Sýrie: Kokain chudých zdrojem vládního bohatství

Dlouhé válečné roky Sýrii zdevastovaly. Z popela se však na mapě světa zrodil nový narkostát. V ruinách a rozvrácené společnosti se příbuzným a blízkým spolupracovníkům syrského prezidenta Bašára al-Asada podařilo vybudovat byznys s drogami miliardových rozměrů. Jeho vlajkovou lodí je v Evropě málo známé narkotikum nazývané captagon. Jde o návykový amfetamin oblíbený zejména v Saúdské Arábii i v jiných arabských státech. 

Captagon dobývá Blízký východ

Amfetamin captagon začala v roce 1961 vyrábět německá farmaceutická společnost jako stimulant k léčbě poruch pozornosti a narkolepsie. V 80. letech pronikl do Saúdské Arábie a dalších zemí Perského zálivu, kde jej lidé stále častěji brali, aby rychle „dobili“ energii nebo zahnali strach či úzkost. S captagonem v těle se totiž lépe studovalo a podávaly větší pracovní i sportovní výkony. Právě pro tyto vlastnosti i finanční dostupnost se mu někdy říká „kokain chudých“.

Poté, co se zjistilo, že je návykový, byl koncem 80. let mezinárodně zakázán. Trh v Perském zálivu o tuto drogu ale nadále jevil zájem, tím pádem se rozjela nelegální výroba. Podnikaví Syřané ji začali vyrábět ve spolupráci s místními lékárníky. K tomu využívali stroje z nepoužívaných farmaceutických továren. Nešlo však jen o uspokojení poptávky v Saúdské Arábii. Po vypuknutí syrské války využili pašeráci chaosu a captagon prodávali vojákům na obou stranách fronty, neboť se osvědčil jako účinný stimulátor v boji. 

Válkou zmítaná Sýrie se tak rychle proměnila v zemi zaslíbenou produkci a distribuci kokainu chudých. Měla k tomu všechny potřebné komponenty: farmaceutické odborníky i továrny, přístup ke středomořským lodním trasám a zavedené pašerácké cesty do Jordánska, Libanonu a Iráku. Dalším důležitým faktorem, jenž nahrál k proměně Sýrie na narkostát, se staly i mezinárodní sankce, uvalené v průběhu nekonečné války na mnohé al-Asadovy spolupracovníky.

Někteří z nich investovali do společnosti Captagon, čímž vznikl kartel napojený na stát, který spojil vojenské důstojníky, vůdce milicí, obchodníky i příbuzné prezidenta al-Asada.

Podle Syřanů jsou laboratoře Captagonu roztroušeny po vládou ovládaných částech země. Drogy se vyrábějí u hlavního města Damašku, v okolí přístavního města Latákíja, ale i na území kontrolovaném Hizballáhem u libanonských hranic.

Obchod s drogami jako primární zdroj příjmů Tálibánu

Pod palcem to má prezidentův bratr

Investigativní práce deníku The New York Times odhalila, že na velkou část výroby a distribuci captagonu dohlíží čtvrtá obrněná divize syrské armády neboli elitní jednotka, které velí Máhir al-Asad, prezidentův mladší bratr a jeden z nejmocnějších mužů Sýrie.

Mezi další hlavní hráče obchodu s drogami patří i podnikatelé s úzkými vazbami na vládu, libanonská militantní skupina Hizballáh a jiní členové prezidentovy rozvětvené rodiny. Příjmení al-Asad prezidentovým příbuzným zajišťuje naprostou ochranu pro jejich nelegální aktivity a zisky. New York Times tyto informace získal od představitelů policejních orgánů z různých zemí a také z desítek rozhovorů s mezinárodními i regionálními odborníky na drogy. Vyplývá z nich i to, že v době, kdy desetiletá válka rozvrátila syrskou ekonomiku a většinu obyvatel uvrhla do chudoby, se nejcennějším vývozním artiklem země, jenž zdaleka převyšuje její běžné exportní produkty, staly nelegálně vyráběné amfetaminy. Americký deník to vyvozuje z podkladů databáze sestavené na základě globálních zátahů na captagon. Například v loňském roce bylo jen na ulicích celosvětově zabaveno množství captagonu odpovídající částce přibližně 2,9 miliardy dolarů, což je více než trojnásobek hodnoty ročního legitimního vývozu Sýrie ve výši 860 milionů dolarů.

Je toho opravdu hodně

Neméně velké množství zabavily v posledních letech úřady v Řecku, Itálii, Saúdské Arábii i v jiných zemích při celních kontrolách. Jde o stovky milionů tablet, z nichž většina pochází ze syrskou vládou kontrolovaného přístavu Latákíja. Hodnota těchto zásilek by na černém trhu podle všeho přesáhla cenu jedné miliardy dolarů.

Italští celníci tak loni například objevili 84 milionů tablet ukrytých v obrovských rolích papíru a v kovových ozubených kolech. Jejich malajsijští kolegové letos v březnu pro změnu nalezli více než 94 milionů tablet v gumových kolečkách vozíků.

Podle odborníků na drogy přitom zabavené zásilky představují pouhý zlomek celkového objemu pašovaných syrských drog. Díky zkonfiskovanému kontrabandu lze ale odhadnout obrovský rozsah tohoto obchodu i jeho prudký nárůst v posledních letech.

O tom vypovídají i čísla z letošního roku, kdy bylo po celém světě zabaveno více než 250 milionů tablet captagonu. Počet je osmnáctkrát vyšší, než tomu bylo před pouhými čtyřmi lety.

Podle bezpečnostních představitelů zemí Blízkého východu je dalším znepokojujícím jevem i zjištění, že syrskou pašeráckou sítí začaly proudit i jiné drogy, jako například mnohem nebezpečnější pervitin.

Vláda jako drogový kartel

Největší překážka v boji proti tomuto obchodu je pak samotná syrská vláda, která nemá příliš důvodů k tomu, aby pomáhala s jeho omezením či přímo rozprášením. 

„Myšlenka jít za syrskou vládou a požádat ji o spolupráci je prostě absurdní,“ prohlásil Joel Rayburn, zvláštní vyslanec USA pro Sýrii v době Trumpovy vlády. „Je to doslova syrská vláda, která drogy vyváží. Není to tak, že by se dívala jinam, zatímco drogové kartely si dělají své věci. Oni jsou drogovým kartelem.“

Proto se jeví svízelné i dopadení samotných pašeráků. Syrské úřady totiž o zásilkách pocházejících z jejich země nabízejí jen málo informací (nebo žádné). Jména uvedených odesílatelů bývají obvykle falešná a pátrání po příjemcích zásilek často vede do labyrintu fiktivních společností. Podobnou zkušenost zaznamenala italská policie, když loni zabavila 84 milionů tablet captagonu v Salernu, což byla zatím největší jednorázová konfiskace této drogy v historii. Zásilka pocházela ze zmiňovaného syrského přístavu Latákíje. V přepravních dokumentech byl jako odesílatel uveden jistý Basil al-Šagrí bin Džamál, jehož identitu či věrohodnou adresu se ale italským úřadům nepodařilo nikdy zjistit. 

Uvedeným příjemcem byla společnost GPS Global Aviation Supplier, registrovaná ve švýcarském Luganu, která podle všeho nemá žádnou kancelář. The New York Times se pokusil tuto společnost kontaktovat, avšak na jejich telefonáty, textové zprávy ani e-maily nikdo nereagoval.

Turecko: Země nových kokainových možností

Prosperující podnikání

Mimo Blízký východ je captagon málo známou drogou, což představuje důležitou distribuční výhodu. Ne všechny bezpečnostní orgány totiž v případě jeho nálezu poznají, že se o drogu jedná. Pašeráci nadto používají neustále se měnící metody, jak a kde captagon ukrýt a kudy jej přepravovat.

Od roku 2015 byl objeven třeba v soukromém letadle saúdského prince, v olejových filtrech pro nákladní automobily či ve strojích na výrobu dlaždic. Droga byla rovněž nalezená v zásilkách hroznů a pomerančů, napěchovaná v plastových imitacích brambor smíšených se skutečnými bramborami. Aby zmátli policejní psy, pašeráci ji zahrabali také do kávy a koření nebo přibalili k olověným tyčím a obřím kamenům.

Přesto byl captagon už zabaven v Turecku, Libanonu a Jordánsku, v přístavech Egypta, Řecka a Itálie, na letišti ve Francii, v Německu, Rumunsku a v Malajsii. Ve většině těchto zemí ale slouží jako lákadlo pro potenciální nové konzumenty. Hlavní pašeráckou destinací nadále zůstává Saúdská Arábie, kde trh s tímto narkotikem patří k největším. 

Kam putují peníze z tohoto lukrativního byznysu, vysvětluje v The New York Times redaktor Jihad Yazigi, který se v médiu The Syria Report zabývá syrskou ekonomikou. Podle jeho slov se společnost Captagon pravděpodobně stala nejdůležitějším zdrojem zahraniční měny v Sýrii. „To však neznamená, že získané příjmy se vracejí zpět do ekonomiky. Většinou jsou ukládány na bankovní konta pašeráků a válečných magnátů.“ 

Autorka textu: Nina Kodhajová
Autor úvodní fotografie: ČTK/ABACA/ABACA