Únosy, vraždy, výpalné a tajná pohřebiště. To je každodenní realita mexického státu Jalisco, z jehož hor už patnáct let operuje nejbrutálnější americká zločinecká organizace – Kartel Jalisco Nová generace. V jeho čele stál do února 2026 nechvalně známý sicario, nájemný zabiják, Nemesio Oseguera zvaný El Mencho. Po jeho smrti pak došlo k podezřele poklidnému předání moci. Kartel vyrostl na fentanylové krizi v USA, když se z pěstování máku a marihuany dokázal přeorientovat na výrobu syntetických drog. Prekurzory získává z Asie výměnou za nelegálně těžené železo. Neviditelný teror kartelu z Jalisca představuje mexický novinář Darwin Franco ze serveru Zona Docs. Rozhovor s ním natáčeli Pavla Holcová a Petr Gojda. České znění Jiří Slavičínský.

The post Podcast Odposlech: Pervitinoví otroci a neviditelný teror. Vítejte v Jaliscu appeared first on investigace.cz.

Drogy bere mnohem víc lidí než v minulém desetiletí, ukázala nová zpráva Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Celosvětový problém je rovněž expanze trhu se syntetickými drogami.

Světový trh s drogami začaly válcovat syntetické drogy. Stal se z nich takový byznys, že velká část příjmů mexických drogových kartelů pochází právě z výroby a distribuce tohoto nového typu drog, ať už jde o fentanyl, nebo v amerických věznicích extrémně populární nitazen. Jak je na tom Česko v porovnání se světem?

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Počet uživatelů drog narostl o 34 % oproti období před deseti lety a stoupá také úmrtnost v souvislosti s požitím drogy, uvádí nová zpráva o drogách UNODC.

Tento trend následuje i Česká republika, kde narostl počet lidí, kteří drogy užívají rizikově, a to o čtvrtinu za poslední desetiletí. Největší problém je tradičně pervitin, v Česku velmi oblíbená droga, a dále opioidy. Aspoň tak uvádí souhrnná zpráva o závislostech v ČR za rok 2025.

Expanze syntetických drog kvůli Talibánu

Autoři reportu UNODC tvrdí, že největším celosvětovým problémem je kromě nárůstu počtu uživatelů také expanze trhu se syntetickými drogami. V roce 2024 bylo zaznamenáno rekordních 755 nových psychoaktivních látek (většina z nich byla syntetická).

Rozmach syntetických opioidů, jako jsou nitazeny nebo fentanyl, přičítá report omezené produkci heroinu. Nitazeny nebyly nikdy schváleny jako lék, na rozdíl třeba od fentanylu, desítky let používaného léku na bolest, který však ve Spojených státech nechvalně proslul ve spojení se stovkami tisíc úmrtí kvůli předávkování. Lidé po jejich požití cítí fyzickou úlevu, klid a euforii.

Pokles produkce heroinu nastal poté, co Talibán v Afghánistánu v roce 2022 zakázal pěstovat mák, jenž se k výrobě této drogy používal. Právě z Afgánistánu pocházelo v minulosti nejvíce opia, které je k výrobě heroinu potřeba. Tento výpadek na globálním trhu nutí pašeráky hledat alternativy, aby uspokojili poptávku po opioidech, a ty nacházejí právě v syntetických náhradách.

Přečtěte si

Pašerácké stezky vedou z Mexika do Evropy. Hrozí nám fentanylová epidemie?

Syntetické opioidy jsou vysoce koncentrované. I velmi malé množství látky stačí k výrobě tisíců dávek, což je pro pašeráky ekonomicky extrémně výhodné a zároveň to usnadňuje přepravu, protože je těžší takové zásilky odhalit.

Česká drogová situace

Co se týká opioidů v Česku, podle souhrnné zprávy o závislostech v ČR za rok 2025 se odhady počtu uživatelů tohoto typu drog pohybují kolem devíti až deseti tisíc. Uživatelé zneužívají nejčastěji buprenorfin, což je semisyntetický opioid, který se využívá na tlumení silné bolesti.

Nelegální nabídka v Česku však zahrnuje i nové syntetické opioidy. Jde zejména o deriváty fentanylu a nitazeny, které jsou spojované s vysokou úmrtností. Fentanyl, který se ve zdravotnictví používá k tlumení bolesti, je získáván extrakcí z náplastí. Na nelegálním trhu se objevují i další opioidy. V minulosti policie odhalila osm nelegálních laboratoří na výrobu těchto látek.

Přečtěte si

České weby inzerují nitazen, nebezpečnou drogu z Číny

Kokain vede 

Kromě syntetických opioidů zažívá rozmach také kokain, a to zejména v západní a střední Evropě. Právě západní a střední Evropa tvoří druhý největší světový trh s kokainem, přičemž jeho užívání od roku 2015 setrvale roste.

Projevuje se to rekordní produkcí, rostoucím počtem uživatelů a stále sofistikovanějšími metodami pašování. Jak popsala investigace.cz, produkce kokainu je v současné době tak vysoká, že klesá jeho velkoobchodní cena a kartely jej raději zakopávají, než aby zboží prodaly za nízké ceny.

Přečtěte si

Evropské drogové kartely začaly kokain raději zakopávat, než aby ho prodaly

Na vzestupu je ve střední a západní Evropě také crack, krystalická a levnější verze kokainu, která se kouří. Data z odpadních vod potvrzují také stoupající spotřebu ketaminu.

Sofistikovanější obchod s drogami 

Nová zpráva UNODC poukázala také na nové trendy organizovaného zločinu. Pašeráci stále častěji k přepravě drog, zejména kokainu, využívají dálkově ovládaná plavidla (zatím ne na zaoceánskou přepravu), drony a ponorky, které jsou vybaveny satelitními anténami Starlink.

Pašeráci také mění trasy v reakci na zvýšený počet kontrol ve velkých severomořských přístavech. Nyní se přesouvají do menších přístavů a nových vstupních bodů v jihozápadní Evropě.

Kriminální sítě masivně využívaly také specializované komunikační platformy (například EncroChat, Sky ECC nebo aplikaci Ghost), některé však byly v rámci mezinárodních policejních operací rozkryty, což vedlo k tisícům zatčení.

Přečtěte si

SKY: Srbský prodejce šifrované komunikační platformy Sky ECC se přiznal k podílu na sedmi vraždách

Autorka článku: Barbora Šturmová

The post Drogy bere o třetinu víc lidí než před dekádou. OSN varuje před syntetickými opioidy appeared first on investigace.cz.

První zápas českého týmu na Mistrovství světa ve fotbale se odehraje na Estadio Akron v srdci mexického státu Jalisco. Ten je zároveň domovem nejnásilnějšího a nejvlivnějšího drogového kartelu Mexika – Cartel Jalisco Nueva Generación. Jakkoli byla organizace v letošním roce opakovaně oslabena zásahy federální vlády, hladký průběh mistrovství spíš zajistí finanční zájem kartelu na peněženkách turistů a zákulisní dohody s lokálními autoritami. S mikrofonem za kartelem se vydáváme s Pavlou Holcovou a mexickými novináři Darwinem Franco a Liliou Saúl. Podcast uvádí Petr Gojda, české znění Jiří Slavičinský a Renata Klusáková.

Podcast Odposlech z produkce investigace.cz získal už čtyři Novinářské ceny v kategorii Nejlepší audiovizuální rozhovor nebo diskuse. Ocenění letos získala epizoda Gaza: Marah chce zemřít.

Podcast Odposlech přináší investigativní rozhovory a reportáže, které jdou do hloubky a dávají událostem kontext.

Přečtěte si

Odposlech získal už počtvrté Novinářskou cenu. Uspěla epizoda Gaza: Marah chce zemřít

The post Podcast Odposlech: Kdo vyhraje v Mexiku – fotbal nebo násilí? appeared first on investigace.cz.

První zápas na fotbalovém mistrovství světa hraje český tým v Guadalajaře, hlavním městě mexického státu Jalisco. Guadalajaru už více než deset let ovládá drogový kartel Cártel de Jalisco Nueva Generación (CJNG). Ten je v současné době jedním z nejbrutálnějších a nejmocnějších vůbec. A jen kousek od stadionu, kde český tým zahájí svou účast na mistrovství, se nacházejí jámy, kam tento kartel zakopával mrtvá těla lidí, které nechal „zmizet“.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

„Tato ‚zmizení‘ jsou nástrojem moci a územní nadvlády. Jde o nástroj teroru, který kartel používá,“ vysvětluje pro investigace.cz mexický novinář Darwin Franco, zakladatel portálu pro zpravodajství z Guadalajary ZonaDocs. Od roku 2018 bylo v Guadalajaře a okolí nalezeno více než 1 900 těl, a to včetně hrobů podél dálnice, po které budou fanoušci putovat ke stadionu Akron.

Stejně jako ostatní mexické kartely, ani CJNG nevydělává jen na drogách. Peníze získává z vydírání, únosů, krádeží paliv, nelegální těžby železa, pašování migrantů a nejrůznějších podvodů. Americká DEA (Úřad pro potírání drog) označuje kartel za jednoho z nejvlivnějších mexických kriminálních aktérů a významného dodavatele nelegálního fentanylu do USA.

Z toho vyplývá, že zajištění bezpečnosti během mistrovství může být složitou otázkou. Není totiž jisté, zda v regionu, kde tato silná zločinecká síť působí, dokáže stát během mistrovství světa udržet pod kontrolou dopravu, fanoušky, hotely, noční život, prostituci nebo bezpečí v okolí stadionu.

Přítomnost kartelů na mistrovství světa

„Vstupenky na fotbal jsou tak drahé, že si je devadesát procent Mexičanů nemůže dovolit. Mluví se ale o tom, že lístky ve velkém nakupují členové kartelů. Jsem si proto dost jistá, že je uvidíme na tribunách. Budou se tam asi i snažit prodávat drogy,“ vysvětluje ekonomickou stránku mistrovství světa pro investigace.cz mexická investigativní novinářka Lilia Saúl.

Nejde ale jen o samotné fotbalové zápasy na stadionu. Jak vysvětluje Darwin Franco, novinář přímo z Guadalajary, přítomnost kartelu CJNG a jeho nadvláda nad městem se začaly projevovat ještě před začátkem samotného mistrovství, a to zvýšením výpalného. Tedy poplatku, který musí tamní podnikatelé kartelu odvádět za „ochranu“.

Tím ale zdroje příjmů kartelů zdaleka nekončí. „Všechny velké akce tohoto typu, jako je mistrovství světa, přitahují zvýšenou poptávku po sexuálních službách. A bude to znít možná krutě, ale počet osob, které momentálně v Guadalajaře tyto služby poskytují, rozhodně nebude stačit,“ vysvětluje Darwin Franco. „A velká část z těch nově přivezených bude oběťmi obchodu s lidmi CJNG,“ dodává.

Na jiné možné nebezpečí poukazuje Lilia Saúl, která žije v dalším dějišti mistrovství světa, a to v Ciudad de México. Pro ni je děsivá představa, že se vláda Mexika nebo USA rozhodne pozatýkat šéfy kartelů přímo na stadionech. „Doufám, že si uvědomují, jaké by to představovalo riziko. Ohrozili by tím bezpečnost všech zúčastněných. Opravdu se bojím, že se na stadionu něco stane a lidé začnou panikařit a na útěku se ušlapou.“

„Nevím, kdo by jim pomohl, v celém Ciudad de México totiž máme jen jedenáct městem registrovaných sanitek,“ vysvětluje své obavy Lilia Saúl. V přepočtu to je jedna sanitka na dva miliony lidí. „Město se s tím sice snaží něco udělat, ale zázraky neočekávám,“ dodává.

Guadalajara je na tom sice o něco lépe, místní radnice se chlubí 146 sanitkami, pořád je to ale jedna sanitka na deset tisíc obyvatel.

Ale zpátky do Guadalajary. Jak je možné, že jeden z nejmocnějších kartelů se zrodil v mexickém státě, který ani nepěstuje koku, nemá hranice s USA a nedá se o něm mluvit ani jako o důležitém podnikatelsko-politickém centru? Je to kvůli hned třem aspektům.

Hory jsou naše tvrz

Prvním klíčem k úspěchu CJNG je nedostupný horský terén s nejvyšší horou Nevado de Colima, vysokou 4 260 metrů. Nedostupnost terénu je pro „los jefes“ mexických kartelů naprosto klíčový bezpečnostní prvek. Odlehlé vesnice, kde si vůdci kartelů staví vily a bunkry, se dají jednoduše kontrolovat, korumpovat a jejich obyvatelé bývají na svých padrinos neboli kmotrech naprosto závislí. Horský terén a nevyzpytatelné počasí ve vysokých nadmořských výškách navíc značně komplikují postup policie nebo armády.

V těchto horách se někdy v průběhu roku 2009 zrodil CJNG. Založil ho Nemesio Oseguera Cervantes alias El Mencho.

Dnes se tento kartel pohybuje v horách i z jiného důvodu. „V této oblasti jsou přírodní zdroje, které jsou pro fungování zločinu extrémně důležité, zejména železo. CJNG ho nelegálně těží a vyváží do některých asijských zemí, kde na oplátku získává chemické prekurzory, z nichž vyrábí syntetické drogy. V tomto ohledu je CJNG extrémně inovativní. Přestali pěstovat mák a marihuanu a místo toho se zaměřili na výrobu metamfetaminů, pervitinu,“ vysvětluje pro investigace.cz Darwin Franco, investigativní novinář z Guadalajary.

A bylo to právě v horách, kde byl El Mencho letos v únoru dopaden a zavražděn. „Tady musíme dodat, že letos to byl už pátý pokus o dopadení El Mencha. Ty předcházející byly v letech 2013, 2015, 2018 a 2021. Ani jeden z těch předchozích pokusů nevyšel zejména proto, že federální policie a armáda své plány koordinovala s místními úřady. Takže předtím se mu vždy nějak podařilo utéct,“ vysvětluje El Menchovu kontrolu nad horským územím Darwin Franco.

Přečtěte si

Podcast Odposlech: Vzkaz mexickým kartelům – Nejste nedotknutelní

Přístav, kudy proudí prekurzory

Druhým strategickým aspektem je Puerto Vallarta, přístav na pobřeží Tichého oceánu. Jalisco se totiž stalo jedním z center produkce syntetických drog. Na výrobu mnoha syntetických drog typu metamfetamin nebo syntetický fentanyl jsou potřeba prekurzory jako efedrin nebo pseudoefedrin. Bez nich se fentanyl, který teď válcuje severoamerický drogový trh, nedá vyrobit.

Prekurzory se dovážejí ze zemí, jako je Čína nebo Indie, kde jejich výroba není zdaleka tak striktně kontrolovaná jako například v Evropě nebo Spojených státech. Mít pod kontrolou přístav, kam se tyto chemikálie potřebné k výrobě drog vozí, je tak obrovská kriminální výhoda.

Brutální násilí

Podle Darwina Franca není Jalisco na rozdíl od dalších mexických států spojováno s násilím. Ale přitom by mělo být. „Zhruba každé tři roky se setkáváme s takovou mírou násilí, jaká je typická pro státy, jako jsou Sinaloa, Michoacán, Tamaulipas, Veracruz… O těchto státech se otevřeně mluví, protože násilí je tam velmi viditelné, zatímco o Jaliscu se nemluví téměř vůbec. Ale když se podíváme na tvrdá data, Jalisco je vždy mezi prvními třemi místy s nejvyššími počty úmyslných vražd, vražd žen, zmizení osob nebo lokalizací hrobů a exhumací těl,“ vypočítává Darwin Franco.

„Násilí v Jaliscu je jako nějaký přízrak. Existuje, je skutečné, ale nikdo ho nevidí,“ dodává. „Skoro by si člověk mohl myslet, že mezi kriminálníky a úřady existují nějaké dohody. Jinak si nedokážu vysvětlit, proč ta míra násilí nevyvolává daleko větší rozruch…“

Pax narco

Je ale také možné, že k žádnému bezpečnostnímu ohrožení během mistrovství nedojde. Podle mnoha pozorovatelů je pravděpodobné, že kartel má po dobu jeho konání se státem jakousi dohodu o neútočení.

„Tady v Guadalajaře vládne Strana občanského hnutí. Je to poměrně nová politická strana, rozhodně nepatří mezi ty tradiční. A růst této strany jde ruku v ruce s růstem CJNG. Je to docela podezřelá náhoda. Strana občanského hnutí dokonce získala první politický vliv právě v té obci, kde začal mít význam kartel, tedy v Tlajomulco de Zúñiga. To znamená, že život této politické organizace a této zločinecké organizace se vyvíjel paralelně,“ vysvětluje Darwin Franco.

„Tak uvidíme, jestli k té dohodě pax narco, o které mluví i samotní zločinci, skutečně dojde. A jestli ji budou obě strany respektovat, aby se předešlo problémům. To by pak mistrovství světa mohlo být překvapivě bezpečné,“ uzavírá novinářka Lilia Saúl.

Autorka textu: Pavla Holcová

The post Čeští fanoušci se narkokartelu na mistrovství světa nevyhnou appeared first on investigace.cz.

Jeden ze světově nejhledanějších narkobaronů Nemesio Oseguera alias „El Mencho“ byl zabit při zásahu mexických ozbrojených složek. Šéfa kartelu Jalisco Nueva Generación, který proslul svou násilností, se podařilo dopadnout v horské turistické lokalitě Tapalpa i díky zpravodajské spolupráci se CIA. Bezprostředně poté zachvátila vlna násilí nejen stát Jalisco. Administrativa prezidentky Claudie Scheinbaum tak podnikla další výrazný krok v boji proti narkoterorismu. Komentář k celému dění poskytla šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová, která se drogovými kartely Latinské Ameriky dlouhodobě zabývá. K mikrofonu ji pozval Petr Gojda.

The post Podcast Odposlech: Vzkaz mexickým kartelům – Nejste nedotknutelní appeared first on investigace.cz.

Poznali se ve vězení, po propuštění vybudovali v Evropě a Africe propracovanou síť na výrobu a pašování pervitinu. Čecha a jeho moldavského kolegu teď spolu s dalšími lidmi zadržela policie při operaci zvané Ice Age, během níž zajistila kilogramy metamfetaminu, desítky kilogramů surovin i tři laboratoře. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Poznali se ve valdické věznici, kde si odpykávali trest za drogovou trestnou činnost. Jeden z nich byl vydán v roce 2023 do Moldavska, druhý, Čech, byl propuštěn s podmínkou.

Po propuštění si šel každý svou cestou – cizinec měl podle policie v Moldavsku vyrábět metamfetamin a přes Rumunsko drogy dovážet do České republiky. Čech se zase rozhodl vytvořit zázemí pro výrobu pervitinu v Egyptě. Za necelý rok se jejich cesty opět spojily, muži začali spolupracovat a vybudovali organizovanou skupinu, která byla zapojena do všech fází řetězce výroby drog – dováželi chemikálie, vyráběli syntetické drogy a pašovali je v zavazadlech a ve skrytých přihrádkách aut.

Jejich spolupráci ale nedávno zarazila policie v rámci mezinárodní operace s krycím názvem Ice Age, během níž kriminalisté zajistili více než 6 kilogramů metamfetaminu, 40 kilogramů léků s obsahem pseudoefedrinu, skoro 30 kilogramů chemikálií a tři laboratoře na výrobu drog.

Jedenáct mužů a pět žen kriminalisté viní z toho, že se společně podíleli na výrobě metamfetaminu v České republice, Moldavsku, Polsku, Egyptě a Maďarsku.

„Prověřování ukázalo, že od té doby organizovali a řídili činnost dalších členů organizované skupiny, rozdělovali úkoly, zajišťovali finance, prostory i suroviny k výrobě drog v několika zemích včetně Polska, Maďarska a České republiky, kde měla výroba probíhat v Ústeckém a Středočeském kraji,“ píše mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová v tiskové zprávě.

Součástí zločinecké skupiny bylo jedenáct Čechů a pět cizinců. Kromě dvou šéfů skupiny zatkla policie kurýry, kteří přepravovali pervitin letecky z Egypta nebo auty z Moldavska.

Pervitin pašovali v zavazadlech turistickými lety rozpuštěný v lahvích od běžných nápojů. Lahve vypadaly jako originální a kurýři je vydávali za dárky z cest. V Česku pak měli další členové skupiny drogu upravit zpět do krystalické podoby a po stovkách gramů prodávat dealerům, převážně v Praze. Podle odhadů mohli takto zobchodovat desítky kilogramů drogy.

Metamfetamin v Česku

Za poslední rok česká policie zajistila sto nelegálních varen, ve většině případů šlo o malé varny. Dvě větší se nacházely v obci Krupka u Ústí nad Labem.

Metamfetamin (často známý jako pervitin, „meth“, „crystal meth“) je silná syntetická stimulantní droga ze skupiny amfetaminů. Působí na centrální nervový systém a vyvolává intenzivní euforii, zvýšenou energii a bdělost.

Pervitin v čisté formě má podobu mikrokrystalického prášku, který má hořkou chuť a téměř žádný zápach. V této podobě se však dá vidět čistě po výrobě ve velkých a organizovaných varnách pervitinu. Samotné dávky metamfetaminu jsou ředěné dalšími chemikáliemi, tím pádem mohou mít jednotlivé dávky fialovou, rezavou či oranžovou barvu.

Přečtěte si

Evropské drogové kartely začaly kokain raději zakopávat, než aby ho prodaly

Funguje tak, že zvyšuje hladinu dopaminu v mozku, což vyvolává pocity štěstí, vysokého sebevědomí a uspokojení.

Uživatelé následný stav popisují tak, jako kdyby je po dlouhém a psychicky vyčerpávajícím dni někdo obejmul.

V České republice a u našich slovenských sousedů je metamfetamin, jinak známý jako pervitin, historicky jednou z nejpopulárnějších drog. Česká republika si tím vysloužila titul „pervitinová kuchyň“ Evropy, a to i navzdory tomu, že tuzemská metoda vaření je určena k malé až střední produkci. Podle ředitele Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha jsou laboratoře schopné vyprodukovat „do 50 gramů na jeden výrobní cyklus“.

K vaření pervitinu v Česku se používají látky efedrin a pseudoefedrin, jež jsou obsaženy mimo jiné i v lécích proti nachlazení a chřipce. Proto chtějí lékárny po klientech při nákupu Modafenu nebo Nurofenu občanský průkaz. Toto opatření má monitorovat, kolik pseudoefedrinu si kdo kupuje, a v případě většího nákupu přitáhnout pozornost policejních vyšetřovatelů.

Vietnamské a mexické specifikum

Jedna z nejsilnějších organizovaných kriminálních skupin v Evropě, která vařila metamfetamin ve velkém, se jmenuje Sam Gor a působila v rámci vietnamské komunity. Vedl ji Tse Chi Lop, který byl v roce 2021 zatčen v Nizozemsku.

K nejprodávanějším produktům organizace Sam Gor patří syntetické drogy pervitin a ketamin.

Produkci pervitinu v Evropě ale obecně dominují mexické zločinecké gangy. Ty jsou schopny do Evropy vozit své chemiky, takzvané „cocineros“, které si odchytávají už během studijí na mexických univerzitách. Podle mluvčího Europolu Jana Op Gen Oortha vietnamské skupiny v tomto odvětví zaostávají, jejich vliv je ale nejvýraznější v Česku, které v posledním desetiletí platí za baštu evropské produkce a spotřeby „pika“, jak se pervitinu neboli metamfetaminu říká lidově.

Přečtěte si

Česko-vietnamský pervitin v Evropě stále dominuje

The post Z egyptských varen do Prahy. Policie rozbila síť výrobců a kurýrů pervitinu vedenou dvojicí bývalých vězňů appeared first on investigace.cz.

Nejhledanější nizozemský obchodník s drogami byl zabit v Mexiku. Italské úřady zatkly téměř 180 podezřelých členů Cosy Nostry. Trumpova administrativa se přimluvila za to, aby bratři Tateovi mohli cestovat. Moldavské úřady zadržely tři lidi napojené na Wagnerovu žoldáckou skupinu. Obyvatel Nižněvartovsku, města na ruském Uralu, byl loni zatčen a zbit policií poté, co v jeho telefonu objevili, že je aktivním členem několika queer skupin na Telegramu.

Trumpova administrativa vyvíjí tlak na rumunské úřady, aby zrušily cestovní omezení pro influencera Andrewa Tatea, který je společně se svým bratrem Tristanem obviněn ze sexuálního zneužívání, organizovaného zločinu a praní špinavých peněz. Informoval o tom deník Financial Times. V roce 2022 byl Tate v Rumunsku zatčen a obviněn z obchodování s lidmi, sexuálního zneužívání a praní špinavých peněz. Minulý týden byl podle tří informovaných osob případ bratrů Tateových poprvé zmíněn americkými představiteli v telefonátu s rumunskou vládou, posléze se velvyslanec Spojených států v Rumunsku Richard Grenell setkal s tamním ministrem zahraničí. Podle zdroje Financial Times vznesl žádost o vrácení pasů a umožnění oběma bratrům cestovat.

Přečtěte si

Andrew Tate: Nové dokumenty poodhalují podezřelé finanční operace

Přečtěte si

Andrew Tate obžalován za obchodování s lidmi a znásilnění

Nejhledanější nizozemský obchodník s drogami byl zabit v Mexiku. Dvaatřicetiletý Marco Ebben byl jedním z nejhledanějších evropských uprchlíků kvůli pašování drog z Brazílie do Nizozemska. Zabit byl minulý týden při přestřelce na parkovišti poblíž mexického hlavního města. Podle mexických médií byl zavražděn 14 minut před tím, než by ho zatkla policie. Střelci, případně objednatelé vraždy se údajně obávali, že by mohl promluvit. Ebbenovu totožnost potvrdili znalci. Ebben nedávno fingoval svou smrt, aby se vyhnul zatčení, v nepřítomnosti byl odsouzen na sedm let vězení. Od té doby se skrýval a navázal úzké vztahy s kartelem Sinaloa.

Přečtěte si

Seznamte se, Chapitos. Mafiánská rodina z kartelu Sinaloa pašuje drogy i do Evropy

Přečtěte si

Pašerácké stezky vedou z Mexika do Evropy. Hrozí nám fentanylová epidemie?

Italské úřady pozatýkaly téměř 180 podezřelých členů Cosy Nostry, nechvalně proslulého sicilského zločineckého syndikátu. Podle tamních médií jde o největší zátah proti italské mafii od roku 1984, mezi zadrženými byli i vysoce postavení členové. Vyšetřování odhalilo také nové komunikační způsoby mezi členy Cosy Nostry. Po celé generace se mafiáni spoléhali na takzvané pizzini, ručně psané poznámky obsahující příkazy a kódované instrukce. V současné době používají stále sofistikovanější digitální komunikační platformy, jako je třeba No. 1 BC.

Přečtěte si

Obří proces s italskou mafií? ’Ndranghetu to nezmění, myslí si expertka Anna Sergi

Přečtěte si

Evropská prokuratura: Italská mafie v Praze vydělávala na miliardových podvodech s DPH

Přečtěte si

MAFIE: 2. díl – Ctěná společnost ‘Ndrangheta

Moldavské úřady zadržely tři lidi napojené na Wagnerovu žoldáckou skupinu. Moldavské úřady provedly razie na více než 50 místech spojených s podezřelými členy této polovojenské skupiny, která je spojována s válečnými zločiny proti Ukrajincům. Zatčení je součástí rozsáhlé operace moldavských a ukrajinských úřadů, jež se zaměřily na jednotlivce podezřelé ze zapojení do ruské války proti Ukrajině v rámci Wagnerovy skupiny. Šetření dosud identifikovalo 85 jednotlivců.

Přečtěte si

Příběh wagnerovců pro Rusko neskončil, varuje autor knihy o Prigožinově armádě

Přečtěte si

Zpráva moldavské tajné služby: Jak Rusko chtělo zmařit referendum o EU

Obyvatel Nižněvartovsku, města na ruském Uralu, byl loni zadržen a zbit policií, jelikož v jeho telefonu objevili, že je aktivním členem několika queer skupin na Telegramu – informovala o tom organizace na ochranu lidských práv North Caucasus SOS (NC SOS). Avgust Dobrovolskij byl zadržen policií minulý rok během univerzitní zkoušky. Strážníci mu zabavili pas a odvezli ho na policejní stanici, kde prohledali jeho telefon, v němž našli zprávy, které psal ostatním členům queer skupiny na Telegramu. Později se Dobrovolskij dozvěděl, že ho policii nahlásili dva členové této skupiny, což vedlo k jeho zatčení. Během zadržení mu policisté vyhrožovali, že ho obviní z pedofilie a šíření pornografie a „zavřou na nejméně 15 let“. Údajně mu hrozili znásilněním, přiložili mu nůž ke krku, několikrát ho udeřili do hlavy a vyhrožovali mu odesláním na ukrajinskou frontu. Policie také požadovala, aby jim Dobrovolskij prozradil jména všech „gayů a pedofilů“, které zná, a opsali si všechny kontakty z jeho telefonu, uvedla organizace NC SOS. Dobrovolskij po těchto zkušenostech Rusko opustil, svůj příběh sdílel z exilu. V rámci pokračujícího zásahu proti queer lidem v Rusku plánovaly tamní úřady vytvořit jednotnou databázi členů takzvaného „mezinárodního LGBT hnutí“, které Nejvyšší soud v roce 2023 zakázal jako „extremistickou organizaci“.

Autorka textu: Barbora Šturmová

The post #zesvěta: Velký zátah proti mafii Cosa Nostra appeared first on investigace.cz.

Loni ve Spojených státech amerických zemřely desítky tisíc lidí na následky předávkování fentanylem. Polský novinář Szymon Opryszek se vydal pátrat do Mexika na místo, kde vznikají tablety s příměsí fentanylu, které na východ Evropy údajně vozí balkánská mafie. Navázal také kontakt s čínskými prodejci prekurzorů, tedy látek sloužících k výrobě drog. Vyzpovídal i řadu odborníků na trh s drogami. Na základě své práce připravil pro polský web OKO.press sérii článků, jež podrobně mapují trh s fentanylem ve světě i v Evropě.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Tohle tam přileju, toto nasypu a asi po deseti hodinách vaření mám šedobílou pastu připomínající těsto,“ popisuje Chucho, Mexičan, který se živí vařením fentanylu. „Sušíme to na slunci, rozdrtíme na prášek a balíme do sáčků.“ Na otázku novináře Szymona Opryszeka, zda rozumí chemii, odpovídá: „Ne, k čemu?“ Chuchovi je třicet jedna let a pro mexický kartel Sinaloa, jenž má na trhu s drogami důležité místo, pracuje už od puberty. Následně si pořídil čínský lis na pilulky a začal vyrábět fentanyl i ve formě tablet, které jsou prý populární v USA.

„Kuchařům“ fentanylu se v Mexiku říká „cocineros“. Novinář Opryszek jednoho z nich, Chucha, potkal v mexickém městě Culiacán, centrále kartelu Sinaloa. Reportér zaslechl, že tento kartel uzavřel dohodu s balkánskou mafií, která teď pašuje do východní Evropy opioidní tablety s přidaným a padesátkrát silnějším fentanylem, než je heroin. Tabletám se podle Chucha říká M30, a to kvůli jejich hmotnosti.

V Mexiku vyrábí fentanyl mnoho zločineckých skupin, z nichž nejaktivnější jsou kartely Sinaloa a Jalisco Nueva Generación (CJNG). Podle odhadů webu InSight Crime vyprodukují zločinci z této země pro americký trh až 4,5 tuny čistého fentanylu ročně. Někteří napodobují léky na předpis, které následně prodávají v západních státech. Takto se tablety dostanou k lidem hledajícím levnější náhražky svých léků, byť často vůbec netuší, že pilulky obsahují fentanyl.

Přečtěte si

Mexická armáda obchoduje s kartely a tamní mafiáni pronikají do Evropy

Culiacán je navíc město s vysokou mírou násilí. Podle údajů tamních úřadů byl za posledních sedm let zaznamenán pouze jeden rok, kdy počet takzvaných „úmyslných vražd“ byl nižší než pět set. Oběti tu připomínají kříže u cest a pomníčky zdobené plyšovými zvířaty. I proto se Culiacánu někdy přezdívá „město křížů“.

Za násilím stojí nepokoje způsobené zločineckými skupinami. V posledních letech tam mezi sebou bojovali přívrženci mafiána Ismaela „El Maya“ Zambada s „Los Chapitos“, tedy skupinou vedenou syny Joaquína Guzmána Loery, přezdívaného „El Chapo“. Boje se vedly o to, kdo bude mít vliv na obchod s „modrými knoflíky“. Právě tak se fentanylu přezdívá v jedné z „narcocorridos“, drogových balad oslavujících násilí a kulturu drogových kartelů.

Mafiánská živnost

„Cocineros“ pracují v jednoduchých laboratořích, schovaných v horách severovýchodně od Culiacánu nebo v lesích na pobřeží Pacifiku. Improvizované laboratoře si staví třeba pomocí dřevěných palet, aby je následně mohli snadno demolovat či přemístit na bezpečnější místo.

Chucho vaří fentanyl v malé chatce přikryté plachtou a schované pod větvemi a maskovací sítí. Pod stromy tu stojí velké plynové hořáky a kolem se válí kanystry s nápisy „čistý aceton“ nebo „chemikálie z Číny“. Do hrnců přidává chlor a nažloutlou jedovatou tekutinu od čínských dodavatelů, ale také prekurzory, známé jako NPP a 4aNPP, jež se průmyslově vyrábějí právě v Číně nebo v Indii. Z kilogramu čistého fentanylu lze vyprodukovat tisíce dávek (prekurzory jsou sloučeniny, které se podílejí na chemických reakcích, při nichž vzniká jiná sloučenina, pozn. red.).

„Výroba je výnosná a jednodušší než například příprava heroinu,“ řekl polskému reportérovi Opryszkovi další Mexičan, který koordinuje „cocineros“ v Culiacánu. O výdělek se skupina dělí, největší částku si berou šéfové kartelů, další podíl mají řidiči, baliči a nakonec pašeráci. I malé procento z tohoto zisku je však na tamní poměry velký obnos, neboť v Mexiku převládají výrazné společenské nerovnosti.

Někdejší prezident Andrés Manuel López Obrador před rokem tvrdil, že Mexiko nemá s výrobou fentanylu nic společného. Během jeho šestiletého funkčního období armáda přitom zlikvidovala přes dva tisíce laboratoří produkujících syntetické drogy, především metamfetamin. To vše pod tlakem vlády amerického prezidenta Joea Bidena. Loni totiž na následky fentanylové krize v USA zemřelo přes 70 tisíc lidí.

V roce 2023 bylo v Mexiku zabaveno rekordních více než 2 300 kilogramů fentanylu, tedy více než dvanáctkrát větší množství než o dva roky dříve. Ve stejném období v USA úřady zabavily 80 milionů tabletek s příměsí fentanylu a přes pět tun čistého prášku.

„V mnoha mexických státech, hlavně na severu země, je zcela normální, že se mladí lidé živí obchodem s drogami. Protože to dělali jejich bratři, rodiče, prarodiče,“ vysvětluje výzkumnice Alejandra León Olvera a dodává, že mladí Mexičané všude okolo sebe slyší, že mohou být úspěšní a bohatí, pokud začnou pašovat fentanyl, třeba do Evropy. Podle výzkumu časopisu Science mexické kartely zaměstnávají celkem 175 tisíc lidí.

Stejné trasy, jiný produkt

„Jedna pilulka stojí v Mexiku tři pesos. V USA stejnou tabletu prodáš za 50 pesos. V Austrálii se ale prodává za 200,“ říká Chucho. A co kdyby si chtěl člověk objednat zásilku M30 do Evropy? I na to má kartel podle Mexičana svoje lidi. Droga by na evropský kontinent putovala poštou. „A kdybyste chtěli pilulek víc, hodíme je do kontejneru,“ dodává.

Bezpečnostní expert David Saucedo upozorňuje, že kartely používají víceméně stejné trasy pašování do Evropy už přes 20 let. „Mění se jen produkt,“ dodává. První pašerácká trasa vede z Jižní Ameriky přes Atlantický oceán do zemí západní Afriky a následně do Maroka, Alžírska a Libye, kde jsou sklady. Drogy pak putují přes Španělsko či Itálii do celé Evropy. Druhá trasa směřuje z Mexika do přístavů v Antverpách, Rotterdamu a Hamburku, odkud pak narkotika pokračují do dalších evropských zemí.

Přečtěte si

Seznamte se, Chapitos. Mafiánská rodina z kartelu Sinaloa pašuje drogy i do Evropy

Námořních tras je ale více, přičemž se mění výchozí i cílové přístavy i způsob, jakým jsou drogy maskovány. Pašeráci navíc spolupracují s mafií působící v cílovém přístavu a někdy také odebírají kokain z kontejnerů ještě na moři. S mexickými kartely například spolupracuje kalábrijská mafie ’Ndrangheta. Letos v březnu italský státní úředník Alfredo Mantovano přiznal, že tato skupina už testuje evropský trh s fentanylem.

Saucedo vysvětluje, že fentanyl se do Evropy dostává ve formě prášku i tablet, avšak procento těchto zásilek je údajně zanedbatelné ve srovnání s množstvím pašovaného kokainu. Fentanyl určený pro evropský trh je také více naředěný než ten určený pro trh americký.

„Pašování fentanylu do jiných zemí, než je USA, stále představuje neprozkoumaný fenomén,“ říká Saucedo. Podle něj neexistují žádné konkrétní důkazy, že by docházelo k organizovanému pašování této drogy do Austrálie nebo do Evropy.

Ingredience z Číny

Novinář Opryszek pátral i po zdroji prekurzorů nutných k výrobě fentanylu. Vydával se za mexického mafiána Fernanda a pokoušel se najít dodavatele prekurzorů do Evropy, a to hlavně z nabídky čínských chemických laboratoří.

Zpráva amerického Úřadu pro potírání drog (DEA) totiž upozornila, že čínské farmaceutické společnosti dodávají mexickým kartelům lisy na výrobu tablet i chemické prekurzory potřebné k výrobě drog, včetně fentanylu. Čína je největším světovým výrobcem takzvaných sloučenin API, účinných látek, jež slouží k výrobě léků. Je také globální křižovatkou v přepravě kontejnerů se zbožím, což usnadňuje transport nelegální látky na tichomořské pobřeží Mexika, kde většinu přístavů kontrolují kartely.

Opryszek oslovil prodejce prekurzorů v Číně. V inzerátech slibovali „diskrétní dodání“ a „žádné celní problémy“. Ve většině případů šlo o ženy, které na internetu vystupovaly jako velmi pohledné obchodnice se západně znějícími jmény, jako je Sara, Sophia nebo Wendy. Nejčastěji nabízely prekurzory metamfetaminu a pseudoefedrin.

Právě s Wendy se Opryszkovi podařilo navázat kontakt. „Zaručujeme bezpečné doručení až k vašim dveřím,“ slibovala obchodnice s tím, že látku může dodat do Mexika i do Evropy. „Posíláme poštou nebo lodí, záleží na množství.“ Zaplatit chtěla prostřednictvím kryptoměny. Opryszek zdůrazňuje, že čínští dodavatelé prekurzorů preferovali vždy platby prostřednictvím kryptoměn, především bitcoinu, a to i přesto, že v Číně je tato virtuální měna už několik let nelegální.

Prekurzor fentanylu 4aN-PP nabízel jeden z čínských prodejců za 1 570 dolarů. Produkt měl být odeslán z Hongkongu vakuově zabalený, což Opryszek vyrozuměl z e-mailu, který obdržel od dalšího čínského prodejce. „Balíček projde bez problémů, v nejhorším případě jej zašleme znovu. Neměli jsme téměř žádné případy zadržení zásilek,“ tvrdil obchodník a dodal, že výrobek bude maskován jako sladidlo ze stévie, vanilkový cukr, balíček slunečnicových semínek nebo domácí spotřebič. „Naše síť je dobře rozvinutá. Bezpečnost bude vždy prioritou, protože zisk můžeme mít jen tehdy, když vše půjde hladce.“

Přečtěte si

Gangster Li zavedl nový způsob praní peněz pro kartely, zapojil i čínskou elitu

„Je velmi snadné syntetizovat prekurzory do konečné verze fentanylu. Ale ne všichni naši zákazníci jsou chemici. Proto přikládáme návod,“ vysvětluje muž, který v čínské chemické laboratoři pracuje jedenáct let. „Oni zaplatí, dají nám adresu, my to zabalíme a pošleme.“ Obvykle se prý zákazníků neptá na to, co dělají, zajímá jej pouze to, kolik produktů chtějí poslat a kam.

Že tento byznys funguje, zjistili i novináři z agentury Reuters. V rámci své investigativní práce se pokoušeli nakoupit prekurzory k výrobě tří milionů tablet fentanylu. Dostali dvanáct balíčků s chemikáliemi, které přišly na adresy v Mexiku a USA.

Jak obejít zákony

V roce 2017 OSN zařadilo prekurzory fentanylu na seznam omamných látek spadajících pod mezinárodní kontrolu. Po tlaku USA tak učinila i Čína. V důsledku toho podle DEA poklesly dodávky fentanylu putující z Číny do Spojených států amerických. Podle obchodního zástupce, jehož polský reportér oslovil, však laboratoře dělaly stále totéž co dříve, jen v tajnosti — platby probíhají v kryptoměnách a vše se děje skrytě.

Čína navíc podle bezpečnostního analytika Davida Sauceda používá fentanyl jako zbraň při diplomatických jednáních s USA. V této souvislosti Saucedo zmiňuje, že Čína bude podle jeho názoru i nadále umožňovat vývoz fentanylu i jeho prekurzorů. „A to bude trvat ještě dlouho, dokud nebudou vyřešeny jiné otázky, například otázka Tchaj-wanu.“

Fentanyl má mnoho variant, jež se od sebe chemicky lehce liší, ale na lidský organismus mají podobné, devastující účinky. Obchodní zástupce čínské laboratoře, kterého Opryszek zpovídal, popisuje, že při výrobě této drogy lze lehce pozměnit chemickou strukturu prekurzoru. Pro zákazníky je totiž důležitý až konečný výsledek.

Přečtěte si

Podcast Odposlech: Drogy, politika a násilí kartelů v Mexiku i v Evropě

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) odhaduje, že chemici by byli schopni syntetizovat „tisíce dalších analogů fentanylu“. Tímto způsobem obcházejí zákon, prodávají totiž zdánlivě legální látku do doby, než si toho všimnou úřady a zařadí ji na seznam omamných látek pod mezinárodní kontrolou. Podle webu InSight Crime například řada chemikálií potřebných k výrobě fentanylu a metamfetaminu putovala přes Německo do Mexika. Žádná z těchto látek nebyla německými úřady vedená jako nelegální.

Navíc jsou některé látky používané jako prekurzory potřebné v různých zcela legálních průmyslových odvětvích, jak upozornil odborník Reiner Pungs z UNODC.

Opryszkův kontakt mezi čínskými obchodníky s prekurzory vysvětluje, že k jejich zákazníkům patří lidé z Polska, Velké Británie, Nizozemska nebo Ukrajiny. „Je to tvrdý trh, máte tam přísné celní předpisy. Je mnohem snazší poslat zásilku do USA než například do Švédska.“ Dodal, že nevidí žádný větší zájem o Evropu.

Mexické drogy na starém kontinentu

Mexické kartely působí v řadě evropských zemí včetně Německa, Francie či Slovenska. Podle Szymona Opryszeka se nabízí otázka, zda místo pašování drogy samotné nebudou Mexičané do Evropy posílat spíše „cocineros“ a návody na to, jak fentanyl vyrábět.

Před několika lety v Nizozemsku totiž zatkli Mexičana, který sem přivážel „kuchaře“ drog. A mexičtí „cocineros“ se objevili také v Polsku. Výroba syntetických drog v Evropě mezi lety 2010 a 2020 také stoupla o více než 400 %. Podle Europolu se výroba těchto látek rozšířila z Nizozemska a Belgie do střední a východní Evropy.

Jak vyplývá z informací listu El Español, ve Španělsku působí kartel z Jalisca, který na Pyrenejský poloostrov zamířil s cílem zřídit tam fentanylové laboratoře. Ty umisťuje do vylidňujících se regionů. Narkomafiáni totiž nejsou v Evropě tak viditelní jako v Mexiku, nechlubí se tu svým bohatstvím a vyhledávají spíše opuštěné vesnice a domy.

Expert David Saucedo se domnívá, že fentanyl v současnosti není pro Evropu hrozbou, avšak v následujících letech by mohl být. „Tohle není Mexiko, kde se kartely mohou spolehnout na spolupráci s policií. Tady se nemohou cítit tak bezpečně. Koneckonců jsou na tomto hřišti hosty.“

Přečtěte si

NarcoFiles: Kokainová dálnice do Evropy

Pro postavení fentanylu na evropském drogovém trhu je také důležité, v jaké míře sem proudí heroin z Afghánistánu, kde produkci této drogy momentálně omezují zákazy radikálního hnutí Tálibán, upozorňuje Szymon Opryszek. Výzkumník David Pere Martínez Oró proto předpokládá, že evropský drogový trh fentanyl neovládne, dokud tu bude k dispozici dostatečné množství heroinu.

Pro mexický kartel Sinaloa je ovšem důležité i Turecko, protože s pomocí tamních gangů posílá kokain do Evropy. „Mexičané svůj fentanyl ale do Evropy expedovat nebudou, dokud nedostanou souhlas od Turků a Albánců,“ domnívá se Martínez Oró. „Evropa je malý trh, který má své dodavatele. Jakékoli změny na trhu by vedly k násilí. A koneckonců mexické gangy jsou tady hosté,“ vysvětluje expert s tím, že dokud budou mít turecké gangy heroin, jehož prodej se jim daří, nebudou chtít nic měnit. „Proč by riskovali a vstupovali do byznysu s fentanylem a kupovali prekurzory od Číňanů, kteří nejsou v Turecku příliš vítáni, protože utlačují jejich ujgurské bratry?“ uzavírá Martínez Oró.

„Éra fentanylu skončila“

Zásilka tablet M30, jež putovala z Mexika do Evropy za pomoci balkánské mafie, mohla být jen způsobem, jak otestovat evropský trh, naznačuje expert Robert Bunker, který dříve působil na Institutu strategických studií na Válečné akademii Armády USA. Podle něj je hrozba fentanylu pro Evropu „z dlouhodobého hlediska pravděpodobně nevyhnutelná“. Bunker je přesvědčený, že se fentanyl začne stále častěji objevovat v zásilkách od mexických kartelů i v laboratořích zřízených v Evropě či v Africe.

Údaje z Estonska i USA ovšem ukazují, že pokud budou chtít zločinecké organizace smísit heroin s jinou látkou, jež by zvýšila jeho analgetický účinek, pravděpodobně sáhnou spíše po nitazenech a xylazinu než po fentanylu.

„Éra fentanylu skončila,“ tvrdí výzkumník David Pere Martínez Oró. „Klesající trend je výsledkem mezinárodního kontrolního procesu a zákazu používání fentanylu a jeho prekurzorů v Číně,“ zdůrazňuje španělský výzkumník. „Problémem je, že nedostatek fentanylu na světových trzích přispěl k nárůstu popularity nitazenů.“ Jde o opioidy, které jsou silnější než heroin nebo dokonce fentanyl.

Tato látka se už objevila v pobaltských zemích, v Belgii, Německu nebo Slovinsku. „Éra nitazenů by mohla trvat dlouho, protože jejich prekurzory jsou široce a legálně používány; v Číně nejsou v mnoha případech zakázány. Mohou být také atraktivnější pro evropské gangy, protože nevyžadují složitý proces syntézy jako fentanyl.“

Bývalý ředitel Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) Pierre Lapaque má obavy z toho, že se na evropském trhu ve velké míře objevují nové syntetické drogy, a varuje především před nitazeny. „Neuslyšíte ode mě, že je to prohraná válka. Měli bychom si však uvědomit, že k ní dojde. A musíme ji vybojovat společně: na úrovni EU, na úrovni členských států, na úrovni občanské společnosti, na úrovni rodiny. Pokud se připravíme na nejhorší, budeme schopni riziko snížit. Nemůžeme se soustředit pouze na práci donucovacích orgánů. Odpovědnost nese celé prostředí: rodiče, učitelé, lékaři i politici, kteří vytvářejí protidrogové zákony.“

The post Pašerácké stezky vedou z Mexika do Evropy. Hrozí nám fentanylová epidemie? appeared first on investigace.cz.

V Mexiku se blíží nejdůležitější volby v novodobé historii tohoto státu, volit se bude jak nový prezident či prezidentka, tak zákonodárci. Dosluhující prezident Andrés Manuel López Obrador se celosvětově proslavil mimo jiné i tím, že oficiálně navštívil matku jednoho z nejznámějších mexických narkobaronů El Chapa nebo že v přímém povolebním přenosu poděkoval kartelům za to, že se během posledních prezidentských voleb, které přitom byly jedny z nejnásilnějších v historii Mexika, chovaly slušně. O tom, jak moc jsou v Mexiku kartely propojené s politikou a co znamená přítomnost kartelu ze Sinaloa v Evropě, jsme se bavili s prominentním mexickým novinářem a autorem několika knih o tamním organizovaném zločinu Ricardem Ravelem. 

S mexickými drogovými kartely máš osobní zkušenost. Nejenže píšeš o propojení politiky a organizovaného zločinu, ale v určitou dobu jsi kvůli velmi konkrétním výhrůžkám musel z Mexika odjet…

Ano, mám s nimi osobní zkušenost. Jejich velmi konkrétním výhrůžkám, že mě zavraždí, jsem v životě musel čelit několikrát. Jednou mi vyhrožoval Cártel del Golfo, pak Cártel de Sinaloa (jedním ze zakladatelů kartelu ze Sinaloa je nechvalně známý narkobaron El Chapo, tento kartel měl také prominentní roli v seriálu Narcos, pozn. red.) a jednou Los Zetas – tedy svého času nejmocnější kartely v Mexiku. Naposledy to byl Cártel de Jalisco Nueva Generación (CJNG).

Kartel z Jalisca mi začal vyhrožovat poté, co jsem vydal text o Enrique Alfarovi, tehdejším guvernérovi mexického státu Jalisco. Podařilo se mi prokázat, že Alfaro je zkorumpovaný, a také popsat, jakým způsobem jeho vláda spolupracuje s kartelem z Jalisca. Jejich odpověď byla rychlá. Nejprve na mě Alfaro podal žalobu a pak mi někdo přímo z kartelu začal telefonovat, že mě zabije. Vypadalo to dost reálně. Musel jsem proto utéct do Evropy.

Čas strávený v Evropě jsem využil k tomu, že jsem napsal knihu. Jmenuje se Majitel Jalisca a popisuje vymizení rozdílu mezi vládou státu Jalisco a samotným kartelem.

Obecně si myslím, že pro obě strany je vzájemné propojení ekonomicky výhodné, kartely například perou peníze skrz investice do developerských projektů. To ale není všechno. Vlády mexických států zacházejí tak daleko, že se samy stávají kartely a „podnikají“ v oblastech, které byly původně vyhrazené jen pro organizovaný zločin, například vydírání, výpalné, ohýbání justice nebo únosy. Navíc mi přijde, že to, co se děje v Jaliscu, dobře ilustruje, co se děje ve zbytku Mexika.

Bral jsem proto jejich varování, lépe řečeno výhrůžky, naprosto vážně. „Nedělej to, okamžitě o nás přestaň psát,“ hulákali na mě po telefonu. V Mexiku navíc neexistuje žádný systém na ochranu novinářů, takže pokud bych tam zůstal, velmi pravděpodobně by mě unesli a zavraždili.

Když se kartel rozhodne zavraždit novináře, pošle nájemného vraha. Novináři někdo napíchne telefon, sledují ho. Tím pádem vědí, s kým si píše, s kým telefonuje, kde bydlí, s kým má vztah nebo dítě, kudy chodí do práce, s kým si vypráví vtipy u piva… A pak už je pouze na nich, aby se rozhodli, kdy nastane ta pravá chvíle nepohodlného novináře zavraždit.

Říkáš, že kartely investují do developerských projektů. Znamená to, že se vyvíjejí? Jdou s dobou? Nebo pořád platí stereotypní představa, že obchodují s drogami a navzájem se vyvražďují?

Kartely jdou s dobou a své příjmy diverzifikují. Napočítal jsem 26 druhů různé trestné činnosti, kterou provozují. Obnáší to obchod s lidmi, vydírání, krádeže aut, přepadávání kamionů na dálnici, přepadávání lodí nebo zabírání cizích území, aby svůj vliv prosadily v další části Mexika. A samozřejmě to zahrnuje i politiku. Dnešní mexické politické kampaně jsou ze značné části financované kartely.

Drogy už pro mexické kartely nejsou hlavním zdrojem příjmu. Přesto s nimi nadále obchodují – nejvýdělečnější je momentálně obchod s fentanylem. Ten válcuje marihuanu i kokain, minimálně co se týká prodaných jednotek. Například v USA je dnes mnohem větší poptávka po fentanylu než po jiných drogách. Lukrativní je i takzvané „cobro de piso“, tedy poplatek za to, že jeden kartel povolí druhému převážet drogy přes své území.

Samostatnou kapitolu pak představuje prostituce. Sítě lidí, kteří mají pod palcem prostituci, se táhnou po celé Latinské Americe.

A co ostatní mexické kartely? Změnila se nějak jejich dynamika poté, co byl El Chapo v roce 2017 vydán do USA? 

Přestože je El Chapo v americkém vězení, kartel ze Sinaloa zůstává asi nejvlivnějším mexickým kartelem. Působí ve více než stovce zemí po celém světě. V Mexiku má pod kontrolou největší území.

Podobně je na tom také kartel z Jalisca Nueva Generación (CJNG). Ti mají vazby asi na všechny latinskoamerické země, protože se starají o logistiku drog.

Následuje kartel Del Golfo, ale ten působí hlavně v Mexiku. Pak kartel Del Noreste. A nakonec už jen menší kartely jako Rudí nebo Michoacánská rodina. Dohromady je to nějakých dvanáct organizovaných kriminálních skupin.

Která z nich je nejnásilnější?

Nejbrutálnější je asi kartel z Jaliska. Jako by neustále potřebovali dávat najevo, že svoje území mají pod plnou kontrolou a že není radno si s nimi zahrávat.

Kartely mezi sebou obecně bojují o kontrolu nebo o moc nad územím, a to kvůli přírodním zdrojům, přístupu na pláže, dohledu nad lithiovými doly nebo přístupu k pitné vodě. Proto je v bohatých oblastech, kde se nachází něco, co kartely chtějí, třeba přírodní bohatství jako ropa, tolik mrtvých. V Mexiku bylo v posledních letech kartely zavražděno přes sto tisíc lidí. A další desítky tisíc byly násilně přesídleny.

Zmiňoval jsi, že kartely také financují politické kampaně. Jak se jejich propojení s politikou vyvíjí a mění? 

Asi to bude znít přehnaně, ale v mnoha mexických státech se něco takového už děje. V Mexiku pomalu mizí lidé, o nichž lze hovořit jako o „politické třídě“. V posledních letech je nahrazuje takzvaná „kriminální třída“. Kartely už nepotřebují politiky uplácet, ony si je tvoří. Kartely se tak staly nositeli politické moci a zároveň mají pod kontrolou jednotlivá území. Kartelem dosazený politik může být chvíli starostou, pak zákonodárcem a potom může třeba sedět v lokální vládě nebo zastávat funkci guvernéra státu.

Tím se politika samozřejmě dost změnila a na úkor bezpečnosti do ní proniklo násilí. Kartely ho totiž neváhají použít při jakémkoli jednání nebo při řešení jakéhokoli problému. Původně se politici snažili mezi sebou vyjednávat, dnes představuje první krok tasení zbraní. Což se samozřejmě odráží i v tom, kolik je v Mexiku každoročně zavražděných novinářů. A ty vraždy se nevyšetřují.

O kolika zavražděných novinářích se bavíme?

V posledních letech bylo v Mexiku zavražděno přes dvacet novinářů a pouze dva případy byly vyšetřeny. Drtivá většina vražd novinářů projde bez jakéhokoli trestu.

Jak to?

No, přece jak se říká: sám sebe nebude stát nikdy vyšetřovat. Prostě ty případy sepíší a uloží do archivu. Nejenže se tak nikdy nedobereme spravedlnosti, ale beztrestnost zároveň funguje jako určitá pozvánka k lovu na novináře.

Dosluhující mexický prezident Andrés Manuel López Obrador ale na veřejnosti vystupoval s heslem „objetí, nikoli výstřely“. Situace se za jeho působení nezlepšila?

Naopak, rozhodně jsme na tom hůř než před jeho zvolením. Na druhou stranu je pravda, že hodnotit dopad jeho změn za tak krátké období, jako je pět let, není jednoduché. (V Mexiku může zvolený prezident zastávat pouze jedno pětileté funkční období, pozn. red.). Obrador mluví o tom, že se zaměřuje na příčiny zločinu, nejen následky. Jenže to, co tvrdí, že udělal, aby vymýtil organizovaný zločin, se podle mě nedá nijak ověřit. Pravdou ale zůstává, že posledních šedesát let patří v celé historii Mexika k těm nejnásilnějším. Takže ani politika předchozích prezidentů, kteří proti kartelům bojovali násilím, moc nefungovala.

A nejen v Evropě. Aktivní je i v Latinské Americe a ve Spojených státech. Mají drogové kontakty po celém světě. V Evropě se kartel ze Sinaloa usídlil už před mnoha lety ve Španělsku. Jeho důležitým obchodním partnerem je samozřejmě italská mafie ’Ndrangheta. Hodně drog ale Sinaloa vozí i přes francouzské přístavy. A to nemluvíme jen o kokainu, ale i o fentanylu – přestože po něm v Evropě zatím není taková poptávka jako v USA.

Máš pro nás Evropany nějakou radu, co s tím dělat?

Doporučil bych následovat postup Itálie z 80. a 90. let. Tamní vláda a justice přišly se strategií, jak se postavit sílícímu vlivu italských mafií. Pro boj s organizovaným zločinem vytvořily speciální struktury a italské orgány začaly vyšetřovat nejen obchod s drogami, ale i praní peněz. Protože dokud kartelům nesáhnete na peníze, budou mít téměř nekonečný nástroj, jak korumpovat a ohýbat pravidla. Navíc legalizace výnosů z trestné činnosti generuje další korupci a další peníze, které se do zločinu dají investovat.

Dalším krokem je uzpůsobit této situaci zákony. A to včetně těch, jež se zabývají uživateli drog. Drogy se do Evropy přece nepřestanou dovážet kvůli tomu, že to nějaký zákon zakazuje. Pokud bude existovat poptávka, bude i nabídka. A následně i výdělek. A ten je pro organizované zločinecké skupiny velice atraktivní. Takže zatímco Evropa má pocit, že se jedná o problém pocházející z Latinské Ameriky, je jasné, že pouze v Latinské Americe se tento problém nevyřeší. Musí se reálně začít řešit i v Evropě, je třeba cílit na centrum toho, kde drží zločinecké organizované skupiny peníze a moc.

Myslíš, že se kvůli přítomnosti mexických kartelů v Evropě máme obávat vlny násilí, jako je tomu v Mexiku?

Obávám se, že vlna tohoto typu násilí do Evropy už dorazila, jen má trochu jinou podobu. Na násilí spojené s organizovaným zločinem jsem narazil v Nizozemsku i v Rakousku. V Nizozemsku zastřelili novináře přímo na ulici, když odcházel z televizního studia, kde mluvil o organizovaném zločinu (Peter R. de Vries, který extenzivně psal o organizovaném zločinu a obchodu s drogami, byl podle nových důkazů popraven na příkaz Ridouana Taghiho takzvanou Mocro mafií, pozn. red.). Násilí samozřejmě zatím není na takové úrovni jako v Mexiku, kde se odhaduje, že je denně zavražděno sto lidí, ale i v Evropě se rozmáhá. Myslím, že nizozemský nápad předělávat věznice na muzea byl poněkud unáhlený.

The post Kartely už v Evropě působí a dorazilo s nimi i násilí, říká mexický novinář appeared first on investigace.cz.

Za kauzu NarcoFiles jsme získali hlavní cenu za in-depth journalism v roce 2024. Ceny Excellence in Journalism uděluje Inter American Press Association (IAPA).

Výbuch stodoly v malé holandské vesnici. Zásilka betonových bloků zabavená v Barceloně. Policejní razie v luxusní rezidenci v Mexiko City. Všechny tyto události spojuje jediné – obchodování s kokainem. Byznys, který přesahuje kontinenty, kultury a kartely. Novináři z OCCRP včetně investigace.cz na základě dokumentů uniklých z kolumbijské prokuratury odhalují, jak se kokain z latinskoamerických plantáží dostává až k uživatelům do Evropy. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Když se řekne obchod s drogami, leckomu se vybaví přísná hierarchie, kterou řídí drogoví bossové, jakými v minulosti byli třeba Pablo Escobar nebo Joaquín „El Chapo“ Guzmán. Dnešní realita je ale mnohem složitější.

S prudce rostoucí celosvětovou poptávkou po kokainu a rychle se rozvíjejícími trhy v Asii, Africe a Evropě jsou pryč doby, kdy jediný kartel mohl ovládat celý dodavatelský řetězec. Nyní je mnohem častější, že se gangy propojí, byť určitá míra nezávislosti každému z nich zůstává. Dělají to z praktických důvodů, tedy aby zaručily přepravu kokainu na různých úsecích jeho cesty k finálnímu distributorovi. Aby se OCCRP a jeho partnerská média přesvědčily, jak tento proces funguje v praxi, zkoumaly, jakým způsobem skupina gangů a zločinců spolupracovala na zásobování jedné z nejrušnějších drogových dálnic na světě.

Reportéři v rámci projektu NarcoFiles sledovali putování kokainu od zdroje v Kolumbii přes Mexiko a Španělsko až do Nizozemska, kde se drogy zpracovávaly a prodávaly. Zisky v milionech dolarů pak podle všeho prošly sítí finančních firem a směřovaly zpět do Latinské Ameriky.

Tento obchodní model zahrnuje volnou a pravděpodobně proměnlivou konfederaci kolumbijských, mexických, španělských, nizozemských a dalších zločinců, kteří spolupracovali bok po boku a podle vyšetřovatelů ukrývali, převáželi, zpracovávali a prodávali velké objemy kokainu. Policie uvedla, že tato cíleně organizovaná skupina přepravovala drogy více než půl desetiletí, než úřady v roce 2020 zakročily a jejich operace rozbily. Od té doby bylo v Latinské Americe a Evropě zatčeno více než deset osob, které se na provozu takzvané „drogové dálnice“ podle všeho podílely.

Mnoho otázek ale zůstává stále nezodpovězených. Ani po letech mezinárodního vyšetřování nebyla policie schopná určit, kdo, pokud vůbec někdo, byl nakonec hlavní hybnou silou této spolupráce. Novinářům z médií z celého světa, kteří na projektu NarcoFiles spolupracovali, se však podařilo odhalit detaily toho, jak dnes narkobaroni fungují, a to díky dokumentům nalezeným v uniklých e-mailech kolumbijské prokuratury, jež byly doplněny soudními záznamy, policejními zprávami, dokumenty z obchodních rejstříků a rozhovory s konkrétními osobami.

Zjištění novinářů ukazují, jak se obchod s drogami v posledních letech otevřel menším skupinám a místním hráčům, kteří často spolupracují jak mezi sebou, tak s většími kartely, a přinášejí do různých fází pašování své specifické dovednosti. Tento trend, způsobený novými komunikačními technologiemi, globalizací obchodu s drogami, rozšiřováním trhů a roztříštěností dříve monolitických skupin, zkomplikoval potírání obchodu s drogami více než kdy dříve.

I proto evropská policie přirovnává současné struktury organizovaného zločinu k mytologické devítihlavé Hydře, které po každé useknuté hlavě narostly dvě nové. „Odstraněním jedné hlavy se toto monstrum nezabije,“ uvedl Europol ve zprávě o obchodování s drogami z roku 2021.

První fáze putování: Tajemný mexický kartel

Novináři sledovaný kokain, jenž nakonec skončil v Nizozemsku, začal svou cestu v Kolumbii, kde se podle OSN pěstují více než dvě třetiny světové produkce listů koky. Policie tvrdí, že koka pocházela z jihozápadní části Putumayo, což je pohraniční oblast známá jako jeden z největších producentů koky v této zemi. A právě díky vysoké produkci kokových listů je i oblíbeným místem konkurenčních skupin obchodníků s drogami.

Pěstování koky je v Kolumbii, Peru a Bolívii v posledním desetiletí na vzestupu. Výrazný nárůst produkce v roce 2021 spolu s pokrokem v pěstitelských technikách způsobil, že celosvětová nabídka kokainu dosáhla rekordních hodnot.

Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) se rozštěpením skupin, jež měly na tento byznys kdysi monopol, vytvořilo konkurenčnější prostředí „volného trhu“, které pravděpodobně zefektivnilo pěstování a zpracování kokainu. Tato roztříštěnost také otevřela příležitosti pro gangy mimo Kolumbii. Dříve totiž celý řetězec obchodu s kokainem – od pěstitelů až po prodej – byly schopné obsáhnout pouze kartely z Jižní Ameriky. Podle policie ale například spolupráci při obchodování, sledovaném novináři z OCCRP, dnes z velké části koordinovala zločinecká skupina z Mexika. Její přesná identita zůstává přesto nejasná. Španělská policie ji nejprve identifikovala jako kartel Beltran Leyva, novináři ale nebyli schopni toto tvrzení nezávisle ověřit. Jisté je, že skupina podle policie udržovala spojení s Kolumbií prostřednictvím zkušeného překupníka jménem Jean Paul Hoyos Bohórquez, přezdívaného „Sodapuppy“.

Na základě informací od nizozemských státních zástupců kolumbijská policie tvrdí, že Hoyos Bohórquez byl „hlavním koordinátorem“ zámořských zásilek kokainu a dohlížel na závěrečné fáze výroby a prodeje v Nizozemsku. Mnoho informací o jeho minulosti není dosud známo. Reportérům se nepodařilo najít žádná předchozí odsouzení, vyšetřování ani jiné důkazy o jeho zapojení do obchodu s drogami. Bohórquezův právník uvedl, že by bylo „drzé a neopatrné“ komentovat tvrzení policie, protože ta jsou předmětem probíhajícího vyšetřování. S odvoláním na právo svého klienta na soukromí zdůraznil, že Hoyos Bohórquez je nevinný, dokud se neprokáže jeho vina.

Bohórquez byl zatčen v červenci v Kolumbii. Proces jeho vydání do Nizozemska, kde čelí obvinění z obchodování s drogami a praní špinavých peněz, začal letos.

Přečtěte si

Mafián Sodapuppy dopaden. Hledaného pašeráka drog zadrželi v Kolumbii

Drogy na své cestě z Kolumbie ale nemusely nutně putovat přímo do cílové destinace. Obchodníci s narkotiky se často vydávají cestou nejmenšího odporu, a z původní trasy proto odbočují směrem ke spojencům, aby se vyhnuli orgánům činným v trestním řízení. V tomto případě by první zastávkou narkotik byla domovská země skupiny, jež si zásilku objednala: Mexiko.

Mexické kartely, které dříve sloužily především jako logistická základna kokainu, jsou nyní často jeho velkoobchodními dodavateli. Obvykle zásobují americký trh, ale nedávné policejní zátahy ukázaly, že díky spolupráci s evropskými zločineckými sítěmi pronikají i do Evropy. Tak tomu bylo i v případě sledování kokainu organizovaném OCCRP. Podle španělské policie zajistila mexická zločinecká skupina drogu z Kolumbie a následně ji spolu s velkým množstvím metamfetaminu převážela partnerům na druhé straně Atlantiku.

Stejně jako naprostá většina kokainu zabaveného v Evropě putoval i tento v přepravních kontejnerech. V posledních letech překupníci vymysleli důmyslné metody, jak drogy ukrýt. Škála je to pestrá, od krabic s legálním zbožím až po ukrytí balíčků ve stěnách samotných kontejnerů.

Mexická skupina údajně pracovala prostřednictvím tamní vývozní společnosti Magniexport S. A., která často používá námořní trasu z mexického přístavu Veracruz do Barcelony. Španělská policie popsala, že společnost byla zločinecké skupině „k dispozici“, ale další podrobnosti neuvedla. Mexické firemní záznamy ukazují, že společnost vlastní dva mexičtí státní příslušníci, novinářům se o nich ale nepodařilo najít žádné další relevantní údaje ani žádný záznam o tom, že by Magniexport byl v Mexiku někdy vyšetřován. Společnost na žádosti o komentář nereagovala.

Drogy byly ukryty ve skrytých přihrádkách zabudovaných do betonových bloků používaných ve stavebnictví. Podle zprávy španělské policie je tato metoda přístavními kontrolami „neodhalitelná“ a prokázala „vysoké technické schopnosti mexického kartelu“, protože bloky byly odlity přesně na míru vhodného úkrytu pro drogy.

Pořád však není jasné, kdo za těmito operacemi v Mexiku stál. Zločinecký svět v zemi, kde působí zhruba 150 kartelů, se pravidelně mění. Podle UNODC jsou mnohé z dnešních gangů „roztříštěné zbytky bývalých větších organizací, které neustále mění svá spojenectví a bojují o kontrolu území“.

Na druhé straně Atlantiku jsou však aktéři přece jen o něco jasnější.

Zastávka ve Španělsku

Data o obchodu ukazují, že Magniexport poslal v letech 2011 až 2020 do Barcelony několik desítek zásilek betonových bloků. Jak uvedla španělská policie, skupina překupníků se snažila udržet zástěrku „legálního“ podnikání a nastavit „bezpečné dovozní kanály“ tím, že některé zásilky drogy neobsahovaly a betonové bloky tak putovaly k reálným obchodníkům. Tento způsob kamuflování se však ukázal být obtížný, protože materiál byl drahý a ve španělském stavebnictví se navíc příliš nepoužívá.

V dubnu 2020 sledovala španělská policie jednu ze zásilek společnosti Magniexport z barcelonského přístavu do průmyslového skladu. Tam do betonových bloků policisté vyvrtali otvory a uvnitř našli přes 830 kilogramů kokainu a 10 kilogramů metamfetaminu. O něco později téhož měsíce zabavili v jiné zásilce více než 500 kilogramů kokainu. Úřady odhadují, že jen první zásilka měla hodnotu v přepočtu více než 650 milionů korun.

Právní zástupce společnosti Magniexport ve Španělsku, jenž má španělsko-mexické občanství, byl spolu s dalšími třemi osobami zatčen kvůli obvinění z obchodování s drogami. Případ stále čeká na soudní řízení. Podle šifrovaných zpráv, které posílali nizozemští prokurátoři v žádosti o pomoc svým kolumbijským kolegům, byli dva údajní členové sítě obchodníků s drogami po tolika letech úspěchů barcelonským zátahem překvapení.

Ve Španělsku ale zůstávaly pouze bloky bez drog. Ostatní byly odesílány do další klíčové evropské základny skupiny, do Nizozemska.

Made in Nederlands

V nizozemské vesnici Poortvliet, kde žije méně než 2 000 obyvatel, jsou k vidění široké cyklostezky, větrný mlýn a malý kostel. Podle policisty, který událost vyšetřoval, došlo jedné noci na konci března 2020 k narušení této malebné scenérie, když v jedné stodole vypukl požár, jehož výsledkem byl i odporný zápach z desítky uhořelých ovcí a jehňat.

Intenzita plamenů a zbytky chemikálií ovšem vyvolaly pochybnosti, které pojmenoval protidrogový koordinátor Freek Pecht slovy: „Hele, tohle nebyl normální požár stodoly.“ Když jeřáb z ohořelých trosek stodoly vytáhl velký kotel, bylo jasné, že na místě se praktikovalo něco, čemu nizozemské úřady říkají „prádelna kokainu“. Podle tamních prokurátorů to byla prádelna, která patřila Hoyos Bohórquezovi.

Listy koky musí projít řadou chemických přeměn, aby se z nich stal hydrochlorid kokainu neboli prášková forma prodávaná uživatelům. Tento proces tradičně probíhá v Jižní Americe. Zařízení na výrobu kokainu však stále častěji vznikají i v Evropě, zejména ve Španělsku a Nizozemsku. Jedním z důvodů je nárůst chemicky dokonalejších metod, jak kokain ukrýt do legálního zboží. V některých případech pašeráci napouštějí výrobky, třeba oblečení nebo dřevěné uhlí, kokainovou „bází“, tedy surovější formou drogy, která se po příjezdu do Evropy musí extrahovat a zpracovat. Laboratoř v idylické vesnici Poortvliet byla zřízena právě za tímto účelem.

Podle nizozemských úřadů sloužilo místo ke zpracování nejen kokainu, ale i syntetických drog. Kromě laboratorního vybavení se ve stodole nacházelo i stádo ovcí a jehňat. V části stodoly, která sloužila k extrakci kokainu, našla policie kotle, topné spirály, mikrovlnnou troubu, lis a kanystry s chemikáliemi.

Pro pracovníky v těchto „prádelnách“, kteří jsou často přivezeni z Latinské Ameriky, je zcela běžné, že se v laboratořích stravují a také tam spí, dokud není splněn konkrétní úkol. V roce 2022 nizozemská policie odhalila 17 podobných laboratoří na extrakci kokainu.

Z dešifrovaných rozhovorů, jež má nizozemská policie k dispozici, vyplývá, že Hoyos Bohórquez a jeho mexický kolega Alonso Alverdi Benavides, přezdívaný „Corncrusher“ (Drtič kukuřice), byli v Nizozemsku, aby dohlíželi na výrobu drogy, a zároveň zůstávali v kontaktu s šéfy v Latinské Americe. Podle nizozemských státních zástupců hráli ve vedení podniku roli i dva nizozemští státní příslušníci, kteří údajně poskytli Bohórquezovi 130 000 eur (více než tři miliony korun) na zřízení nového zařízení poté, co první laboratoř vyhořela.

Po zpracování byl kokain zasílán jak latinskoamerickým, tak nizozemským členům sítě, kteří jej distribuovali v Nizozemsku – podle tamních prokurátorů vždy „ve velkém množství“.

Šifrované zprávy zachycené policií poskytují přehled o výdělcích skupiny. Ještě z Nizozemska posílal Alverdi Benavides administrativní seznamy někomu v Mexiku, koho vyšetřovatelé nedokázali identifikovat jinak než pomocí uživatelského jména z šifrované textovací aplikace EncroChat. Seznam zahrnoval platby a prodeje drog za předchozí tři týdny a uváděl, že Hoyos Bohórquez obdržel téměř půl tuny kokainu v hodnotě 24 tisíc eur (580 tisíc korun) za kilogram a za stejné období převedl zhruba 8,5 milionu eur (207 milionů korun).

Podle nizozemských vyšetřovatelů posílal Bohórquez finanční prostředky přímo nebo prostřednictvím třetích stran příjemcům v „Kolumbii nebo Mexiku“. Během čtyř měsíců v roce 2020 údajně převedl v přepočtu přibližně 430 milionů korun, mimo jiné prostřednictvím „žetonového systému“, kdy příjemce používá sériové číslo bankovky jako kód k vyzvednutí peněz.

Členové sítě údajně posílali další hotovost zpět do Mexika přes Španělsko. Španělští vyšetřovatelé zjistili, že „velké částky“ byly převáděny ze Spojených arabských emirátů a z Hongkongu do Mexika prostřednictvím bankovních účtů španělských společností. Podle španělské policie pomohli místní podnikatelé zastřít původ peněz tím, že k převodům používali bankovní účty španělských společností, „které byly se vší pravděpodobností produktem obchodu s drogami“. Vyšetřování v této věci stále probíhá.

Kdo byl příjemcem převedených peněz, úřady neuvedly. Alverdi Benavides byl však samostatně prověřován kvůli svým konexím v Mexiku. V březnu 2022 byl zatčen při razii v luxusním domě u Mexico City, kde policie pátrala po údajném kolumbijském drogovém bossovi Eduardu Fernandu Giraldo Cardozovi, známém pod přezdívkou „Boliqueso“. Tato přezdívka v latinskoamerických zemích označuje typ sýrových křupek.

Alverdiho Benavidese následně propustili kvůli nepřiměřenému chování policie během jeho zatčení. On ani Boliqueso na žádosti o komentář neodpověděli.

Jorge Lara, akademik z mexického Národního institutu kriminálních věd (National Institute of Criminal Science), uvedl, že neexistuje funkční systém nahlašování praní špinavých peněz, což znamená, že vyšetřování tohoto druhu kriminality se v Mexiku často dostává do slepé uličky. V letech 2018 až 2022 bylo ze 752 případů praní špinavých peněz postoupených generální prokuratuře a dalším finančním úřadům skutečně stíháno pouze sedm, tedy méně než jedno procento.

„Organizovaný zločin slaví,“ uvedl Lara. „Jak své [zločinecké] operace, tak množství prostředků, které mají k dispozici.“

The post NarcoFiles: Kokainová dálnice do Evropy appeared first on investigace.cz.