Autoklub ČR patří ke štědře podporovaným sportovním svazům. Ročně dostává od státu zhruba 60 milionů korun. Jeho hospodaření je ovšem záhadou: přestože prodává svůj majetek, propadá se do čím dál tím větší ztráty. Tento neblahý trend začal s novým prezidentem Janem Šťovíčkem. Zasvěcení mluví o jeho „zhýralém životě“ za spolkové peníze i o tom, že pod jeho vedením Autoklub přestal zveřejňovat, za co peníze utrácí.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
Vyklidil pole podnikateli Abrahamovi
„Předával jsem Autoklub se skoro 50 miliony korun, bez jakýchkoli závazků či dluhů,“ vrací se do roku 2016 první prezident této organizace Roman Ječmínek. Tehdy ho po šestadvaceti letech ve funkci vystřídal Jan Šťovíček. Za sedm let, co Šťovíček Autoklub řídí, spolek podle poslední zveřejněné účetní závěrky za rok 2022 vytvořil kumulovanou ztrátu přes 137 milionů korun. Jeho krátkodobé závazky, takové, které se musí zaplatit do roka, činily přes 81 milionů korun (podle závěrky většinu z nich tvořily závazky vůči dodavatelům a „jiné závazky“).
K tomu je třeba přičíst ještě ztrátu společnosti s ručením omezeným Autoklub servisní, kterou Autoklub ČR ze sta procent vlastní. Předsedou její dozorčí rady je Jan Šťovíček. Ta měla podle účetní závěrky za rok 2022 kumulovanou ztrátu 38 milionů korun a její závazky činily přes 50 milionů korun, z toho víc než 23 milionů korun byly do roka splatné závazky krátkodobé. Tedy sečteno, celková ztráta Autoklubu ČR a jeho dcery Autoklubu servisní byla 175 milionů korun a jejich krátkodobé závazky činily víc než 104 milionů korun.
Autoklub přitom prodává majetek, za prezidenta Šťovíčka se zbavil akcií v brněnském Automotodromu, prodal jedno patro činžáku v pražských Holešovicích či dopravní hřiště v Písku. A uvažuje o prodeji klubového domu v centru Prahy v Opletalově ulici.
„Je zřejmé, že Autoklub prodává vše, co může, ale vůbec není jasné, za co peníze utrácí,“ komentuje situaci Ječmínek. Spolek podle něj „zcela rezignoval“ na zveřejňování informací, většinu ekonomických a právních věcí řeší externí firmy, které jsou často spojené právě s prezidentem Šťovíčkem nebo jeho bratrem Petrem. „Běžní členové Autoklubu, ale ani velká část řídících pracovníků skutečný finanční stav neznají,“ říká Ječmínek, který je s řadou lidí z Autoklubu stále v kontaktu.
Prezident Jan Šťovíček se odmítl bavit osobně, chtěl otázky zaslat e-mailem. „Informace, které poptáváte, jsou vnitřními informacemi našeho spolku a jsou k dispozici pouze pro jeho členy, nikoli pro širokou veřejnost. Členům nikdo nebrání se na ně vedení Autoklubu zeptat,“ odepsal po víc než týdnu. „Z dikce vašich dotazů je zjevné, že jste se stala obětí dezinformací. Chápu, že jde o to očernit moji osobu sděleními o údajně špatném hospodaření Autoklubu. Škoda, že vás nezajímají úspěchy Autoklubu, třeba zajištění podniků světové úrovně World SBK či WRC pro naši republiku.“
Jednou z prvních věcí, které Jan Šťovíček začátkem roku 2017 jako nový prezident Autoklubu ČR udělal, byl prodej téměř pětinového podílu v Automotodromu Brno podnikateli Karlu Abrahamovi. Transakce se týkala legendárního Masarykova závodního okruhu pro automobilové a motocyklové závody, jehož tradice sahá do třicátých let 20. století.
První prezident Autoklubu ČR Roman Ječmínek je dodnes pyšný, že se mu Masarykův okruh podařilo získat. Majetek prvorepublikových motoristických klubů převzal po únoru 1948 Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou). „Nechtěli se s námi bavit. Ale pohrozili jsme, že když to nepůjde po dobrém, může i pro Svazarm vzniknout podobný zákon o navracení majetku, jaký se vztahoval na komunistickou stranu a svaz mládeže,“ vrací se Ječmínek do roku 1990, kdy po pádu komunismu nebylo těžké takový zákon iniciovat. Následně vzniklo více než sto delimitačních komisí, které celkový motoristický majetek převedly na jednotlivé kluby a centrální Autoklub ČR. „Dodnes to považuji za svoji velkou výhru,“ říká Ječmínek. V případě Masarykova okruhu přesto vznikla výjimka. „Na rubu každé delimitační smlouvy byla doložka, že se vrácený majetek nesmí prodat. U okruhu však tuto větu předseda komise nevím proč škrtl,“ dodává bývalý prezident.
Právě tato výjimka umožnila podnikateli Karlu Abrahamovi, aby okruh a lukrativní pozemky, které k němu patří, ovládl. V Automotodromu Brno získal skoro 80 % akcií, Autoklubu ČR zůstalo něco přes 16 %, zbývající drobný podíl drželo město Brno.
Abraham se snažil Autoklub z Automotodromu Brno vytlačit – a prezident Ječmínek dělal vše pro to, aby se mu to nepovedlo. Jádrem sporů bylo, že Abrahamovy firmy uplatňovaly vůči Automotodromu mnohamilionové pohledávky. Například firma Abraham Motor Racing, která zaštiťovala závodění Abrahamova syna Karla, chtěla desítky milionů korun za reklamu, kterou Abraham mladší údajně Automotodromu dělal. Jiná Abrahamova firma zase přišla s pohledávkou za úvěr s vysokým úrokem, který Automotodromu poskytla. Cílem bylo pohledávky kapitalizovat, proměnit je v akcie a tím zvýšit Abrahamův podíl. Ječmínkem vedený Autoklub s Abrahamem bojoval, jeho pokusy kapitalizovat pohledávky napadal žalobami a soudy mu dávaly za pravdu.
Autoklub ČR je spolek zastřešující jednotlivé kluby motocyklového a automobilového sportu. Je subjektem, který tento sport zastupuje ve vztahu k mezinárodním autoritám. Závodníkům také vydává licence, bez nichž by se nemohli účastnit mezinárodních závodů. Klubů je pod Autoklubem ČR asi sedm set, kolem tří set je aktivních, zhruba dvě stě z nich se účastní dění spolku, například valné hromady Autoklubu. Historie Autoklubu sahá do roku 1904, je jedním z nejstarších spolků v automobilovém a motocyklovém sportu na světě. Je také jedním z mála, který má vlastní klubový dům. Ten byl slavnostně otevřen v roce 1929 v pražské Opletalově ulici za přítomnosti mnoha významných státních činitelů.Autoklub ČR
Jak už bylo řečeno, v roce 2016 ale Ječmínka v roli prezidenta Autoklubu ČR vystřídal Jan Šťovíček. Ten podnikateli Abrahamovi jen pár měsíců po svém zvolení vyklidil pole – Autoklub ČR mu prodal svých 16,67 % akcií za zhruba 28 milionů korun.
Podnikateli se tím otevřela cesta k velkému developerskému projektu. „Abraham plánuje v lokalitě okruhu postavit kompletní novou městskou část. V ní by vedle bytových domů pro 18 tisíc lidí měla být mateřská a základní škola, obchody, kanceláře, zdravotní středisko, sportoviště a hřiště,“ psaly Hospodářské noviny v roce 2021. „Závodní okruh, kde se konaly závody světového poháru MotoGP, se v budoucnu možná změní na páteřní silnici nové brněnské čtvrti.“
S novou čtvrtí ale nesouhlasily městys Ostrovačice a městská část Brna Žebětín, na jejichž území Masarykův okruh leží. Bály se kolapsu dopravy, ale i toho, že přijdou o les, který dnes okruh obklopuje. Lukrativní pozemky dnes vlastní Abraham spolu s olomouckým byznysmenem Karlem Hubáčkem, který část z nich získal. Ten spolupracuje se společností Accolade, jež staví a pronajímá průmyslové parky. Ve hře je tak nejen nová bytová čtvrť, ale i další možnost využití – skladové a průmyslové haly. Dotčeným obcím by druhá varianta, jak investigaci.cz řekl starosta Žebětína Vít Beran, tolik nevadila.
Zatímco Ječmínkem vedený Autoklub měl na mysli především to, aby prestižní závodní okruh nezanikl, pod Šťovíčkovým vedením se uvažování změnilo. „Z tohoto pohledu jsme to neposuzovali. Hodnotili jsme to z pohledu ekonomických ukazatelů,“ říká Tomáš Reif, který dělal v době prodeje akcií ekonomického ředitele. „Společnost Automotodrom Brno byla předlužená, báli jsme se kliček pana Abrahama, protože dluhy byly vůči jeho firmám. Odhadovali jsme, že akcie mají reálnou hodnotu deset milionů korun. Když následně přišla nabídka na odprodej akcií za dvacet osm milionů, připadalo nám vhodné ji přijmout.“
Rozprodává majetek a zadlužuje se
Rozprodávání majetku Autoklubu ČR pod vedením Jana Šťovíčka ale pokračovalo. Po akciích Automotodromu přišla na řadu část domu v ulici U Pergamenky v pražských Holešovicích. Celé patro této budovy získal Autoklub hned po revoluci rovněž od Svazarmu, zbylá čtyři patra zůstala nástupci Svazarmu, Sdružení sportovních svazů ČR.
Autoklub své patro budovy, kde se nacházel byt a velký nebytový prostor, pronajímaný jako kanceláře, prodal před čtyřmi lety Sdružení sportovních svazů za něco přes 7 milionů korun. „Podle mého názoru se nejednalo o výhodný obchod,“ říká bývalý ekonomický ředitel Tomáš Reif. „Vzhledem k tomu, že jsem v tu dobu z Autoklubu odcházel, jsem do transakce již nebyl zasvěcen a neznám tedy konkrétní podmínky. Ale z mého pohledu byla prodejní cena nízká. Můj odhad tržní hodnoty tohoto majetku byl někde kolem 20 milionů korun.
Pochyby budí i další obchod, který Autoklub ČR v poslední době uskutečnil. Tentokrát šlo o nákup pozemků v motokrosovém areálu Jinín kousek od jihočeských Strakonic a jejich zastavení v rámci půjčky. Závodiště a přilehlé pozemky byly zčásti v majetku Autoklubu ČR a zčásti patřily státu. Autoklub státní pozemky loni koupil od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) za 4,9 milionů korun. Podle smluv, jež má investigace.cz k dispozici, si ale půjčil od soukromé firmy Velapo více než dvojnásobek částky, za kterou pozemky od státu nakupoval (11,5 milionů korun), a za dluh ručí právě pozemky v Jiníně.
Pozemky v klidné vesnici kousek od Strakonic zastavil prezident Jan Šťovíček svým podpisem pod dvěma smlouvami (za „zápůjčku“ 7,5 milionů korun a 4 miliony korun) firmě poskytující spotřebitelské úvěry, jejímž jediným majitelem je Pavel Kratochvíl.
Z pohledu právníků, které investigace.cz oslovila, hrozí, že Autoklub o pozemky přijde. „Podle poslední účetní závěrky Autoklubu ČR je zde značné riziko, že nebude schopen závazky splácet. Loni měl ztrátu 24 milionů korun, výsledek jeho hospodaření z minulých let byl minus 113 milionů korun. Krátkodobé závazky se splatností do jednoho roku činily 81 milionů korun. Naproti tomu jeho aktiva jsou převážně v nemovitostech,“ zhodnotila zástavní smlouvy právnička Petra Stupková.
Nabízí se také úvaha, že zástavní smlouvy jsou jen formální papír, který má dodat právní důvod budoucímu převodu pozemků na firmu Velapo. „Není možné automaticky soudit, že cílem je transakce s předem rozhodnutým osudem pozemků,“ říká Petra Stupková. „Nedostatek podrobností ve smlouvách, například absence hodnoty zastavovaných nemovitostí, ve spojení s účetními výsledky Autoklubu ale vzbuzují přinejmenším otázky.“
Zhýralý život prezidenta
Bývalý výkonný ředitel Autoklubu ČR Adam Eliáš si myslí, že zástava jinínského závodiště za nebankovní půjčku i fakt, že půjčka je vyšší než částka, která byla na koupi pozemků od státu potřebná, má jednoduché vysvětlení – Autoklub ČR je ve špatné ekonomické situaci. „Půjčili si jenom proto, že mohli,“ říká Eliáš. „Vím, že zkoušeli provozní úvěry, ale banky jim je zamítaly.“
Eliáš pracoval pro Autoklub čtyři roky (2014 až 2018), nejdříve dělal generálního sekretáře pro karting (motokáry), pak pro automobilový sport a nakonec byl zhruba rok výkonným ředitelem. V roce 2016 to byl právě on, kdo prosazoval, aby Ječmínka po šestadvaceti letech na pozici prezidenta Autoklubu ČR vystřídal Šťovíček.
„Poznal jsem ho jako prvního viceprezidenta Autoklubu, mluvil mou řečí, kritizoval zkostnatělé, zatuhlé přemýšlení,“ vzpomíná Eliáš. Když se ale po Šťovíčkově zvolení stal jeho výkonným ředitelem, velmi rychle vystřízlivěl. „Ječmínek bral Autoklub jako svoje dítě, jeho majetku, který kdysi vydupal od Svazarmu, si vážil,“ říká Eliáš. „Šťovíčkovým cílem bylo jen sebrat další funkci, získat společenské postavení. Peníze Autoklubu začal rozhazovat za svůj zhýralý životní styl.“
Oproti předchůdci se například podstatně zvýšily cestovní náklady nového prezidenta. Firma KŠD Legal (do roku 2022 byl jejím společníkem Jan Šťovíček, dnes se firma jmenuje KŠD Holding a jediným společníkem je Janův bratr Petr Šťovíček) koupila nové auto BMW řady 7, které si od ní Autoklub pronajímal, a platil také řidiče na celý úvazek. „Autoklub to stálo skoro sto tisíc měsíčně. Auto se pronajímalo za nějakých 35 až 40 tisíc korun, řidiči se platilo měsíčně zhruba 45 tisíc korun,“ vypočítává Eliáš. „Ječmínek jezdil v deset let starém Volvu, které patřilo Autoklubu, a řidiče mu dělal jeden z údržbářů, Autoklub to nestálo skoro nic.“
„Jedna z šíleností byla i cesta na jednání do Vídně,“ pokračuje Eliáš. Prezidentu Šťovíčkovi nabízel, že pojedou spolu autem nebo vlakem. Ten ale odmítl, že si cestu zařídí sám. Zatímco Eliáš nakonec cestoval vlakem a jízdenky ho vyšly na necelé dva tisíce korun, Šťovíček si objednal v Praze na letišti salonek a pak odletěl první třídou. Poté, co ho řidič odvezl na letiště, odjel sám do Vídně, aby tam měl prezident auto k dispozici. „Když přišly faktury a jenom letenka stála 45 tisíc korun, říkal jsem: ‚Honzo, to je za hranou‘,“ popisuje Eliáš. „Odpověděl mi, ať to neřeším, že si to obhájí.“
2020 Podpora sportovních svazů – 60 940 139 Kč Významné sportovní akce – MS v motokrosu – Grand Prix of Czech Republic – 3 379 837 Kč Provoz a údržba 2021 – 237 500 Kč 2021 Podpora sportovních organizací svazového charakteru – 57 068 625 Kč Významné sportovní akce – 2. kolo: FIA World Touring Car Most – 2 923 522 Kč 2022 Podpora sportovních organizací svazového charakteru – 54 846 125 Kč Významné sportovní akce – Mistrovství světa v motokrosu – Grand Prix of Czech Republic – 5 284 208 Kč Významné sportovní akce – MS v motokrosu – Grand Prix of Czech Republic – 3 684 774 Kč Provoz a údržba – 284 064 Kč Zdroj: Národní sportovní agentura (NSA)Kolik peněz dostal Autoklub ČR od státu
Podle Eliáše se také stávalo, že Šťovíček služební cestu spojil s rodinnou dovolenou. Soukromým letadlem třeba letěl i s manželkou a dvěma dětmi do Chorvatska, měl tam jednu krátkou schůzku, ale zůstal tam několik dní. Přesné náklady na cestu Eliáš nezná, v té době už v Autoklubu nepracoval, na začátku roku 2018 dostal výpověď. Odhaduje však, že jen soukromé letadlo muselo stát 10 až 15 tisíc eur (což je v přepočtu více než 200 až 300 tisíc korun).
Z Eliášových slov dále vyplývá, že Šťovíček byl nebývale štědrý také k úspěšnému motocyklovému závodníkovi Filipu Salačovi, kterému sám dělá manažera. „Mluvilo se o tom, že Salač dostával kolem 5 až 6 milionů korun ročně,“ říká Eliáš. „To je zhruba částka, která je určená na podporu všech reprezentačních jezdců. Musel dostávat peníze i z jiných položek, než jsou ty určené na reprezentaci.“
Za pravdu Eliášovi dává účetní závěrka za rok 2022 už zmíněné společnosti Autoklub servisní, kterou Autoklub vlastní. Pod nadpisem „Přehled o přijatých a poskytnutých darech“ se v ní dočteme, že Autoklub servisní poskytl „dar ve výši 1 269 369,36 Kč ve prospěch F. Salače společnosti Gresini Racing s.r.i.“. Autoklub servisní má přitom záporný vlastní kapitál, tudíž je v situaci, kdy by na sebe měl vyhlásit insolvenci. Dary je na místě dávat ve chvíli, kdy má firma zisk, ne ve chvíli, kdy jsou věřitelé ohroženi tím, že jim nebude schopna platit.
„Filip Salač je jediným Čechem v MS silničních závodů motocyklů a po mnoha letech naším jezdcem, který může útočit na titul mistra světa v Moto2,“ napsal investigaci.cz Jan Šťovíček. „Možná byste se mohla ptát, kolik mě jeho kariéra stála z mých vlastních prostředků, když jsem jeho manažerem, jak jste byla informována.“ Na otázky, kolik peněz dal Autoklub Salačovi a zda nejde o střet zájmů, pokud prezident instituce, jež přiděluje peníze, je zároveň manažerem jednoho závodníka, Jan Šťovíček neodpověděl.
Jak odstranit protikandidáta
Po Eliášově odchodu v roce 2018 začal být Autoklub ČR tajuplný. „Dřív bylo zvykem, že se na jeho webových stránkách zveřejňovalo kompletní rozdělení dotací, informace, kolik dostal konkrétní reprezentační závodník, kolik se dalo na mládež a na organizaci sportu a komu přesně,“ vzpomíná Eliáš. „Teď už na webu ani ve výroční zprávě nic takového nenajdete.“ Autoklub navíc zrušil ekonomické a účetní oddělení, nahradila je firma bratrů Šťovíčkových KŠD Economic. Právní služby zase poskytovala Šťovýčkových KŠD Legal.
„Autoklub stojí nad propastí,“ napsal Adam Eliáš jednotlivým klubům v roce 2020, když se rozhodl ve volbách kandidovat proti Janu Šťovíčkovi. „Chci zastavit jeho ekonomický rozpad.“ Doložil to i čísly. V roce 2016, když odešel Ječmínek a nastoupil Šťovíček, měl Autoklub na účtech a v pokladně skoro 50 milionů korun. V následujícím roce, kdy Eliáš dělal výkonného ředitele, byla rezerva zhruba stále stejná. Rok po jeho vynuceném odchodu se peníze na účtech smrskly pětkrát, na něco přes 10 milionů korun.
Volby nového prezidenta Autoklubu ČR se kvůli pandemii konaly podle upravených pravidel. „Nevolilo se přímo na valné hromadě, zaměstnanci Autoklubu zapečetili urny svými podpisy a odvezli je do regionů,“ říká Eliáš. „Dva dny tam urny zůstaly bez dozoru, další den nebo dva ležely v prostorách Autoklubu.“ Teprve potom dorazil notář, aby se pod jeho dohledem hlasy spočítaly. Podle Eliáše tato situace nabídla „nekonečno možností“, jak podvádět: „Šťovíček mě převálcoval, ale podle toho, kolik lidí psalo, že mě volili, nebo poslali fotku od urny s touto zprávu, výsledek neodpovídal realitě. Bohužel nastavený systém volby nebylo možné zpochybnit předložením důkazů. Naše návrhy, jak volby učinit transparentními, byly rezolutně zamítnuty. Nezbylo tedy nic jiného, než volby respektovat.“
Znovu kandidovat na funkci prezidenta v příštím roce už Eliáš nemůže. Jeho osobou se totiž zabývala etická komise Autoklubu ČR, poněvadž rozesílal klubům informace o skutečné ekonomické situaci spolku. Komise proto doporučila, aby byl za „očerňování“ z Autoklubu vyloučen. A to se také stalo. „Není to nic jiného než odstranění protikandidáta,“ říká Eliáš i s ohledem na další roky. „Do jakékoli funkce v Autoklubu totiž může kandidovat jen ten, kdo je nejméně čtyři roky jeho členem. V současné době neexistuje žádný relevantní oponent panu Šťovíčkovi.“
Hezký hotel v klubovém domě
Momentálně se mezi členy Autoklubu ČR často probírá riziko, že bude prodán klubový dům v pražské Opletalově ulici. Na začátku letošního roku totiž prezidium Autoklubu projednávalo „problematiku klubového domu“ a dostalo podklady, v nichž se uvádí, že dům „zatěžuje rozpočet“ deseti až patnácti miliony korun ročně. „Možnosti řešení“ měly být projednány na příštím zasedání prezidia, osud klubového domu se už ale znovu veřejně neprobíral. O prodeji nemůže rozhodnout prezidium, ale valná hromada všech členů. A ta se má sejít příští rok.
Čtyřpatrový dům ve stylu moderního klasicismu, který do současné podoby přestavěl slavný architekt Pavel Janák, je to nejcennější, co Autoklubu ČR patří. Kromě výhodné polohy v centru Prahy hned naproti Hlavnímu nádraží má i přepychový interiér inspirovaný sídlem anglického automobilového klubu.
Jaké může mít Jan Šťovíček s atraktivním domem plány, naznačuje Adam Eliáš. „Když jsem byl ještě výkonný ředitel, Jan Šťovíček říkal: ‚Neměli bychom si pronajmout kancelářské prostory někde na kraji Prahy? A dům pronajmout nebo prodat, udělat z něj hotel?‘ Prováděl jsem po domě Radka Pokorného z firmy BDP Development, kterého mi Šťovíček představil jako kamaráda developera. Oba se shodovali, že hotel by to byl hezký.“
Kromě valné hromady může o osudu domu rozhodnout také ekonomická situace. „Když se dívám na účetní závěrku Autoklubu, vidím problém,“ říká právnička Petra Stupková. „Na účtech ani v pokladně nemá skoro nic. Pokud bude chtít hradit pohledávky, asi bude muset něco prodat.“