Každoroční operace Interpolu nazvaná Thunder opět odhalila nelegální praktiky obchodníků s ohroženými druhy zvířat. Úřady po celém světě objevily například několik tun šupin luskounů, tunu takzvaných mořských okurek nebo téměř tunu sušených žraločích ploutví. Tuzemské instituce mají podezření na nelegální chov tygrů.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
České úřady odhalily podezřelé chovné zařízení, v němž se nachází osm tygřích mláďat ve věku od dvou měsíců do dvou let, uvádí únorová tisková zpráva Interpolu k operaci Thunder, kterou od roku 2017 každoročně pořádá společně se Světovou celní organizací. Česká inspekce životního prostředí prozatím případ odmítla komentovat, situace se stále řeší.
Podezření z nelegálního chovu těchto šelem přichází sedm let poté, co celý svět šokovala kauza Ludvíka Berouska, známého cirkusáka, jenž množil tygry a jejich mrtvá těla dodával preparátorovi Miloši Hrozínkovi, který je porcoval. Části zvířat poté obdržel Xuan Vu Le a vyráběl z nich produkty tradiční čínské medicíny. Berousek a Xuan Vu Le dostali podmínku, Hrozínek tříletý nepodmíněný trest. Předminulý rok se v médiích rovněž objevila kauza odebrání mláděte tygra ze soukromého chovu zápasníka Karlose Vémoly, jenž neprokázal původ a legální způsob pořízení zvířete. Tygrovy drápy na předních tlapách byly navíc chirurgicky odstraněné, což může naznačovat týrání.
Operace Thunder ve světě
Operace Thunder 2024 se v říjnu zúčastnili policisté, celníci a úředníci ze 138 zemí, zaobírající se oblastí chráněných živočišných druhů. Úřady zatkly celkem 365 podezřelých osob a identifikovaly šest nadnárodních zločineckých sítí podezřelých z obchodování se zvířaty a rostlinami chráněnými Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES).
Obchodníci měli s chráněnými druhy nejrůznější záměry – některé z nich byly určeny pro konzumaci, s dalšími obchodovali pro domnělé léčivé účinky nebo je nabízeli jako „luxusní“ a sběratelské předměty. Živé exempláře pak byly určeny pro domácí chov či pro soutěže se zvířaty. Motivem k této činnosti jsou samozřejmě peníze: nelegální obchod s ohroženými druhy je jedním z nejrozšířenějších odvětví organizovaného zločinu na světě a ročně vydělává miliardy korun. Vyšetřovatelé se také zaměřili na online prostor. Zjistili, že podezřelí používají několik profilů a navzájem propojených účtů na platformách sociálních sítí a tržišť, aby rozšířili svůj dosah.
Úřady provedly celkem 2 213 záchytů živých zvířat po celém světě, mezi nimiž byly velké kočkovité šelmy, ptáci, luskouni, primáti a plazi. Kromě živých zvířat zabavily stovky tisíc částí těl chráněných živočichů a také výrobky z nich zhotovené, dále pak chráněné části stromů a rostlin.
Samotná hmotnost a počet zabavených kusů ale nemusí mít dle reportu OSN příliš vypovídající hodnotu. Dřevo je těžké, motýli lehcí, přitom jediný motýl může zločincům vynést větší zisk než hromada klád. Podobně může mnohem větší riziko vyhynutí jednoho botanického druhu představovat obchod s malým počtem vzácných orchidejí než přesun statisíců mláďat úhořů. Různá zvířata a rostliny mají totiž různě velkou populaci, odlišný reprodukční potenciál i reakce na lov a transport.
„Sítě organizovaného zločinu těží z poptávky po vzácných rostlinách a zvířatech a využívají přírodu k podněcování lidské chamtivosti. To má dalekosáhlé důsledky: způsobuje úbytek biologické rozmanitosti, ničí komunity, přispívá ke změně klimatu, a dokonce podněcuje konflikty a nestabilitu,“ řekl generální tajemník Interpolu Valdecy Urquiza.
Odhalené významné případy v operaci Thunder
Indonésie: 134 tun chráněného dřeva směřujícího do Asie prostřednictvím námořní přepravy.
Keňa: 41 tun exotického dřeva směřujícího do Asie prostřednictvím námořní přepravy.
Nigérie: 4 472 kilo šupin luskounů.
Turecko: 6 500 živých zpěvných ptáků objevených při kontrole vozidla na syrské hranici.
Indie: 5 193 živých želv ukrytých v kufrech postupně přilétajících z Malajsie.
Peru: 3 700 chráněných rostlin zadržených na cestě z Ekvádoru.
Katar: Osm nosorožčích rohů nalezených v zavazadle podezřelého při tranzitu z Mosambiku do Thajska.
Spojené státy: Jedna tuna takzvaných mořských okurek (sumýšů), považovaných za mořskou pochoutku, pašovaná z Nikaraguy.
Hongkong, Čína: Na letišti zabaveno 973 kilo sušených žraločích ploutví pocházejících z Maroka.
Česká republika: Osm tygrů ve věku od dvou měsíců do dvou let objevených v podezřelém nelegálním chovném zařízení.
Indonésie: 846 kusů kůže krajty mřížkované z nejdelšího druhu hada na světě ukrytých na palubě lodi.
Česko: Ryby v kufru a týrání ptáků
Jen za leden 2025 ruzyňští celníci odhalili na letišti celkem čtrnáct porušení úmluvy CITES při kontrolách zavazadel a poštovních zásilek. V zásilce odeslané z Ruska objevili tepelně opracované výrobky z medvědího masa. Medvěd je přitom zařazen do přílohy I. Úmluvy CITES, což znamená, že podléhá nejpřísnější ochraně a bez oprávnění s ním není možné obchodovat, a to ani s částmi jeho těla. Zásilka z USA zase skrývala vypreparovanou lebku chráněného krokodýla, z Kanady naopak putovaly minulý měsíc zuby velké šelmy. V říjnu 2024 celníci na letišti objevili kufr s pěti vzácnými rybami baramundi malajskými, jež jsou stejně jako medvědi uvedeny v příloze I. Úmluvy CITES, což zakazuje jejich lov a prodej bez patřičného oprávnění.
Česko je nejen tranzitní a cílovou destinací nelegálního obchodu se zvířaty, samotné pytláctví a nelegální chov probíhají i uvnitř státu. Minulý rok úřady dopadly skupinu šesti lidí, kteří lovili, nelegálně chovali a týrali vzácné chráněné ptáky na Karvinsku. Ostravští celníci a Česká inspekce životního prostředí tam zajistili osmnáct živých ptáků, z nichž většina patří mezi druhy ohrožené vyhynutím, proto je obchodování s nimi omezeno přísnými pravidly.
Jeden z pachatelů choval čtyři dravé ptáky v nevyhovujících podmínkách v bytě 2+1 na sídlišti v Karviné, čímž se dopustil týrání zvířat. Celníci u něj našli také nelegálně drženou střelnou zbraň. Další z odsouzených mužů odchytával dravé ptáky z volné přírody. „Závažným zjištěním je skutečnost, že jedním z pachatelů byl člen sokolnického klubu a mysliveckého sdružení, osobně se věnující vzdělávacím aktivitám mimo jiné i ve školkách. To je obzvláště znepokojující, neboť osoby podílející se na edukaci dětí by měly být v péči o přírodu příkladem, a ne se vědomě podílet na týrání zvířat a na nelegálním nakládání s nimi,“ uvedla v tiskové zprávě ředitelka odboru ochrany přírody, lesa a CITES České inspekce životního prostředí Veronika Oušková.
V rámci mysliveckých honiteb tento muž odchytával vzácné jestřáby lesní, které pak předával komplicovi, u něhož celníci našli také luňáka červeného, poštolku obecnou nebo krahujce obecného. Posledně jmenovaný dravec je stejně jako jestřáb ohrožen vyhynutím. Při domovní prohlídce u jednoho člena skupiny celníci objevili také papoušky, opět neoprávněně drženou střelnou zbraň, anabolické steroidy a dvacet kilogramů marihuany.
Ani případ nelegálního chovu ptáků není v Česku ničím novým. Sokoli, rarohové a jejich kříženci jsou exportováni především do arabských zemí, jež mají v sokolnictví silnou tradici. Přestože obchod s těmito druhy nemusí být nutně nelegální, i s tímto odvětvím chovatelství souvisela v minulosti řada protiprávních jednání. Týkala se zejména padělání dokumentů CITES a nezákonné manipulace s identifikačními kroužky.
Autorka článku: Barbora Šturmová