Zdá se, že mladoboleslavská Škodovka má mezi ruskými úředníky pár skalních fanoušků, kteří se svého oblíbeného auta nevzdají, i kdyby trakaře z nebe padaly. To se sice nestalo, ale stavět se na odpor samotnému Putinovi, jenž by úřednictvo nejraději viděl pouze v ruských vozidlech Lada, může v dnešní napjaté době skončit všelijak. Skončit však může i Interpol, který letos oslavil své první a možná poslední sté výročí – organizaci trápí nízký rozpočet a externí kritika. Svět mezitím čelí novým výzvám, s nimiž by si právě Interpol podle všeho věděl rady – afghánští pašeráci drog a rusko-turecké hackerské gangy. To všechno se dočtete v novém díle #zesvěta.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze článků z oblíbené rubriky #zesvěta odebírejte zde.
#1 Dost bylo cizích aut!
Prezident Vladimir Putin začátkem srpna vyzval ruské úředníky, aby se vzdali zahraničních aut a za svými služebními úkoly vyráželi ve vozidlech domácí výroby jménem Lada. Měsíc nato se novináři ruského nezávislého serveru Agenstvo rozhodli zjistit, jakou měrou prezidentův vlastenecký apel úřednictvo oslovil. Vyšlo tak najevo, že v průběhu jednoho měsíce úředníci nakoupili 151 zahraničních aut za částku ve výši 566 milionů rublů, v přepočtu necelých 135 milionů korun. Z toho 114 vozidel sice pocházelo z přátelské Číny, což by starostlivé vrásky na Putinově čele vyvolat nemělo, zbytek byl však vyroben už v daleko méně přátelském Japonsku a Koreji a, světe zboř se, také ve zcela nepřípustné České republice.
Připomínáme, že na seznamu největších ruských nepřátel figurovalo Česko už před ruskou agresí vůči Ukrajině. Zrádci národního cítění byli odhaleni v podobě milovníků škodovácké kvality v Kaliningradském dopravním úřadu. Opět připomínáme, že po napadení Ukrajiny automobilka Škoda zastavila na protest svou výrobu v Rusku. Takže o nákup od oficiálních dealerů asi nešlo.
Podrobnosti se dočtete v telegramovém kanálu Agenstva.
#2 Sto let a dost?
Po sto letech své existence se Interpol ocitl před doslova existenciální hamletovskou otázkou: být, či nebýt? Přesněji řečeno – má nás svět stále zapotřebí? Narůstající geopolitická napětí, zejména mezi USA, Ruskem a Čínou, totiž zpochybňují provozní model Interpolu založený na dobrovolném sdílení informací mezi policejními silami členských zemí. Kritici systému Red Notice, tedy seznamu mezinárodně hledaných osob, proto volají po reformě. Podle některých zpráv nelze vyloučit možnost zneužití systému režimy, které pronásledují politické odpůrce.
Today, INTERPOL turns 100 years old.
Now connecting 195 countries, INTERPOL is international police cooperation.#INTERPOL100 pic.twitter.com/zG67YMijhd— Jürgen Stock (@INTERPOL_SG) September 7, 2023
Navzdory těmto pochybnostem a varováním ale generální tajemník Interpolu Jürgen Stock zdůrazňuje rostoucí význam organizace v souvislosti se sexuálním zneužíváním dětí v mezinárodním měřítku, kybernetickou kriminalitou a mafiánskými skupinami jako je italská ’Ndrangheta. „Jsme zavaleni případy sexuálního vykořisťování dětí na internetu, kybernetickou kriminalitou a pašováním drog,“ uvedl.
Více o současném stavu Interpolu se dočtete na stránkách zpravodajského serveru Politico.
#3 Z heroinu na pervitin
Z Afghánistánu se znovu stává drogová velmoc, tentokrát metamfetaminová. Poté, co Tálibán v roce 2021 převzal v zemi moc a zakázal obchod s heroinem, se pozornost drogových dealerů obrátila k pervitinu. Frekvence zachycení obchodu s pervitinem v Afghánistánu se podle nejnovější zprávy OSN za posledních několik let zvedla dvanáctkrát. „Nárůst obchodu s metamfetaminem v Afghánistánu a jeho okolí naznačuje významnou změnu na trhu s nelegálními drogami a vyžaduje naši okamžitou pozornost,“ řekla Ghada Waly, výkonná ředitelka OSN. Část metamfetaminu je podle zmíněného reportu získávána z látek obsažených v lécích proti nachlazení a chřipce, což je další špatná zpráva. „Léky na nachlazení a průmyslové chemikálie jsou pro výrobu metamfetaminu účinnější a z pohledu nákladů efektivnější, a proto představují mnohem větší hrozbu,“ zdůraznil Úřad OSN pro drogy a kriminalitu.
Celou zprávu si přečtete na stránkách zpravodajské agentury Reuters.
#4 V jednotě je síla
V Turecku se úroveň kyberkriminality zvýšila ihned potom, co se do země přestěhovalo velké množství ruských hackerů utíkajících před vojenskou mobilizací kremelského režimu. Podle zdrojů deníku Financial Times se nově přibyvší hackeři zpočátku zabývali drobnými online podvody. Později se spojili s místními hackery, aby společně prodávali ukradená data na evropském trhu a prali výnosy z těchto obchodů. Odborník na kybernetickou bezpečnost, který si přál zůstat v anonymitě, deníku sdělil, že se infiltroval do telegramové skupiny, v níž Rusové učili své turecké kolegy práci s velkým množstvím dat. Prostřednictvím svých kontaktů v západní Evropě si zajistili lukrativní obchody a spolu s tureckými protějšky pak probírali způsoby, jak ukradenou kryptoměnu převést na turecké liry nebo za ni koupit nemovitosti, čímž lze získat turecké občanství.
Influx of Russian fraudsters gives Turkish cyber crime hub new lease of life https://t.co/IqJbc1cfQG
— Financial Times (@FT) September 10, 2023
Celý příběh naleznete na stránkách deníku Financial Times.
Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.