Tento týden dostal organizovaný zločin pořádně na frak. FBI se spolu s australskými policisty podařilo přelstít stovky zločinců a pak je zatknout, bolivijská policie zase odhalila 3 varny pervitinu. Cesta Bolívie však ani zdaleka není u drogového konce.
#1 Boháči neplatí daně
Americká neziskovka, věnující se investigativní žurnalistice, zveřejnila seznam nejbohatších Američanů, kteří se vyhýbají placení daní. Server na základě informací z daňového úřadu vyhodnotil, že miliardáři jako Jeff Bezos, Elon Musk, Bill Gates, Rupert Murdoch nebo Mark Zuckerberg platí v porovnání se svým obrovským majetkem jen malou daň z příjmu – někdy dokonce žádnou. ProPublica získala rozsáhlý soubor o daňových přiznáních tisíců nejbohatších lidí v zemi, které pokrývají jejich účetnictví za více než 15 let. Data obsahují nejen jejich příjmy a daně, ale také jejich investice, obchody s akciemi, výhry v hazardních hrách a dokonce i výsledky auditů. Dohromady informace podkopávají základní mýtus amerického daňového systému: že každý platí svůj spravedlivý podíl a nejbohatší Američané platí nejvíce. Záznamy z amerického daňového úřadu ukazují, že ti nejbohatší mohou – zcela legálně – platit daně z příjmu, které jsou jen nepatrným zlomkem stovek milionů, ne-li miliard, o které jejich majetek každoročně narůstá.
Seznam nejbohatších Američanů si můžete přečíst v investigativním článku ProPublica.
#2 FBI ušila boudu na zločince
Australským policistům se společně s FBI podařil nevídaný kousek. Vymysleli šifrovací aplikaci na posílaní zpráv ANOM a podařilo se jim tuto aplikaci tajně distribuovat mezi členy organizovaného zločinu jakožto nejbezpečnější způsob komunikace. Cílem měly být drogové gangy a lidé napojení na mafii, policie se ale dozvěděla mnohem více. Zločinci se do šifrovací pasti chytili, a tak se policisté dozvěděli detaily nejen o pašování drog, praní špinavých peněz, ale dokonce i o vražedných spiknutích. Úředníci to označili za přelomový okamžik. Podle úřadů bylo ve více než desítce zemí zatčeno více než 800 podezřelých zločinců, byly zabaveny také drogy, zbraně, luxusní vozidla a hotovost. Jednalo se o osm tun kokainu, 250 zbraní a více než 48 milionů dolarů v různých světových měnách a kryptoměnách. Australský premiér Scott Morrison uvedl, že operace „zasadila těžký úder organizovanému zločinu“ po celém světě. Europol označil operaci “Trojský štít/Greenlight” za „dosud největší operaci orgánů činných v trestním řízení proti šifrované komunikaci“.
Nápad na tuto operaci přišel poté, co orgány činné v trestním řízení zrušily dvě jiné šifrované platformy a zločinecké gangy se tak ocitly na trhu s novými zabezpečenými telefony. Zařízení zpočátku používali údajní vysoce postavení zločinci, což dalo ostatním zločincům důvěru k používání platformy.
Více o operaci Trojský štít si můžete přečíst zde.
#3 Mučírna na vídeňský způsob
Celosvětová policejní akce zaměřená na zločince používající aplikaci ANOM kromě jiného objevila i mučírnu v nedaleké Vídni. Po měsících připrav FBI, Europolu a dalších 15 zemí došlo v pondělí k celosvětově koordinovanému zásahu proti stovkám zločineckých syndikátů – mimo jiné i v nám blízkém Rakousku. Jen v této zemi bylo během operace „Achilles“ provedeno 67 domovních prohlídek, a to především ve Vídni, Dolním Rakousku, Salzbursku a Tyrolsku. Bylo zatčeno 81 osob, zabaveno 35 zbraní, přibližně 707 kilogramů omamných látek a hotovost v celkové výši 650 000 eur.
Vyšetřování v Rakousku bylo zaměřeno proti organizovanému zločinu, který má kořeny na západním Balkáně. Jedná se především o mezinárodní obchod s drogami a zbraněmi a také o závažné doprovodné trestné činy. Za zmínku stojí zejména zatčení muže hledaného v Srbsku pro trojnásobnou vraždu, který se předtím skrýval v Turecku a Řecku a ve Vídni se zdržel jen několik dní. Byl také zadržen s 10 kilogramy heroinu v zavazadle. Ukázalo se, že jde o jednoho z vůdců syndikátu.
Objasněn byl také únos v Srbsku a těžké týrání osoby ve Vídni. Podřízený člen gangu, tzv. runner, který organizaci dlužil 2 000 eur, byl deportován do Vídně. Ve sklepě byl mučen kladivem a vážně zraněn. Zločinci si vše natáčeli. Kromě toho vyhrožovali zabitím i mužovu bratrovi.
#4 Bolivijská drogová hra na kočku a myš
Bolivijská policie našla tři „megatovárny“ na výrobu pervitinu. Všechna tři místa, která byla ukryta v národních parcích a lesních rezervacích, úspěšně zničila. Továrny údajně mohly vyprodukovat až 910 kilogramů drogy denně a za poslední čtyři měsíce zabavila policie rekordních 7,41 tun kokainu. Může se zdát, že jde o přelomový objev, nicméně drogovému byznysu se v Bolívii nadále daří, i přes snahy policie provádět operace v pohraničních oblastech. Bolívie stále čeká na systémové změny, které by boj proti organizovanému zločinu nadobro změnily. Nepomáhají ani místní autority. Bývalý bolivijský prezident Evo Morales, sám bývalý pěstitel koky, během svého funkčního období zvýšil kvóty pro legální pěstování této plodiny, které od té doby udržuje současný prezident Luis Arce.
K rozkvětu drogového byznysu přispěla i pandemie koronaviru a s ní spojené ekonomické potíže a nezaměstnanost, které způsobily větší poptávku po práci, a je jedno, zda jde o pěstování koky, nebo výrobu drog. Vzhledem k tomu, že mnoho jednotlivců se v současné době potýká s finančními problémy, slouží drogový průmysl a s ním spojené skupiny organizovaného zločinu, jako zdroj příjmů pro ty, kteří zoufale potřebují práci.
Více o drogových operacích v Bolívii naleznete zde.
#5 Čína platí zemědělcům za odlesňování
Podle nové analýzy zveřejněné organizací Global Witness, která se zabývá ochranou životního prostředí, vložili čínské banky a investoři v posledních sedmi letech miliardy dolarů do globálních zemědělských podniků, které podporují odlesňování. Zpráva popisuje, že od ledna 2013 do dubna 2020, nalili čínští finančníci více než 22,5 miliardy dolarů do velkých společností vyrábějících a obchodujících s komoditami spojenými s odlesňováním, jako je palmový olej, sója a hovězí maso. Čína se tak v tomto období stala šestým největším sponzorem globálního odlesňování, hned za Brazílií, Malajsií, USA, Indonésií a Japonskem.
Analýza výzkumníků založená na veřejných údajích mezinárodní koalice Forests & Finance také ukázala, že pět největších čínských komerčních bank, včetně Industrial and Commercial Bank of China a Bank of China, bylo zodpovědných za 45 % všech finančních prostředků, které čínští finančníci v tomto období poskytli těmto odvětvím. Vzhledem k tomu, že čínský zákon regulující komerční banky má být v letošním roce revidován, Global Witness a další účastníci kampaně vyzývají politiky, aby výslovně požadovali od komerčních bank určité záruky. Žádají zastavení financování podniků spojených s poškozováním životního prostředí a sociálními škodami, ať už na lokální nebo globální úrovni.
V loňském roce se čínský prezident Si Ťin-pching zavázal, že do roku 2030 dosáhnou emise skleníkových plynů v zemi stropu a že do roku 2060 bude dosaženo uhlíkové neutrality. Lesy jsou domovem více než 80 % všech suchozemských druhů a zásahy do jejich přirozeného prostředí mohou mimo jiné představovat riziko šíření dalších zoonotických onemocnění, jako je například Covid-19, které se přenášejí ze zvířat na člověka.
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.