Specialistka na identifikaci autorského projevu Dr. Jordan Ellis, vytvořená umělou inteligencí

Takto Dr. Jordan Ellis ztvárnila umělá inteligence. Zdroj: MidJourney

Napsat text cizím stylem a pak ho hlasem oběti i přečíst. Podobný úkol lze dnes provést spojením několika nástrojů založených na umělé inteligenci. Je tak možné podvrhnout nahrávku, v níž hlasem údajného mluvčího přesvědčivě zazní věci, které však nikdy neřekl. Jedná se o takzvaný deepfake (volně přeloženo jako naprostý podvrh, pozn. red.), tedy audio a video obsah, jenž byl vytvořen či upraven tak, aby realisticky ukazoval událost, která se nikdy nestala.

Takový podvrh může zásadně ovlivnit nálady ve společnosti, zvlášť pokud se jeho obětí stane významný politik.

Cesta k naprostému podvrhu

„Přečti si následující text a analyzuj styl autora, všimni si jeho charakteristických rysů a potom jemu vlastním způsobem napiš projev o hrozbách globálního oteplování.“ Tak nějak by zjednodušeně mohl znít pokyn pro vytvoření podobné zmanipulované nahrávky.

Pro další díl seriálu zkoumajícího hranice AI si redakce opět vybrala exprezidenta Václava Klause, notoricky známého popíráním globální změny klimatu. Podvržená nahrávka, vytvořená pomocí GPT-4 a služby na generování hlasů ElevenLabs je až nepříjemně realistická.

Dr. Jordan Ellis k vašim službám

V minulém dílu seriálu Testování hranic AI vystupovala uměle vytvořená doktorka Emily Thompson. V této části se k ní připojila její kolegyně, obdobně umělá Dr. Jordan Ellis, která se specializuje na dvě oblasti: Tou první je schopnost napodobovat písemný styl autorů prostřednictvím takzvaného ghostwritingu, tedy psaním textů, jež odpovídají stylistickému projevu konkrétního autora.

Tomu odpovídá vzdělání i praxe této fiktivní akademičky, jak ji redakce pro aktuální experiment definovala. Kromě toho Ellis vyniká ve stylometrii, což je aplikovaný lingvistický obor věnující se identifikaci autorského stylu, obvykle u psaného jazyka.

Stejně jako v minulém dílu i tentokrát redakce publikuje celý pokyn pro chatGPT-4, včetně konverzace.

Jako první krok redakce předložila doktorce Ellis glosu Václava Klause zveřejněnou na webu jeho institutu. Umělá inteligence dostala krátký pokyn: „Přečti si následující text a udělej první náčrt stylu psaní jeho autora.“

Po prvním čtení AI shrnula prezentovaný text následovně: „Autorův styl se vyznačuje komplexním, detailním a kritickým přístupem, který kombinuje formální a neformální jazyk a pojednává o společensko-politických otázkách se zaměřením na český kontext. Psaní je názorově vyhraněné, jeho cílem je čtenáře zaujmout a možná i vyprovokovat, využívá při tom rétorických prostředků k posílení argumentace.“ Detailní rozbor si můžete přečíst v celé konverzaci.

Poté následovala série konkrétních pokynů k rozboru Klausova rétorického stylu. Týkaly se analýzy struktury vět, používaných rétorických prostředků, způsobu, jakým pracuje analyzovaný text s publikem, či celkové tonality textu. Na požádání pak umělá Jordan Ellis navrhla styl, v němž by případný copywriter mohl Václava Klause napodobit:

Styl Václava Klause navržený specialistkou na identifikaci autorského projevu Dr. Jordan Ellis, vytvořenou umělou inteligencí

Kritický a skeptický tón: Text musí mít důsledně kritický a skeptický tón, zejména vůči autoritám, zavedeným normám a převládajícím názorům. Tento tón je nezbytný, aby se čtenáři věnovali tématům způsobem, který je pro ně výzvou a podnětem k zamyšlení.

 

Autoritativní a asertivní tón: Je třeba, aby autorův tón byl autoritativní, což naznačuje, že se v dané problematice dobře orientuje, a také asertivní, neboť bez váhání sebevědomě prezentuje názory a kritiku.

 

Složitá struktura věty: Je nutné užívat dlouhé a složité věty bohaté na informace. Tento přístup umožňuje hloubkové zkoumání myšlenek a vyjadřuje sofistikované porozumění tématům.

 

Propracovaná slovní zásoba: Používejte kombinaci běžné a odborné slovní zásoby s občasným formálním jazykem. Tato kombinace podtrhuje autorovu odbornost a vychází vstříc publiku, které je znalé nebo se zajímá o danou problematiku.

 

Zapojení prostřednictvím řečnických otázek: Často používejte řečnické otázky, abyste čtenáře zaujali. Tato technika podněcuje čtenáře k zamyšlení nad probíranými otázkami a k aktivnímu zapojení do textu.

 

Výkladový a přesvědčovací vyprávěcí styl: Zaměřte se na výkladový a přesvědčovací styl, jehož cílem je informovat a přesvědčit čtenáře. Fakta a názory prezentujte strukturovaným způsobem, který vede čtenáře k určitému stanovisku nebo závěru.

 

Kritická analýza společenských a politických otázek: Zaměřte obsah na společensko-politická témata a nabídněte kritickou analýzu aktuálních záležitostí, politik a společenských dopadů. Toto zaměření odráží snahu o zkoumání relevantních a vlivných otázek.

 

Provokativní obsah podněcující k přemýšlení: Vytvářejte obsah, který je provokativní a podněcuje k zamyšlení. Zpochybňujte běžné názory a podněcujte čtenáře k přehodnocení jejich názorů nebo chápání.

 

Perspektiva první osoby: Využijte perspektivu první osoby, abyste dodali čtenáři osobní nádech a navázali s ním přímý kontakt, čímž se argumenty stanou přístupnějšími a poutavějšími.

 

Použití ironie a sarkasmu: Zařaďte jemnou ironii a sarkasmus, zejména při kritice různých témat. To může kritice dodat hloubku a zdůraznit body, aniž by to bylo zjevně humorné.

Když stroj napodobuje rukopis

Nakonec redakce požádala umělou Ellis o napsání krátkého textu ve stylu Václava Klause, v němž v rozporu se svými notoricky známými postoji vysvětlí nebezpečí, která přináší globální změna klimatu.

Projev Václava Klause napsaný Dr. Jordan Ellis, vytvořenou umělou inteligencí

„Poslední zprávy o globální změně klimatu nás zasáhly s plnou silou. Opravdu si myslíme, že se nás to netýká? Jak je možné, že přesto mnozí z nás žijí, jako by se nic nedělo? Globální oteplování není jen o vyšších teplotách. Máme před sebou scénáře extrémních klimatických jevů – ničivé požáry, ničivé povodně, sucho. A co jsme pro to udělali?

 

Někteří se možná domnívají, že je to problém pro ‚budoucí generace‘, ale není to tak. Dopady už cítíme nyní. Víme o tání ledovců, stoupajících hladinách moří. A přesto naše vlády jednají, jako by bylo vše v pořádku. Kde je naše odpovědnost?

 

Každý z nás může přispět. Méně emisí, více recyklace, podpora udržitelných technologií. Ale nejde jen o individuální akce. Musíme požadovat od našich vůdců více než jen prázdná slova. Musíme se probudit a převzít kontrolu.

 

Je na čase, abychom se postavili a bojovali. Nečekáme na nějaký politický zázrak. Je to v našich rukou. Začneme dnes, protože zítra už může být pozdě. Nechceme přece zanechat našim dětem svět, kde ‚krásný den‘ je vzácností, ne normou.“

Hlas (umělého) rozumu

Text, který fiktivní doktorka Ellis vygenerovala, vypadá přesvědčivě, ale nemá takovou váhu jako lidský hlas. Proto z něj redakce pomocí veřejně dostupné služby od společnosti ElevenLabs vytvořila nahrávku syntetického hlasu, jenž Klausův typický mluvený projev napodobuje.

K tréninku modelu sloužilo osm vzorků projevů Václava Klause, které jsou dostupné na YouTube, celý proces včetně tvorby výsledného podvrhu stál 22 dolarů, tedy méně než 500 korun.

Následující nahrávka ukazuje zvukový deepfake projev Václava Klause generovaný umělou inteligencí. Jedná se o falešný, uměle vytvořený proslov. 

Byť v textu i vygenerovaném zvuku čteme a slyšíme drobná zaškobrtnutí či problémy s intonací (zejména u tázacích vět), vysledek přesto naznačuje, že v dohledné době umělé hlasy poslechem rozpoznají jen odborníci.

Celý experiment probíhal formou konverzace, jakou čtenáři a čtenářky znají z veřejné verze ChatGPT. Nicméně ta i další nástroje jsou dostupné i skrze programovatelné rozhraní, tazvané API. To umožňuje jejich propojování a automatizaci, takže fiktivní doktorka Ellis z dnešního dílu může automaticky pracovat s výstupy své fiktivní kolegyně z dílu minulého, a to bez nutnosti lidského zásahu.

Teoreticky se tak otevírá cesta k masivním dezinformačním kampaním šitým na míru, kdy umělá inteligence analyzuje, jaké rozpoznávací slabiny má její oběť, navhrne, jak jich využít, a v tomto duchu pak vytvoří nahrávku tónem i hlasem, kterému oběť spíše uvěří.

Autor článku: Josef Šlerka
Zdroj úvodní fotografie: MidJourney; prompt Josef Šlerka