Po šesti letech padl v Itálii rozsudek v kauze podvodů s DPH napojených na neapolskou mafii. Součástí podvodu byly stovky firem, přes které zločinecká skupina okradla evropské rozpočty o zhruba třináct miliard korun. Soud v Miláně poslal šest členů gangu do vězení. Evropský úřad veřejné žalobkyně případ vyšetřoval pod krycím názvem Moby Dick. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

V čele podvodu stáli dva podnikatelé – Belgičan sicilského původu Rodolphe Ballaera a jeho italský komplic Paolo Falavigna. Přes síť stovek schránkových firem po celé Evropě vystavovali fiktivní faktury za prodej elektroniky, zejména sluchátek Apple a notebooků. 

Takzvaný karuselový neboli kolotočový podvod probíhal na základě tohoto schématu: po vystavení fiktivních faktur schránkovou firmou, takzvaným chybějícím obchodníkem, přeprodala kupující italská společnost (broker) zboží další firmě sídlící mimo EU a následně požádala stát o vrácení DPH, kterou podle fiktivní faktury zaplatila původní prodávající firmě. Ta měla povinnost odvést DPH příslušnému finančnímu úřadu, avšak v době splatnosti již neexistovala nebo byla napsána na nastrčené ředitele, takže odpovědné osoby nešlo dohledat. Proto se takové firmě říká „chybějící obchodník“. Aby byl řetězec delší a podfuk méně nápadný, využívali podvodníci buffery – tedy firmy, jež sloužily k přeprodeji a zakrytí „kolotočových“ transakcí.

Do sítě byla zapojená i pražská firma B2B.Computer a její majitel Rodolphe Ballaera v Praze vlastnil tři nemovitosti, jak v roce 2024 odhalila redakce investigace.cz.  

Peníze do byznysu podle italských vyšetřovatelů přitékaly i od neapolské mafie Camorra, která tímto způsobem legalizovala své nelegální výnosy. 

Prokuratura přesvědčila soud téměř o celé své verzi příběhu: šlo o organizaci rozdělenou do navzájem propojených skupin, které fungovaly napříč Evropou i mimo ni, a to přes komplexní řetězec firem.

Za tři roky, mezi 2020 a 2023, se na fiktivních fakturách protočilo zboží za víc než 1,3 miliardy eur – zhruba 33 miliard korun. Jeden z odsouzených, který je patřil mezi vůdce celé sítě, se navíc v listopadu 2024 vyhnul zatčení v Praze a poté se půl roku skrýval po celé Evropě. Úřadům se vzdal až v květnu 2025 a od té doby žil pod soudním dohledem. Evropská úřad veřejného žalobce (EPPO) ale nespecifikuje, o koho šlo. 

Klíčovou roli hrálo propojení s mafií. Jeden z odsouzených měl podle prokuratury na starosti přebírat peníze od klanu napojeného na Camorru a nalévat je zpátky do podvodného schématu – gangu to zvyšovalo zisky, mafii to legalizovalo prostředky.

„Tyto rozsudky potvrzují to, na co EPPO léta upozorňuje – mafiánské organizace investují do podvodů s DPH, aby si tak vypraly své nelegální výnosy. Způsobují tím obrovské škody národním i unijním rozpočtům. Boj proti podvodům s DPH se musí stát prioritou Evropské unie a základním kamenem nové protipodvodové architektury,“ řekla evropská hlavní žalobkyně Laura Kövesi.

Všech šest obžalovaných zvolilo zkrácené řízení výměnou za nižší trest. Soud je uznal vinnými z účasti na nadnárodním zločinném spolčení, z daňového podvodu a praní špinavých peněz – a přitížil jim za napojení na mafii a použití mafiánských praktik. Tresty se pohybují od čtyř let do sedmi let a dvou měsíců vězení. K tomu přibyly vedlejší tresty: někteří z odsouzených mají doživotní zákaz veřejné funkce a jsou po dobu trestu zbaveni způsobilosti k právním úkonům, jiní dostali pětiletý zákaz veřejné funkce. Jeden z nich si navíc už nikdy nesmí založit firmu ani v žádné zasednout do vedení. Soudce k tomu nařídil propadnutí majetku za víc než 7,93 miliardy korun – šlo o nemovitosti i obchodní podíly. Rozhodnutí není pravomocné a lze se proti němu odvolat.

Na vyšetřování se podílelo hned několik italských policejních a finančních jednotek ve spolupráci s Evropským úřadem veřejné žalobkyně (EPPO) – institucí EU, která vyšetřuje a stíhá trestné činy poškozující rozpočet Unie, jako jsou podvody s dotacemi nebo praní špinavých peněz. Do celého případu je zapojeno přes čtyři sta osob a firem, část z nich už svůj dluh vůči daňovým úřadům uhradila.

Autorka textu: Sofia Špirková

The post Italský soud rozhodl v kauze miliardových podvodů s DPH. Součástí byla česká firma appeared first on investigace.cz.

Výlet ministra Šutaje Eštoka na Velkou cenu formule 1 odstartoval kauzu kolem financování jeho cesty. To se i přes opakovaná trestní oznámení nikdy řádně neprošetřilo. Manželka košického vyšetřovatele se ale bez veřejně doložené kvalifikace stala předsedkyní správní rady polostátního energetického gigantu. Její sdílená fotografie s diplomem před pražskou VŠE se vzděláním zjevně nesouvisí. Podezření z podjatosti i korupce provázející politiku vládní strany Hlas komentuje redaktor Dávid Pásztor. Moderuje Petr Gojda.

The post Podcast Odposlech: Případ Martonová: Neexistující diplom, lukrativní post a vyšetřování ministra Šutaje Eštoka appeared first on investigace.cz.

Marcela Martonová, která v roce 2025 usedla v dozorčí radě Energetiky Slovensko, prý byla na pozici kvalifikovaná. Dokládat to měla fotografie ze studia na VŠE, investigace.cz však zjistila, že tam nikdy nestudovala. Existuje podezření, že funkci získala díky manželovi, který odmítl vyšetřovat slovenského ministra vnitra.

Na její facebookový příspěvek z prosince 2018 s fotografií, na níž stojí před Vysokou školou ekonomickou (VŠE) v Praze, jednou z nejprestižnějších českých univerzit, upozornil jako první Denník Korzár na konci srpna.

Na fotce drží modré desky s logem školy, typické pro závěrečné práce nebo diplomy, v popisku uvedla, že „už to má za sebou“, a v komentářích zmínila inženýrský titul.

Na fotografii je zajímavé, že zatímco Marcela Martonová je oblečená v kabátě a šále, jako by výjev bezprostředně předcházel prosincovému datu nahrání na Facebook, ve skleněných dveřích se odrážejí lidé v kraťasech, čistě modrá obloha a plně olistěné stromy. 

Její profil ani fotografie již nejsou dostupné. Martonová tedy zřejmě svůj profil ze sociální sítě po medializaci vymazala.

Redakce investigace.cz se proto VŠE v Praze zeptala, jestli studium Marcely Martonové eviduje a zda je možné její závěrečnou práci vyhledat. 

„Na základě kontroly oficiální databáze absolventů VŠE konstatujeme, že paní Marcela Martonová  není pod těmito jmény evidována jako absolventka Vysoké školy ekonomické v Praze,“ napsala redakci mluvčí univerzity Kateřina Macháčková.

„Co se týče vámi zaslané fotografie, její konkrétní okolnosti ani účel zveřejnění neznáme, a proto nám nepřísluší ji interpretovat či komentovat,“ dodala mluvčí.

Redakce se na fotografii chtěla zeptat i Marcely Martonové. Ta však po představení redaktora telefon položila a nereagovala ani na zaslanou SMS.

Přečtěte si

Podcast Odposlech: Nechceme tahat Slovensko na východ, říká spoluorganizátor protivládních protestů Ján Gálik

Podjatý vyšetřovatel, jeho manželka a pan ministr

Marcela Martonová je kosmetička z Košic, kde provozuje svůj salon krásy. Zároveň je manželkou policejního vyšetřovatele Mikuláše Martona, který opakovaně vyšetřoval trestní oznámení podaná slovenskou neziskovkou Zastavme korupci na slovenského ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka. Ten je podezřelý z korupce.

V roce 2024 jel totiž na dovolenou do Dubaje a navštívil i tamní Velkou cenu F1 v Abú Zabí, na niž stojí vstupenky desítky tisíc korun. Později slovenští novináři zjistili, že za dovolenou platil v hotovosti, a to až tři dny po návratu ze Spojených arabských emirátů.

Nadace Zastavme korupci proto na ministra Šutaje Eštoka podala třikrát trestní oznámení kvůli podezření z korupce. Dostal je na stůl košický vyšetřovatel Mikuláš Marton, který všechna tři oznámení zamítl. V současné době dozorový prokurátor vyšetřuje podnět nadace Zastavme korupci na podjatost vyšetřovatele.

Bez výběrového řízení

Nadace Zastavme korupci pak při kontrole dozorčích rad slovenských státních a polostátních firem zjistila, že šéfkou dozorčí rady Energetiky Slovensko byla od prosince 2025 manželka téhož vyšetřovatele, Marcela Martonová.

Do funkce ji jmenovalo bez výběrového řízení ministerstvo hospodářství, které vede Denisa Saková. Ta je členkou strany Hlas a jejím stranickým šéfem je právě Matúš Šutaj Eštok.

Přečtěte si

Prezidentka Čaputová: Nezávislé vyšetřování korupce není zásluha vlády, ale norma

Marcela Martonová přitom podle dostupných informací neměla k působení na pozici šéfky dozorčí rady slovenského energetického kolosu odpovídající vzdělání ani praxi. Dozorčí rada má totiž na starosti supervizi a schvalování finančních závěrek – tedy dohled nad tím, že neobsahují chyby a odpovídají skutečnosti.

U tak velké firmy, jako je Energetika Slovensko, jde o odborně náročnou práci. Energetika Slovensko je největší slovenský dodavatel elektřiny s obratem až jeden a půl miliardy eur ročně.

„Mám ekvivalent právnického vzdělání, už jsem někde pracovala v takových nějakých společnostech,“ okomentovala své působení na této pozici reportérům Denníku SME Martonová na konci srpna.

Nevím, proč se mě na to ptáte

Po medializaci jejího působení nadací Zastavme korupci Marcela Martonová z dozorčí rady odstoupila. Pro novináře opakovala stanovisko, že její post s manželovou prací nesouvisí a do ledna 2026 manžel prý ani nevěděl, že ho zastává. Údajně s manželem nemluví.

Souvislost mezi opakovaným nevyšetřováním ministra vnitra a obsazením Martonové na pozici šéfky dozorčí rady největší polostátní firmy na Slovensku odmítali jak Matúš Šutaj Eštok, tak i Mikuláš Marton.

„Nevím, proč se na to ptáte mě. Není to kosmetička, ale majitelka nějaké firmy. Můžu vám s čistým svědomím odpřísáhnout, že tuto paní jsem v životě neviděl. Spojování práce této paní s výkonem práce jejího manžela je absurdní,“ prohlásil na tiskové konferenci ministr vnitra Šutaj Eštok.

„Při posuzování nominace se vycházelo z profesního životopisu Martonové, jak ze splnění zákonných a dalších požadavků na výkon funkce členky dozorčí rady, tak i z jejích dlouholetých pracovních a řídících zkušeností,“ uvedl dříve resort hospodářství.

Přečtěte si

Slovensko: SMER korupce

Hotovost z domácího trezoru

Policejní vyšetřovatel se podle nadace Zastavme korupci nechtěl zaobírat podezřelými detaily, na kterých kauza luxusní dovolené Šutaje Eštoka stojí. Ministr si podle nadace mohl nechat zaplatit dovolenou třetí osobou, čím by podle právní definice „přijal nenáležitou výhodu“.

Nadace také upozornila, že policejní vyšetřovatel Marton neprověřil, v jakém hotelu Šutaj Eštok s partnerkou bydlel, ani to, jestli se vůbec za takovou dovolenou v Dubaji dalo platit v hotovosti. Právě v hotovosti měla partnerka ministra zaplatit 12 400 eur za dovolenou, a to až tři dny po návratu z ní.

Hotovost podle ní pocházela z domácího trezoru a z jejích dlouhodobých úspor.

The post Kosmetička Martonová usedla v radě Energetiky Slovensko. O své kvalifikaci mlží, korupci manžela odmítá appeared first on investigace.cz.

Ukrajina dnes nebojuje jen na frontě. Uprostřed ruské invaze řeší také korupci, politické konflikty, tlak na občanskou společnost a otázku, jak udržet demokracii v zemi, která už roky žije ve válce.

Jak se v takové situaci pracuje investigativním novinářům? A kde dnes hledat naději?

Hostkou Odposlechu je Janina Korněnko z ukrajinské redakce Slidstvo.info, autorka rozsáhlé investigace o smrti Viktorie Roščyny i řady investigací z oblasti finanční kriminality. Připravil Petr Gojda.

The post Podcast Odposlech: Naděje je jenom v nás. S ukrajinskou investigativní novinářkou o válce i korupci appeared first on investigace.cz.

Šéf a členové černohorského mafiánského gangu Kavački dostali v Černé Hoře souhrnný trest 148 let vězení. Soud tak rozhodl na základě odposlechnutých komunikací ze šifrované aplikace Sky. Na rozkrývání zločinecké sítě, která sahala až do Prahy, se v minulosti podílela také investigace.cz. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Investigativní konsorcium OCCRP, kterého je investigace.cz členem, informuje, že černohorský Vrchní soud v Podgorici vynesl v nepřítomnosti prvoinstanční rozsudek 40 let vězení pro Radojeho Zvicera, uprchlého vůdce notoricky známého zločineckého klanu Kavački. Trest dostal za vraždu s přitěžujícími okolnostmi i za další obvinění.

Zvicer, aktuálně jeden z nejhledanějších mafiánských bossů v Evropě, dostal maximální možný trest a vysokou peněžní pokutu, v přepočtu zhruba 5,8 milionu korun. K tomu byl společně s jeho parťákem z gangu Radovanem Mujovićem shledán odpovědným za zaplacení dalších zhruba 13 milionů korun odškodného.

Tresty v rozmezí od osmi do dvaceti let dostala i desítka dalších členů gangu Kavački. Většina se týkala obchodu s drogami, jejich pašování nebo výroby.

Česká stopa

Redakce investigace.cz v minulosti o aktivitách gangu nejen v Česku informovala pravidelně. Na sklonku roku 2018 zadržela speciální jednotka české policie Slobodana Kašćelana. Šlo o mezinárodně hledaného zločince, na nějž byl dokonce vydán zatykač od Interpolu, hlavně však byl jedním z vůdců klanu Kavački. V Česku byl zatčen v bytě v centru Prahy. Kašćelan svůj pobyt v Praze vysvětloval u soudu nutností podstoupit zde chirurgický zákrok.

Gang Kavački si v minulosti minimálně ve dvou případech k vraždám najal i profesionální odstřelovače, kteří prošli výcvikem ve Francouzské cizinecké legii. Jeden z nich byl Jihoafričan Gregory Michael Ferraris. Předtím, než stihl vykonat vraždu, na kterou byl najatý, ho ale zatkla policie v Černé Hoře s padělaným českým cestovním dokladem.

„Dostal jsem pas na jméno Ladislav Cesník, ve kterém byla moje fotka. Kromě pasu jsem dostal i občanku a řidičák vystavené na stejné jméno, ale s mojí fotografií,“ vypověděl tehdy.

Detaily o fungování gangu Kavački si můžete přečíst tady:

Přečtěte si

Kokainové gangy rozdělují Balkán

Válka o Balkán

Aktuálně odsouzený Radoje Zvicer je považován za jednu z nejzáhadnějších postav organizovaného zločinu. Přežil již několik pokusů o atentát. V květnu 2020 se stal terčem nájemných vrahů, když si šel zaběhat v centru Kyjeva, přežil však díky tomu, že jeho manželka Tamara na útočníky vystřelila. V únoru 2021 se vrazi údajně pokusili o další atentát poblíž bosenského lyžařského střediska Jahorina, kde pár trávil dovolenou.

Tyto pokusy o atentát jsou součástí brutální, mnohaleté války mezi klanem Kavački a jejich rivaly, klanem Škaljari. Obě skupiny pocházejí z Kotoru v Černé Hoře na pobřeží Jaderského moře a původně byly spojenci při pašování jihoamerického kokainu do Evropy.

Gang založil v květnu 2010 Slobodan Kašćelan a právě on mu dal název Kavački klan. Až do roku 2014 všechno probíhalo hladce. Jenže pak se členové této zločinecké organizace rozhádali o dvě stě kilogramů kokainu, což zapříčinilo rozštěpení původního klanu na dvě větve – Kavački a Škaljari. Tím vypukla jedna z nejkrvavějších klanových válek na Balkáně, která trvá dodnes.

Válka poznamenala celé balkánské podsvětí a nejenom to. Na jakou stranu se přidají, nemuseli řešit jen lidé z organizovaného zločinu, ale i někteří politici a příslušníci policejního sboru.

Tato rivalita si vyžádala desítky životů na Balkáně i mimo něj. Klany zatím dál soupeří o kontrolu nad evropským trhem s kokainem, jehož roční obrat činí 5,7 miliardy eur.

Spor se vyostřil v září 2022, kdy byl Jovan Vukotić, vůdčí postava klanu Škaljari, zastřelen střelcem na motorce, zatímco seděl v autě se svou rodinou v Istanbulu. Před svou vraždou údajně Vukotić vypsal odměnu ve výši čtyř milionů eur za smrt Zvicera a Kašćelana.

Přečtěte si

SKY: Messenger pro zločince

Jako bychom seděli s nimi u stolu

Kromě aktivit balkánských mafií se redakce věnovala i šifrované aplikaci Sky ECC, kterou zločinci používali ke komunikaci mezi sebou. Právě díky prolomení bezpečnostní infrastruktury společnosti, která Sky ECC provozuje, se mezinárodní policie a další orgány dostaly k důkazům, které později použily k usvědčení mafiánů, jak se stalo i v případě odsouzení Zvicera a jeho kumpánů.

Díky prolomení aplikace se veřejnost dozvěděla taky o případu Srdjana Laliće, přezdívaného „smějící se řezník“. Přezdívku dostal podle fotografie, kterou poslal skrze Sky ECC, na níž drží mrtvolu jedné ze svých obětí a široce se přitom usmívá.

Lalić, který byl členem srbského zločineckého gangu Principi, měl rovněž spojení s Českem. V listopadu 2018 si v centru Prahy založil firmu Panzerbox, pojmenovanou podle své přezdívky „Pancer“, kterou používal i v aplikaci Sky ECC. Do firmy dosadil jako jednatele Borise (Borislava) Vojnoviće, rovněž člena zločineckého gangu. Na jeho jméno byl vedený i účet v české Fio bance.

„Na platformě Sky ECC bylo všechno. Nejen textové zprávy, ale i videa a fotografie, které nám samozřejmě poskytly spoustu informací,“ poznamenala výkonná ředitelka Europolu Catherine de Bolle. „Jeden kolega z Nizozemska mi řekl: ‚To je, jako bychom se zločinci seděli u jednoho stolu.‘ A skutečně to tak bylo…“

Autor textu: Dávid Pásztor
Převzaté z occrp.org. 

The post Černohorský soud odsoudil uprchlého šéfa klanu Kavački ke 40 letům vězení appeared first on investigace.cz.

Majetky známých ruských oligarchů a politiků na sankčních seznamech jsou v Česku zmrazené. Ne všichni vlivní Rusové ale na sankčních seznamech jsou. Mapu českého majetku těchto lidí nyní přináší redakce investigace.cz, která identifikovala politiky a podnikatele s vazbami na sankcionované firmy. 

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Redakce investigace.cz zjistila, že většina známých jmen ruských oligarchů z katastru a obchodního rejstříku zmizela – svůj majetek stihli před válkou a sankcemi buď skrýt, či prodat. I nadále tu ale zůstávají lidé napojení na sankcionované entity nebo politici zapletení do korupčních kauz. V Česku vlastní nemovitosti i schránkové firmy, které mohou sloužit například na převody peněz. Řada politiků přepsala svůj majetek na své příbuzné.

„V České republice podniká poměrně velké množství ruských občanů a ne vždy to znamená něco nekalého. Zároveň je samozřejmě jasné, že je tady také řada firem, které slouží jako krytí nebo pračka na špinavé peníze,“ řekl redakci investigace.cz mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha.

Přečtěte si

KremRule

Přinášíme mapu českého majetku lidí, kteří jsou napojeni na Kreml a sankcionované firmy i osoby. Data pocházejí od The Anti-Corruption Data Collective, serveru Munscanner a rupep.

Data z českého registru skutečných majitelů pro redakci investigace.cz stáhla a analyzovala organizace Anti-Corruption Data Collective, sdružující datové analytiky, novináře, akademiky a experty na veřejnou politiku.

Medailonek vznikl v rámci mapování majetku ruských vlivných osob a klíčových spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina v Česku, kterému se v redakci dlouhodobě věnujeme. Pokud se chcete podílet na dalším mapování českého majetku lidí, kteří drží Putina u moci, podpořte nás. Jakákoliv částka nám velmi pomůže. Děkujeme.

The post Mapa majetků politicky exponovaných osob z Ruska appeared first on investigace.cz.

Kauza serveru Hunterbrook odhalila nesrovnalosti v dokumentech a veřejných příslibech firmy Czechoslovak Group nejbohatšího Čecha Michala Strnada. Akcie CSG pak na burze okamžitě začaly padat o desítky procent. K dokreslení problémů, které skupina má, američtí novináři použili i citace z textů, na kterých spolupracovala investigace.cz.

Czechoslovak Group Michala Strnada není schopna vyrábět tolik munice, kolik deklarovala při lednovém vstupu na amsterodamskou burzu. Zjistil to americký investigativní server Hunterbrook. Po zveřejnění jejich zjištění se akcie CSG výrazně propadly.

Investoři si podle webu Hunterbrook koupili mnohem větší neznámou, než se dosud zdálo. Strnad je obchodník se zbraněmi, který munici ve větší míře přeprodává, než vyrábí. Do portfolia CSG patří i dceřiná společnost ve Španělsku, na kterou NATO uvalilo sankce pro možné korupční praktiky. Ve firmě CSG navíc zůstává významný menšinový vlastník, který disponuje „mimořádnými právy“ a pomyslným Damoklovým mečem nad finanční rozvahou společnosti.

Interní materiály prezentují CSG jako přímého konkurenta německého muničního gigantu Rheinmetall. Analýza Hunterbrooku odhaluje, že drtivá většina tržeb společnosti z munice nepochází z výroby granátů, ale z jejich přeprodeje.

Munice tvořila loni dvě třetiny tržeb CSG a byla hlavním motorem zvýšení jejího odhadovaného zisku. Interní materiály firmy ukazují současnou kapacitu výroby velkorážní munice na úrovni 630 tisíc nábojů ročně. Vyplývá z nich také, že osmdesát procent produkce CSG tvoří munice ráže 155 mm, což je nejžádanější dělostřelecká munice podle standardu NATO.

To by znamenalo, že CSG vyrábí půl milionu nábojů ročně, což by ji řadilo do stejné ligy jako Rheinmetall. Novináři ale upozorňují, že „výroba“ není totéž jako „výrobní kapacita“ a CSG možná této nejednoznačnosti ve svých propagačních materiálech využívá. Když Hunterbrook požádal CSG o objasnění, zda skutečně dokáže vyrobit kolem 500 tisíc nábojů ráže 155 mm, společnost odmítla odpovědět – s tím, že nezveřejňuje kapacitu podle typu munice.

Co jsme o CSG napsali v minulosti?

Hunterbrook svou analýzu opřel i o starší analýzy a investigativy médií z České a Slovenské republiky. Profil CSG dotváří i za pomoci zjištění redakce investigace.cz. Server Hunterbrook investigaci.cz cituje, aby doložil, že Michal Strnad i jeho otec Jaroslav měli vybudované pevné vztahy uvnitř české i slovenské politiky.

Strnad byl dárcem bývalého prezidenta Miloše Zemana a podle našich zjištění se na Zemanově volební kampani v roce 2018 podílel významným dílem – od Michala Strnada pocházely dvě třetiny všech příspěvků.

Víc o tomto tématu si můžete přečíst tady:

Přečtěte si

Válečný milionář: Jak hlavní sponzor Zemanovy kampaně vtrhl do balkánských muničních skladů

Hunterbrook upozorňuje i na další zjištění redakce investigace.cz. Strnad podle všeho v únoru 2024 nabídl české vládě dělostřelecké granáty ráže 155 mm za 3 200 eur za kus. Přibližně ve stejnou dobu nabídl turecký výrobce společnosti Excalibur Army prodej obdobných granátů M107 za 2 500 eur za kus. Strnad tedy prodal českému státu munici s třicetiprocentní přirážkou.

Víc o tomto tématu si můžete přečíst tady:

Přečtěte si

Pochybnosti i uznání. Česká muniční iniciativa čelí kritice, Ukrajině ale pomáhá

O CSG Strnada jsme psali i zde:

Jak si Jaroslav Strnad, zakladatel CSG, zakoupil dvě makedonské továrny na dělostřeleckou munici za směšné nízké ceny, a to prostřednictvím politiků a bezpečnostních služeb:

Přečtěte si

Výkup balkánských továren

Jak Jaroslav Strnad nakoupil vrtulníky od německé policie a přeprodal je maďarské policii za trojnásobnou cenu:

Přečtěte si

Dražší, ale nablýskané. Czechoslovak Group přeprodala Maďarům staré vrtulníky za trojnásobnou cenu

Jak CSG dodala houfnice Dana ázerbájdžánské armádě – navzdory doporučením OSN, EU a OBSE:

Přečtěte si

České zbraně v Ázerbájdžánu I: Jak se z podvozku stalo dělo

Jak funguje obchod s vojenským materiálem a jak toho využívá CSG:

Přečtěte si

České zbraně v Ázerbájdžánu II: Ministerská mlha

Jak CSG dodává předražené granáty na ukrajinskou frontu:

Přečtěte si

Zbraně pro Ukrajinu – zlatý důl byznysu i korupce

Přehled munice dodávané do Ukrajiny, včetně té od CSG:

Přečtěte si

EU a zbraně pro Ukrajinu: Realitou nepodložené sliby

Jak Strnad údajně podplácel slovenské orgány:

Přečtěte si

Slovenská firma z impéria zbrojaře Strnada je podezřelá, že dávala milionové úplatky

The post Český zbrojař CSG v krizi: Ázerbájdžán, Balkán, stará munice a Zeman appeared first on investigace.cz.

Bulharský prezident Rumen Radev vyhlásil předčasné volby, rezignoval, založil novou stranu a volby vyhrál. „Ano, je to trochu zvrácené,“ říká v rozhovoru pro investigaci.cz bulharský novinář Atanas Čobanov. „Ale bulharští voliči si ho vybrali jako politického spasitele. Člověka, který může vyřešit vleklou a hlubokou politickou krizi. Takových spasitelů jsme tu měli už víc a zklamali. Tak uvidíme.“

Bulharské volby byly velkým tématem pro evropská média a veřejné diskuse hlavně proto, že budoucí premiér má pověst jednoznačně proruského politika, „nového Orbána“. Opravdu si Bulharsko zvolilo tuhle cestu?

Je to složitější. Radevova rétorika je opravdu v mnohém jednoznačně proruská. Řekl třeba, že Krym patří Rusku. Mám dvě hypotézy, proč se takhle vyjadřuje.

Jaké?

Buď na něj mají ruské tajné služby nějaké kompromitující materiály, anebo se zcela pragmaticky obrací k prorusky smýšlejícím bulharským voličům, máme jich tu asi 30 %. A i díky jejich hlasům vyhrál volby. Zajímavé také je, že podle Wikileaks existuje depeše z amerického ministerstva zahraničí myslím z roku 2006 nebo 2007, která říká, že Radev je jejich člověk v bulharské armádě. Američané ho vycvičili v USA, byl velmi prozápadní a proamerický, což je naprostý opak narativu, který nyní prosazuje.

A navíc, pokud se podíváte na jeho prozatímní vlády – jako prezident jmenoval kvůli předčasným volbám celkem čtyři –, žádná z nich nezrušila bulharské dodávky zbraní na Ukrajinu.

Pojďme teď postupně k tomu, proč Radev vyhrál volby. V posledních letech se předčasné parlamentní volby v Bulharsku konají často. Proč? 

To je dobrá otázka. Je to proto, že Bulharsko se po velkých protikorupčních protestech v roce 2020 dostalo do politického chaosu. Od té doby jsme měli pět nebo šest nových parlamentů, už si to ani nepamatuju. Pro představu: když se podíváte na web bulharského parlamentu, za posledních šest let tam napočítáte přes tisíc poslanců.

Proč je politický prostor tak roztříštěný?

Hlavní dělicí linie spočívá v tom, že tady máme strany, které požadují reformy soudnictví a boj proti korupci, a máme tu oligarchy, kteří chtějí zachovat status quo, protože jinak by jim také mohlo hrozit vězení. Samozřejmě i zahraniční politika je důležitá – Rusko, Ukrajina, EU, ale není to základní téma. Hlavní dlouhodobé téma je korupce a zkorumpované soudnictví.

A Rumen Radev slíbil, že to vyřeší.

A vyřeší? 

To je další dobrá otázka. V minulosti jsme tu měli už tři příklady politických spasitelů. První byl v roce 1996, potom, co Bulharsko prošlo státním bankrotem. Plat novináře nebo profesora na univerzitě byl tehdy kolem pěti dolarů.

Počkej, myslíš za měsíc, nebo za den?

Za měsíc. Byla to extrémní situace. Chudoba, inflace tisíc procent a více. Bulhaři pak tedy zvolili novou vládu v naději, že už definitivně skoncuje s komunistickou minulostí. A zvolili proevropskou, tržně orientovanou vládu, která zemi stabilizovala. A Bulharsko udělalo během pár let velký pokrok. Ale kvůli korupci si tato vláda neudržela druhé funkční období.

A kdo byl dalším spasitelem?

Bývalý bulharský car. Vrátil se z exilu a měl velkou podporou veřejnosti. Ve volbách sice nezískal úplnou většinu, ale měl pohodlnou koaliční vládu na další čtyři roky. A ekonomické výsledky byly dobré. Ale korupce stále přetrvávala. Právě korupce byla konstantním problémem Bulharska po všechny ty roky. A byl to také hlavní argument dalšího politického spasitele – Bojka Borisova, který přišel v roce 2009.

Borisov pak u moci vydržel dlouho…

Ano, šestnáct let. Prostřednictvím různých koalic vládl v jedné, dvou, třech vládách. S dvouletou přestávkou. A samozřejmě se neustále objevovala obvinění z korupce, viděli jsme dokonce fotky Borisova, jak spí vedle nočního stolku s šuplíkem plným eur a zlata.

Celý rozhovor s Atanasem Čobanovem si můžete poslechnout v podcastu Odposlech:

Kdo to vyfotil? 

Borisov říkal, že to byla Mata Hari. Mnohokrát prý hostil krásnou ženu, která sama přinesla to zlato a peníze a udělala ty fotky, aby ho zkompromitovala.

Ten šuplík plný peněz se stal symbolem konce Borisovova druhého funkčního období v roce 2020, ale podařilo se mu vrátit v jiné koalici. Ty poslední velké protesty v prosinci minulého roku byly namířeny proti němu a taky proti jeho oblíbenému oligarchovi a politikovi Deljanu Pejevskému, který je symbolem bulharské korupce, zkorumpovaného soudnictví a prokuratury.

Tak pojďme zpátky k Rumenu Radevovi. Dokáže účinně bojovat s korupcí?

Teď nastává moment pravdy. Neustále vystupoval proti oligarchickému modelu kontroly nad médii a soudním systémem. Ale mluvil o tom jako prezident bez skutečné moci. Teprve uvidíme, jestli tento systém rozbije, nebo si v něm najde místo, aby ho převzal a využil ve svůj prospěch.

Můžeš nám o Rumenu Radevovi říct něco víc? Kdo to vlastně je a jak se dostal k politice?

Na začátku jeho politické kariéry byla podpora socialistické strany a ruských think tanků blízkých Kremlu. Tehdy do Bulharska přijel bývalý důstojník ruské zpravodajské služby Rešetnikov a jednal s šéfem bulharské socialistické strany. A ta překvapivě jako prezidentského kandidáta navrhla právě Radeva, nikoli někoho z vlastních členů.

Ale proč právě Radev, odkud se vzal?

Radev byl populární, byl generálem letectva, pořádal letecké show, kde se svým MiG-29 předváděl dovednosti. Je to voják a Bulhaři mají vojáky rádi, myslí si, že armáda je méně zkorumpovaná než všechna ostatní ministerstva, což samozřejmě není pravda. A Radev prezidentské volby vyhrál. A v těch následujících mandát obhájil. A to díky podpoře všech protikorupčních stran.

Co považuješ za Radevovy úspěchy ve funkci prezidenta?

Hlavním Radevovým úspěchem bylo to, že ho veřejnost vnímala jako opozici vůči oligarchickému modelu. Stál nad každodenními skandály, byl morálním hlasem. V podstatě nic víc, on neměl pravomoc na to, aby něco fakticky změnil.

Nicméně jedna z prozatímních vlád, kterou jmenoval, odvedla dobrou práci při odhalování faktů o korupci při stavbě silnic. V té vládě byl ministr, který osobně kopal díry do dálnic, aby ukázal, jak tenký je asfalt ve srovnání s tím, jaký by měl být podle vynaložených investic a podle odpovídajících norem. Pomohlo to zvýšit povědomí o rozsahu korupce. To je jeden z Radevových úspěchů a teď si počkejme, jaké budou jeho další kroky.

Přečtěte si

PROTAGONISTA: 9. díl – Atanas Čobanov – Jak bulharská mafie prodávala Pentagonu zbraně

Přečtěte si

Bulharsko: Podpora terorismu začala korupcí

Přečtěte si

Bulharský novinář Čobanov: Odhalení ruských agentů je spíš kampaň než výhra

The post Je proruský? Proukrajinský? Je to politický spasitel? Bulharské volby jsou důležité pro politiku celé Evropy appeared first on investigace.cz.

Díky Panama Papers se světová veřejnost před deseti lety poprvé dozvěděla o obrovských majetcích Vladimira Putina, o vyvádění státního bohatství z Afriky, ale i o daňových únicích evropských politiků. První velká mezinárodní spolupráce stovek investigativních novinářů vnesla světlo do machinací panamské právnické firmy Mossack Fonseca díky bezprecedentnímu úniku jedenácti a půl milionu důvěrných dokumentů. Co dnes víme o příběhu whistelblowera Johna Doea? Jaké důsledky Panama Papers měly? Co se na nich naučilo světové novinářstvo? Petr Gojda pozval k bilančnímu rozhovoru šéfredaktorku Pavlu Holcovou, která byla společně s celým týmem ICIJ za práci na Panama Papers oceněna Pulitzerovou cenou.

The post Podcast Odposlech: Daňové úniky, praní peněz, korupce. Deset let s Panama Papers appeared first on investigace.cz.

Obří korupční skandál ukrajinské státní jaderné elektrárny Energoatom, známý jako kauza Midas, dle zjištění novinářů z Investigativního centra Jána Kuciaka (ICJK) odhaluje výrazná propojení se Slovenskem. Obviněné osoby tam podnikaly a vlastnily firmy či nemovitosti. Ukrajinští vyšetřovatelé pracují i s verzí, že ve slovenských firmách skončila část provizí. Kauza se přitom dotýká i okruhu spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského.

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a Specializovaná protikorupční prokuratura (SAPO) po patnáctiměsíčním vyšetřování oznámily, že odhalily systém úplatků a praní peněz. Skupina úředníků a zprostředkovatelů vybírala od dodavatelů státního Energoatomu provize ve výši deset až patnáct procent z hodnoty zakázek. Přes offshorové struktury mělo být vypráno v přepočtu přibližně 2,3 miliardy korun. Vyšetřovatelé zároveň tvrdí, že řízení strategického podniku s obratem více než 4 miliardy eur, v přepočtu přes 94 milliard korun, bylo fakticky v rukou lidí bez formálních pravomocí.

Vyšetřovatelé obvinili osm osob, mimo jiné bývalé vysoce postavené představitele Energoatomu či ministerstva energetiky. Mezi klíčová jména patří Igor Myroniuk, někdejší poradce exministra energetiky Hermana Haluščenka, a Timur Mindič, podnikatel, dlouholetý spolupracovník prezidenta Zelenského a spolumajitel produkční společnosti Kvartal 95. Podle zjištění ICJK měl být Mindič organizátorem celého schématu. Oba muži byli zároveň aktivní i na Slovensku.

Timur Mindič začal na Slovensku podnikat v roce 2016, kdy si založil živnost v bratislavském Novém Městě. O rok později se stal společníkem firmy TIM&TIM, s.r.o., původně nazvané Blackrock Consulting. Společnost vlastnil společně s ukrajinským podnikatelem Igorem Khmelovem, který si ve stejném období a na stejné adrese rovněž založil živnost. Firma se podle obchodního rejstříku zabývala zejména velkoobchodem s oděvy a obuví, ale také kurýrními službami či průzkumem trhu. V minulých letech dosahovala tržeb kolem jednoho milionu eur, v roce 2019 dokonce přes čtyři miliony eur. Ziskovost však byla nízká a v posledním roce vykázala zisk jen dvanáct tisíc eur. Mindič firmu letos na jaře opustil, okolnosti jeho odchodu nejsou z veřejně dostupných dokumentů zřejmé.

Igor Khmelov nadále figuruje i v další slovenské společnosti Lamačská Brána, kde vlastní třetinový podíl. Firma se věnuje stavebním projektům, dlouhodobě však vykazuje nulové tržby a ztrátu. Khmelov a jeho manželka vlastní také byt v obci Marianka u Stupavy, zakoupený v roce 2017. Do poloviny prosince letošního roku byla jeho manželka spoluvlastnicí rodinného domu v bratislavské městské části Lamač, který nyní chátrá. Investigativní novináři tyto nemovitosti navštívili, nikdo jim však neotevřel.

Další výrazná slovenská stopa se pojí s Igorem Myroniukem, bývalým poradcem ministra energetiky. Podle vyšetřovatelů měl právě on organizovat systém vybírání provizí z kontraktů Energoatomu a podnik fakticky řídit jako externí „stínový manažer“. Myroniuk figuruje v slovenském obchodním rejstříku jako společník a jednatel společnosti UKRCI s.r.o., založené v roce 2014. Jeho rodinní příslušníci mají na Slovensku nejen podnikatelské vazby, ale i vlastní majetek. Syn vlastní od roku 2014 byt v bratislavském komplexu Tri veže, exmanželka si v létě 2023 pořídila řadový dům u Bratislavy a od loňského listopadu je jedinou majitelkou a jednatelkou firmy Management alternative technologies, s.r.o.

Právě tyto vazby hrály roli při rozhodování o Myroniukově vazbě. Prokurátor upozornit na riziko útěku do zahraničí, který měl podle vyšetřování Myroniuk sám zmiňovat. Podle informací ze soudního jednání dostávali jeho blízcí hotovost z Ukrajiny a vkládali ji na účet ve slovenské bance. Myroniukovi byla stanovena kauce ve výši 126 milionů hřiven, tedy více než 60 milionů korun, kterou dosud nesložil, a tak zůstává ve vazbě.

Stopy vedou i na Slovensko

Vyšetřovatelé NABU pracují i s verzí, že část peněz z korupčního schématu skončila přímo na Slovensku. Jak uvádí ICJK, jednou z prověřovaných tras finančních toků je spojení Kypr–Slovensko. Peníze měly být převedeny na účty společností, přičemž část zůstala nastrčeným firmám jako odměna a zbytek byl vyplacen v hotovosti. Vysoce postavení úředníci si podle vyšetřovatelů přebírali balíky dolarů během zahraničních cest a převezli je zpět do Ukrajiny. Využívat měli i kryptoměny.

Slovenská policie zatím uvádí, že k této kauze ze strany ukrajinských orgánů neobdržela žádnou oficiální žádost o součinnost. Generální prokuratura odkázala na služební tajemství a probíhající trestní řízení v Ukrajině. Oslovení aktéři či jejich právní zástupci se k podnikání a majetku na Slovensku odmítli vyjádřit nebo na dotazy nereagovali.

Autorka textu: Sofia Špirková

The post Vyšetřování ukrajinské korupční kauzy odhaluje podstatné vazby na Slovensko appeared first on investigace.cz.