu.
Tohle všechno proběhlo v pátek, zatím nemám dostatečná čísla, ale je fakt, že někteří kolegové se nám hlásí. Nečekám, že by jich bylo mnoho. Protože, marná sláva, máme závazky vůči vlastním pacientům. Navíc i mezi námi začínají být lidé nemocní, jsou v karanténě, v izolaci, a obracejí se teď na nás jejich pacienti. Není to o tom, že bychom se flákali a čekali, až nám někdo řekne, že můžeme jít pracovat do nemocnice. Jestliže by to někdo chtěl dát direktivně, musel by rozhodnout, co s našimi pacienty. Velmi se obávám, že pokud by to přišlo direktivně, což věřím, že nepřijde, hrozilo by nebezpečí, že naši pacienti, kteří přijdou o možnost k nám chodit, budou hledat pomoc v nemocnicích. Začali by se koncentrovat v čekárnách a akorát by se tam nakazili.
Říkal jste, že jste o tom v pátek mluvil s panem ministrem. Proč k tomu rozhovoru došlo?
Proběhla porada ministra s řediteli fakultních nemocnic, tam to přednesl pan ředitel Štěrba z Fakultní nemocnice Brno. Chytli se toho novináři v Interview ČT24. Když jsme se to dozvěděli, psal jsem kvůli tomu panu ministrovi a on mě požádal o schůzku.
Co jste si s ministrem Romanem Prymulou na té schůzce řekli?
První věc byla, že to nebude v žádném případě direktivně, že to bude dobrovolná záležitost.
To vám ministr slíbil?
Ano, říkal, že v každém případě je primární zájem, aby tomu tak bylo. Dále, že to je otázka hlavně plicních lékařů a internistů. A za třetí jsem slíbil, že udělám anketu a dám mu její výsledky.
Co je v té anketě, na co se tam ptáte? Můžete mi ji poslat?
To vám nepošlu, ale ptáme se kolegyň a kolegů, jestli by byli ochotni…
Ještě jednu věc jsem zapomněl – pan ministr slíbil, že kdyby někdo šel pracovat do nemocnice, nemusí se obávat toho, že by finančně zkrachoval. Ministr by domluvil, aby zdravotní pojišťovny té ambulanci platily, jako by normálně fungovala. Jedna z věcí, kterých se totiž obávat můžeme, je ta, zda bychom se po odchodu do nemocnic měli vůbec kam vrátit. Náklady na provoz ambulance jsou poměrně vysoké a není tak úplně jednoduché ji opustit a pak se vrátit. Kdyby nefungovala, nedostávala by peníze od pojišťoven. Pan ministr ale peníze garantoval.
Ale zpět k té anketě…
V anketě se ptáme kolegyň a kolegů, jestli by byli ochotni – pokud by se nemuseli bát negativních finančních dopadů – jít pomoci do nemocnic.
Obeslali jste jen internisty a plicní lékaře, nebo i další ambulantní specialisty?
Samozřejmě jen internisty a pneumology, nemá smysl psát psychiatrům, dermatologům a tak dále.
Lidé z nemocnic ale říkají, že by jim pomohli i neurologové, ortopedi nebo chirurgové, prostě odbornosti, které odpovídají nemocničním oddělením. To nemá smysl?
Asi nemá. Sám ministr během našeho rozhovoru řekl, že nemá smysl obtěžovat chirurgy, protože v tomto ohledu nebudou schopni pomoci. U tohoto typu onemocnění je potřeba intenzivisty, plicního lékaře, internisty – člověka, jehož obor přinejmenším blízce odpovídá diagnóze, aby se mohl o ty pacienty postarat.
Už máte odezvy na svou anketu? A jaké jsou?
Máme, ale zatím je jich ještě málo. Nutno podotknout, že se začalo v pátek. Myslím, že v tuto chvíli máme asi 29 pozitivních odpovědí (rozhovor byl veden v pondělí 19. října, pozn. red).
Argumentují nějak lékaři, proč by do nemocnice šli, nebo nešli?
Určitě, ale ono je toho tolik, že to nechávám dělat sekretářku… Umím si ale ty argumenty představit – ne, přece nemohu odejít od svých pacientů – ano, sice tady mám dost práce, ale když bude třeba, půjdu pomoci.
Můžete mi dát kontakt na někoho, kdo odpověděl kladně?
Rozhodně nemám v tuhle chvíli od nikoho žádné povolení rozdávat kontakty.
https://www.investigace.cz/pretizenym-nemocnicim-by-mohli-pomoci-lekari-z-terenu/
Když jsem mluvila s rektorem Barešem a ředitelem Štěrbou, jejich paradigma bylo trochu jiné, než jak o tom mluvíte vy. Říkali: nám pomůže specialista, klidně neurolog, protože v rámci nemocnice přesouváme na covidová pracoviště třeba personál z neurologie. Pomohlo by, kdyby specialisté přišli třeba na jednu, dvě noční služby v měsíci napříč obory, nemuselo by to nutně být na covidová pracoviště, ale odlehčili by přetíženému personálu nemocnic. Nepřipadá podle vás proto v úvahu nějaká noční služba neurologa, kardiologa, chirurga nebo ortopeda?
Možná by si pánové měli dát tu práci, aby sepsali nějaký elaborát a prezentovali ho jiným způsobem, než že to budou takhle po střípcích posílat přes novináře. Nic takového od nich zatím nezaznělo. A nezaznělo to stoprocentně ani od pana ministra, jinak by mi řekl o jiných oborech, což neudělal. Dostal jsem od něj úkol a ten se s radostí snažím plnit. Jestliže v mezičase páni profesoři vymyslí, že by mohli také chtít dermatology a očaře… Musí v každém případě počítat s tím, že se opravdu neflákáme, máme svoji práci, je jí teď víc než kdy jindy, protože i mezi námi jsou nemocní. Není to zkrátka tak jednoduché, abychom mohli zavřít a odejít.
Takhle to ale myšleno není, že byste zavřeli a odešli. Jde o to, abyste vedle své praxe odsloužili nějaké služby na oddělení, které je blízko vaší specializaci. Jste plnohodnotní lékaři, byli byste platnější než medici, kteří mohou bez dohledu lékaře dělat leda ošetřovatele nebo sanitáře.
No jasně, možná. Ale otázka je, jestli pak ještě mluvíme o řešení covidového problému.
Rozuměla jsem tomu tak, že by to nemocnicím s covidovým problémem pomohlo – často musí poskládat personál na covidových pracovištích z lidí z jiných oddělení, a tím pádem jim tam pak chybí.
Nic takového nezaznělo ani u pana ministra, ani jinde. V tom, co říkáte, cítím to, co profesor Štěrba říká dávno, nezávisle na covidu. Přihřívá si teď jen polívčičku, rád by šéfoval všem ambulantním specialistům, chce je stáhnout do nemocnice, aby tam sloužili. My jsme s panem ministrem řešili problém covidu a v tom, doufám, budeme schopni pomoci. Hlavní úkol ambulantních specialistů je, že zůstanou tam, kde jsou, a postarají se o své pacienty a o pacienty svých nemocných kolegů.
V tom jim několik služeb v nemocnici přece nebrání.
Víte co, když půjdete na jednu nebo dvě noci do nemocnice a další den nemůžete jít do své ambulance pracovat, kdo vám to zaplatí?
Rektor Bareš, který zároveň pracuje na neurologii nemocnice u sv. Anny, zmiňoval ambulantního neurologa, který u nich v nemocnici občas sloužil už před epidemií a slouží dále.
Nevím, práce v ambulanci je velmi náročná a časově, fyzicky i psychicky vyčerpávající. Naprostá většina lékařů nemá na to, aby ještě šla sloužit noční, jsou vyčerpaní. Pokud má někdo méně práce a rozhodne se, že si přivydělá službou v nemocnici, znamená to, že mu jeho vlastní praxe nefunguje, jak by měla, má méně pacientů, a tak si pomůže tímto způsobem. Ale abychom tlumili ambulanci a vyháněli pacienty jen kvůli tomu, že bychom museli chodit někam na noční, to je nesmysl.
Umíte si představit, že by vám to vláda stejně jako medikům uložila jako povinnost?
S tím opravdu radikálně nesouhlasím. Asi bychom s tím těžko mohli něco udělat, ale je třeba počítat s tím, že třetina ambulantních specialistů je v důchodovém věku, mají také nějaká onemocnění a jsou ve vztahu ke covidu potenciálně rizikoví. Takže v momentě, kdy jim nařídíme jít do covidového prostředí, posíláme tam lidi, kteří se nejspíš během krátké doby na těch lůžkách mohou sami octnout.
Máte za sebou jednání s ministrem, rozeslal jste anketu, co bude dál?
Chci počkat ještě pár dní, a jak jsem slíbil panu ministrovi, pošlu mu výsledky ankety.
Takže ministerstvo od vás dostane seznam internistů a pneumologů, kteří jsou ochotni pomoci v nemocnici, a nemocnicím je nabídne?
Ano, přesně tak, tak je to myšleno.