Skytské zlato

Zlaté starožitné šperky a zlaté pasy! Evropští strážci zákona začínají mít těchto zlatých cingrlátek plné zuby. Španělští policisté se například několik let snažili dopadnout lupiče, kteří v Madridu nabízeli starožitné skytské šperky ukradené z Ukrajiny. Zloději k tomu mohli klidně používat i zlaté pasy, jež otevírají brány k volnému pohybu po celé Evropě. To je také důvod, proč Evropská komise nemá tyto dokumenty v oblibě. Zlato prostě dokáže způsobit nečekané komplikace. Další potíže mají na svědomí ruští diplomaté, jinými slovy špioni, s nimiž si Evropská unie stále neví rady – například Kirill Logvinov, šéf ruské diplomacie v Bruselu, si dodnes, válka neválka, užívá tamních večírků a Brusel se ho neumí zbavit. O tom všem se dočtete v dnešním #zesvěta.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.  Audioverze článků z oblíbené rubriky #zesvěta odebírejte zde.

#1 Skytské zlato nalezeno. Nebo ne?

Skytské zlato
Skytské zlato nalezené španělskou policií. zdroj: www.policia.es

Španělské policii se údajně podařilo zachránit ukradené starožitné zlaté šperky z Ukrajiny v hodnotě 60 milionů eur, tedy skoro půldruhé miliardy korun. Jedná se celkem o jedenáct kousků včetně náhrdelníků, náramků a náušnic, pocházejících z doby řecko-skytského období, tedy z 8. až 4. století před naším letopočtem. Drahocenné skvosty byly podle Španělů vystaveny v kyjevském muzeu v letech 2009 až 2013, ale v roce 2016 je někdo propašoval z Ukrajiny do Evropy pomocí falešných dokumentů, podle nichž patřily ukrajinské pravoslavné církvi. Jeden z artefaktů, zlatý pás s beraními hlavami, byl už dokonce prodán zájemcům na soukromé aukci v Madridu. Během dlouhého vyšetřování, které začalo v roce 2021, policie zatkla pět pachatelů – tři Španěly a dva Ukrajince. Celou policejní zprávu si můžete přečíst na stránkách španělské policie. Dopadlo to tedy nakonec až na prodané beraní hlavy dobře? Kdo ví.

Krymská archeoložka Valentina Mordvinceva totiž v rozhovoru pro The Insider zpochybnila pravost šperků prezentovaných na fotografii španělské policie. Mordvinceva tvrdí, že některé z nich mohou být padělky. Podle jejích dalších slov žádný z těchto klenotů nebyl součástí oficiální sbírky ukrajinských muzeí a předmět v popředí jí silně připomíná kopii pektorálu neboli křížku šperkové podoby ze skytské hrobky Tovsta Mohyla. Takže…

#2 Zlaté pasy se už netřpytí

Evropská komise opět vyzvala k přezkoumání předpisů týkajících se zlatých pasů, které jejich majitelům umožňují bezvízový vstup do Evropské unie. Komise totiž odhalila, že jen pět karibských států už takových pasů prodalo 88 000. Samotná Dominikánská republika například prodala rekordních 34 500 kusů. Podle Komise může získání občanství na základě investic ohrozit „veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost členských států, včetně těch, které jsou nejvíc ohroženy pronikáním organizovaného zločinu, praním špinavých peněz, daňovými úniky a korupcí“. Přísloví o tom, že není všechno zlato, co se třpytí, bude pro případy zlatých pasů asi platit dvojnásobně.

Další závěry a návrhy Komise je možné si prostudovat v její nedávné zprávě ohledně držitelů zlatých pasů.

#3 Emiráty vytáhly do boje za čisté jméno

Spojené arabské emiráty už podle všeho nejsou nadšené z toho, že figurují na seznamu největších finančních zloduchů. Federace usiluje o vyřazení z takzvaného šedého seznamu FATF, hlavní světové organizace bojující proti praní špinavých peněz. Emiráty do něj byly zařazeny v roce 2022, tedy v době nejtvrdších sankcí uvalených vůči Rusku. Arabští diplomaté se proto prozíravě vydali na návštěvu řady klíčových členských zemí FATF, včetně USA a Švýcarska, aby si zajistili jejich podporu během hlasování o vyřazení. Jedním z nejožehavějších důvodu jejich přítomnosti na zmíněném seznamu je pomoc při obcházení protiruských sankcí a praní peněz přes největší světovou burzu kryptoměn Binance, která shodou náhod sídlí v Arabských emirátech. A šéf Binance Changpeng Zhao si, opět asi náhodou, spokojeně žije v pohostinné Dubaji. Úsilí dubajských diplomatů přesto přináší své plody: jak informovala agentura Bloomberg, zástupci nejméně tří členských zemí FATF uvedli, že federace sedmi emirátů by mohla být vyřazena ze seznamu již v únoru 2024.

#4 A zase ruští špioni 

Ruští diplomaté to mají věru těžké – mimo svůj hlavní diplomatický úvazek musí ve volném čase špehovat evropské politiky. Možná by bylo přesnější, že mimo špehování musí ve volném čase plnit i diplomatické úkoly. Ať je to tak, či onak, belgická kontrarozvědka nedávno začala ze špionážních aktivit podezřívat dalšího ruského diplomata – šéfa ruské mise při EU Kirilla Logvinova. Mezinárodní redakci Vsquare to nezávisle na sobě potvrdili pracovníci dvou evropských zpravodajských služeb. Belgická vláda už na jaře vyhostila 21 ruských diplomatů, neměla však pravomoc rozhodnout o podobném osudu zmíněné ruské mise při EU, jež taktéž sídlí v Bruselu. Vláda země proslavené bramborovými hranolky, kvalitní čokoládou, dobrým pivem, čůrajícím chlapečkem z bronzu a osvětlenými dálnicemi se proto spoléhala na pomoc Evropské komise, jejíž zaměstnanci si výše vyjmenované vymoženosti belgického dolce vita přitom jistě užívají. Jak se však ukázalo, důvěra v pomoc mocné instituce byla možná chybou. Komise totiž Logvinova a další takzvané ruské „diplomaty“ podezřelé ze špionáže vyhostit odmítla. Měla pro to oprávněné důvody? Odpověď na téměř Hamletovskou otázku nabízí nejčerstvější investigativní text věnovaný ruské špionáží v Bruselu.

 


Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Autorka textu: Kristina Vejnbender
Autor úvodní fotografie: investigace.cz