Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (United Nations Office on Drugs and Crime, zkráceně UNODC) upozorňuje ve své nové zprávě na rekordní produkci kokainu v Latinské Americe a na rozmach syntetických drog v Evropě i Asii. Dle Zprávy o nelegálních drogách v České republice 2024 u nás dlouhodobě stoupá počet rizikových uživatelů pervitinu, zatímco ceny kokainu klesají. Snížená dostupnost heroinu současně otevírá prostor pro šíření nebezpečných syntetických opioidů, jako je fentanyl. Experti varují i před novými psychoaktivními látkami, které se rychle šíří internetem.
„Nadprodukce kokainu a rostoucí plochy oseté kokou v Kolumbii a Bolívii snižují jeho cenu a zvyšují dostupnost. Kokain se dnes v ČR objevuje i v menších městech a v roce 2023 jeho cena v některých oblastech poprvé klesla pod cenu pervitinu,“ upozorňuje Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Zpráva UNODC uvádí, že produkce kokainu dosahuje rekordních hodnot právě v Latinské Americe, odkud se tato látka rozšiřuje na trhy v Evropě, Africe a Asii. Naopak v USA je kokain na ústupu. Podle Zprávy o nelegálních drogách ČR 2024 lze vypozorovat rostoucí výskyt užívání kokainu v posledním roce i v tuzemsku. Jak ukázala analýza odpadních vod, v roce 2023 ve střední, západní a jihovýchodní Evropě narostlo množství spotřebovaného kokainu o 80 % v porovnání s rokem 2011. V těchto regionech také vzrostla poptávka po léčbě závislosti na této látce.
Stále relativně populární jsou také syntetické drogy, jako je třeba metamfetamin neboli pervitin. Obchodování s touto substancí narostlo v jihozápadní Asii, na Blízkém a Středním východě a v jihovýchodní Evropě. Právě pervitin je jednou z nejčastěji užívaných syntetických drog v Česku, kde v posledních letech stoupá počet jeho rizikových uživatelů. „Užívání této drogy je spojeno s řadou závažných zdravotních rizik, jako jsou infekční nemoci, kardiovaskulární komplikace, psychotické stavy a podobně. Většina lidí, kteří drogy užívají rizikově (tedy injekčně, dlouhodobě nebo pravidelně), bere právě pervitin. V roce 2023 se v ČR odhadoval počet rizikových uživatelů drog na 47,2 tisíc, z toho 37,9 tisíc tvořili lidé beroucí pervitin,“ podotýká Chomynová.
Češi za nelegální drogy v posledních letech utratili průměrně 10 miliard korun ročně, což je ale desetkrát méně, než činí výdaje za alkohol nebo tabák.
Téměř 292 milionů lidí z celého světa ve věku 15 až 64 let, tedy každý osmnáctý obyvatel Země z této věkové kategorie, užil v roce 2022 drogu, což je o 20 % více než před deseti lety, jak uvádí zpráva UNODC. Vzestup je částečně způsoben i růstem populace. Celosvětově nejužívanější látkou byla marihuana (228 milionů uživatelů), následují opioidy (60 milionů), stimulanty typu amfetaminů (30 milionů), kokain (23 milionů) a extáze (20 milionů). Nabídka drog je v současnosti rozmanitější, čímž jsou vzorce jejich užívání složitější, navíc je běžným jevem užívání více druhů drog. Nejčastěji užívanou nelegální látkou mezi dospělými v ČR jsou narkotika z konopí. Někdy v životě je užilo 26 až 39 % lidí starších 15 let. Nejvíce zkušeností pak mají Češi s extází (4 až 8 %), dále s halucinogenními houbami, s pervitinem a kokainem.Uživatelé
V tuzemsku se také začal objevovat metamfetamin vyráběný mexickými zločineckými skupinami. Často je dovezený z Nizozemska nebo Belgie v množství stovek kilogramů. Na konci letošního září vyšetřovatelé zadrželi tři osoby vietnamské národnosti prodávající mexický metamfetamin v tržnici Svatý Kříž v Karlovarském kraji. „V rámci celé Evropy roste dostupnost metamfetaminu, který je dovážen ve velkém objemu lodní dopravou z Mexika, Nigérie, Íránu a Afghánistánu,“ říká Chomynová. Právě v Afghánistánu se v posledních letech rozšiřuje pěstování rostliny efedra (neboli chvojník), jež slouží jako prekurzor metamfetaminu.
Naopak dle zprávy UNODC klesá produkce opia, které se využívá k výrobě heroinu, jehož hlavním dodavatelem byl Afghánistán. V roce 2022 tam ale vládnoucí Tálibán prosadil zákaz, který prakticky eliminoval pěstování máku na většině afghánského území, a tak došlo k významnému poklesu ploch osetých mákem. Tento zákaz způsobil 95% pokles tamní produkce drogy v roce 2023, avšak letošní čísla ukazují změnu – výroba heroinu vzrostla o 19 %, a to navzdory zákazu. Produkce opia přesto setrvává hluboko pod úrovní doby před zákazem. „S tím, jak pěstování opia v Afghánistánu zůstává na nízké úrovni, máme příležitost i povinnost podpořit afghánské farmáře při rozvoji udržitelných zdrojů příjmů mimo nelegální trhy,“ uvádí Ghada Waly, ředitelka UNODC. „Lidé v Afghánistánu stále čelí vážným finančním a humanitárním výzvám, a proto je třeba jim naléhavě nabídnout alternativní obživu.“
Omezená dostupnost heroinu, jehož nabídka poklesla i na českém trhu, naopak zvyšuje možnost rozšíření jiných drog, jako je třeba fentanyl, o jehož distribuci investigace.cz informovala v nedávném článku. „Snížená dostupnost heroinu zvyšuje riziko rozšíření syntetických opioidů, jejichž hlavními producenty jsou Mexiko, Čína a Indie. Laboratoře na výrobu fentanylu byly odhaleny i v Evropě, například v Pobaltí, Polsku, Nizozemsku a Belgii,“ vysvětluje Pavla Chomynová. Na území ČR zatím žádná laboratoř na výrobu fentanylu zjištěna nebyla.
V poslední době se také mluví o nových psychoaktivních látkách, které často nespadají pod mezinárodní úmluvy o kontrole drog ani pod legislativy jednotlivých zemí. Jde o substance, jež mnohdy vznikly nepatrnou obměnou chemické struktury již zakázaných látek, ale na seznamech nelegálních drog zatím nejsou, byť mají podobné účinky a mohou přivodit obdobná zdravotní rizika. Příkladem jsou třeba semisyntetické kanabinoidy (například HHC nebo HHCPO), jejichž dostupnost na trhu EU stále vzrůstá.
Podle Chomynové ale nové psychoaktivní látky zatím nepředstavují hlavní problém v oblasti psychoaktivních substancí. „Jejich dostupnost je však vysoká, zejména díky široké nabídce na internetu. Velké riziko těchto látek spočívá nejen v absenci garance ohledně jejich složení a koncentrace, ale také v tom, že bývají prodávány nejen jako psychoaktivní látky, ale i jako léčiva nebo potravinové doplňky,“ podotýká Chomynová. Na trhu je rovněž řada rostlinných látek, jako je kratom, nabízený v prášku, kapslích nebo jako extrakt. Častěji se objevují i látky s halucinogenním účinkem, například dimethyltryptamin, ketamin, halucinogenní houby obsahující psilocybin a psilocin, nebo muchomůrka červená. Letos v květnu informovala investigace.cz o tom, že nizozemský e-shop nabízející halucinogenní lanýže s psilocybinem inzeroval reklamy na platformách Meta, které mířily i na české publikum sociálních sítí.
Zpráva UNODC varuje i před směsmi a koktejly, jako jsou nyaope, karkoubi a kush, objevující se převážně v Africe. Tyto směsi jsou vyráběny po domácku a skutečné složení nemusí být uživatelům známo. Podle dostupných důkazů často obsahují řadu škodlivých látek, například různé zakázané drogy, farmaceutické přípravky (například benzodiazepiny), alkohol či rozpouštědla.