Vražda kypersko-tureckého podnikatele Halila Falyaliho v roce 2022 otřásla Severním Kyprem. Zatímco na veřejnosti vystupoval jako úspěšný hoteliér s vlivnými kontakty, turecké úřady v zákulisí postupně odhalovaly rozsáhlou síť nelegálního online hazardu, což popsali novináři z OCCRP. Jeho impérium generovalo miliardy dolarů a využívalo sofistikované metody k praní špinavých peněz, jejichž část pocházela i z České republiky. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Když se jednoho chladného únorového večera roku 2022 kypersko-turecký podnikatel Halil Falyali vracel domů, jeho auto přepadli útočníci s automatickými zbraněmi. Podnikatelův řidič byl na místě mrtev, Falyali později zemřel v nemocnici.

Vražda šokovala celý Severní Kypr, Tureckem podporovaný separatistický region, kde byl Falyali hodně známý. Na veřejnosti se vždy prezentoval jako obyčejný podnikatel a majitel hotelu s vlivnými konexemi – často se nechával fotografovat s vysokými představiteli kyperských Turků a nikdy neskrýval své vazby na Stranu národní jednoty (UBP).

Přečtěte si

Vraždy v Evropě odhalují eskalující konflikty turecké mafie

Mimo to pravidelně na sociálních sítích zveřejňoval videa, jak se projíždí v buginách po svém přímořském sídle s tropickou zahradou, několika bazény a rybníkem pro chov jeseterů, které choval, aby měl svůj vlastní kaviár.

V zákulisí však turecké úřady prověřovaly jiné odvětví Falyaliho podnikání: údajné nelegální online hazardní impérium.

Velký zátah 

V prosinci 2022, deset měsíců po Falyaliho vraždě, uspořádal turecký ministr vnitra tiskovou konferenci, na níž informoval o zátahu proti zločinecké organizaci, jež provozovala několik nelegálních sázkových webových stránek. Úřady již v té době skupině zabavily majetek v hodnotě přes 40 milionů dolarů (téměř 964 milionů korun), což byl podle ministra teprve začátek.

V prosinci loňského roku turecká prokuratura nakonec obvinila více než 240 lidí, včetně vdovy po Falyalim, ze zapojení do nelegálního hazardu a praní špinavých peněz. Posmrtná obžaloba vinila Falyaliho ze „založení organizace s cílem páchat trestnou činnost“. Obvinění vychází z neveřejné 130stránkové zprávy tureckého ministerstva financí, kterou získali novináři z OCCRP. Ve spisu se podrobně popisuje pohyb peněz ze sázek do peněženky s kryptoměnami, jež podle vyšetřovatelů patřila Falyalimu.

Zatímco soudní proces se stále nachází v počáteční fázi, v Nizozemsku se odehrává další kauza, jejímž hlavním aktérem je Falyaliho dlouholetý spolupracovník Cemil Önal, který se Falyalimu staral o finance. Policií byl zadržen na základě zatykače Interpolu vydaného na žádost Turecka, v němž je popisován jako muž „odpovědný za Falyaliho peníze a finance“ a jako jeden ze strůjců jeho vraždy. Önal novinářům z OCCRP popřel, že by se na vraždě podílel, a brání se vydání do Turecka, protože se obává o svůj život.

Výdělečný hazard

Finančník Önal oficiálně pracoval pro Falyaliho společnost, jež disponovala patřičnou licencí na provozování hazardních her na Severním Kypru. Jak ale sdělil novinářům, jeho skutečnou prací bylo pomáhat v rozvíjení nelegální stránky Falyaliho byznysu. Pro podnikatele pracoval do roku 2021. V té době mělo hazardní impérium vydělávat nejméně 80 milionů dolarů měsíčně (v přepočtu téměř dvě miliardy korun), zaměstnávalo stovky externistů a provozovalo tisíce sázkových stránek zaměřených na hráče v desítkách zemí.

„Tento systém, tuto síť jsem nezaložil pro sebe, ale pro svého šéfa,“ řekl Önal.

Novinářům z OCCRP zároveň popsal i fungování nelegálního sázkového impéria. Přestože nemohl svá tvrzení doložit, novináři z dvanácti zemí potvrdili řadu z nich tím, že vyhledali záznamy o firmách, majetku a cestách, ale i dokumenty orgánů činných v trestním řízení a soudní dokumenty. Podařilo se jim také identifikovat stovky internetových stránek zřízených údajnou sítí.

Falyaliho vzestup

Falyalimu bylo ke třiceti, když se v Severním Kypru začal rozvíjet hazardní průmysl. Ke konci devadesátých let začínal jako manažer kasina, v roce 2007 převzal Les Ambassadeurs Hotel & Casino. Luxusní resort v přístavním městě Kyrenia podle slov jeho bratra v turecké televizi nyní vlastní vdova po Falyalim a jejich dvanáctiletý syn. Ačkoli bratr zdůraznil, že hazardní hry byly na Severním Kypru legální, nevyloučil, že se Falyali pustil i do nelegálního sázení.

Legální stránku Falyaliho operací provozovala společnost Larsen Technologies Ltd., která byla zaregistrována v roce 2013 a o čtyři roky později získala licenci k provozování hazardních her. Společnost otevřela sázkové kanceláře pod značkou BetCyp a zaregistrovala si stejnojmenné internetové stránky BetCyp.com.

Podle Önala však firma Larsen představovala pouhou zástěrkou. „To byl náš deštník. Jinými slovy, vystupovali jsme pod hlavičkou legální společnosti pro případ policejní razie, finanční kontroly nebo čehokoli jiného,“ vysvětlil reportérům OCCRP. Jak potvrzují firemní záznamy, Larsen v letech 2016 až 2020 Önala formálně zaměstnávala.

Přečtěte si

Italské mafie zasedly k jednomu stolu. V Rozvadově.

Záznamy o registraci webových domén získané OCCRP naznačují, že společnost mohla být skutečně spojena s nelegálním hazardem: desítky sázkových stránek, jež Turecko a Evropská unie zařadily na černou listinu, byly registrovány na stejnou e-mailovou adresu, která byla použita k registraci stránek BetCyp.com. Webové stránky také sdílely filipínský server s dalšími desítkami stránek, i ty se ocitly na černé listině.

Stejně jako legální sázkové stránky nabízejí i tyto nelicencované stránky kasinové hry, digitální hrací automaty a sportovní sázky, přizpůsobené jazyku cílové skupiny a prezentované poutavou grafikou. Hráči, zlákaní agresivní reklamou a štědrými bonusy, mohou platit kreditní kartou a kryptoměnou nebo prostřednictvím různých online platebních platforem. Přitom si možná ani neuvědomují, že sázejí na platformě, která v jejich zemi není licencovaná ani regulovaná.

Společnosti, jež stály za webovými stránkami identifikovanými OCCRP, většinou vykazovaly licence pro hazardní hry z karibského ostrovního státu Curaçao. Ten po léta povoloval několika společnostem s tamní licencí vydávat „podlicence“ provozovatelům v zahraničí, což umožňovalo provozovatelům s licencí z Curaçaa šířit se po celém světě bez jakéhokoli dohledu nebo zákonného práva a působit v regulovaných jurisdikcích.

Jakmile jednotlivé země vypnuly weby porušující jejich zákony, rázem byly vytvořeny nové weby. Například web Betebet, zařazený na černou listinu nejprve Tureckem, poté Kyprem a následně Lotyšskem, byl po vypnutí obratem obnoven pod jinou doménou.

Peněžní muly

Podle zprávy tureckého ministerstva financí i podle obvinění nabírala Falyaliho organizace tisíce lidí, kteří si založili bankovní a kryptoměnové účty. Údajně fungovaly jako to, čemu odborníci na praní špinavých peněz říkají „mule účty“. Základní myšlenka spočívá ve shromažďování plateb hráčů na různých účtech a následném přesouvání těchto prostředků přes velké množství nesouvisejících účtů s cílem zamaskovat stopy.

Peněžními mulami byli často studenti, důchodci, ženy v domácnosti nebo dělníci s nízkou mzdou. Mnohé z nich naverbovali přes sociální média. Když tito prostředníci založili účty, v některých případech se objevil muž na motorce a informace o účtech od nich převzal, jak je uvedeno v obžalobě. Výměnou za to „muly“ vydělávaly asi 570 dolarů měsíčně, což je v přepočtu kolem 13,5 tisíce korun. Podle policie jeden zaměstnanec společnosti Larsen, zatčený v roce 2020, za pouhé dva měsíce vybral z 376 bankovních účtů více než tři miliony dolarů (skoro 72 milionů korun).

Přečtěte si

Italská policie stále rozplétá napojení mafie na hazard, které sahá až do Česka

Zhruba sto kryptopeněženek, které skupina používala k převodu výnosů z trestné činnosti, obdrželo od roku 2018 více než 1,4 miliardy dolarů, v přepočtu přibližně 33,6 miliardy korun. Podle Önala bylo peněženek mnohem víc a pro přesun peněz po celém světě skupina využívala také tisíce bankovních účtů. Zpráva tureckého ministerstva uvádí, že jen v Turecku jich bylo 1 500.

Reportéři objevili nemovitosti v hodnotě desítek milionů dolarů v Dubaji, které vlastnila vdova po Falyalim, Özge Taşker Falyali, jež byla zařazena mezi obviněné v roce 2024. Na otázky OCCRP ohledně zdroje těchto prostředků neodpověděla.

Běloruské kasino

Bývalý Falyaliho spolupracovník Önal podle svých slov dohlížel na výběr peněz z nelegálních sázkových operací. Peníze pocházely například z Německa, Nizozemska, Rakouska, Polska, ale i z České republiky.

V běloruském hotelu DoubleTree by Hilton se nachází H Casino, které otevřelo v roce 2021. Jeho pozlacené sály, zavěšené lustry a ženy procházející se v honosných kostýmech pravidelně přitahují ruské a turecké popové hvězdy. Podle databáze běloruských společností vykazuje kasino nejvyšší finanční obrat ze všech heren v zemi.

Právě tam Önal dohlížel na výběr peněz z nelegálních operací Falyaliho sázkového impéria. Část hotovosti, jež přicházela z různých zemí do Běloruska, byla podle Önala uložena na účtech kasina jako výnosy z hazardních her. Následně byly peníze převedeny do Dubaje. Další částky podle něj fyzicky putovaly přímo na mezinárodní letiště v Larnace v Kyperské republice, odkud byla hotovost pašována na Severní Kypr. H Casino je ve stoprocentním vlastnictví tureckého podnikatele Mustafy Egemena Şenera, kterého Önal označil za Falyaliho obchodního partnera v Bělorusku. Şener na žádost novinářů o komentář nereagoval.

Přečtěte si

Šimkova kasina dluží státu miliony, podnikatel přitom dál vydělává v Dubaji

Mezi více než 240 podezřelými, kteří byli loni obviněni, turecká prokuratura identifikovala 35 osob jako vůdce organizace. Patřila mezi ně i vdova po Falyalim, zavražděný Özge Taşker Falyali a také manažer kasina Les Ambassadeurs Hakan Atici. Oběma hrozí v případě odsouzení padesátileté tresty vězení.

Podle Önala je nyní sázková operace řízena ze Spojených arabských emirátů, kde je jednoduché otevřít si bankovní účet a založit společnost, to vše bez složité kontroly tamních úřadů.

Společnost Betebet mezitím nedávno aktualizovala svou poslední doménu a některé peněženky identifikované tureckými finančními vyšetřovateli v roce 2022 vykazovaly aktivitu ještě minulý měsíc.

The post Nelegální online sázkařské impérium zavražděného tureckého podnikatele appeared first on investigace.cz.

V roce 2009 si Andrej Babiš pořídil nemovitosti na francouzském Azurovém pobřeží. Zámeček Bigaud s pěti ložnicemi, čtrnácti koupelnami, domácím kinem, třemi krby a saunou koupil za téměř 400 milionů korun, a to přes několik anonymních offshorových společností. Původ peněz na nákup nikdy přesvědčivě nevysvětlil, stejně tak nedokázal odpovědět, proč tento majetek nikdy neuvedl v majetkovém přiznání, jež byl povinen po svém vstupu do politiky každoročně vyplňovat a v němž jinak poskytuje detailní pohled do svých majetkových poměrů. O kauze jeho majetku ve Francii informovala investigace.cz v roce 2021. Tehdejší premiér následně prohrál parlamentní volby. V roce 2022 Babiše kvůli této transakci začala vyšetřovat francouzská prokuratura. Dnes se Andrej Babiš Château Bigaud zbavuje.

Podle inzerátu, který diskrétně neuvádí adresu, jde o luxusní nemovitost na pozemku o rozloze přibližně 5,5 hektarů. „Nemovitost nabízí výjimečné prostředí, kvalitní služby a ušlechtilé a elegantní materiály. Z bazénu si můžete v naprostém klidu vychutnat úchvatný a nádherný výhled na moře […] Sídlo má velmi krásný vchod, příjezdovou cestu a fontány. Nemovitost o rozloze 700 m² nabízí trojitou recepci s krbem, 5 apartmánů s koupelnami, kuchyní a spíží, hernu, domácí kino, saunu… […] Toto panství se také skládá z mnoha vedlejších budov včetně bytu správce, na přibližně 5,5 hektarech půdy nalezneme stáje, jízdárnu s výběhem, tenisový kurt i vyhřívaný bazén s úchvatným výhledem na moře,“ sděluje inzerát realitní kanceláře zaměřené na luxusní nemovitosti Sotheby’s.

V roce 2018 se v těchto místech fotila s kamarádkami a s nafukovacími plameňáky Monika Babišová. Na dovolenou do zámečku Bigaud na Azurovém pobřeží jezdila každé léto, jak dokládají i další fotografie z jejího Instagramu, kde používá hashtag Cannes a příslušný letopočet. Fotil se zde i Andrej Babiš – například v červenci roku 2015, kdy vykonával funkci ministra financí, tu byl vyfocen rozvalený v člunu s popiskem „25. 7. obhajuju rozpočet v Lánech, tak trénuju“. Dnes je dům k prodeji za necelých 568 milionů korun.

Video – Šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová vysvětluje, jak jsme ověřili, že nemovitost, která se prodává, je skutečně zámeček Château Bigaud Andreje Babiše:

Andrej Babiš si nechal za účelem nákupu realit vytvořit panamskou právní kanceláří Alcogal sérii offshorových firem. První byla registrována na Britských Panenských ostrovech v Karibiku, další v USA a v Monaku. Smlouva přibližně na 400 milionů korun ve formě půjčky na nemovitost, kterou si poskytl sám Andrej Babiš a využíval ji opět jen Andrej Babiš a jeho rodina, vyvolala řadu podezření. Půjčka je ve smlouvě definována tak, že je splatná společně s úrokem, a to 17. září 2019. Jenže obě firmy – jak věřitel, tak dlužník – před splatností půjčky zanikly bez jakéhokoli nástupce (Blakey Finance v roce 2015 a Boyne Holding v roce 2018). Není tedy jasné, jestli půjčku v hodnotě téměř 400 milionů korun vůbec někdy někdo splácel a zda ji někdy někdo vymáhal.

Svou karibskou firmu Blakey Finance, jež existovala do roku 2015, washingtonskou Boyne Holding, zrušenou až v roce 2018, ale ani 0,1 procenta monacké společnosti SCP Bigaud, která je majitelem zmíněné nemovitosti ve Francii, Babiš neuvedl v žádném majetkovém přiznání, jež byl povinen každoročně vyplňovat po vstupu do politiky a v němž jinak poskytuje detailní pohled do svých majetkových poměrů od luxusních hodinek až po životní pojištění nebo plat z Agrofertu.

Francouzský úřad pro boj s korupcí a finančními a daňovými podvody (Office central de lutte contre la corruption et les infractions financières et fiscales) českého poslance předběžně vyšetřuje od února 2022. Prokuratura vidí jako problematický fakt, že Babiš je majitelem jak firmy, která peníze poskytla, tak firmy, jež poté nemovitosti nakoupila. Původ peněz je přitom neznámý. Navíc se Babiš tím, že se jedná o půjčené peníze, vyhnul placení francouzské „daně z bohatství“.

Andrej Babiš na dotazy autorů textu nereagoval.

Přečtěte si

Pandora Papers: V hlavní roli Andrej Babiš

The post Babiš se zbavuje zámečku, kvůli kterému je ve Francii vyšetřován appeared first on investigace.cz.

V úterý 14. května desítky médií po celém světě publikovaly investigativní články týkající se skrytých dubajských nemovitostí nejrůznějších aktérů, mafiánů i politiků. Projekt Dubai Unlocked ukazuje, že nemovitost ve slunném emirátu si pořídila třeba podvodnice s kryptoměnami, pašeráci drog i lidé spojení s teroristickým hnutím Hizballáh.

„Královna kryptoměn“ Ruža Ignatova původem z Bulharska prodala své luxusní byty v Dubaji poté, co byla obviněna Spojenými státy americkými. Odhaluje to projekt Dubai Unlocked. Ignatova stojí za podvodem s kryptoměnou OneCoin, o níž tvrdila, že bude konkurovat bitcoinu. Ruža přesvědčila lidi k investici a následně zmizela. Web The Times označil OneCoin za „jeden z největších podvodů v historii“. Ignatova takto získala od investorů z celého světa až čtyři miliardy dolarů (přes 91 miliard korun). V roce 2015 si pořídila penthouse na dubajském umělém souostroví Palm Jumeirah, který prodala v roce 2019, kdy po ní začaly pátrat americké úřady. Není známo, kde se Ignatova momentálně nachází, podle spekulací by se měla skrývat ve Frankfurtu nad Mohanem pod falešnou identitou.

Přečtěte si

Co je Dubai Unlocked?

V Dubaji našli bezpečné útočiště i australští pašeráci drog a další zločinci. Byty na dubajské adrese Sunrise Bay Tower v elegantním domě s výhledem na přístav patřily vůdci australského motorkářského gangu Comanchero Marku Buddleovi. Ten byl v roce 2022 obviněn z obchodu s drogami a proces s ním stále trvá. Nemovitost tu měl i další člen gangu Marco Coffen, jenž má silné vazby na obchod s drogami a byl odsouzený za ozbrojenou loupež. Byty tu vlastní také další dva Australané obvinění z vedení drogového kartelu.

Co je #DubaiUnlocked vysvětluje @ZuzanaSotova pic.twitter.com/iIqYIt9eHj

— investigace_cz (@investigace_cz) May 15, 2024

Ukrajinští státní úředníci, kteří byli ve funkci za vlády prezidenta Viktora Janukovyče, nakloněného Kremlu, vložili miliony dolarů do dubajských nemovitostí. Tento majetek přitom nenahlásili. Někteří z nich byli obviněni z korupce, zneužití úřadu či vlastizrady. Odhaluje to investigace organizace Radio Free Europe / Radio Liberty. Mezi úředníky, kteří měli v Dubaji byt, je například Janukovyčův ministr životního prostředí a další tehdy vlivní politici.

Přečtěte si

Místo srazu Dubaj. V emirátu má apartmán Rittig i Kočka

Odsouzený zakladatel burzy kryptoměn Binance vlastní luxusní byt v Dubaji. Čínsko-kanadský podnikatel Changpeng Zhao známý jako CZ se letos v dubnu přiznal k praní špinavých peněz a byl odsouzen na čtyři měsíce. Případ vycházel z faktu, že CZ a jeho burza nedodržovali americké zákony proti praní špinavých peněz a z Binance se tak stalo oblíbené místo nezákonných finančních transakcí, využívané extremistickými skupinami či zločinci. CZ si podle firemních dokumentů dceřiných společnosti Binance pořídil v Dubaji garsonku. Kromě toho se teď ukázalo, že jeho pravým dubajským domovem je byt se šesti ložnicemi o rozloze 11 600 metrů čtverečních v luxusní věži v centru města. Apartmán si koupil v roce 2021 za 13,5 milionu dolarů (v přepočtu přes 309 milionů korun).

Přečtěte si

Šimkova kasina dluží státu miliony, podnikatel přitom dál vydělává v Dubaji

Dcera bývalého angolského autokrata, kterou hledá Interpol, se usadila v Dubaji. Miliardářka Isabel dos Santos je nejstarší dcerou bývalého angolského autoritářského prezidenta. Investigace novinářské organizace International Consortium of Investigative Journalists (ICIJ) v minulosti odhalila, že zatímco byl její otec prezidentem, získávala v zemi lukrativní obchody. Díky nim se stala nejbohatší ženou Afriky. Od roku 2019 vydaly soudy v Angole, Portugalsku a dalších zemích příkazy ke zmrazení jejího majetku. V Dubaji je několik nemovitostí spojováno právě s ní, její matkou či jejím obchodním partnerem. Isabel dos Santos na sociálních sítích pravidelně ukazuje svůj okázalý styl života v Dubaji. Je vyšetřována v Portugalsku, americké ministerstvo zahraničí jí i její nejbližší rodině zakázalo vstup do USA kvůli „významné korupci spočívající ve zpronevěře veřejných prostředků v její osobní prospěch“.

Přečtěte si

Dubaj jako útočiště zločinců, zkorumpovaných politiků a kontroverzních postav

Nemovitosti v Dubaji vlastní i lidé spojení s teroristickou organizací Hizballáh. Jde například o Adhama Husajna Tabadžu, uvedeného na americkém sankčním seznamu jako finančník Hizballáhu. Nemovitost tu mají také lidé zařazeni mezi „globální teroristy“ kvůli podpoře Hizballáhu. Například Belgičan Bassem Husajn Murad spojený s Hizballáhem přes vlastnictví a kontrolu různých společností zapojených do obchodu s diamanty. Novináři z nezávislého webu Daraj upozorňují, že není nezákonné vlastnit nemovitost v Dubaji, avšak přítomnost osob uvedených na sankčních seznamech či propojených s Hizballáhem a syrským režimem vyvolává otázky o tom, zda Dubaj dodržuje mezinárodní sankční předpisy.

https://twitter.com/investigace_cz/status/1791025242833297520

Nezávislý ruský web iStories přináší přehled ruských majetků v Dubaji. Bývalá ruská špionka Anna Chapman například vlastnila byt za 600 tisíc dolarů (asi 13,7 milionu korun) v dubajské přímořské čtvrti s výhledem na přístav.

V centru Palm Jumeirah v luxusním bytovém komplexu Marina Residences měl podle úniku informací byty i někdejší zeť nedávno jmenovaného ruského premiéra Michaila Mišustina, podnikatel Alexandr Udodov. Cenu jeho bytů novináři odhadli na téměř dva miliony dolarů (asi 45,8 milionu korun). Dva z nich prodal, třetí si ponechal a pronajal ho egyptskému podnikateli. Udodov měl nemovitosti i v Praze. V letech 2007 až 2013 si pořídil šest pražských bytů, které od roku 2015 rozprodával za přemrštěné částky, jež neodpovídaly cenám pražských nemovitostí.

Přečtěte si

Dubai Unlocked: Jak se špinavé peníze nalévají do dubajských nemovitostí

Marina Goldberg, manželka ruského zločince Šakra Molodého, měla ve slavném dubajském mrakodrapu Burdž Chalífa byt o rozloze přes 600 metrů čtverečních v hodnotě asi pět milionů dolarů (asi 114,6 milionu korun). V roce 2021 apartmán prodala.

Jeden z dubajských bytů patří i Asel Kurmanbajevě, manželce bývalého kazašského diktátora Nursultana Nazarbajeva. Její nemovitost v hodnotě přes milion dolarů (22,9 milionu korun) se nachází na umělém poloostrově Palm Jumeirah.

Přečtěte si

Kočnerův parťák Norbert Bödör se usadil v luxusní rezidenci v Dubaji

Gruzie schválila zákon o zahraničních agentech. Gruzínci proti zákonu masivně protestují a někteří ho dokonce nazývají „ruským zákonem“. Odpůrci se totiž domnívají, že by právě toto opatření mohlo přispět k likvidaci občanské společnosti v Gruzii a odklonit zemi od cesty do Evropské unie. Gruzínský parlament jednal o přijetí zákona v úterý a zasedání doprovázel křik i fyzické konfrontace. „Zrádci!“ křičeli členové opozice. Zákonodárci se během diskuze strkali a bili, venku spílal dav protestujících. Zákon byl nakonec přijat 84 hlasy pro, zatímco 30 jich bylo proti. Návrh zákona nařizuje nevládním organizacím a nezávislým médiím, které dostávají finanční prostředky ze zahraničí, zaregistrovat se jako agenti zahraničního vlivu, „sledující zájmy cizí moci“, což je podrobuje vládní kontrole, upozorňuje web OCCRP.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: Ole Martin Wold / OCCRP

The post #zesvěta: Projekt Dubai Unlocked odhaluje majetky zločinců i zkorumpovaných politiků appeared first on investigace.cz.

Kvůli systému udělování kryptoměnových licencí se Estonsko v minulých letech stalo centrem pro pochybné společnosti zaměřující se na virtuální měny. Jakmile však země začala zpřísňovat pravidla, nemálo těchto podniků se přestěhovalo do jiných evropských států, především do Litvy. Tam pokračovaly ve svých aktivitách, zahrnujících i praní špinavých peněz nebo obcházení sankcí. S odhalením přišli novináři z webu VSquare.org.

V roce 2017 Estonsko představilo systém udělování licencí pro firmy, které pracují a obchodují s kryptoměnami. O čtyři roky později už tam byla registrovaná více než polovina všech světových poskytovatelů služeb týkajících se virtuálních měn.

Poté, co se země rozhodla nefungující licenční systém řešit, se provozovatelé společností začali přesouvat do další států, hlavně do sousední Litvy, kde podle novinářů z webu VSquare.org má momentálně sídlo více než 800 z nich. Některé podniky se však zaměřují na pochybnou činnost a praní špinavých peněz, nadto mají i vazby na Rusko.

Najatí herci a falešné profily

Minulý rok v lednu poskytl Nico S. estonské policii několik výpovědí ohledně firmy Arbismart. Ta mu podle jeho tvrzení nevrátila finance, jež mu náležely. Trestní řízení ale zahájeno nebylo, místo toho úřady Nicovi oznámily, že majitel společnosti Arbismart není Estonec a firma nemá v zemi sídlo.

Přečtěte si

Kryptopříběhy z Pobaltí: Estonsko jako centrum podvodů a praní špinavých peněz

Podnik se však veřejně prezentoval jako estonská společnost „plně licencovaná a regulovaná v EU“ a navíc i „regulovaná Finanční zpravodajskou jednotkou Estonska“.

Aby se člověk mohl stát investorem Arbismartu, musel koupit tokeny vytvořené touto společností. Firma slibovala, že je po letech odkoupí zpět za zvýšenou cenu. Nico S. v roce 2019 do firmy investoval jeden bitcoin, který měl tehdy hodnotu šest tisíc eur (asi 155 tisíc korun). Ukázalo se však, že firma své sliby neplní. O tři roky později tento muž sice od firmy dostal částku šest tisíc eur zpět, avšak bitcoin měl v té době hodnotu už 40 tisíc eur (přes 981 tisíc korun). Další oběti popisují, že řada z nich stále nedostala nic, přičemž jejich prodělané částky se pohybují až kolem 50 tisíc eur (1,2 milionu korun).

Pro zvýšení své důvěryhodnosti Arbismart publikoval reklamní články na blozích o kryptoměnách. V nich se opakovaně objevovaly citace generálního ředitele Mikea Meyerse nebo technického ředitele Anduse Steinera. Novináři z VSquare.org odhalili, že nikdo z těchto lidí ve skutečnosti neexistuje. Ke navození důvěryhodnosti jejich falešných profilů na sociálních sítích zakladatelé dokonce použili fotografie jiných osob, stažené z internetu. Nešlo přitom o jediný podvod.

Video na Youtube ukazuje další zaměstnance Arbismartu, jak stojí v kanceláři, ve skutečnosti však šlo o najaté herce. Videa podle webu Vsquare.org vznikla v Moskvě v roce 2019. Novinářům se podařilo kontaktovat jednoho z účastníků natáčení. Celý proces podle něj řídili dva zástupci Arbismartu, jeden z nich se představil jako Eli a s herci mluvil rusky, se svým obchodním partnerem pak hebrejsky. Hercům platili v hotovosti.

‼️ New investigation: @VSquare_Project and partners analysed close to 300 crypto companies registered in Estonia and discovered dozens of cases of massive fraud, money laundering, sanctions evasion and illicit financing of criminal enterprises and paramilitary organizations. https://t.co/1OI5pDy9MB

— Anna Gielewska (@agielewska) October 4, 2023

Redakce VSquare zatím skutečného vlastníka společnosti neodhalila. Jako majitel Arbismartu je ve firemních dokumentech v Estonsku uveden mladý Ukrajinec Dmytro Averianov, ve skutečnosti zadlužený kvůli neplacení výživného na děti.

Stěhování do Litvy

V únoru 2022 Arbismart na svém telegramovém kanálu tvrdil, že estonská Finanční zpravodajská jednotka (FIU) zavedla v zemi drakonické předpisy a společnost proto plánuje stěhování do Litvy. Už předchozí rok na podzim ovšem ve Vilniusu vznikla společnost nazvaná Arbismart UAB.

I v Litvě o sobě firma prohlašovala, že je „bezpečnou peněženkou a směnárnou, autorizovanou v EU“. Objevil se tu navíc další ukrajinský vlastník, Pavlo Havrylov.

Arbismart deklaroval, že má povolení k činnosti, vydané litevským Úřadem pro vyšetřování finanční kriminality (FCIS). Jak ale potvrdil zástupce šéfa FCIS, tento orgán kryptoměnovým burzám žádné licence ani podobný druh oprávnění nevydává.

VSquare.org se podařilo najít a oslovit zmíněného Pavla Havrylova. Ukrajinec dosvědčil, že jeho osobní údaje uvedené v dokumentech litevské společností jsou správné. Naopak zdůraznil, že o Arbismartu jinak nic dalšího neví. „Slyším o tom prvně,“ řekl novinářům muž po telefonu. Dodal, že to není první případ, kdy mu byla identita ukradena.

Arbismart na e-mail s žádostí o komentář neodpověděl.

„Dodatečný zdroj příjmů“

Arbismart je však jen jedním z příkladů toho, jak podobné firmy dokázaly navázat na své aktivity i poté, co kvůli přísnějším regulacím z Estonska odešly.

Novináři z webu VSquare odhalili nejméně 68 společností zaměřujících se na kryptoměny, jež se nacházejí v Litvě a mají jasné vazby na obdobné podniky provozované v Estonsku. Některé používají stejný název firmy či internetovou doménu. Napojení na estonské poskytovatele služeb firmám a na tamní agentury pro zakládání společností má mimo to 39 litevských subjektů.

Například estonská advokátní kancelář Gofaizen & Sherle spolupracuje s jedenácti firmami v Litvě. Prostřednictvím inzerátů hledá zaměstnance na pozice úředníků, dohlížejících na dodržování pravidel proti praní peněz (anti-money laundering, AML) a ty pak firmám nabízí. Kancelář tvrdí, že „práce vyžaduje minimální zapojení od jedné do dvaceti hodin měsíčně“ a je ideální jako „dodatečný zdroj příjmů“.

Inzerát, na který novináři z VSquare narazili, neuvádí žádné požadavky na kvalifikaci a práci prezentuje třeba jako přivýdělek pro vysokoškolské studenty. Jak ale prohlásil Eglė Lukošienė, který stojí v čele litevského úřadu pro boj proti praní špinavých peněz, skutečná činnost adekvátních úředníků zabývajících se AML zákony vyžaduje plný úvazek.

Podobným případem je i litevská firma CAML. Ta tvrdí, že poskytuje takto specializované úředníky pro 20 % litevského průmyslu s kryptoměnami. V červenci jich podnik nabízel okolo dvaceti, s průměrným platem necelých 800 eur (něco přes 19 tisíc korun) před zdaněním, což je méně než litevská minimální mzda. Podle Eglė Lukošienė zmíněný plat neodpovídá částce, kterou si vydělávají skuteční úředníci s podobným zaměřením. Ti si přijdou například až na 2 600 eur (přes 64 tisíc korun) před zdaněním, zkušenější i na víc.

Přečtěte si

Jak ruští lektoři češtiny podvádějí na kryptoměnách

Zástupce ředitele litevského úřadu FSIC připouští, že na místa těchto úředníků se leckdy dosazují nekvalifikovaní pracovníci, jako tomu bylo v Estonsku.

Když novináři oslovili ředitele CAML Povilase Norkūnase, nezpochybnil, že úředníci spojení s jeho společností jsou placeni částkami pod minimální mzdou. „No a co?“ odvětil. Podle jeho dalších slov si společnost cení „poctivosti a kvality“ a všichni zaměstnanci mají nejméně dvouletou praxi v oboru. Na otázku týkající se zaměstnávání vysokoškolských studentů přímo neodpověděl. „Nemáme vliv na volný čas našich zaměstnanců ani na jejich rozhodování ohledně budoucnosti, kariéry či dalšího studia,“ uzavřel.

Jak obejít sankce

Po začátku ruské invaze do Ukrajiny se na YouTube objevilo video „Obcházení sankcí bez VPN“. Jeho autor poskytoval Rusům instrukce, jak se vyhnout sankčním opatřením prostřednictvím služby Payeer. Šlo o kryptoměnovou burzu a zpracovatele plateb, v Rusku oblíbeného. Společnost Payeer byla v té době provozovaná z Estonska a chlubila se tím, že má miliony zákazníků.

Firma od svého založení v roce 2012 působila v různých jurisdikcích, letos však přišla o licenci v Estonsku a přesídlila do Litvy. Skutečný majitel Payeeru není známý z jednoduchého důvodu: jakmile společnost přesídlila do jiné země, změnilo se i jméno majitele v zakládacích dokumentech. Novináři z VSquare takových vlastníků odhalili hned několik.

V Gruzii společnost oficiálně vlastnil Ukrajinec Kostiantyn Buriačenko. Ten rovněž založil českou pobočku pojmenovanou BlackShire United LP, která patřila firmám Dexberg a MontBridge, jež mají obě adresu na Marshallových ostrovech. Ty jsou známé jako místo, jež často slouží k utajení skutečných majitelů u podezřelých společností. Novináři z webu Mother Jones přesto dokázali skotskou pobočku Blackshire spojit se sítí skořápkových společností podporovaných Ruskem a posílajících dary politickým stranám v Albánii.

Telefonní číslo, které Payeer zadal jako kontakt do litevského registru, bylo nedostupné. Litevská agentura pro zřizování firem, která Payeeru poskytla registraci i adresu, tvrdila, že s klientem není v kontaktu. Novináře zároveň informovala, že společnost se má do dvanácti měsíců z poskytnuté adresy odstěhovat. Na e-mail s žádostí o komentář firma Payeer neodpověděla.

Napojení na Sberbank

V Estonsku i v Litvě byla aktivní také firma MoneySwap, provozující platformu pro virtuální aktiva a kryptopeněženky Mercuryo. Právě v litevské jurisdikci tato firma založila další dceřinou společnost s názvem MoneyAmber. Estonská Finanční zpravodajská jednotka (FIU) ovšem odmítla pro Mercuryo prodloužit licenci kvůli netransparentní vlastnické struktuře a usvědčujícím informacím na internetu. Web FinTelegram, který poskytuje informace o investičních příležitostech v oblasti kybernetických financí a o možných rizicích, totiž upozornil, že v systému Mercuryo probíhaly kryptoměnové podvody a místo si oblíbili především ruští klienti.

Akcie estonské i litevské firmy jsou spravovány prostřednictvím kyperské společnosti MRCR Holdings. Jedním z jejích akcionářů je Akšin Džangirov. Jde o bratra Džangira Džangirova, jenž má vysoké postavení ve Sberbank, jedné z nejvýznamnějších ruských státních bank. Samotný Akšin před dvěma lety obdržel od Sberbank příjem ve výši asi 285 600 eur (zhruba 7,3 milionu korun).

Přečtěte si

Ruská pračka značky Troika

Dalším velkým akcionářem MRCR Holdings je offshorová firma Moneybag se sídlem na Kajmanských ostrovech a Target Global, registrovaná v americkém státě Delaware.

Údaje o tom, že je Džangirov jedním z příjemců litevské firmy MoneyAmber, ovšem tamním úřadům nikdy poskytnuty nebyly. Na svých stránkách firma uvádí pouze jednoho majitele, a totiž Rusa Petra Kozjakova, údajně žijícího ve Velké Británii. Zástupce společnosti prohlásil, že firma nemá žádné obchodní vztahy se Sberbank a má také jednoznačně odmítavý postoj k „probíhající válce v Ukrajině“.

Kromě všech výše zmíněných firem působily pod estonskou licencí v letech 2018 až 2023 i další společnosti a subjekty zaměřující se na kryptoměny. Mnoha z nich se dotýká řada amerických sankcí, veřejných žalob a obvinění, neboť tyto firmy mají být odpovědné za škody ve výši přesahující miliardu eur (asi 24,6 miliard korun).

The post Kryptopříběhy z Pobaltí: Neexistující ředitelé a napojení na Rusko appeared first on investigace.cz.

Mezinárodní zločinci objevili způsob, jak efektivně využívat nedostatečnou regulaci kryptoměn v Estonsku. Díky tomu se jim podařilo z této pobaltské země vytvořit místo, kde se dařilo finančnímu zločinu a praní špinavých peněz. Jedna z takových firem zprostředkovávala posílání peněz třeba ruským Vágnerovcům. S odhalením přišli novináři z webu VSquare.org.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Během posledních pěti let se z Estonska stalo oblíbené místo pro firmy zaměřující se na kryptoměny. V polovině roku 2021 tu bylo registrovaných skoro 55 % celosvětových poskytovatelů služeb týkajících se virtuálních měn. Estonský systém pro udělování licencí ohledně kryptoměn byl totiž až příliš liberální a umožňoval tak těmto společnostem prezentovat se i jako podniky poskytující finanční služby s licencí v Evropské unii, přestože v zemi často vůbec nesídlily.

Novináři z projektu VSquare.org společně s dalšími partnerskými organizacemi analyzovali téměř 300 takových firem. Odhalili desítky rozsáhlých finančních podvodů, praní peněz, obcházení sankcí i nezákonné financování polovojenských či zločineckých organizací.

https://twitter.com/VSquare_Project/status/1709418277548470337

Když Estonsko začalo zlepšovat nefungující regulaci a zpřísňovat pravidla, o licenci tam přišlo více než 1 500 společností. Jejich provozovatelé se ale přesunuli do jiných evropských zemí, třeba do sousední Litvy, kde momentálně sídlí více než 800 firem zabývajících se virtuálními aktivy.

„Licencováno v Evropské unii“

Udělování licencí na „virtuální aktiva“ bylo v Estonsku zavedeno v roce 2017. Stát se tehdy chlubil svým průkopnickým systémem a vystupoval jako první země v Evropské unii, jež realizovala systém licencování pro společnosti věnující se kryptoměnám. Brzy však v estonské jurisdikci vznikla síť pochybných firem, které posílaly nelegální finance do EU.

Estonská Finanční zpravodajská jednotka (FIU) si nadto záhy všimla, že existuje jen málo možností, jak někomu takovou licenci zákonně odepřít. Jakmile totiž FIU konkrétní žádost o licenci zamítla, firma se odvolala k soudu a úřad tyto spory opakovaně prohrával.

Zločinci tak začali registraci v Estonsku využívat jako způsob, jak dodat své firmě a jejím nelegálním operacím důvěryhodnost. Během posledních šesti let působilo v zemi 1 644 licencovaných firem zaměřujících se na kryptoměny. Čtyřicet procent z nich bylo spojeno alespoň s jednou ze tří estonských agentur pro zakládání firem.

Tyto agentury podnikům poskytovaly také pracovníky určené k dohledu nad dodržováním pravidel proti praní špinavých peněz (AML, anti-money laundering). Novináři z VSquare ale zjistili, že mnozí z nich neměli s podobnou prací žádné zkušenosti nebo šlo o lidi s finančními problémy, třeba o zadluženého taxikáře či nezaměstnaného instalatéra. Poskytnutí pracovníci přesto dohromady oficiálně zodpovídali za více než 60 společností, a to buď jako ředitelé, či jako úředníci dohlížející na dodržování AML zákona. Ve skutečnosti šlo pouze o nastrčené zaměstnance.

„Nepracoval jsem s transakcemi. Nevěděl jsem, jaké peníze tudy tečou,“ řekl novinářům estonský instalatér Sergej Bezrodnyj. Podle profilu na LinkedInu má ale za sebou údajně skoro 20 let praxe v oblasti financí a působil jako ředitel 24 firem. „Nechci o tom mluvit. Bylo to dávno, měl jsem s tím dost problémů,“ uzavřel Estonec. Momentálně je prý nezaměstnaný, protože jeho kariéra v estonském finančním sektoru skončila poté, co mu banky začaly rušit účty kvůli obavám z praní peněz.

Firma se sídlem v obecním bytě

Podle znění žádostí o estonské licence, jež novináři získali, bylo osm firem spojeno s adresou jisté nemovitosti v Tallinnu. Šlo o sociální byt v budově vlastněné městskou správou. Na dané adrese pobýval pětašedesátiletý Estonec Igor Torsin, který do června 2022 působil ve firmě Biteeu DCX jako člen představenstva a úředník dohlížející na postupy proti praní špinavých peněz. Tato společnost je evropskou pobočkou kazašské firmy, založené podnikateli Talgatem Dossanovem a Šuchratem Ibragimovem.

Estonec Igor Torsin, žijící v sociálním bytě, měl dohlížet na postupy proti praní peněz ve třech firmách, jež web FinTelegram (web poskytující informace o investičních příležitostech v oblasti kybernetických financí a o možných rizicích, pozn. red.) označil jako podvodné a pochybné. Když byl s touto informací novináři konfrontován, odpověděl, že z jedné z firem odešel ihned potom, co se ho na společnost začali vyptávat vyšetřovatelé z Interpolu. Zároveň popřel, že by figuroval jako nastrčený falešný ředitel nebo úředník, a trval na tom, že je skutečný specialista. „Řekli mi, že je třeba studovat, a já si toho tolik nastudoval!“

Drogy a dary pro ruské žoldáky

Firmy s licencí v Estonsku navíc kromě využívání nekvalifikovaných úředníků měly spojení také s kriminálními aktivitami a ruskými vojáky napojenými na Vágnerovu skupinu.

Přečtěte si

Nová studie ukazuje, jak se na Maltě perou mafiánské peníze

Ruský žoldák Alexej Milčakov rád vypráví o tom, jak si užívá, když hoří těla jeho nepřátel. Je rovněž zakladatelem a vůdčí osobností neonacistické soukromé vojenské skupiny Rusič. Ta je spojená i s Vágnerovci a jde o jednu z nejznámějších vojenských skupin bojujících za Rusko v Ukrajině.

Kvůli protiruským sankcím i zákonům o praní špinavých peněz je složité posílat takové skupině peníze pomocí tradičního bankovního systému. Rusič proto využívá několik kryptopeněženek (jde o ekvivalent bankovního účtu umožňující přijímat, odesílat a ukládat Bitcoin či další kryptoměny). Rusič tak postupně v kryptoměnách nashromáždil statisíce eur.

V dubnu 2022 uvalil americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) sankce na firmu Garantex Europe. Ta měla sídlo v Rusku, ale operovala na estonské adrese. Ruskou adresu Garantexu pak rovněž využívala další estonská firma, již dříve postižená americkými sankcemi. Obě společnosti zpracovávaly vysoké příjmy získané trestnou činností.

VSquare ve spolupráci s OCCRP zkoumal kryptopeněženky, které Rusič využíval při svých fundraisingových kampaních. Přes tyto peněženky skupina vybrala celkem asi 200 tisíc eur (přibližně 4,9 milionu korun), přičemž finance procházely právě přes zmíněný Garantex. Rusič tak obcházel sankce západních zemí.

Podle VSquare však jde jen o malou část nelegálních financí, jež přes Garantex procházely. Firma si vyměňovala obrovské částky také s Hydrou, bývalým ruským online tržištěm fungujícím na Dark Netu, kde se obchodovalo s drogami a dalším nelegálním zbožím. Mělo jít o obrat v hodnotě nejméně 138,6 milionů eur (asi 3,4 miliardy korun).

Garantex prováděl transakce i pro severokorejskou kyberzločineckou skupinu Lazarus Group či pro Ivana Vasiljeviče Vachromejeva, známého jako „Houba“. Tento hledaný kyberzločinec je spojen se skupinou Conti, jež má vazby na ruské zpravodajské služby. Podle amerických úřadů dosáhly nezákonné transakce mezi Garantexem a Conti výše až 6 milionů dolarů (přes 139 milionů korun).

Přečtěte si

Zpráva Europolu: Česko bojuje s kybernetickými útoky a obcházením sankcí

Estonská Finanční zpravodajská jednotka (FIU) odhalila, že Garantex ve většině případů neprověřoval totožnost svých klientů a nepředkládal FIU zprávy o podezřelých finančních aktivitách. Firma přišla o licenci v únoru 2022, to jí však nezabránilo, aby v podnikání pokračovala. Podle investigativních novinářů z Dossier Center byl Garantex nadále aktivní i během války v Ukrajině a umožňoval lidem převádět hotovost na kryptoměny a posílat tyto finance do zahraničí, byť už platily protiruské sankce. Vlastníci společnosti mají navíc vazby na osoby napojené na ruské zpravodajské služby.

Nefunkční zákon

Estonsko tak dostávalo čím dál více stížností od zahraničních finančních úřadů ohledně podvodů s kryptoměnami. Stát měl ale omezené možnosti, jak na dění reagovat. „Většina těchto firem byly skořápkové společnosti, které neměly s místní ekonomikou nic společného. Neplatily daně, nikoho nezaměstnávaly,“ upozornil právník Artur Kuczmowski, jenž se specializuje na registraci firem v Estonsku.

Vláda proto zahájila rozsáhlou reformu tohoto systému. Většina společností s novými a přísnějšími pravidly nesouhlasila, jiné zase nebyly schopné nové předpisy dodržovat. V době vydání článku zůstalo na webu VSquare.org v Estonsku licencovaných pouze 78 ze zmíněných 1 644 podniků. Některé společnosti se začaly stěhovat do jiných evropských států, především do sousední Litvy. 

V letech 2018 až 2023 byly v Estonsku kromě zmíněných společností aktivní i další firmy. Podle amerických sankcí, veřejných žalob, médií i samotných obětí jsou tyto subjekty odpovědné za škody ve výši více než miliardy eur (tedy asi 24,6 miliard korun).

The post Kryptopříběhy z Pobaltí: Estonsko jako centrum podvodů a praní špinavých peněz appeared first on investigace.cz.

Na sociální síti Telegram vzkvétá obchod s bankovními účty a doklady totožnosti potřebnými pro zřízení účtů na finančních platformách jako Paypal nebo Revolut. V nabídce jsou také české identity a české bankovní účty. Obchodníci lákají takzvané „muly na peníze“ – tedy lidi, kteří prodávají kopie svých dokladů nebo rovnou hotové bankovní účty – na desítky až stovky eur za jednu registraci a několikanásobně dráž je pak obratem přeprodávají zájemcům. Tyto účty se často používají k praní špinavých peněz a nově i k obcházení protiruských sankcí. Na kolik mě cizí identita vyjde? K čemu mi bude? A kdy používáním cizích účtů porušuji zákon?

Rozhovor s redaktorkou investigace.cz Kristinou Vejnbender. Dostupný na všech podcastových platformách.

The post Podcast ODPOSLECH: Jak můžete prodat svoji identitu a proč byste to neměli dělat – rozhovor appeared first on investigace.cz.

Na sociální síti Telegram vzkvétá obchod s bankovními účty a doklady totožnosti potřebnými pro zřízení účtů na finančních platformách jako Paypal nebo Revolut, což zjistila redakce investigace.cz. V nabídce jsou i české identity a české bankovní účty. Obchodníci lákají takzvané „muly na peníze“ – tedy lidi, kteří prodávají kopie svých dokladů nebo rovnou hotové bankovní účty – na desítky až stovky eur za jednu registraci a několikanásobně dráž je pak obratem přeprodávají zájemcům. Tyto účty se často používají k praní špinavých peněz a nově i k obcházení protiruských sankcí.

„Rychlé peníze bez námahy. Padesát eur za deset minut.“ „Hledám lidi s pobytem v Polsku, Česku a jiných zemích EU. Pro verifikaci na Paypal. Odměna padesát dolarů“. Podobné inzeráty lákají k jednoduchému výdělku. Existují ale i jiné, které naopak inzerují: „Nabízíme pasy, občanky a selfie. Státy EU. Bankovní účty a verifikované účty na klíč.“

Zatímco v minulosti se obchod s osobními doklady a finančními účty odehrával převážně na takzvaném dark webu, v posledních letech se část obchodníků přesunula na ruskou sociální síť Telegram. Ta poskytuje svým uživatelům stejně neregulované prostředí, uživatelsky je však mnohem přívětivější. Nabízí větší počet návštěvníků, tedy potenciální zdroj nových identit a zájemců o jejich nákup. Navíc lze Telegram jednoduše používat i na chytrých telefonech. 

Podle dat portálu Statista jsou verifikované účty na finančních platformách jednou z nejvyhledávanějších položek posledních let na dark webu. Nákup identity v podobě kopie dokladu a selfie s tímto dokladem nebo rovnou verifikovaného účtu umožňuje obcházet proces identifikace a ověřování totožnosti (proces KYC – Know Your Customer, pozn. red.), který od svých uživatelů vyžadují nebankovní finanční platformy jako Paypal, Wise nebo Revolut.

Mladí a migranti jako cíl

Redakce investigace.cz navázala kontakt s několika obchodníky, kteří chtěli odkoupit již verifikované účty na fintech platformách (zkratka pro finanční technologie, pozn. red.) nebo hledali osoby, jež by si za odměnu vytvořily nové účty v evropských zemích. Některé z nich upoutala možnost rychlého přivýdělku v ruských a ukrajinských telegramových kanálech určených pro migranty v Česku a jiných evropských zemích. Na skutečnost, že mezi cílovou skupinu obchodníků s identitami patří přistěhovalci bez stálých zdrojů příjmů, stejně jako lidé v náročných životních situacích, upozorňuje i Europol.

Podle dva roky staré zprávy britské organizace pro prevenci kriminality Cifas je 42 % takzvaných mul na peníze mladší 30 let. Naopak zpráva britské bankovní asociace Barclays informuje o tom, že počet mul ve věku do 21 let se v posledních letech ztrojnásobil. Z průzkumu britské bankovní asociace Lloyds dokonce vyplynulo, že téměř každý desátý mladý člověk ve věku do 24 let je ochoten si nechat převést peníze na svůj účet a poslat je dál za provizi.

Odměny pro muly se podle zjištění investigace.cz pohybují v závislosti na náročnosti verifikačního procesu a státní příslušnosti – od 40 do 150 eur za jeden verifikovaný účet (od necelých 1 000 do 3 500 korun).

Na obchodníky s identitami narazila naše redakce v telegramovém kanálu s názvem Verifications, podobných telegramových kanálů jsou však desítky až stovky. Sledovaný kanál Verifications čítal v průběhu psaní tohoto článku 6 500 členů, a to jak obchodníků, tak i zájemců o přivýdělek. Stejně jako správce kanálu má i většina jeho obchodníků ukrajinské telefonní číslo.

Za hotový účet na Revolutu ověřený prostřednictvím českých dokladů totožnosti nabídl obchodník vystupující pod jménem Sergej Vadimovič redakci 50 eur. Pro získání této částky by stačilo Vadimoviči předat přístupové údaje k účtu. „Nejsou to žádné půjčky, přes účty se nebudou převádět špinavé a nelegální peníze. Evropskou verifikaci potřebujeme jenom pro zvýšení limitu a rychlosti převáděných peněz,“ ujistil nás onen muž. „Mám s tím velkou zkušenost, v oboru pracuji půl roku a už jsem spolupracoval i s lidmi z Afriky,“ dodal. Jeho tvrzení potvrzuje kanál, kde jsou k vidění desítky printscreenů transakcí od spokojených zákazníků, kteří obdrželi slíbenou částku výměnou za svou verifikovanou identitu.

Uživatelka Alisa shání lidi s pobytem v Polsku, Česku nebo dalších zemích Evropské unie. „Verifikace Amazon – odměna sto dolarů,“ popisuje Alisa v opakovaném inzerátu ve stejném telegramovém kanálu. Fotografie z jejího profilu patří pohledné dvacetileté Ukrajince žijící v Polsku. Redakce ženu na fotografii dohledala a spojila se s ní. Ta popřela, že by uvedený telegramový účet vlastnila.

Alisa je pouze zprostředkovatelkou, která dodává klienty pro velkoobchodnici s přezdívkou Milana. Ta za stejnou verifikaci účtu na Amazonu nabízí o něco víc – 130 dolarů, v přepočtu 2 700 korun. Ani Milana ale není vrcholem pyramidy – jak vyplývá ze zpráv v jejím telegramovém kanálu, účty odprodává dál. Profilová fotografie Milany patří ruské blogerce z Voroněže, kterou redakce též dohledala. Potvrdila, že i její fotografie byla zneužita. 

Na poměrně rozšířené schéma praní peněz prostřednictvím účtů v internetovém obchodu Amazon upozornil v minulosti odborník na kyberbezpečnost Brian Krebs. Podvodníci použijí kradené kreditní karty na nákup nesmyslně předražených předmětů, které rovněž nabízejí přes falešný účet.

Přečtěte si

Pacienti brněnské nemocnice prodali svou identitu. Stali se z nich ukrajinští obilní magnáti

V nabídce jsou i české účty

Nejdražšími položkami v Milanině ceníku jsou účty v evropských bankách, takzvané dropy, tedy z angličtiny pocházející výraz pro bankovní účet, přes který se perou peníze. Ruský investigativní server The Bell už loni popsal, jak se evropské dropy nově používají k obcházení sankcí. „Cena kreditní karty včetně fyzického doručení kurýrní službou v Rusku je 250 dolarů, v případě fotografie karty z obou stran je cena o 50 dolarů nižší,“ uvedl The Bell.

Aktuálně jsou nejvíce žádané účty v rakouské Bank of Austria. Milana nabízí částku 700 eur, což je více než 16 tisíc korun, za zřízení nového bankovního účtu v této bance a jeho ověření prostřednictvím videohovoru. Pro tuto nabídku je nezbytný oficiální pobyt v Rakousku a znalost angličtiny nebo němčiny. V síti dalších propojených obchodníků se rovněž objevují poptávky po českých, německých a rakouských bankovních účtech.

Přečtěte si

Desítky nelegálních směnáren posílají miliony z Česka do Ruska a zpátky. Klienty nacházejí v Telegramu

Odkoupené účty nabízejí obchodníci zájemcům za několikanásobně vyšší částky. Pohybují od několika eur za kopii dokladů totožnosti do několika stovek eur za plně verifikovaný a dlouhodobě využívaný účet na jedné z fintech platforem. Například za starší, a tedy zavedený účet na Paypalu, který obchodníci na Telegramu odkupují za 50 eur (v přepočtu 1 200 korun), zaplatí zákazník 250 eur, tedy přibližně šest tisíc korun. Naopak kopie českého pasu vyjde zákazníka na pět dolarů, nejjednodušší „ověřovací balíček“ včetně selfie s českým dokladem na deset dolarů, tedy na pár stovek korun. 

Mezi nabídkami účtů na prodej se vyskytly i české účty v místních pobočkách rakouských Raiffeisenbank a Oberbank i německé mBank. „Balíček za 130 dolarů obsahuje digitální kopie dokumentů dropa, jeho osobní a kontaktní údaje. Fyzickou bankovní kartu zašleme poštou,“ popisuje nabídku obchodník, jenž poskytuje účty v Raiffeisenbank. Jelikož k obchodu nedošlo, není redakci známo, zda se jedná o pravé účty.

Příklady nabídek českých bankovních účtů v Telegramu: 

Redakce oslovila všechny zmíněné banky s otázkou, jak často podobný typ podvodů registrují. Do uzávěrky jsme obdrželi odpověď pouze od mBank. „My jako mBank nemáme žádné informace ani indicie, že k něčemu takovému s účty našich klientů dochází,“ napsala Kristýna Dolejšová, která má na starosti komunikaci banky s veřejností. 

Na to, že účet nepoužívá jeho skutečný majitel, by měly banky ale časem přijít. Podle mluvčí České bankovní asociace Markéty Dvořáčkové jsou totiž ze zákona povinné provádět pravidelnou kontrolu klienta a vyhodnocovat příznaky jeho nestandardního chování. „Kontrola klienta se provádí pomocí celé řady IT nástrojů a výstupy z těchto kontrol pak mohou být i signálem, že účet nepoužívá jeho skutečný majitel, ale pro banku zcela neznámá osoba,“ vysvětluje Dvořáčková. Mezi možné signály patří podezřelé transakce, neobvyklé IP adresy nebo dokonce rychlost pohybu myší a prstem po obrazovce.

Problém fintechů?

Redakce investigace.cz také oslovila některé fintech platformy a virtuální banky, s jejichž úcty bylo na telegramových kanálech obchodováno. Všichni představitelé těchto společností nás ujistili, že jejich firmy dělají maximum pro bezpečnost svých klientů. Nicméně na otázku, jak často k podobným podvodům s účty dochází, neodpověděli. 

„Společnost Revolut si plně uvědomuje rizika, kterým jejich klienti mohou čelit v podobě podvodů a nedobrovolné účasti na praní špinavých peněz. Revolut má sofistikované systémy, jež nám pomáhají předcházet podvodům a odhalovat trestnou činnost,“ napsal manažer komunikace Revolutu, Stefan Bogucki, a dodal, že bohužel nemůže prozradit, o jaké konkrétní postupy se jedná.

Revolut se rovněž odvolal na osvětovou kampaň, která má potenciální oběti varovat. „Žádný bezpečnostní systém není na 100 % spolehlivý, a proto je pro nás hlavní prioritou pomáhat samotným zákazníkům chránit se před podvody. Na našem blogu a prostřednictvím aplikace často sdílíme různé rady, abychom zákazníkům pomohli identifikovat podvody a přijímat opatření k zabezpečení jejich účtů,“ doplnil Bogucki.

Přečtěte si

Vyzkoušeli jsme za vás: Milionářem snadno a rychle

Názor, že praní peněz je problémem celého systému, nikoli konkrétních platforem, zastává i mluvčí Wise. „Podvody s identitou jsou problémem, který trápí celé odvětví, a ve Wise ho bereme velmi vážně. Investujeme do řady bezpečnostních opatření a modelů prevence finanční kriminality, abychom odhalili všechny typy podvodů, včetně podvodů s identitou. Jakmile zjistíme podezřelou aktivitu, účet je označen a my podnikneme příslušné kroky, které mohou zahrnovat deaktivaci a nahlášení úřadům,“ odpověděla PR manažerka Wise pro Evropu Anaïs Aghezzaf. 

Česká bankovní asociace, jež se před dvěma lety podílela na osvětové kampani Nebuď bílým koněm, se domnívá, že ne všechny fintech platformy se řídí stejnými standardy bezpečnosti jako tuzemské banky. „Z pohledu tuzemského AML zákona (zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pozn. red.) platí pro fintech platformy stejné povinnosti jako pro banky. Problém ale nastává v případech, kdy tyto společnosti nejsou registrovány k podnikání v ČR a řídí se jinou AML legislativou,“ vysvětluje mluvčí asociace.

Podvodníci pak hledají mezery v zabezpečení. „Čím jednodušší jsou pravidla identifikace klienta a čím slabší je proces následného ověření, tím jednodušší je i zneužití jakékoli takovéto platformy k čemukoliv nezákonnému, tedy například i k vytvoření účtu pro ‚money mulu‘, k legalizaci výnosů přes takovýto účet, a pokud je navíc platforma ještě v zahraničí, pak je i složitější se o takovém účtu cokoli dozvědět, natožpak na něm cokoliv zajistit,“ dodává mluvčí České bankovní asociace.

The post Z Telegramu je nový dark web. Česká identita se dá koupit za sto korun a bankovní účet za tři tisíce appeared first on investigace.cz.

Zločinci nadále drží krok s dobou. Jejich pozornosti neunikly ani možnosti generativních umělých inteligencí, tentokrát ve sféře dětské pornografie. Inovací se však nebojí ani mexické drogové kartely, které se po vzoru amerických sportovních klubů začaly zajímat o přednosti zvířecích maskotů. To pašeráci jiného druhu fauny podle všeho hluboce litují, že svůj způsob obživy raději nepustili k vodě. Na vodě jsou naopak sliby britské vlády, že něco provede se zastíráním původu peněz a s jejich praním. Zda se jí to na poslední chvíli povedlo a na dnešním vysvědčení se může pochlubit jedničkou, se dozvíte v dnešním #zesvěta.

#1 Dětská pornografie generovaná umělou inteligencí

V našich textech pravidelně upozorňujeme na fakt, že jestliže někdo reaguje opravdu rychle na nejnovější technologické trendy a objevy, jsou to podvodníci a zločinci. Nezklamali ani v případě generativní umělé inteligence. K nekalým činnostem ji začali zneužívat už i pedofilové, kteří takto generují dětskou pornografii. Tu posléze nabízejí v rámci předplatného na platformách typu Patreon, které inzerují na japonské sociální síti Pixiv. Někdo by mohl namítnout, že v těchto případech, tedy při absenci reálného těla, nejde o zločin. Jinými slovy pedofilní vlk se v klidu nažere a kůzle zůstane celé. Ve skutečnosti to ovšem tak jednoduché není. Pedofilové totiž ve snaze trumfnout výtvory konkurence přihazují mezi generované obrázky také reálnou dětskou pornografii. Podle Iana Critchleyho, britského policejního šéfa pro ochranu dětí, by podobná záplava realistických fotografií navíc mohla zpomalit proces identifikace skutečných obětí zneužívání. V pořádku každopádně není žádná sexuální objektifikace dětí, včetně vyobrazování znásilňování kojenců a batolat. Všechny zapojené platformy se s novým trendem sice snaží bojovat, nicméně vzhledem k tomu, že tvůrci tohoto obsahu produkují tisíce snímků měsíčně, jde o boj značně komplikovaný.

Proč je odstraňování takového obsahu problematické, se dočtete v textu BBC. Pokud vás ale čtení předešlých řádků nadchlo, zvažte odbornou pomoc. Je anonymní a bezplatná.

#2 A nedají si říct a nedají…

Boj proti praní špinavých peněz a netransparentnosti finančních systémů může občas připomínat boj s větrnými mlýny. Zvláště pak ve chvílích, kdy se státy, jež jsou světovými prádelnami, kasají, že proti praní špinavých peněz dělají první i poslední, aby si však vzápětí samy hodily klacky pod nohy. Poslední takový případ se jmenuje Velká Británie, jejíž vláda se momentálně mermomocí snaží zneprůhlednit financování volebních kampaní. A zatímco mluvčí ministerstva vnitra v e-mailu pro novinářské konsorcium ICIJ srdnatě proklamuje, že „britské volební právo poskytuje důkladné kontrolní mechanismy, které zajišťují, že dary politickým stranám mohou poskytovat pouze ti, kteří mají na britských volbách oprávněný zájem“, Julian Lewis, konzervativní poslanec, jenž v parlamentu vede Výbor pro zpravodajské služby a bezpečnost, v nedávné debatě uvedl, že britští politici „jednoznačně přivítali ruské peníze“ a „bylo zjištěno, že několik členů ruské elity s úzkými vazbami na Putina je zapojeno do politických organizací ve Spojeném království, včetně toho, že poskytli velké finanční dary politickým stranám“.

Jak to vypadá, když levá ruka bojuje s praním špinavých peněz, zatímco pravá pro ně vypisuje pozvánky, se dočtete v textu ICIJ.

#3 Maskoti drogových kartelů

Nejenom armády a čeští protivládní demonstranti mají potřebu vyjádřit svou příslušnost k určitému hejnu pomocí nášivek. Mexické drogové kartely jsou rovněž početné organizace, a každý proto jistě chápe, že i ony mají právo nějak se mezi sebou odlišit, ukázat světu i ostatním, ke kterému hejnu ten či onen pašerák nebo boss patří. Jedni z prvních, kdo s označováním nášivkami začali, byli vcelku nepřekvapivě Zetas, tedy brutální zločinecká skupina, jejímiž zakladateli se stali dezertéři z elitní jednotky mexické armády. Logo Zetas jasně vyjadřuje jejich teritoriální původ – vedle mapy Mexika a jejich domovského státu Tamaulipasu jej dokreslilo písmeno Z. Škoda, že si na svůj výtvarný výtvor nedali copyright, ruská armáda pohybující se po Ukrajině by se nedoplatila. Ale vraťme se do Mexika, kde pozadu dlouho nezůstaly ani kartely Sinaloa nebo Jalisco New Generation a můžeme se tak pokochat pestrou galerií jejich insignií. Vedle obligátních a v Mexiku populárních lidských lebek objevíme na nášivkách, asi po vzoru amerických sportovních klubů, například Pittburských tučňáků (Pittsburgh Penguins), různé zvířecí předlohy. O tom, zda se bude NHL rozšiřovat také o jižní divizi, třeba Krocany ze Sinaloa (Pavos de Sinaloa), zatím ale žádné informace nemáme.

Přehled všech dosud sebraných emblémů jihoamerických drogových uskupení, včetně popisu jejich původu, naleznete v přehledu novinářů z InSight Crime.

#4 Jak se loví pašeráci

Jestliže pravidelně čtete #zesvěta, jistě víte, že fantazie podloudníků nezná mezí. Tentokrát do svých síti kriminalisté lapili pašeráky úhořů. A šlo o pořádný úlovek, neboť na udičku policistů ze 32 zemí světa, včetně České republiky, se jich chytilo 256. Spolu s nimi vytáhli také 25 tun živých sklovitých úhořů, přesněji řečeno mláďat kriticky ohroženého úhoře říčního, z čehož osm tun již mířilo do Asie, kde měli být chováni v rybích farmách a po dosažení dospělosti vypuštěni na svobo…, pardon, jedná se přece o zprávy z lidského světa, takže prodáni komukoli, kdo dobře zaplatí.

Jaké pruty jsou nejlepší na lov pašeráků, se dozvíte ve zprávě Europolu.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Autor textu a úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post #zesvěta: Dětská pornografie generovaná umělou inteligencí appeared first on investigace.cz.

Úklidová firma Chisty Svet působí v Ukrajině, Rusku i Bělorusku. Její majitel, běloruský podnikatel Eduard Apsit, je v Lotyšsku momentálně vyšetřován kvůli praní špinavých peněz přes banku ABLV. Jeho firmy navíc vydělaly miliony eur na veřejných zakázkách. Podrobnosti odhalili novináři několika médií pod hlavičkou The Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP).

Podnikání v oblasti úklidových služeb se Eduard Apsit začal věnovat na radu své tchýně. V roce 1994 založil se svou ženou Elenou čistírnu oblečení, postupně se ale jeho byznys rozšiřoval, až se Apsitova společnost stala jednou z největších úklidových firem v regionu. Chisty Svet uklízel běloruskou národní knihovnu nebo nemocnice, pracoval pro nejvyšší soud v Rusku, čistil i prostory Kremlu nebo důležité státní budovy v Ukrajině. Tam Apsit působil přes skupinu firem spadajících pod značku Chisto.

Novináři z webu Re:Baltica nedávno objevili soudní dokumenty, jenž odhalují, že Apsit je vyšetřován kvůli praní peněz. Lotyšské úřady zmrazily celkem 73 milionů eur z účtů společností napojených na tohoto běloruského podnikatele. Jde mimo jiné o peníze, jež měl Apsit vyprat přes banku ABLV.

Reportérům z webů Re:Baltica, slidstvo.info, IStories a z Běloruského investigativního centra se podařilo odhalit i další informace o fungování Apsitova podnikání. Jde o jeho holdingovou společnost Facilicom a dceřiné firmy fungující pod značkou Chisty Svet. K informacím se novináři dostali díky dokumentům o veřejných zakázkách v Rusku, Bělorusku a Ukrajině.

NEW: Belarusian tycoon Eduard Apsit is suspected of laundering tens of millions of euros in alleged criminal money through a notorious Latvian bank.

Latvian prosecutors suspect ABLV created a “laundromat” for Apsit to obscure the origin of the funds. https://t.co/Ga4UUlPdsw

— Organized Crime and Corruption Reporting Project (@OCCRP) May 31, 2023

Kauz je však kolem Apsita víc. V roce 2014 byla jedna s ním spojená firma v Rusku obviněna z nelegálního zaměstnávání migrantů z Uzbekistánu. O pár let později byl ředitel běloruské úklidové společnosti, vlastněné Apsitovou ženou, přistižen při podplácení úředníka ruské státní banky.

Úklid špíny a praní peněz

Lotyšské úřady si podle OCCRP podivných Apsitových transakcí všimly už při vyšetřování finančních toků tamní banky ABLV. Miliony eur se totiž přesouvaly „bez ekonomické logiky“ mezi mnoha různými offshorovými společnostmi. Banka ABLV od roku 2013 postupně vytvořila promyšlený systém praní peněz, který Apsit využíval k přesouvání financí do Evropské unie.

ABLV bývala jednou z největších bank v Pobaltí. V roce 2018 musela být uzavřena kvůli velké kauze týkající se praní špinavých peněz. Americký regulátor finančního trhu FinCEN (Financial Crimes Enforcement Network) instituci podezříval z uplácení a z krytí praní špinavých peněz. Banka měla přijímat miliardy dolarů od zkorumpovaných subjektů z bývalých sovětských států a objevila se i ve velkých investigacích OCCRP, jako byly Pandora Papers nebo Troika Laundromat.

Přečtěte si

Jak ruští oligarchové perou peníze v ČR

Nově získané soudní dokumenty prozradily, že Apsit byl skrytým akcionářem této banky, a to přes dvě firmy se sídlem na Kypru. Vlastnil jedno procento akcií ABLV a 21 % akcií v AmberStone Group, což byla investiční společnost spojená s touto bankou.

Miliony z veřejných zakázek

Zmíněná Apsitova holdingová společnost Facilicom založila desítky dalších firem, používajících značku Chisty Svet. Tyto podniky se účastnily státních zakázek na úklid v hodnotě nejméně 120 milionů eur v Rusku (asi 2,85 miliardy korun), více než 40 milionů eur v Bělorusku (asi 950,4 milionů korun) a 7,5 milionů eur v Ukrajině (přes 178 milionů korun). Společnosti se na zakázkách podílely jako zdánlivě konkurenční, ve skutečnosti ale šlo o propojené podniky.

V Ukrajině se například před sedmi lety dvě různé firmy spoluvlastněné Apsitem účastnily stejného výběrového řízení pro ukrajinské železnice. O rok později se na to přišlo a ukrajinský antimonopolní úřad uložil Apsitovi pokutu dva tisíce eur.

Podobným způsobem firmy spojené s podnikavým Bělorusem vyhrály nejméně devět výběrových řízení v Bělorusku v celkové hodnotě až 755 tisíc eur (17,9 milionů korun). Ve všech případech, jež se podařilo novinářům odhalit, byly jedinými uchazeči firmy Facilicom a Chisty Svet Plus. Poslední jmenovanou vlastní Apsitova manželka Elena.

Přečtěte si

Ruská pračka značky Troika

Státní zakázky v Bělorusku musí mít nejméně dva uchazeče, zákony ovšem nezakazují, aby byli nějakým způsobem propojení. Zavedenou praxi ovšem kritizují experti. „Je to jako soutěž mezi levou a pravou kapsou mých kalhot,“ komentoval situaci Uladzimir Kavalkin z protikorupční organizace opentenders.by.

Úklid pro ruské ministerstvo

Apsitova síť firem většinu obchodů realizovala v Rusku. Právě tady Facilicom vydával licence na používání své ochranné známky dalším firmám. Mnohé z nich se pak ucházely o státní zakázky, včetně těch od ruského ministerstva obrany. Firmy napojené na Facilicom vyhrály až 600 výběrových řízení v hodnotě 120 milionů eur (přibližně 2,85 miliardy korun).

Mnoho těchto společností využívalo název Chisty Svet nebo různé variace na slovo „čistý“. Apsit a jeho žena nebyli v jejich vlastnických strukturách. Firmy měly hned několik společných zaměstnanců a někteří z nich používaly e-mailové adresy a telefonní čísla Facilicomu.

Po ruské anexi Krymu v roce 2014 vyhlásilo ruské ministerstvo obrany sedm výběrových řízení na úklid kasáren v hodnotě 49 milionů eur (asi 1,16 miliardy korun). Všechny tyto tendry tehdy vyhrála firma s licencí Facilicom, nazvaná Flagman Clean. Její ředitelka Galina Sirotinina dříve pracovala ve dvou jiných společnostech vytvořených Eduardem Apsitem.

Přečtěte si

Česko se stává evropským centrem praní peněz

Novináři z IStories zjistili, že většina účastníků zmíněných sedmi ruských tendrů byla propojená. Tyto společnosti fungovaly pod licencí Facilicomu nebo jejich zaměstnanci a majitelé pracovali pro firmy, které tuto značku používaly.

Mezitím Apsitovy firmy působily i v Ukrajině, kde uklízely strategická zařízení, poštu, letiště Boryspil či prostory energetické společnosti Ukrenergo.

Před šesti lety ruský opoziční aktivista Alexej Navalnyj upozornil na masivní „kartel“. Ten měl vydělávat stovky milionů eur na zakázkách od ruského ministerstva obrany. OCCRP odhalila, že tento „kartel“ byl organizován Jevgenijem Prigožinem, ruským oligarchou přezdívaným Putinův kuchař, neboť získal velké množství státních cateringových zakázek.

Kartel měl sestávat z propojených společností, přičemž některé z nich vznikly proto, aby se ucházely o konkrétní zakázky. Ruský antimonopolní úřad informoval o odhalení dalších tří společností spadajících do tohoto kartelu. Ty nabízely ubytovací a hygienické služby pro vojenské budovy a účastnily se i tendrů na úklid armádních prostor na anektovaném Krymu. Novináři teď odhalili, že všechny tři podniky jsou navázané na firmy napojené na Apsita.

Ukrajinský zmocněnec

Apsit se po anexi Krymu začal postupně stahovat ze všech ukrajinských firem. V některých z nich pak místo něj působil Ukrajinec Serhij Semeniuk. Běloruský podnikatel na něj převedl mnoho svých obchodních záležitostí, ve skutečnosti je ale stále kontroloval on.

Po invazi Krymu nová legislativa odrazovala ukrajinské firmy od obchodování s ruskými, v té době ale podniky napojené na Facilicom přesto získávaly úklidové zakázky na okupovaném území.

Profits earned in these countries and in Ukraine Eduard Apsit according to Latvian investigators has laundered through notorious Latvian ABLV bank, infamous for possible schemes helping North Korea buy or export ballistic missiles. 3/5

— Belarusian Investigative Centre (@BelarusFiles) May 29, 2023

S podezřelými převody financí a zakrýváním původu výdělků firem okolo Facilicomu začali Apsit a Semeniuk právě poté, co došlo k obsazení Krymu. Jejich zisk totiž plynul z ruských státních zakázek, zejména na Krymu.

Semeniuk tvrdí, že od Apsita nakoupil jeho ruské firmy za 93 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Podle lotyšských úřadů ale neexistují důkazy, že by tyto platby skutečně provedl, navíc se objevily nepřímé důkazy o tom, že jsou Apsit a Semeniuk finančně provázaní. Ukrajinec měl dokonce řídit firmu Chisty Svet právě v Ukrajině.

Zmrazené miliony

Eduard Apsit nebyl podle OCCRP zatím obviněn z žádného trestného činu. Prokurátoři ale mohou vznést obvinění proti němu či dalším osobám v průběhu procesu vyšetřování.

Pokud se objeví podezření na praní špinavých peněz, lze v Lotyšsku finance zmrazit, a to bez předchozího prokázání trestného činu. Podle tamních zákonů mohou úřady Apsitovi a Semeniukovi zabavit zmíněných 73 milionů eur jako výnosy z trestné činnosti, pokud se nepodaří prokázat, že tyto peníze získali legálně.

Having frozen 73 million euros in alleged ill-gotten wealth belonging to tycoon Eduard Apsit, Latvian authorities have hit a wall due to a lack of cooperation by Russia and Belarus.

Here’s what court documents and contracts reveal about Apsit’s empire.https://t.co/Ga4UUlPdsw

— Organized Crime and Corruption Reporting Project (@OCCRP) June 6, 2023

Apsit se proti zabavení peněz brání u soudu. Podle soudních dokumentů, jež mají novináři z OCCRP k dispozici, nedokázal vyšetřovatelům vysvětlit původ těchto financí. Apsitův právník Ilja Merkoučev obvinil lotyšskou justici z toho, že přijala „právní mechanismy sovětského typu“.

Serhij Semeniuk pak tvrdil, že je Apsitovým starým známým a jeho úklidové firmy nakoupil kvůli byznysu. Obvinil také lotyšské úřady z toho, že zmrazily jeho finance bez důkazů.

Podle OCCRP Rusko ani Bělorusko nespolupracovalo s lotyšskými úřady ve vyšetřování Apsitova podnikání, což zkomplikovalo celý proces pátrání po původu jeho financí.

Autoři původního textu: Inga Spriņģe (Re:Baltica), Alexander Yarashevich (Belarusian Investigative Center), Maria Zholobova (IStories), and Yanina Korniienko (Slidstvo.Info), autorka české verze: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: ČTK / DPA / Alexander Welscher

The post Špinavý byznys úklidového magnáta. Běloruský podnikatel vypral miliony eur appeared first on investigace.cz.

Před šesti lety si španělské úřady došláply na více než 20 skořápkových společností, jež se vydávaly za madridskou banku a praly špinavé peníze. Firmy spojovalo slovo „Bandenia“ v názvu. Přestože se na podvod přišlo, lidé spjatí se schématem „Bandenia“ pokračovali v zakládání dalších stovek společností ve Velké Británii. Jedna z nich se vydávala za prosperující banku a dostala se až do britského parlamentu. Případ v těchto dnech odhalili novináři z OCCRP.

V roce 2017 španělské úřady odkryly síť 27 firem fungujících pod značkou „Bandenia“. Společnosti se soustředily kolem britského podniku s názvem BBP Bandenia (dříve Bandenia Banca Privada), který se prezentoval jako regulérní banka. Podle obžaloby se přes BBP převáděly za pomoci španělských bank peníze pro kriminálníky a pašeráky drog. Novináři z OCCRP mimo to objevili stovky dalších společností registrovaných po celém světě a napojených na lidi ze španělského schématu praní peněz.

V době, kdy ve Španělsku probíhalo vyšetřování této kauzy, už bývalí ředitelé odhalených firem pracovali na zakládání spousty nových skořápkových společností ve Velké Británii i v dalších zemích. Jednou z nich se stala i Bandenia Challenger Bank.

Podvodnické schéma

Osoby aktivní v prošetřované síti firem „Bandenia“ podle novinářů založily po celém světě nejméně 450 společností. Španělské úřady z nich identifikovaly pouze zmíněných 27. Více než 240 firem bylo založeno poté, co španělský soud vynesl obžalobu proti lidem ze sítě „Bandenia“. Dalších asi 200 vzniklo už dříve. Podle OCCRP to ale nevypadá, že by tyto podniky byly v hledáčku španělských úřadů.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Bandenia Challenger Bank (@bandeniachallengerbank)

Citované skořápky přitom mají mnoho společného. Některé užívají v názvu slovo „Bandenia“, které v sobě kombinuje první část slova pro banku se jménem východošpanělského města Dénia. Jiné jsou zase dceřinými společnostmi takto pojmenovaných podniků. Další mají dvě a více vazeb na firmy v tomto podvodnickém schématu, používají stejnou adresu nebo mají stejného ředitele.

Bývalý generální ředitel BBP Bandenia José Artiles Ceballos a jeho italský společník Fabio Pastore (na kterého je vydán britský zatykač) byli v letech 2021 a 2022 uvedeni jako ředitelé u desítek britských a amerických společností. Ceballos řekl novinářům, že Bandenia stejně jako jiné mezinárodní firmy diverzifikovala své aktivity v mnoha hospodářských a průmyslových odvětvích. Odmítl, že by se dopustil něčeho nezákonného.

Miliony eur pro falešnou banku

V rámci původní sítě „Bandenia“ vznikly skořápkové společnosti ve Španělsku a Velké Británii. Otevíraly účty ve velkých bankách, jako jsou třeba španělské CaixaBank a Ibercaja či u španělské pobočky nizozemského ING. Následně tu ukládaly peníze od svých klientů a posílaly je po celém světě. Aby tyto pochybné společnosti ospravedlnily, že hotovost teče mezi firmami, jednotlivci a přes hranice, využívaly zfalšované úvěrové linky a bankovní záruky.

Podle soudce Josého de la Mata přesunula britská firma v čele této sítě BBP Bandenia od června 2012 do února 2015 mezi různými společnostmi a bankami nejméně 12 milionů eur nabytých trestnou činností (zhruba 333 milionů korun). Firma získala i milionové vklady od klientů z Íránu, na který se od roku 2010 přitom vztahují finanční sankce.

Přečtěte si

Panika v Mezinárodní investiční bance

Samotná BBP Bandenia má podle reportérů v účetních závěrkách z let 2012, 2016 a 2019 nadto dlouhé části, jež jsou převzaté z výročních zpráv jiných společností. V roce 2012 britský finanční regulátor umístil BBP Bandenia na seznam neautorizovaných firem. Falešná banka totiž neměla potřebnou licenci nutnou k působení ve Velké Británii jako finanční společnost. Přesto na několik let získala přístup k mezibankovní síti SWIFT, která zprostředkovává a kontroluje mezinárodní transakce.

Bandenia přidělovala klientům „čísla účtů“ a posílala jim dokumenty podobné těm z běžných finančních institucí, jež byly ve skutečnosti falešné. Aby vytvořila zdání, že je legitimní finanční institucí, tvrdila, že má bankovní licenci z ostrava Mwali. Licence ale byla padělaná.

V červenci 2019 španělský soud obžaloval v tomto případě deset lidí a šest společností. Fiktivní „banka“ měla převádět peníze pro asi 253 podvodníků, zločinců a pašeráků drog. Samotný soudní proces s obžalovanými se podle OCCRP teprve chystá. Bývalý generální ředitel BBP Bandenia Ceballos byl v samostatném případě obviněn ze zneužívání firmy k praní špinavých peněz.

Přečtěte si

„Ruská banka“ v Budapešti: Minulost s novou tváří

To ale neznamenalo konec podvodů. Podle zjištění OCCRP se tři Italové zastávající vedoucí pozice ve firmách zahrnutých ve španělském vyšetřování objevovali i po zatčení Ceballose ve správních radách podobně pojmenovaných společností.

Italská prokuratura momentálně obvinila pět osob z poskytování nelegálních finančních služeb v rámci schématu „Bandenia“. Síť společností měla sahat kromě Velké Británie i do Portugalska a České republiky.

„Prvotřídní bankovní služby“

Zmíněný Ceballos má ústřední roli i v nejnovějším případu. Byť byl odsouzen za praní špinavých peněz, nadále zůstával aktivní v britských finančních kruzích. Do dubna 2023 byl uveden jako ředitel u 185 britských společností, jež novináři identifikovali.

V roce 2019 se Ceballos stal ve Velké Británii prvním akcionářem a ředitelem i nové firmy Bandenia Challenger Bank (BCB). Firma tvrdí, že svým klientům nabízí „prvotřídní bankovní služby“, které jsou ale velmi podobné těm, jež dříve poskytovala zmíněná BBP Bandenia.

Italian prosecutors charged 5 individuals with providing illegal financial services, including a London-based financial consultant whom @OCCRP and IrpiMedia + partners tied to the sham Spanish banking outfit Bandenia.https://t.co/wH8fntT1XJ

— IrpiMedia (@IrpiMedia) April 14, 2023

I BCB je bankou jen podle názvu. Nemá totiž bankovní licenci ve Velké Británii ani v jiné zemi, přestože se na webu chlubí licencí z ostrova Mwali. Dokument je ale opět falešný. Falešné profilové fotografie mají i lidé, kteří na LinkedInu uvádějí, že pro BCB pracují.

Navzdory těmto faktům získali zástupci BCB loni pozvání k prezentaci před britskou parlamentní pracovní skupinou zaměřující se na blockchain (systém, který se nejčastěji používá jako účetní kniha kryptoměnových transakcí). Generální ředitel společnosti Imran Qureshi se tak v listopadu 2022 chlubil před parlamentem inovativním využitím této technologie.

Když se novináři obrátili přímo na Qureshiho, přišla jim odpověď z e-mailové adresy jiné firmy, jež ve svém názvu také používala slovo Bandenia. E-mail popřel, že by existoval jakýkoli vztah mezi nově založenou firmou Bandenia Challenger Bank a staršími společnostmi souvisejícími s případem z roku 2017. Firma prý jen koupila značku na internetu. „Prostě se nám to obchodní jméno líbilo,“ píše se ve zprávě.

V Česku by to neprošlo?

„K pokusu o vznik ilegální finanční instituce může dojít v každé zemi,“ řekla pro investigaci.cz mluvčí České národní banky Denisa Všetíčková. Současně ale dodala, že v takovém případě jsou klíčové právě mechanismy, jež mají podobným aktivitám předcházet, tedy právní povinnosti, zákazy a jejich vymáhání.

Přečtěte si

Válka na Ukrajině urychlila odchod Česka z Mezinárodní investiční banky

Naše země má ve svých zákonech zanesen jak zákaz poskytovat finanční služby bez příslušného oprávnění, tak i zákaz využívat slovo „banka“ v názvu, pokud nemá potřebnou licenci. Přestupkem je i neoprávněné vykonávání činnosti na území České republiky zahraničním subjektem. „K dohledu nad těmito přestupky je příslušná Česká národní banka,“ vysvětluje Všetíčková.

Podle jejích slov ČNB k tomuto problému přistupuje aktivně a využívá všechny dostupné informace, aby případně identifikovala subjekty porušující zákon. Pokud nějaký takový subjekt ČNB odhalí, kromě řízení o přestupku také uveřejní na svém webu upozornění pro veřejnost.

Jestliže subjekt poskytuje finanční služby bez licence a jako klient jiné finanční instituce (banky), tato finanční instituce má podle AML zákona povinnost svého klienta identifikovat a zkontrolovat. Pokud je klient navíc i finanční institucí, je prověřován daleko důkladněji. „Právě tímto prověřením by došlo k odhalení nepravé licence,“ upřesňuje Denisa Všetíčková. „V rámci kontroly finanční instituce důsledně monitorují chování klienta a obchodního vztahu i průběžně. Tímto postupem by bylo odhaleno případné ilegální poskytování finančních služeb — tedy že by se klient choval například jako platební instituce, ačkoli by jí oficiálně nebyl.“

Autoři původního textu: Antonio Baquero (OCCRP), Tom Stocks (OCCRP), Amra Džonlić Zlatarević (OCCRP), Brian Fitzpatrick (OCCRP), Hayatte Abdou (National Magazine Comores), Cecilia Anesi (IrpiMedia), Matteo Civilini (IrpiMedia), Edoardo Anziano (IrpiMedia), Manuel Rico (infoLibre), Lukas Kotkamp (Follow the Money), and Vincent Larouche (La Presse)
Autorka české verze: Mahulena Kopecká

Zdroj úvodní fotografie: James O’Brien/OCCRP

The post Banka jenom podle názvu. Falešná instituce prala zločinecké peníze appeared first on investigace.cz.