Alarmující zpráva Europolu o evropském organizovaném zločinu

Evropská policie Europol vydala minulé pondělí hodnoticí zprávu o tom, jak velké riziko představuje pro Evropu organizovaný zločin. Největší hrozbou je korupce, kterou zločinci běžně využívají k dosažení svých cílů, následuje zneužívání legálních podnikatelských struktur. Téměř polovina zločineckých syndikátů pak nějakým způsobem obchoduje s drogami. A více než polovina těchto band při svém podnikání používá násilí. Zločinci také častěji využívají a zneužívají i moderní technologie.

Zpráva European Union Serious and Organised Crime Threat Assessment neboli SOCTA 2021 nabízí přehled veškerých znalostí nashromážděných o organizovaném zločinu, které Europolu poskytly jednotlivé členské státy EU. SOCTA mapuje, jak organizovaný zločin infiltruje a podkopává hladké fungování ekonomiky a společnosti. Což jsou podstatné informace pro zákonodárce, policii i občany jednotlivých států. Organizovaný zločin totiž pro vnitřní bezpečnost Evropské unie představuje největší hrozbu.

Organizovaný zločin v podstatě funguje podobně jako kterýkoli jiný byznys. Má hierarchické rozvrstvení – ti nahoře, v běžné praxi například manažeři, dávají rozkazy svým podřízeným. Data, která Europol získal, navíc hovoří o tom, že zločinci jsou schopni spolupracovat i na úrovni jednotlivých syndikátů, a to z jednoho prostého důvodu, jímž jsou peníze. Zločinecké korporace mají také subdodavatele z řad legálních i nelegálních profesí. Jsou tak obklopeny různými zprostředkovateli, makléři, technologickými experty, právníky, finančními poradci nebo třeba padělateli dokumentů a odborníky na praní špinavých peněz.

Pandemie koronaviru také potvrdila, jak jsou zločinecké skupiny přizpůsobivé a schopné využít jakékoli situace ve svůj prospěch. Chaos je pro ně vhodnou možností vedoucí k novým příležitostem. K zakrytí svých aktivit zločinci používají legálních podniků a struktur. Zpráva uvádí, že až 80 % zločineckých syndikátů zakládá legální podnikání, jenž může sloužit například k praní špinavých peněz. Tyto podniky tedy mohou vydělávat, aniž by byly skutečně v provozu. To, v jakém množství se v EU perou peníze, bylo dlouhodobě podceňováno, jedná se přitom o nástroj, na kterém jsou zločinci v podstatě závislí. Odborníci na praní peněz proto vytvořili paralelní finanční systém, díky němuž mohou s penězi operovat a uniknout všetečnému oku státu a jeho finančním institucím.

Další praktikou, kterou zločinci s oblibou využívají, je korupce. Ta se odehrává na všech myslitelných úrovních, ať už v podobě podstrčení pár „drobných“, nebo jako multimilionová korupční schémata. V jakékoli formě je přitom korupce extrémně nebezpečná, protože podrývá nastavená pravidla a zákony, oslabuje státní instituce a narušuje chod ekonomiky. Jestliže si někdo může zaplatit například verdikt soudu, je tím pádem narušena důvěra v samotnou instituci soudu. Podle zprávy SOCTA podplácí 60 % kriminálních organizací.

Jestliže korupce selže, zločinci se uchylují k násilí. Tuto cestu využívá k dosažení svých cílů až 80 % syndikátů a zvyšuje se i jejich brutalita. Zločinci k řešení svých problémů častěji používají střelné zbraně a výbušniny, čímž narůstá riziko zranění nebo zabití nevinných, kteří byli zrovna ve špatnou dobu na špatném místě. 

Dalším důkazem všestrannosti zločinců je stále častější využívání moderních technologií – online jsou v nějakém ohledu již všechna odvětví zločinu. Může se jednat o různé šifrované komunikační platformy, přes které se zločinci mohou okamžitě a efektivně dorozumívat, nebo využívání sociálních sítí k nabídce a prodeji nelegálního kontrabandu, či používání různých virů a nebezpečných programů, jež mohou krást citlivé informace nebo napadat kritickou infrastrukturu – ze začátku pandemie se například odehrálo několik incidentů, kdy hackeři zaútočili na nemocnice a požadovali výkupné. Zneužít pandemii a lidský strach lze také výrobou falešných vakcín nebo jiných léků a lékařských pomůcek.

Pandemie a s ní spojené větší trávení času na internetu přinesly kromě příležitostí k hackerským útokům také prudký nárůst online sexuálního zneužívání dětí. Navíc mnoho takových případů pravděpodobně ani nebylo nahlášeno.

Nejoblíbenější odvětví zločineckého podnikání představuje obchod s drogami. Do Evropy míří rok co rok rekordní zásilky kokainu z Jižní Ameriky. Lodě toto zboží dovezou do velkých přístavních měst, jako jsou třeba belgické Antverpy, kde se zásilky kvůli vytíženosti takových přístavů dobře ztratí, a drogy pak putují po Evropě. Podle zprávy SOCTA zločinci zvyšují i své kapacity pro výrobu syntetických drog a jejich přísad. V tomto směru je Česká republika oblíbeným překladištěm a výrobnou pervitinu, přičemž takzvané prekursory nutné k jeho výrobě pocházejí často z Polska. Syntetické drogy nejsou extrémně nebezpečné jen pro jejich uživatele, ale generují i velké množství odpadu, ničícího životní prostředí. Toxickým odpadem je postiženo jak Česko, tak i Slovensko a okolní země, protože výrobci drog často zneužívají otevřených hranic a vyvážejí odpad do sousedních zemí. SOCTA uvádí, že narůstá i počet speciálních továren na výrobu padělaných cigaret.

Neméně problematický je však i obchod s divokými zvířaty. Jejich převážení nebo konzumace mohou vést k přenosu vážných nemocí na lidi nebo domácí zvířata.

Autorka textu: Zuzana Šotová
Zdroj úvodní fotografie: Flickr CC