#zesvěta: Izraelská armáda zabila další čtyři novináře v Gaze

Novináři pokládají vestu PRESS na tělo svého kolegy Ahmeda Al-Louha v Gaze 16. prosince 2024. Al-Louh byl zabit během izraelského náletu, který zasáhl uprchlický tábor Nuseirat. Zdroj: Middle East Images/ABACA / Abaca Press / Profimedia

Izraelské vojenské síly zabily v jednom týdnu další čtyři palestinské novináře. Hlasy vědců z předních světových univerzit vytvořené za pomoci AI se staly součástí prokremelské propagandy šířené ve videích na sociálních sítích. Evropská unie uvalila sankce na organizátory ruské dezinformační kampaně Doppelganger i na další aktéry ruských hybridních operací. Vojenská junta v Myanmaru zastrašuje humanitární organizace a výzkumníky ve snaze potlačit informace o akutním nedostatku potravin v zemi.

Izraelská armáda zabila v Gaze za minulý týden nejméně čtyři další novináře. Informovala o tom organizace Committee to Protect Journalists (CPJ). Od začátku konfliktu bylo v Gaze zabito přinejmenším 133 palestinských novinářů. V několika případech organizace CPJ došla k závěru, že Izrael zabil novináře cíleně. Minimálně dvacet případů, které naznačují úmyslné zabití, CPJ stále prošetřuje.

Organizace spojených národů mluví v souvislosti s izraelskou vojenskou operací v Pásmu Gazy o nejsmrtelnějším a nejnebezpečnějším konfliktu pro novináře za poslední roky. Reportéři se v Gaze stávají terčem izraelských útoků i ve chvílích, kdy jsou jasně identifikovatelní ve vestách a přilbách s nápisem „PRESS“ nebo cestují v označených novinářských vozech. Experti OSN proto vyjadřují obavy, že jejich zabíjení je „záměrnou strategií izraelských sil s cílem umlčet kritické zpravodajství“ o dění v Gaze. Z hlediska mezinárodního práva představují cílené útoky na novináře a civilisty válečný zločin.

Deepfake videa předních světových akademiků šíří na sociálních sítích prokremelskou propagandu. Podrobnosti přinesli novináři z ruského exilového média The Insider. Dezinformační kampaň zvaná „Matrjoška“ má za cíl přesvědčit uživatele sociálních sítí po celém světě, že vědci z renomovaných západních univerzit stojí za Ruskou federací. Falešné hlasy akademiků vytvořené pomocí umělé inteligence ve videích volají po zrušení západních sankcí vůči Rusku, představují ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako upíra a vyzývají Ukrajinu, aby se vzdala a přestala bojovat o „historicky ruská území“.

Evropská unie uvalila sankce na organizátory hybridních útoků Kremlu. Seznam zahrnuje ruské špehy, sabotéry a organizátory prokremelských dezinformačních kampaní v EU i v Africe. Podle Rady Evropské unie představují restriktivní opatření odpověď na snahy Ruska o destabilizaci regionu. Sankce tak dopadnou například na tajnou jednotku 29155 ruské vojenské zpravodajské služby GRU a na jejího velitele, generála Andreje Averjanova. Ten se mimo jiné nachází i na českém seznamu hledaných osob v souvislosti s výbuchy muničních skladů ve Vrběticích.

Mezi sankcionovanými jsou i Sofie Zacharova, vysoce postavená úřednice Kremlu, a Nikolaj Tupikin, šéf společnosti GK Struktura. Oba stojí za prokremelskou dezinformační kampaní s názvem Doppelganger neboli Dvojník. Jejich úkolem bylo ovlivňovat západní veřejnost a šířit dezinformace prostřednictvím falešných napodobenin webů evropských a amerických médií. Přímé propojení kampaně Doppelganger s ruskou vládou před časem odhalili novináři německého média Correctiv v rámci rozsáhlé investigace, na níž se podílela i naše redakce.

Vojenská junta v Myanmaru zastrašuje humanitární organizace a výzkumníky ve snaze potlačit informace o hladovění a podvýživě v zemi. S odhalením přišli novináři agentury Reuters. Pracovníci humanitárních organizací musí většinu údajů o nedostatku potravin shromažďovat v utajení a za cenu velkého rizika. Kvůli obavám o svou bezpečnost se organizace bojí informace o rozsahu hladovění zveřejňovat. Podle zdrojů Reuters tento strach posiluje i skutečnost, že v minulém roce vojenská junta zadržela několik výzkumníků, kteří se kritickým nedostatkem potravin v zemi zabývali. Reuters se nepodařilo zjistit, co se s těmito lidmi stalo.

Novináři zároveň odhalili několik případů, kdy vojenská junta zablokovala distribuci léků a potravin v nejvíce ohrožených regionech. Jedním z nich je Rakhinských stát, kde žije pronásledovaná menšina Rohingů. Humanitární pracovníci v souvislosti s tímto regionem mluví o šíření cholery a o dětech zasažených akutní podvýživou. Podle zprávy OSN se Rakhinský stát nachází na pokraji hladomoru. Odhaduje se, že v celém Myanmaru trpí akutním nedostatkem potravin okolo 14,4 milionu lidí.

Autorka textu: Johana Černochová